@farah.farah: Pečlivě jsem si přečetla tvé reakce - máš štěstí, že sis nestěžovala na svou tyranskou starší sestru, jinak bych si to s tebou vyřídila. ]:-D Tvá stalkerka. :-D
@Anonymizovaný: Tak ať si postěžuje má na to právo.
Ukládat si důkazy a podat na ni trestní oznámení za stalking.A začít chodit na terapie, aby se dostala z role oběti. Kolik jí je let, že dodnes se neumí bránit, zajít k právníkovi na poradu apod.? Je potřeba o tom mluvit, vytvořit si podpůrnou síť lidí okolo sebe, projít terapií a celé to zpracovat, aby tenhle nemocný vztah tyran-týraná konečně přerušila!Uvědomit si, že je už dospělá.Jinak mě zaráží, že si rodiče ničeho nevšimli. Copak ta holčička nebyla po takovém jednání zaražená, bojácná? Neměla nikde modřiny? Nebylo jí divné, že má vytrhané vlasy nebo je nenašla v koši? Nebo že má celý červený nos, když jí za něj vší silou kroutila? Nebo si nevšimli, že je holce zle od žaludku třeba ze strachu, že nemůže spát, že se počůrala když byla větší apod.? Přece např. matka, když si s dcerou povídá tak vidí, že něco není v pořádku?Tam asi nebyl tak blízký vztah, aby si toho všimla... Jinak by se jí taky holčička nebála svěřit, i když třeba až po nějaké době...
Pokud je příběh pravdivý, tak to celé zavání stalkingem. Ten už je dnes naštěstí trestným činem, takže nezbývá než schranovat důkazy- tj.maily,sms apod. a až bude situace neúnosná, oznámit vše Policii ČR. Emaily z cizích adres už dnes policie umí dohledat pomocí IP adres.
Celé to je blbost. Ale největší blbost je ta část, kdy jí ta zlá sestra chce bez keců poslat půlku peněz a když paní peníze nechce, tu zlou sestru tolik namíchne, že jí peníze zůstanou, že ji všude pomluví. Jinak by mě zajímalo, v kolila reálných případech by mohl někdo cizí přijít do práce a tam šéfovi bonzovat, že má na někoho z jeho firmy nějakou špínu a šéf toho zaměstnance hned vyhodí a bude mu muset dát odchodné.
Okamžitě bych na ni podala trestní oznámení za stalking a to dědictví takhle řešit je fakt divný jsou na to zákony. a jistě bych se jí postavila přece se nenechá celý život takhle týrat.A stejně za tohle všechno můžou rodiče jak je vůbec možný že si toho nevšimly.
Holka zlatá,už jsi dost stará na to nechat se šikanovat. Spravilo by to pár facek a nebát se ji postavit a pak ji něžne vyfakovat 8-P 8-P 8-P
opět mám rozporuplné pocity - příběh pro mne má dvě roviny - to že je zjevně smyšlený a hlavně nedomyšlený (sestra prodala byt jehož nebyla 100% majitelem - jak asi???) tak tím že bez ohledu na zjevné chyby autora podobní stalkeři existují a mohu být i z řad rodiny. Bohužel jako vždy zde opravodvosti ubírájí literární ambice toho, kdo to psal....ale k tomu se už asi nemá mco cenu vyjadřovat...Co se týká samotnéhé stalkerského chování - v dnešní dobe je stalking uznán jako trestný čin a je třeba to řešit s policií, neustupovat a domoci se soudně zákazu styku. Zažili jsme to v práci - majitel naší firmy si vzal za ženu paní s dítětem..otec toho dítěte je stalker dosti velkého kalibru. Mimo jiné psal maily všem zaměstnancům (mývali jsdme emaily na webu) a taky našim investorů a firmem se kterými jsem spolupraocvali, prostěk omukoliv do měl co s naší firemou do činění a na které se nějak dopátral .......opakovaně všem psal že náš šéf krade děti a různé jiné bláboly. Prostě snaha ho nějak zdiskreditovat v rámci jeho práce............do too samozřejmě i spousta osobních věcí psychycké deptání té ženy a v důsledku i jeho vlastního syna........bylo to krušný trvalo to roky, ale šéf byl v tohle aktivní nenechal se zastrašit tak že nakonec to skončilo tak že má tuším že zákaz styku i se synem plus dostal podmínku za napadení (najel na šéfa autem)......... ale trvao to roky..........zastupovala toho magira Samková, která u soudu pomalu plakala jakej je to hodnej čověk co chce mít syna ve své péči, přitom už roky sám OSPOD jim dovoloval styk jen pod dohledem sociální pracovnice .........kluk se totiž od otce vracel traumatizovanej strašným způspobem............měl strach že ho k němu zase odvedou tak že se doma schovával nebo dostal záchvat paniky v autě a pod............jako šílený věci se děly, proti tomu je tahle vymyšlená sestra teroristka ještě na pohodu. Ale podstatné je že to nakonec dobře dopadlo...............v té době o tom vyšel i článek, kdy mimo jiné s tím chlapem dšělala novinářka rozhovor a ptala se ho, proč to dělá.......... s pobavením jí odpověděl něco ve smylu protože ho to baví a protože může......Stalkeři mají úplně jiné vnímání reality - oni žijí ve světě kde mají naprosté právo se chovat tak, jak se chovají, tak že žádné rozumné argumenty a vysvětlování na ně neplatí, fakt jediné co pomůže je řešit to právní cestou.
