IVA (54): Snacha chce hlídat vnuka. Já mám ale nového přítele a málo času

Nikdy bych vnuky za chlapa nevyměnila. Vše se teď zdá paní růžové, ale dřív nebo později vztah stejně skončí. V dnešní době to není jinak. A chlapeček vyroste před očima. Pokud chlap nechápe vztah babi-vnuk, je to sobec. Měl by sám nabídnout společné hlídání. Chlapa poslat o dům dál a budovat si vztahy s rodinou.

Mne sa zdá, že něco nehrá, alebo má psychické problémy, nezvláda dítě, tatínek je kde? Jej akoby nedělala radost být s kloučkem, jakoby furt byl.klouček s jinými, ne s vlastní mámou, jako babička bych měla o kloučka strach, víc bych snachu pozorovala, co vlastne dělá, kde chodí..

Jinak pochopila bych hlídání, kdyby matka dítěte pracovala na zahradě, dělala generální úklid velkého baráku, šila na kšeft,chodila na brigádu, aby pomohla rodinnému rozpočtu. Ale rozhodně bych nehlidala snaše, která má doma kojence a kňourá, že se nemůže chodit bavit jako dřív. Tu bych vyprovodila se slovy, že si tedy dítě neměla ještě pořizovat, když s ním nezvládá jako máma být celý den doma.

Milá E.T.
O tom, jak to bylo v naší rodině, musím asi vědět nejlíp já. Obě matky šly do práce po porodu tak brzy, jak to jen šlo. Každá z jiného důvodu. Tchýně kvůli penězům, žili v jedné domácnosti s babičkou, ta byla ochotná se o domácnost i dítě starat, a moje matka na mě mateřskou nedostala vůbec, první roky cca do mých pěti let žili taky společně s mými prarodiči, poté dostali byt, ale bylo pohodlné, když jsem byla u prarodičů dál, mohla jsem déle spát, naší dělali od šesti. Nejsem si jistá, zda na naší malé venkovské škole byla družina. Já jen konstatovala, že moje matka mě do osmi let, než dostali být ve městě, měla u prarodičů a mým dětem to neodvedla ani zdaleka. Když se mi narodilo první, pracovala trvale na čtyři hodiny, tedy poloviční úvazek, když druhé dítě, byla v důchodu. Kdyby se mým dětem věnovat chtěla, času měla dost. Jenomže ona neměla zájem. Oběma mladším sourozencům děti hlídala. Měla k nim jiný vztah. Ty měla doma pořád odmala, mě ne. Nic nenadělám. Jenomže toho nelituji ani já, ani mé děti. Matka ostatní vnoučata sice hlídala, ale držela je doma, zatímco si dělala své domácí práce. Nikam je nevzala, nehrála si s nimi, takže k ní ani nechtěli. Jelikož ale bratři podnikali a taky se rádi po večerech chodili bavit, matka hlídala několikrát do týdne. Takže nás to nemrzí, děti byly doma se mnou spokojené a zorganizovala jsem si to. Když jsem slyšela, že matka hlídá a švagrová jde na rodičák, k zubaři nebo holiči, vždy jsem se zasmála a řekla, ty babi, jak jsem to vlastně dělala já, já přece taky chodila tam i tam....když uvážím, že obě švagrové byly x let doma, mohly si to z finančních důvodů dovolit....na druhou stranu skutečně nemusím být za co vděčná. Moji prarodiče byli moc fajn a moc na ně vzpomínám.

Tak především jako matka 3 dětí říkám, že ta snacha je jen a jen líná slípka. U nás je to tak, že děti jsem si udělala s manželem, ne s babičkama. Takže když mám lékaře, masáž apod, hlídá manžel. A udělala jsem si je především pro sebe a manžela. Moje děti byly poprvé přes noc u prarodičů starší ve věku 4 roky, mladší v 5 letech a synovi jsou 4,5 a zatím nebyl. Vždy jsem to nechala na dětech až budou samy chtít. Jinak tchyně už nežije, moje mamka 100 km daleko, a oba dědové jsou na knihu, to je masakr. Pak je tu moje babi a děda, leč těm je k 80 a hlídají rádi, takže jim děti dám tak jednou měsíčně na 2-3 hoďky, ty starší tam jsou občas na víkend, jinak k nim jezdíme každý týden na kávu všichni, nechci aby toho na nich bylo moc, ale zároveň vím, že hlídají rádi tak zase proč ne. Zrovna mi babi volala, že by si vzala holky na podzimní prázdniny. A že kdyby chtěl i syn, tak samozřejmě i jeho. Je to od ní hezké, my oba pracujeme.
A k Ivě, udělejte kompromisy. Na procházku s kočárkem může jít přece s vámi i váš přítel, můžete s kočárkem do kavárny apod, ale zas bych striktně vymezila čas, řekla bych třeba v neděli tak milá snacho, na pondělí mám s přítelem lístky do kina a rušit to nebudu, v úterý mám volno, ve středu jsme pozváni na oslavu... A tak dále. A miminko nemá jen tu matku (snachu), ale snad i otce (syna), tak ať se postará panáček.

