Iveta v mládí neplánovaně otěhotněla, se svým manželem však dlouho nevydržela. Po rozvodu už po žádném dalším vztahu nezatoužila a dodnes je jí nejlépe samotné. Jak to zvládá?
Vdávala jsem se, když mi bylo devatenáct let. Musela jsem. Otěhotněla jsem po čtvrtroce vztahu. Jiří byl původně můj kamarád, znali jsme se od dětství. Vím, že do mě byl snad vždycky zamilovaný, ale já ho brala vždy jen jako blízkého přítele, který mi pomůže, když jsem v úzkých, a kterého já vyslechnu, když si s něčím neví rady. Sexuálně mě nikdy nepřitahoval.
Spali jsme spolu jen jednou, když jsme se opili při pobytu na chatě, kam za mnou o prázdninách přijel. Prostě nám nestačila jedna lahev, ale ztrestali jsme hned tři lahvinky bílého. Ráno jsme se probudili pod společnou dekou…
Martina Šebestová
28. června 2022
Tu inkriminovanou noc a večer jsem měla v mlžném oparu. Vnitřně jsem se utěšovala, že k ničemu zásadnímu nedošlo, vždyť i Jirka byl pořádně pod parou. Takže mě vůbec nenapadlo, že bych mohla otěhotnět. Ale stalo se a mě to pořádně sejmulo.
Já a rodič? O dětech jsem v takhle nízkém věku nikdy vážně nepřemýšlela, ale zase jsem si nedovedla představit, že bych šla na interrupci. Chtěla jsem zůstat svobodnou mámou, protože Jiřího jsem beztak nemilovala a vůbec jsem si nedovedla naše soužití představit.
Martina Machová
19. června 2022
Jenže v osmdesátých letech jsem nedokázala oponovat svým konzervativním rodičům, kterým šlo hlavně o to, abychom se nedostali do řečí. Přece jen tehdy moc svobodných matek v Československu nepobíhalo. Tak jsem na sňatek kývla. Žít jsme měli u Jirkových rodičů.
Ať to zkrátím, být vzornou matkou a manželkou jsem vydržela rok. Pak už se to nedalo a já odešla k našim s dcerou v náručí. Okamžitě jsem podala žádost o rozvod, vadilo mi kdeco – tolerování chyb druhého, manželská komunikace, o sexu nemluvě. Spát s někým, koho nemilujete, a ještě pravidelně? To fakt dlouhodobě nejde.
Laura Poláková
16. června 2022
U našich jsem se nadechla a pomalu si hledala svůj první pronájem. Dceru jsem po prvním roce dala do jeslí a šla vydělávat. Musela jsem se otáčet, mít dvě práce, ale dalo se to. Nesmírně mi vyhovovala svoboda rozhodování, to, že peníze dám na to, na co chci já.
Za pár měsíců mi bylo jasné, že chlapa k ničemu nepotřebuji. Manuálně na tom nejsem špatně, takže nějaké ucpané odpady nebo kapající kohoutky mě nemohly rozhodit. Na příležitostný sex se vždycky někdo našel.
Jiřina Sivcová
12. června 2022
Vím, že by mě stálý partner jen otravoval. Nehodlám dělat kompromisy, hrát roli bezradné ženy ani přehnaně chválit. Myslím, že se mnou by se chlap trápil. Tak jsem si radši žádného natrvalo nepřipustila k tělu. A světe, div se, žije se mi s tím už desítky let dobře. Dcera je dávno dospělá a já mám čas na studia, cestování k moři a do hor.
Kamarádky se mi v poslední době snaží dohodit alespoň parťáky na výlety, ale já s díky odmítám. Už bych si nezvykla, jsem ráda paní svého času, jsem ráda, že na nikoho nemusím brát ohledy. Starání se o druhého mě upřímně děsí. Asi jsem sobec, ve společnosti se tenhle postoj moc nenosí, uvnitř sebe ovšem vím, že jsem jedině takhle spokojená.