Takový článek mě spíš vytáčí. Dochážu pochopit, že jako malá holka se nedokázala brátnit, ale teď je to dospělá ženská a pokud si i dnes nechává "srát na hlavu", tak je pěkně pitomá (labilní, hloupá .. nevím, jak ještě slušně napsat, že je prostě kráva a potřebuje navštívit odborníka). Jana
@Anonymizovaný: Tohle je těžký, takový vzorce získané v dětství se i v dospělosti těžko odbourávají, znám takový případ, kdy nejmladší sourozenec i v pokročilém věku (60+) stále bez nějakého odporu byl ochoten poslechnout staršího sourozence, neboť to tak bylo od jejich dětství. I když popisovaný příběh je na psychiatra. U obou sester.Jenže v tom článku je takových hovadin...Dědictví těžko mohlo být projednáno bez její přítomnosti (pokud už rodiče majetek na starší dceru nepřevedli dříve, pak ale by dle její vykreslené povahy bylo divné, že by najednou chtěla mladší dceru vyplácet z jejího podílu), dům pokud ještě nebylo projednáno dědictví (a viz shora), nemohla starší sestra sama jen tak prodat. Rodiče si opravdu nebyli vědomi tak vážného týrání a šikany ze strany starší sestry? Pokud to bylo tak šílené jak je popsáno, nešlo to přehlídnout. Ledaže by rodiče byli fakt totální ignoranti a bylo jim to jedno? Z článku je to popsané jakože "netušili". A rozhodně nechápu její chování v případě toho, kdy se sestra nějak snažila jí z majetku vyplatit. Na to, jak byla a je celý život sestře podřízená, bojí se jí, najednou se otočit a odejít, nereagovat, nezajímat se a pak naříkat, že z dědictví nic nedostala je fakt pitomé. Takže mne spíš na takových článcích vytáčí jak diletantsky a blbě jsou napsané.
@Mata69: ještě v návaznosti na to co píšeš mne napadla jedna věc............. to že si rodiče nevšimli......možná také dobré zamyslet se nad tím, kde se to v té starší dceři vůbec vzalo ta obrovská nenávis.......anou sourozenecká rivalita kdy především prvorozený trpí příchodem mladšího sourozence a tí mztráty výlučné pozornosti rodičů není až tak neobvylá, ale u té starší dcery to bylo velice extrémní - pokud tedy neměla nějakou vzorenou poruchu mozku která tak byla příčino utkaového chování tak se dá také říct že její agresicní chování byl přímý odraz jejího vnitřního pocitu utrpení.....ono to tak bývá že dítě co ubližuje samo obvykle cítá nějaké příkoří a bolest a to že ubližuje jiným je způsob jak na tu vnitřní bolest reaguje................tedy myslím že už první dcera zjevně nějakým způsobem trpěla buď příchodem sourrozence a nebo už dříve chováním rodičů a tak asi není s podivem, že když neviděli utrpení starší sestry neviděli ani té mladší..............
@farah.farah: Kdoví co dalšího se v té rodině dělo, že ta starší měla takové agresívní sklony. Možná tam bylo nějaké domácí násilí nebo potlačovaná agrese, nějaké konflikty, nevěry apod. Nebo by rodiče museli být hodně chladní a děti tím tak trpět a jedna si to vybíjela na druhé. To by taky vysvětlovalo proč neměla holčina s mámou bližší vztah a proč se takové hnusné věci děly už když byla dost malá... Jinak by ta holčina musela mít nějakou poruchu....
