Jak přimět rodiče, aby víc dbali o své zdraví?

Jestlipak ta paní sama je vzor všech ctností? Ona nemá nadváhu, jak se často říká "po dětech", nebo v důsledku rodinné dispozice? Ona sama je aktivní, běhá cvičí, nejí bůček, a dává svým dětem zářný příklad, aby jednou nemohly namítat proti jejímu životnímu stylu? No a pokud je pro děti za trest dávat je na víkend k rodičům, to je jednoduchá pomoc - tak je tam nedávejte. Vemte je sama na ten výlet do přírody, aby se nemusely nudit s prarodiči. Možná že si prarodiče oddechnou, že nemusí mít vnoučata na krku celý víkend, třeba by jim stačilo vidět je dvě hodiny. On totiž nemá každý stejný životní rytmus. Někdo ještě v devadesáti běhá jako čečetka, jiný je unavený už o 20 let dříve. Měla jsem příbuznou, která se dožila 95 let a nebýt nehody, při které utrpěla úraz a na jeho následky zemřela, možná se mohla dožít stovky. Ale když jí někdo vykládal, jak je to úžasné dožít se tak vysokého věku, neměla daleko k expresivnímu slovníku. Říkala, že "houbeles požehnaný věk", otrava je to, člověk je starý, ošklivý, vrásčitý, slabý, nic si nepamatuje a věci mu padají z ruky, nic už pořádně nemůže, všichni přátelé a příbuzní pomřeli, tak ani není s kým si zavzpomínat na mládí, a kdyby si ji pánbu vzal v sedmdesáti, lepší by udělal, protože ona beztak z toho života už nic moc nemá. Přitom byla naprosto soběstačná a zvládala nejen sebe, ale domek, zahrádku a kocoura. I v těch 95 letech. Jestli potom není lepší varianta mít spokojené stáří u bůčku a televize :-)) a nedožít se toho, že si člověk připadá na světě přebytečný a přesčas.