IVA (46): Přítel mě sledoval přes kameru v domě. Dodnes mám husí kůži

IVA (46): Přítel mě sledoval přes kameru v domě. Dodnes mám husí kůži

Ivin přítel byl zpočátku pozorný a milý. Když ale časem zjistila, že o ní přesně věděl, kdy chodí domů, s kým se před domem baví i co si obléká do práce, byla vyděšená.

Jakmile mi došly všechny souvislosti, náš dvouletý vztah jsem ukončila. Podle všeho byl Mirek psychopat, který toužil mít můj život absolutně pod kontrolou. Chtěl vědět, kdy přesně odcházím z bytu, co jsem měla na sobě, co jsem z bytu odnášela a co přinášela. Zajímalo ho, zda se mnou nikdo do bytu nešel.

K příteli jsem se po roce vztahu odstěhovala před rokem. Ve svém bytě jsem nechala bydlet syna s přítelkyní. Nicméně svůj pokoj jsem nechala zařízený, byla to taková zadní vrátka, která jsem nedávno zase otevřela, neboť jsem se po roce soužití s Mirkem vrátila domů.

Když jsme se před dvěma lety poznali, měla jsem pocit, že jsem konečně potkala někoho, kdo mě má opravdu rád. Někoho, kdo se o mě zajímá a pro koho je důležité, jak se mám, co jsem celý den dělala a co prožívám.

Když mi Mirek navrhl, abych se přestěhovala k němu, váhala jsem jen chvilku. Syn byl už dospělý, hezký vztah mi přál a prázdný byt, kde bude moci „hospodařit“ s přítelkyní, uvítal. Udělala jsem tím tedy radost hned dvěma mužům naráz.

První měsíce jsme s Mirkem žili velmi spokojeně. Byl pozorný, pečující a milující. Nejraději by mě měl jen pro sebe. Ráno mě dokonce vozil do práce, což bylo moc příjemné. Odpoledne si mě obvykle také vyzvedával, to už ale tak báječné nebylo.

Občas jsem chtěla jít posedět i s kolegy nebo se sama projít po nákupech. Nicméně jsem neprotestovala, stále mi ještě přišlo roztomilé, jak moc chce být každý volný okamžik se mnou.

V autě i doma se mě pak vždy detailně vyptával, jaký jsem měla den, zda přišel ten a ten kolega či kolegyně, o čem jsem s nimi mluvila, jak se tvářili a co měli na sobě. Někdy to byly trochu divné otázky. Ale nijak do hloubky jsem o nich nepřemýšlela, cenila jsem si toho, že se o mě a můj život zajímá. Navíc uměl všechny otázky dobře navléknout.

Nezeptal se kupříkladu přímo, v kolik jsem přišla domů, pouze se strachoval, zda jsem nešla za tmy anebo mi nebyla zima v nějakých krátkých šatech.

Mirka zajímalo úplně vše, co se kolem mě šustlo. Když pak jednou začas odjel na služební cestu, neustále mi volal. Občas mě zaskočilo, že věděl něco, co jsem mu dle mého neřekla.

Zpravidla tvrdil, že jsem mu to přece říkala, že si to asi jen nepamatuji. Zpočátku jsem se nad tím nepozastavovala, jenže podobných situací přibývalo.

Vše se vyhrotilo ve chvíli, kdy mi ze služební cesty volal, zda jsem doma a je vše v pořádku. Doma jsem nebyla, šla jsem s kolegy na víno, ale Mirkovi jsem zalhala. Sice mi nic takového nezakazoval, ale malá lež pro mě byla komunikačně mnohem jednodušší.

„Ivo, ty mi lžeš, já vím, že nejsi doma!“ řekl tehdy a položil telefon. Jak to mohl vědět? V restauraci jsme byli s kolegy z práce sami. Nikdo z nich Mirka neznal. Nemohl si to tedy u nich nijak ověřit.

Podobná situace se však stala už dvakrát předtím, ale to mi došlo až zpětně. Jednou šlo o dotaz na odchod z bytu, podruhé o delší rozhovor u domu se sousedem a také o hloupost, zda mám šaty, či kalhoty. Mirek vše věděl do detailu.

Pokaždé to však působilo přirozeně. Vždy uměl situaci chytře vysvětlit. Jenže tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne! V našem případě se utrhlo naprosto náhodou.

Vracela jsem se z nákupu a před domem mě odchytla sousedka. Velmi nesměle se zeptala, zda by bylo možné, aby přítel na kamerách instalovaných u domu i v domě ověřil, zda u ní nebyl v týdnu její vnuk. Ztratily se jí doma nějaké peníze a už dlouho má podezření na nejstaršího vnuka.

V ten okamžik zapadla řada zdánlivě nesouvisejících událostí dohromady! Skoro bych přísahala, že jsem zaslechla zvuk onoho „zacvaknutí“. Netušila jsem, že je přítel členem výboru sdružení vlastníků v domě, ani to, že je osobou, která je za výbor oprávněna sledovat nahrávky kamerového systému.

Vše jsem si ještě raději ověřila u sousedky, velmi informované a upovídané dámy. Pak šlo vše ráz na ráz. Mirka jsem se narovinu zeptala, proč mě sleduje v kamerovém systému a jestli chápe, že je to nejen lidsky a partnersky naprosto „přes čáru“. A navíc to bude i nezákonné.

Mirek stál jako opařený a lapal po dechu. Tatam byla jeho sebejistota a vyřídilka. Pak vykoktal cosi o tom, že mě hrozně miluje a že jestli od něj odejdu, tak skočí pod vlak anebo sní prášky. Nic z toho pochopitelně neudělal, jen mě citově ještě pár týdnů vydíral.

Vydržela jsem! Netuším proč, asi k sobě tyto typy nějak přitahuji. Mirek bohužel nebyl první psychopat v mém partnerském životě. No, doufám, že bude alespoň poslední.

Doporučujeme

Články odjinud