IVA (39): Jsem milenka ženatého muže. Jeho žena mě vydírá

IVA (39): Jsem milenka ženatého muže. Jeho žena mě vydírá

Iva se lapila do pasti, kterou v podstatě sama stvořila. Je milenkou ženatého muže, jeho žena se o vztahu dozvěděla a Ivu vydírá. Jak se v takové situaci zachovat?

Vím, že není úplně „košer“ být milenkou ženatého muže, ale nebyla to jen má volba. Zdeněk o mě moc stál a popravdě mě uhnal spíš on než já jeho. Několikrát jsem jeho pozvání na oběd či kávu dokonce odmítla! Nechtěla jsem si začít s ženáčem.

Se Zdeňkem se známe z výboru sdružení vlastníků bytových jednotek. Ve výboru jsme tři; on, ještě jeden muž a já. Já v domě bydlím, Zdeněk ne. On byty kupuje jako investici, ukládá do nich své peníze, vlastní totiž softwarovou firmu, která mu solidně vydělává. Zdeněk má dospělé děti a je o třináct let starší než já, a tak bohužel mohu působit jako „zlatokopka“, ale opravdu jí nejsem!

Přítele stále miluji. Scházíme se už čtyři roky, bohužel náš vztah nemá budoucnost. Já ho ukončit nedokážu, Zdeněk nechce. O rozchod jsem se třikrát pokusila, naposledy po tom, co mě jeho žena začala vydírat.

Zdeněk mě nechce ztratit, ale ani se nechce rozvést. Jeho žena je z právnické rodiny a on se obává, že by ho obrala úplně o vše, co léta doma i ve firmě budoval. Jeho obavy jsem brala dříve trochu s nadsázkou, nyní se jim po zkušenosti s jeho ženou nedivím.

Zavolala mi před měsícem. Řekla mi jen, že o nás už tři roky ví a že ji to přestává bavit a navrhla, abychom se sešly a vše probraly. Neochotně jsem souhlasila, bylo mi to šíleně trapné. Přítel o své ženě příliš nemluvil, byla jsem ráda, měla jsem výčitky. A také mi bývalo nepříjemné, když o ní mluvil nehezky. Občas se bohužel neudržel. Jejich manželství bylo hodně komplikované.

Se Zdeňkovou ženou jsme se sešly v restauraci. Naprosto nešlo o dialog. Sebevědomě působící dáma mi kategoricky oznámila, že mě zničí. Prý má připravený dopis, který zašle mým rodičům a do společnosti, kde pracuji. Jsem z malé vsi, kde si všichni vidí do talíře, a tatínek je nyní vážně nemocný, což ta paní věděla! Naši by byli z mého vztahu nešťastní.

Navíc mi ta žena naznačila, že by se postarala o to, aby se vše ve vsi rozneslo! Jsem jedináček a už takto se mí rodiče trápí, že ještě nemám děti a nejsem vdaná. Dost nepříjemné by to bylo i v práci, pracuji jako „civilní zaměstnanec“ pro jednu církevní instituci. Na morální kredit se tam dost dbá.

Práci bych nechtěla ztratit, díky ní často cestuji a jsem v ní po všech stránkách spokojená. Vlastně mě vyděsilo, co vše o mně ta dáma věděla. A měla bohužel i velký přehled o práci našeho SVJ.

Zmínila, že si prošla všechny smlouvy, stanovy, výběrová řízení – je totiž spolumajitelkou bytu, který koupil její muž – a prý by se našlo dost „much“ na mé práci ve výboru. „Myslím, vážená slečno, že by se vám v domě potom nebydlelo moc příjemně!“ řekla mi medově a vychutnala si i ono oslovení „slečno“.

Poté energicky pokračovala: pokud jejího manžela pustím do konce měsíce k vodě, prý všechny připravené dopisy vyhodí a zapomene na mě. Pakliže ne, mám se připravit na nesnadné dny a raději si preventivně pořídit i nějaké medikamenty na uklidnění a pro dobrý spánek.

S těmito slovy se se mnou rozloučila. Tučný účet nezaplatila. Dala si steak a nejdražší víno, sedmičku, kterou pochopitelně nedopila. Já víno nepiji, myslím, že to dobře věděla!

Domů jsem šla o mnoho set korun lehčí a o desítky chmurných myšlenek těžší. Paní mi totiž ještě doporučila, abych o naší schůzce a podmínce, kterou mi dala, nehovořila s jejím mužem.

Prý ví ještě něco, o čem bych už vůbec nechtěla, aby se lidé z mé blízkosti dověděli. Netuším, co dál o mně ví, a bojím se. Velmi vážně přemýšlím, že vztah jednou provždy ukončím, ale vše se ve mně vaří, ta žena je ďábel a vůbec se mi nechce jí podvolit!

Doporučujeme

Články odjinud