Ačkoliv to tak nevypadá, pomalu se začal blížit podzim. Pokud jste se rozhodli pořídit si během něj jabloň do své zahrádky, poradíme vám, jak si ji správně vybrat a jak o ni pečovat, aby vám brzy začala rodit šťavnatá jablíčka.
Vybíráme odrůdy
Při nákupu nového stromku se vyplatí navštívit specializovaný hobbymarket nebo zahradnictví. Prodávají se šlechtěné odrůdy, které jsou většinou odolné proti chorobám a škůdcům a mají dobré výnosy plodů. Podle doby konzumní zralosti se jabloně dělí na letní, podzimní a zimní. Jablka z poslední skupiny jsou určena k dlouhodobějšímu skladování a při dobrých podmínkách by měla vydržet až do konce zimy. K letním odrůdám patří třeba 'Manted', 'Jakubka' nebo 'Geneva Early', k podzimním 'Red Idared', 'Vanda', 'James Grieve' nebo 'Šampion', k zimním například 'Braeburn', 'Golden Delicius', 'Rubín' nebo 'Rajka'.
Irena Forejtová
7. února 2017
Sázíme stromy
Jabloně ocení světlá slunná stanoviště orientovaná na jih a také dobře propustnou výživnou půdu s dostatkem vláhy. Při výsadbě je nutné vykopat dostatečně velkou jámu, ideálně by měla mít rozměry zhruba 80 x 80 x 80 cm. Jámu pak prolijeme dvěma kbelíky vody. Stromek bez kořenového balu zatím dáme do kbelíku s vodou a necháme důkladně namočit kořeny, pak je prohlédneme a suché části odstřihneme.
Kontejnerované stromy důkladně zalijeme. Pokud je v zemi hodně jílu, přidáme do ní písek a substrát promícháme s odleželým hnojem nebo kompostem, případně se speciálními průmyslovými hnojivy. Do jámy nejdřív zatlučeme opěrný kůl a teprve pak přidáme stromek. Místo roubování na kmínku by mělo zůstat zhruba 10 až 15 cm nad zemí. Kořeny zasypáváme zeminou a stromkem lehce pohybujeme, aby se substrát dostal všude. Zeminu udusáme, stromek sázíme o něco výš, protože zem se časem ještě trochu propadne. K opěrnému kůlu ho připevníme osmičkovým úvazem, abychom nezaškrtili kmínek, a pak stromek důkladně zalijeme.
Při jarní výsadbě je nutno provést základní řez koruny, při podzimní ho neprovádíme a počkáme s ním až na jaro. Zasazené stromky pravidelně zaléváme, zvlášť pokud je půda hodně písčitá.
Důležité jsou rozestupy
Štíhlé sloupovité stromky a vřetena se sázejí ve vzdálenosti 0,7 až 2 metry, zákrsky od 3 do 4 metrů. Vyšší jabloně s větší korunou vyžadují více světla. U čtvrtkmenu počítejte se 3 až 5 metry, u polokmenů se 6 až 7 metry. Vysokokmeny by mezi sebou měly mít vzdálenost 7 až 8 metrů.
PĚSTITELSKÉ TVARY
Tvar stromu vám napoví, jak vysoko bude jeho koruna.
Je to jednoletý výhon bez korunky. Využívá se hlavně při zakládání ovocných stěn (špalírů, palmet). Dá se zapěstovat i na klasickou korunu. Stačí prut sestřihnout a ten se pak začne větvit. Z nových větví vybereme terminál a čtyři kosterní větve.
Stromek má zapěstovanou korunku ve výšce 50 až 60 cm, přitom větve vyrůstají po obvodu kmene ve spirále. Je nutné stromek pravidelně tvarovat a odstraňovat větve, které zbytečně zahušťují korunu.
Je to stromek, který má korunu ve výšce zhruba 60 až 90 cm. Mívá menší kořenový systém a potřebuje častěji zalévat. Lépe se ale stříhá, ošetřuje se proti chorobám a také z něj snadno sklízíme plody. První větší úrodu můžeme očekávat už třetí rok od výsadby.
Tyto jabloně mají koruny ve výšce od 100 do 120 cm a plodit začínají většinou čtvrtým rokem. Jsou vhodné na menší pozemky, kde není moc místa, a také na svahy. Vyplatí se půdu pod nimi zatravnit.
Koruny jabloní jsou ve výšce 120 až 170 cm, vyplatí se je pěstovat tam, kde není mnoho vody a půda je suchá. Na první větší sklizeň se můžeme těšit za více let, stromy jsou ale dlouhověké a budou dobře plodit po několik generací.
