Iva se s Honzou seznámila na seznamce. Randili spolu víc než rok, Iva se však necítila zamilovaná a nevěděla, jak se vztahem naložit. Nakonec se ale láska dostavila!
S Honzou jsem se seznámila úplně obyčejně – na seznamce. Vyměnili jsme si několik e-mailů a po čase jsme se shodli, že se máme chuť sejít. Nešli jsme však na kávu, ale jeli jsme spolu na běžky, které máme oba rádi. Honza byl nadšený, že jsem mu na běžkách stačila, nestěžovala si a nevynucovala neustálé zastávky na focení a občerstvení. Mně to nepřišlo nijak kuriózní, spíše legrační, evidentně se pohyboval v dosti rozdílné bublině než já.
TIP NA VIDEO: Jak poznáme že už jsme pár? Kde je hranice mezi přátelstvím a láskou? Podívejte se na video
Mé kamarádky jsou totiž vesměs sportovně založené ženy do nepohody. S Honzou jsme si v tomto ohledu zjevně sedli, cestu autem tam i zpět jsme propovídali. Bylo o čem. Oba jsme učitelé na střední škole. Já jsem tělocvikářka a matikářka, Honza učí shodou okolností také matematiku a pak biologii. Oba máme rádi běžky, kolo a turistiku.
Nicméně i přes příjemně strávený den nepřeskočila z mé strany jiskra. Netuším proč, Honza byl docela pohledný muž i příjemný společník, nebylo na něm nic, co by mě nějak zásadně odpuzovalo. Z mé strany zkrátka nezafungovala chemie, z jeho však ano – to jsem vnímala!
Martina Šebestová
6. března 2022
Psali jsme si dál, ještě dvakrát vyrazili na běžky, jednou do divadla a poté mě pozval na víkend na hory. Měli jsme úžasné ubytování s krbem a vířivkou, večer jsme něco popili a já podlehla kouzlu večera a s Honzou se vyspala. Bylo to fajn. Druhý den jsme to zopakovali.
Honza mi řekl, že se asi zamiloval. Já zamilovaná nebyla, ale bylo mi s ním dobře, sex byl také fajn. A tak náš vztah pokračoval samospádem dál a okolí nás postupně začalo vnímat jako pár. Zatímco všichni kolem nás včetně Honzy měli jasno, já se snažila, seč jsem mohla, se v našem vztahu vyznat.
Jiřina Sivcová
11. března 2022
Byla jsem dezorientovaná, znala jsem jen vztahy, které začínaly zamilovaností, která se postupně přetavila ve zralejší lásku. Vážné vztahy jsem měla tři. Jeden před manželstvím, pak s manželem a další s předchozím přítelem. Vztah s Honzou byl pro mě záhadou. Bylo mi s ním hezky, po fyzické stránce vše také fungovalo dobře a byly i večery, které jsem prožívala velmi romanticky. Honzu jsem měla moc ráda, ale zamilovanost se stále nedostavovala.
Rozhodla jsem se, možná trochu sobecky, nechat vše dál plynout. Čas ubíhal a přehoupl se rok, co jsme s přítelem pár. Čím víc jsem ho poznávala, tím víc jsem vnímala, jak skvělým člověkem je, jak si sedneme, jak se na všem – příjemném i nepříjemném – domluvíme, no a po roce a dvou měsících to přišlo…
Laura Poláková
10. března 2022
Byl víkend, syn byl u bývalého manžela, a tak u mě přítel spal. Probudila jsem se o něco dřív, koukla jsem na hodinky, pak z okna a nakonec na Honzu. Pravidelně oddechoval, ještě spal. A najednou mi to došlo, já toho člověka miluji! Chtělo se mi ho hladit po vlasech, přivonět k nim, dát mu do nich pusu, ale nebylo v tom nic vyzývavého.
Prostě jsem cítila lásku, která se dostavila až poté, co jsem Honzu víc poznala. Vzpomněla jsem si na svou prababičku, která mi vyprávěla, jak se do pradědy zamilovala až po tom, co mu porodila první dítě. Prababičku a jejího muže dali dohromady jejich rodiče, nebylo to tehdy nic nenormálního. Oba prý mohli říct ne, ale neudělali to, chtěli vyhovět rodičům. Dokonce jsem četla, že podobné vztahy, jako byl ten prababičky a pradědy, mohou být velmi stabilní a spokojené. Má to i svou logiku.
Laura Poláková
1. března 2022
V dnešní době se po vzoru romantických filmů a knih obvykle oddáme slepé zamilovanosti a považujeme ji za lásku a základ vztahu. Když pak zamilovanost vyprchá, zjišťujeme, vedle koho jsme se vlastně probudili a možná si ho i vzali. Občas je to kruté prozření. Já prozřela naopak velmi příjemně.