Být ta líná snacha moje žena tak ji porovnám. Ona je matka, tak ať se o svoje dítě stará a nehází ho kvůli zábavě na krk kde komu.

je ti 54, tak jen doufej, že nový přítel se o tebe v případné nemoci či neschopnosti postará. Od dětí by to člověk tak nějak očekával, že? jestli by nebylo lepší dělit svůj čas mezi rodinu a přítele, koneckonců by děti měly o dědu víc...

Jinak samozřejmě se vnouče hlídá jinak, když je vlastní babička a děda stále v jedné domácnosti a fungují. Dělit čas mezi vnouče a nového přítele je vždy důvod k dohadům. Na stranu druhou, když jsem měla tuto možnost volby, zvolila jsem vlastní rodinu. Protože pokud mi cizí chlap mluví i do toho, že vypravil vnouče do školy, zatímco on je dávno v práci a houby mu do toho je, pak u mě nemá co dělat.

Co bychom se zlobili na snachu....všichni víme, že dneska ty mladé mámy nestihnou ani zpoloviny to, co jsme stíhaly my.... Vždycky jsem si říkala, že staré na mladé umějí jen nasazovat. Ale je to opravdu velký rozdíl. Takový, že mi dcera sama x krát řekla....jak můžeš všechno stíhat a ještě být tak dobře naladěná? Takže i u nás to je tak, že já jí pomáhat zvládám. Pokud se zeptáte, kdo pomáhal mně.....musím se fakt zasmát od srdce. Chtěla jsi děti, starej se. Manžel celé dny v práci,obě babičky zaměstnané. Obě měly vydatnou pomoc od svých matek a jaksi nám ji neoplatily....byly zvyklé na pomoc s vlastním dítětem a tak nezvládaly pomoct s prvním vnoučetem.... logické, že. Na nějakou zábavu jsem při obou dětech rovnou mohla zapomenout....

Tady jste se všichni rozzlobili na snachu, že je neschopná, líná a vydírá. Ok, tímto způsobem žádat o pomoc vskutku není nejlepší způsob, notabene když výpomoc není ani nutná a mladí by si vystačili sami.Jde mně ale o něco jiného: jak jinak vytvořit vztah vnoučata - prarodiče než pravidelným kontaktem? Tady nejde o snachu, ale o to, jestli paní o vnuka stojí nebo nestojí - aby jí jednou nechyběl. Vnuk má ještě druhou babičku, takže vztah s prarodiči mít bude. Každý svého štěstí strůjcem - napsala jsem k příběhu jen svůj pohled (mmch ve věku 50+ by mě nenapadlo ani ve snu shánět přítele, byla bych celá ráda, že mám doma klid :-) )

Řekla bych snaše, mám toho moc, masáže, návštěvy a kadeřníka si sjednávej např. na pondělí a pátek odpoledne, od utěrka do čtvrtka mám svůj program a víkendy chci mít volné, to máš navíc doma muže. A bylo by to. Pokud se syn do toho nechce míchat, ať hlídá.
Na nějaké skuhrání co snachu bolí a nebolí, bych nebrala zřetel, jak mladá jistě v okolí zaznamenala, jiné matky mají dvě tři děti,jedno ve škole, jedno ve školce a jedno v kočárku a taky se z toho nehroutí.... To,jak snacha s ní cvičí,mluví za vše. Nemůže přece čekat, že babička bude rezignovat na všechno a sedět celé volno na telefonu a poběží, kdy mladá pískne.

naučte se říkat ne,já to taky neuměla a dohnalo mě to na operační stůl s rakovinou prsu,žila jsem ve sresu a tak to taky dopadlo :hm

Mladá paní je holt z generace "ultimátních sněhových vloček". Docela častý jev. Nevím, co je za problém zvládnout čtyřměsíční dítě, které většina času spí, je zdravé, a matka nemá žádnou jinou povinnost, než se o něj postarat. Za což bere nemalou mateřskou a rodičovský příspěvek, tak by snad mohla vyvinout nějakou snahu. Ono to bez "násilí" nepůjde, buď Iva jasně řekne, kolik svého času je ochotná věnovat a to slovo věnovat podtrhuju - hlídání vnoučat není povinnost, to je dobrá vůle a velká pomoc, skutečný dar, protože nic nemá větší cenu než čas, toho máme všichni sakra málo. Nebo to neřekne a bude pro klid v rodině hlídat pořád, častěji, a bez ohledu na svoje potřeby, až jednou třeba onemocní, nebude moct hlídat a stejně k tomu sporu dojde. Ostatně ono není nutné se hned hádat. Na to jsou potřeba dva. Tedy dvě. Neřešit po telefonu, vyřídit to v klidu, v přítomnosti syna, aby věděl, o čem byla řeč, ona to je i jeho záležitost, ne že ne. Iva si může dopředu připravit, co chce říct, nenechat se přerušovat, pláčem ani ničím jiným, to je beztak jen hra na city. A že by vnuka už neviděla? Ale no tak. Možná tak týden. ]:-D Déle to snacha nejspíš nevydrží, ono to patrně brzo přestane bavit i ty její sousedky a kamarádky, aby jí pořád pomáhaly. Taky mají svoje rodiny a málo času.