Koruny těchto jabloní jsou ve výšce 180 až 220 cm. Mezi ně se řadí především historické odrůdy a najdeme je většinou ve starých zahradách. Nevýhodou je jejich výška, kdy budeme při ošetření a sklizni potřebovat žebřík nebo štafle. Jsou to však stromy, které se dokážou přizpůsobit i špatnému počasí a mrazu a nevyžadují tolik péče.
Prořezáváme korunu
Ideální doba řezu je začátek jara, kdy budete moci zastřihnout nově zasazené stromky. Například u zákrsků v koruně vybereme jednu svislou prostřední větev (terminál), která bude zhruba o délku nůžek delší než ostatní větve. Dále by na kmeni měly zůstat čtyři hlavní větve. Měly by vyrůstat kousek nad sebou dokola na kmeni a měly by růst zhruba pod stejným úhlem nahoru, ideálně asi 45 stupňů. Správnému vedení větví můžeme pomoct úvazem. V dalších letech je pak třeba pravidelně tvarovat korunu při jarním nebo podzimním řezu po opadu listí. Během června se ještě vytrhávají vlky. Platí základní zásady: terminál je nejdelší, hlavní větve nenecháváme přerůst vedlejšími větvemi. Koruna by měla zůstat vzdušná a prosvětlená.
redakce
11. července 2018
Hnojíme a chráníme
Stejně jako jiné ovocné stromy potřebují i jabloně vedle pravidelné zálivky také přísun minerálních látek, hlavně vápníku, dusíku, fosforu, hořčíku a draslíku. Ideální je hnojit dusíkem, fosforem a draslíkem hlavně na jaře a pak znovu na podzim. Vyplatí se také pravidelně stromy přihnojovat odleželým kompostem. Ten lehce zapravíme do země kolem kmenu stromu.
Jabloně také musíme chránit před škůdci a nemocemi. K nejčastějším škůdcům patří obaleč jablečný. Jeho housenky napadají plody, tvoří v nich tenké chodbičky. Mladší plody opadávají, starší bývají uvnitř poškozené. Proti obalečům můžeme zkusit přípravky Discus a Rovral, napadené plody utrhneme, dáme do popelnice.
Dalším častým škůdcem je pilatka jablečná, která způsobuje červivost plodů. Samičky kladou vajíčka na spodní stranu kališních lístků květů nebo do odkvetlých květů. Z nich se líhnou larvy, které se živí dužinou mladých plodů a svůj trus vystrkují dírkou na povrch jablka. Napadené plody často opadávají. Likvidovat ji můžeme postřikem přípravku Calypso 480 C.
Častou houbovou chorobou je padlí jabloňové. To způsobuje houba Podosphaera leucotricha. Na koncích výhonků nebo listech se tvoří šedivý povlak, jablka jsou deformovaná a korkovitá. Pokud se chceme chorobě vyhnout, je dobré pořídit si rezistentní stromy, které chorobou nebudou trpět. Další houbovou chorobou je strupovitost způsobená houbou Venturia inaequalis, která napadá listy a plody. Na listech se tvoří hnědozelené skvrny, plody jsou pokryty strupy a často jsou zdeformované. Stromy se potom ošetřují přípravky Discus nebo Dithane.
Po prořezání koruny je nutné začistit řezné plochy na větvích nožem a namazat je štěpařským voskem či stromovým balzámem, aby se dovnitř nedostaly infekce nebo zárodky hub.
Vyzkoušejte si udělat vlastní jablečný ocet
Používat ho můžete při přípravě zeleninových i ovocných salátů, k ochucení majonézy, limonád, ale i ředěný se studenou vodou k pití.
SUROVINY: ♦ 3kg jablek ♦ 250g krupicového cukru ♦ 1,5l vody
POSTUP: Jablka důkladně omyjeme, zbavíme jádřinců a pokrájíme na kostičky. Nasypeme je do sterilizované pětilitrové lahve a zalijeme teplým rozvarem z vody a cukru. Lahev převážeme pergamenovým papírem a postavíme ji na deset dnů na světlé místo. Každý den obsah lahve důkladně promícháme sterilizovanou vařečkou. Pak tekutinu scedíme přes čisté bílé plátno do nové sterilizované lahve, znovu převážeme a dáme do tmavé chladné místnosti na dva dny, až na dně vznikne sedlina. Pak ocet opatrně slijeme přes čisté plátno a rozlijeme do sterilizovaných lahví. Uzavřeme a skladujeme na chladném tmavém místě.