@farah.farah: vždyť jsem psala, že v tom příběhu jsou na psychiatra všichni - rodiče, kteří "nevěděli", starší sestra, evidentně psychopatka, a mladší dcera oběť psychopatky. Famílie by naplnila celé jedno oddělení psychiatrie.
@Mata69: však já to co píšeš nerozporuju, jen jsem na to navázala.:D
Nikdo si neumí představit, co všechno je možné. Jak se říká, nikdy nevíš, co se děje za zavřenými dveřmi. Naprosto Ti Iveto věřím, vím co tito manipulátoři dokáží. Bohužel v tomto stádiu budeš muset vyhledat pomoc na psychiatrii, aby si se dala dohromady a až v sobě najdeš sílu tomu čelit psychoterapii, individuální nebo skupinová sezení, je to těžký krok, ale to je asi jediná cesta, aby sis dala život dohromady.Přeji Ti hodně sil, začni na sobě pracovat, nikdo to za Tebe neudělá a ostatní ať Ti vlezou na záda, nikdo Tvůj život nežije a to co si prožila, s tím už nic neuděláš.
No, napsali jste to už před mnou: to ti rodiče fakt byli takoví ignoranti, že jim nebyly divné rozřezané panenky, počůrávající se mladší dcera ve věku, když už to není normální, atd atd? Jako fakt "nevěděli"? A po smrti matky neproběhlo dědické řízení? Ségra prodala dům sama jo? V práci ji vyhodili na základě výmyslů sestry...Bože článek asi má vzbudit lítost nebo co vlastně, ale je to opět slátanina nesmyslů. A kdybych jen na okamžik připustila reálnost toho příběhu, tak musím říci, že všichni aktéři (včetně těch rodičů, kolegů, přátel ) jdou duševně nemocní.
O tom, že existuji psychopati a zlí lidé, víme. Mladší sestra opravdu mohla být šikanovaná do té míry, že má trauma i v dospělosti. Je ovšem na pováženou, že by rodiče nevěděli, co se doma děje. Já nevěřím tomu, že by se ta starší neprozradila. Rovněž nevěřím, že by se situace takto vyostřila, kdyby rodiče včas zasáhli. Ale ze své praxe mohu potvrdit, že rodiče někdy mladšímu sourozenci více dovolí,jsou i méně přísní, což vede k rivalitě a žárlivosti mezi dětmi, jenže není to obvykle tak, že by se až nenáviděly nebo se fyzicky týraly. Je tam spousta otázek, např. proč manžel té mladší ženy nezasáhne a nesnaží se jí pomoci. Nezdá se mi, že by to něšlo nebo to bylo tolik těžké. Vůbec mi tam nesedí, že starší mohla prodat rodinný majetek, to by bylo reálné jen tehdy, pokud by rodiče nebo maminka tento majetek na ni převedli nebo ho dostala darem. Po smrti rodičů muselo proběhnout dědické řízení. A možná by stačilo, pokud sestra zaútočí, bojovat stejným kalibrem zbraní jako ona.
Autor článku patří k psychiatrovi. Pokud týraná sestra není dementní, bránila by se. Toto je popis duševně méněcenného člověka. Fuj!
@Anonymizovaný: Uvědomte si prosím, že když je někdo týraný dlouhodobě, tak se prostě bránit neumí. Dokážete si představit, že Vám Vaše vlastní sestra ve věku třeba 3 roky vytrhá vlasy a pak Vám řekne, že když to někomu řeknete, tak Vás zabije?Ona byla o 5 let starší a "pracovala" na té sestře odmalička...Jinak ano, obě patří na terapii. Na tohle jsou potřeba dva. Ale proboha nedávejte vinu té mladší, kterou ta druhá týrala. Ta starší má pravděpodobně nějakou poruchu.Ale ta mladší by měla jednak podat trestní oznámení za stalking a pokusit se dosáhnout soudního zákazu styku a druhak začít chodit na terapie. Tam už měla chodit dávno, aby si to celé zpracovala. Ono traumata sama nezmizí, je nesmysl na to čekat!
