Iva má ráda svého vnuka, ale má ráda i svého přítele a svůj život. Její snacha přitom po ní chce neustálé hlídání a je těžké říct jí „ne“! Iva se bojí, že by pak o vnuka přišla. Když ale bude pořád hlídat, může na druhou stranu ztratit partnera.
Se snachou jsme vždy vycházely korektně – což je naprosto výstižné označení pro náš vztah. Byly jsme k sobě slušné, respektovaly se a nijak si nezasahovaly ani nemluvily do života. Nicméně mezi námi vždy chyběla srdečnost a vřelost.
Bohužel se v posledních měsících vytratila i korektnost a respekt. Snaše se narodil syn, mé první vnoučátko, z nějž mám samozřejmě velkou radost, ale to neznamená, že rezignuji na vlastní život, uvážu si šátek, vezmu zástěru a bude ze mě babička každým coulem. Vždyť je mi jen čtyřiapadesát let!
Laura Poláková
6. května 2024
Teprve před pěti lety jsem se rozváděla, muže chytla druhá míza a našel si mladší ženu, do toho se přidaly problémy s menopauzou a menší operace – bylo to náročné. Oklepala jsem se zhruba před dvěma lety. Smířila jsem se s rozvodem, problémy s přechodem byly za mnou a v mém životě se objevil úžasný muž.
Ale ani tak nemám život snadný, mám dvě práce, splácím rekonstrukci starého bytu, do nějž jsem se po rozvodu musela přestěhovat. Času opravdu nemám nazbyt. Jenže snacha má zřejmě pocit, že má na můj čas nějaký speciální nárok a víc a víc tlačí na pilu a hraje na city, abych byla k ruce.
Jiřina Sivcová
27. srpna 2024
„Ivi, včera mi vozila dvě hodiny sousedka, byla jsem úplně vyčerpaná, pak mě zachránil Petr, když přišel z práce, neměla bys zítra čas? Jsem na tom psychicky zle. Co třeba jen na dvě hodiny večer? Petr musí pracovně do Brna a já bych zaskočila ke kamarádce na oslavu, abych přišla na jiné myšlenky a alespoň trochu uvolnila ten příšerný stres. Nenech mě v tom…“ volala mi nedávno snacha.
Vnoučkovi jsou čtyři měsíce, hlídám ho nebo třeba vozím kočárek minimálně jednou za týden. Hlídá i druhá babička, občas sousedka a kdo ví, kdo ještě. Vnuk je zdravý, oproti mým dětem spí pěkně, snacha Olina je zdravá, porod neměla těžký, jen je asi prostě pohodlnější, než jsme bývaly my. A možná má i pocit, že má právo žít stále stejně, jako když malého neměli.
Martina Šebestová
2. srpna 2022
Jenže to nejde! Nakonec jsem ale stejně zrušila schůzku s přítelem – měli jsme jít plavat – a šla jsem hlídat vnuka. Dohodnuté jsme byly na hlídání v délce dvou hodin. Jenže ve smluvený čas se nikdo nevracel! Volala jsem snaše, ta mi telefon nezvedala, ale po chvíli mi napsala, že se ještě hodinu zdrží, že jsem zlatíčko a že mi přinese něco na zub z oslavy.
Olina přišla před půlnocí, přišla s prázdnou – ale o to mi nešlo, šlo o jiné věci! Bohužel jsem podobných situací od narození vnuka zažila mnoho. Se synem jsem o tom už lehce mluvila, příliš se mu to rozebírat nechtělo, podobně jako já nemá rád konflikty.
Doporučil mi, ať si to se snachou vyříkám, že mezi nás nechce zasahovat, prý má svých starostí dost. Mimo jiné uznal, že je jeho žena „křehčí“ a že velice těžce nese, že už nemůže žít jako dřív.
Jiřina Sivcová
31. července 2022
Den nato mi snacha volala a ptala se, zda mám s ní a s vnukem nějaký problém, pokusila jsem se jí vysvětlit, o co mi jde. Že vnuka občas ráda pohlídám, ale ne automaticky a tak často, protože nejsem v důchodu a mám i svůj život.
Olina reagovala zvláštně. Rozplakala se, po chvíli se však omluvila a řekla, že „má dost“ a že by už konečně ráda spala déle než šest hodin v kuse. Mně osobně nepřijde šest hodin nijak šílená doba, mé děti se ve vnukově věku budily po dvou nebo třech hodinách!
Jenže snacha štkala dál, prý ji bolí záda a hrozně by jí pomohla masáž, že prý to má vyzkoušené. A tak náš hovor oproti mému předsevzetí nakonec skončil tak, že jsem slíbila, že vnoučka druhý den na dvě hodiny pohlídám. Opět jsem rušila schůzku a opět na sebe byla strašně naštvaná.
Štěpánka Bínová
24. července 2022
Vnuk je zlatíčko, hodný a usměvavý mrňousek, kterého moc miluji, ale miluji i svého přítele, s nímž bych moc ráda jednou žila. Trochu se ale nyní obávám, abych jednoho z nich neztratila. Pokud půjdu se snachou do sporu – a ona z toho spor zcela jistě udělá –, mohu dopadnout tak, že vnuka už neuvidím.
Pokud budu neustále hlídat, k čemuž mám pochopitelně i další povinnosti, tak se s přítelem budu vídat opravdu málo, což nechci. Cítím se jako v kleštích a nevím, jak se z nich bez „násilí“ dostat.