Dodatečně mě napadlo k této větě "Jedni věřili, druzí pochybovali, ale všichni si o tom povídali." - to je ta druhá stránka, když člověk žije někde, kde ho všichni znají, všechno vědí, do talíře vidí a nic se neutají. Zlatá anonymita velkoměsta. ]:-D Dokud sama něco o sobě neprozradím, neví nikdo nic, a tudíž nikdo nemůže mé sestře vykládat u kafe o mně pomluvy, protože ani netuší, že nějakou sestru mám. :-)
Neprožívejte to, celý článek je zjevně vycucaný z prstu. Bud´ hodně neschopný, nebo líný (případně obojí) autor si ani nedal práci, aby si zjistil, jak probíhá dědické řízení. Stejně tak mohu v zásadě vyloučit, coby profesionál, který pracoval mj. s dětmi týranými, zneužívanými a ohroženými, že při uvedeném stupni a délce týrání, by si nikdo ničeho nevšiml, natož matka. Leda by dítko bylo zavřené "ve sklepě" a nechodilo do školy, mezi vrstevníky a s nikým dalším se nestýkalo.Pokud by ovšem i takové útrapy přežilo bez další psychické újmy (útěky z domu, pokusy o sebevraždy, agrese vůči jiným, závislosti, další sociální patologie,...), pak by paní byla natolik posílená, že by tento srdceryvný příběh probíhal a končil docela jinak. :achjo:
@Anonymizovaný: vzhledem k tomu že si někdy matky "nevšimou" toho že je jejich dcera otcem či otčímem roky znásilňována bych samotný fakt že rodiče zlehčovali to co se doma děje jako nerálné, naopak mám pocit že v mnoha případech nějakého týrání dítěte či jeho zneužívání to rodiče tak nějak vidt jakoby nechtějí.......připustit si to že jedno z vaščich dětí je takový malý psychopat může být pro některé rodiče nepřekročitelné a raději se budou tvářit že problém neexistuje. Jestli jste z praxe tak véte, že děti o takových věcech často nemluví zvláště pokud jsou zastrašovány trýznitelem (což žde bylo - vyhrožování sestry že ji zabije pokud někde cekne) a někdy i mlčí bez toho, protože v tom zkrátka vyrůstají a tak mají pocit že je to normální, respektive, že by se s tím měly umět nějak vypořádat samy. Navíc mnozí rodiče nedokážou dohlédnout do toho jaké trvalé psychycké následky si dítě může z toho co se doma děje nést do života. má známá byla jako dítě roky šikanovaná ve škole, nevěděl o tom nikdo ani rodiče ani škola. Respektive když jí celá třída nadávala tak učitelka to tehdy nevyhodnotila jak ošikanu ale došla k názoru že nejlepší bude udělat cosi jako improvizovaný soud aby si to "vyříkali". Tak že jí postavila na stupínech a nechala celou třídu aby jí řekli co si o ní myslí.....(dokážete si to představit???) a pak když už samozřejmě byla psychicky úplně na dně jí dala "prostor" k tomu aby se k tomu vyjádřila ona a ona se už nezmohla ani na slovo, díky tomu ty děcla měly v podstatě od učitelky posvěcený že je v pořádku jí dokola nadávat, říkat jí že je blbá hnusná a pod...........tak že se to s ní áhlo až do konce základky v podobném duchu............a ani rodičeč ani nikdo jiný si nevšiml že se jim dítě uzavírá že téměř nemluví a že to asi není normální... ...................to že to bylo zcela zásadní je zjevný podle toho jaký to na ni mělo dopad.......výsledek hoka je dospělá a do teď má zásadní problémy se sebevědomím, a problémy v komunikaci, s ostatními lidmi.....hodně dlouho makala na tom, aby když se něco děje vůbec dokázala něco říct, protože má silně naučený obranný mechanizmus mlčet, po letech už celkem slušně vyjadřuje co si myslí i co cítí, ale i po těch letech pořád člověk cítí že není přirozená že je v jakési roli............tak že o tom jak si dospělí "všímají" toho že děti jsou psychicky týrané si nedělám iluze.
@Anonymizovaný: Dlouho jsem vás v diskusích neviděla. Potěšil jste mě. :-)
@helza: :-D
Nesmysl. Ne, že by vztahy mezi sourozenci nemohly být hrozné, ale tohle je vymyšleno. Např. dědictví se takto nedá řešit, na to jsou zákony.
K anketě - mám sestru o 7 let mladší. V dětství jsme si moc nerozuměly, jednoduše proto, že je to moc velký věkový rozdíl. Navíc jsem ji "měla na krku", abych se o ni starala a hlídala, protože jsem byla ta starší a rozumnější, bráno z pohledu rodičů. Z mého pohledu ona byla rozmazlovaný mazánek, kterému se všechno dovolí, zatímco já v jejím věku mívala pevnější režim. Navíc mi to bralo čas, protože jsem ji musela vodit do školky a školy, tamtéž vyzvedávat, postarat se jí o jídlo, když rodiče pracovali na směny a nebyli doma, brát ji s sebou ven, když jsem chtěla jít někam s kamarádkama atd. Jenže to tenkrát bylo celkem běžné, fůra mých spolužáků a spolužaček měla podobně na starost nějaké ty mladší sourozence, neskákali jsme z toho nadšením, ale zase na druhou stranu jsme jim taky nedovolili ubližovat. Kdo by mi šáhnul na ségru, tak s ním zametu. :/ No a později, když už jsme byly obě dospělé, tak se to nějak srovnalo, ten věkový rozdíl se časem setřel. Ono když je jedné 10 a druhé 17 let, je to velký a podstatný rozdíl, ale když je jedné 50 a druhé 57, tak je už ten rozdíl zanedbatelný.
Krása. To asi ještě spím, a zdá se mi to, protože tohle snad jinak není možný. Kam až chce ta paní ustupovat? Kam se odstěhuje příště? Jediné řešení je se tomu postavit čelem, a ukázat sílu, protože na podobné typy jako asi je její sestra nic jiného neplatí. Jestli na to nemá sama povahu, tak si měla dávno vzít právníka. Nejpozději tehdy, když se mělo jednat o dědictví. Tomu manželovi se ani nedivím, taky by mě to brzo přestalo bavit, kdyby se mi furt pletla do života švagrová. Ještě že nemají děti, nebo se o tom aspoň nepíše, akorát by se to přenášelo do další generace. Každopádně by si ta paní měla konečně uvědomit, že lidi si troufnou tak daleko, jak jim moc jim to dovolíme. Ona dovolila udělat ze sebe hadr, tak se potom nemůže divit, že se s ní jako s hadrem nakládá. Smutný příběh.
Myslím si,že za špatné vztahy mezí sourozenci mohou rodiče.Mám dva dospělé syny 47 a 44 let.Nikdy jsem nedovolila,aby jeden dostal víc nebo míň, než ten druhý.Ani babičkám jsem jsem to nedovolila,buď oboum stejně, nebo nic.A za svého života jsem jim po smrti manžela rozdělila majetek .Jeden dostal domek po mých rodičích a druhý byt a garáž .Klci spolu zajdou na pivo a pomáhají si při budování bydlení.Scházíme se všichnipři rodinných oslavách ,oba jsou přes dvacet let ženatí a každý má dvě děti.Moc jsem toho v životě nedokázala,ale na své syny jsem hrdá. Máma 71 let.
Ony neměly dědické řízení, či jak jako "Sestra prodala..."?Všichni v jejím okolí věřili sestře, to byli přátelé? A manžel souhlasil s tím, že se odstěhují? Jen tak? A to má být nějaké řešení?Jediným řešením (pokud přistoupím na pravdivost příběhu) je konečně se sestře postavit, a to třeba trestním oznámením na stalking. Důkazy má (maily), svědky má (všichni ti, komu vyprávěla sestra o půjčce), tak na co čeká?Jinak si ale opravdu neumím představit ani to, jak někdo prodává cizí majetek, ani to, jak ke mně přijde cizí ženská, kterou znám max. od vidění, začne mi vyprávět něco o mojí kamarádce či kolegyni, a já jí věřím na první dobrou. Divný stejně jako celý tento srdceryvný příběh...
@kočina: Divné je už to, že si rodiče nepovšimli dlouholeté brutální šikany, neboli že nemají ani jedno dítě normální. No a pak od momentu úmrtí matky, tak jak jste to rozebrala, už je celý příběh značně uhozený.Podle mě jde o drastickou variaci na téma "ségra mě v dětství sekýrovala a dělala naschvály", což se skutečně může stát, ale až tak je to popsáno mi přijde naprosto neuvěřitelné.
To je opravdu šílené. Já mám bráchy dva, jeden je o tři roky starší a druhý o 17 let mladší. Někdy to se starším bráchou skřípalo, nebavilo mně to, že ho musím brát jako staršího, časté hádky..nikdy ale násilí a malý bráška (6let) je skvělí kluk a držíme při sebe všecí, protože máme jednu maminku. Na místě Ivety, bych přetrhal veškeré vazby na Kristýnu. Lepší je nemít žádnou sestru, než mít tohle. Ono to vypadá že Kristýna celou dobu jen záviděla Ivetě, proto si vyžaduje pozornost. :potichu
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.