Ačkoli ve většině věcí dnes ženy mužům zcela rovnoprávně konkurují a v lecčems jsou i lepší, v jedné věci se jim nikdy nebudeme moci rovnat – ve fyzické síle. Přiznání a akceptování této skutečnosti je základní nezbytností pro naše vlastní bezpečí.
Jinými slovy, pokud vás muž napadne a je rozhodnutý vám ublížit, nemáte jako žena v podstatě žádnou šanci ubránit se, pokud zrovna nedržíte v ruce revolver, se kterým opravdu umíte zacházet, a nemáte zábrany vystřelit na člověka. Většina přepadení se ale odehraje tak, že útočníkovi kromě fyzické převahy hraje do karet také moment překvapení a vrozená slušnost či ostýchavost nás žen, kvůli kterým nedokážeme od první vteřiny bojovat všemi prostředky bez ohledu na následky.
Zkuste si sama vzpomenout – pokud vás někdy obtěžoval opilý chlap třeba na zastávce autobusu, vaší první reakcí bylo dělat, že nic nevidíte, nebo ho slušně odmítnout. Chyba! Takový agresor z vás potom nemá žádný respekt a považuje vás za snadnou oběť, takže se ho jen tak nezbavíte. Správnou reakcí je začít ihned co nejhlasitěji křičet na celou zastávku a upozornit jakýmkoli způsobem, že se vám děje něco nepříjemného nebo dokonce nebezpečného.
Základní mantrou, kterou opakují instruktoři všech dobrých kurzů sebeobrany, je ovšem PREVENCE. Jinými slovy, mužský útočník má sílu, žena se musí bránit mozkem. A ten je třeba použít především k tomu, abychom dokázaly správně vyhodnotit různé situace a potenciální rizika a dokázaly se jim vyhnout. Bohužel právě v tom děláme nejvíce chyb, protože si myslíme, že když se nám nic nestalo doteď, tak se to nepřihodí ani dnes, že je to přece jen pár metrů, nebo že takový sympatický muž přece není násilník.
Kam zmizely naše instinkty? Opět je přebíjí vrozená slušnost a často i myšlenka „přece se nebudu chovat jak hysterka“. A tak i když vám ten chlap je podezřelý, stejně s ním do výtahu nastoupíte, protože co by si o vás jinak pomyslel.
Stoprocentní odhad na lidi nemá nikdo, a tak je lepší být v životě trochu paranoidní. Opakujte si, že do cizích lidí vám nic není a může vám být jedno, co si o vás myslí. Na prvním místě jste vy a vaše vlastní bezpečí a podle toho se chovejte. Nikdy nespěcháte natolik, aby byl čas přednější než vaše zdraví nebo dokonce život. Ano, je otrava zacházet si každý den půl kilometru, když to přes zarostlý park máte od zastávky k domu pár metrů.
Takže s tím prostě počítejte a tvařte se, že kratší cesta vůbec neexistuje. Když vám ujede poslední autobus, nešetřete na svém bezpečí tím, že budete stopovat nebo se vydáte nocí sama pěšky. Počítejte s tím, že se to prostě může přihodit, a mějte finanční rezervu na taxi, případně si dohodněte odvoz s někým známým.
Pokud se nakonec stejně stane, že se ocitnete sama uprostřed noci na ulici nebo jiném místě, kde může dojít k útoku, snažte se svou mysl přeladit na nejvyšší pohotovostní stupeň. Jakékoli ohledy musí jít stranou, protože agresor také žádné nemá. Pokud jste nucena se bránit, dělejte to na sto padesát procent a nebojte se následků. Přepadaná žena málokdy zpacifikuje útočníka způsobem, aby to mohlo být označeno za „nepřiměřenou sebeobranu“. Máte-li pocit, že jste v ohrožení života, máte právo bránit se všemi prostředky!
Zdroj: Kateřina Kozmová s přispěním instruktorů kurzu sebeobrany z oddílu ju-jitsu TJ Sokol Vršovice, www.jujitsu.cz
ČTĚTE TAKÉ: MAMINKA.CZ - Web pro těhotné a maminky!
BUTIK
POJĎTE NAKUPOVAT DO BUTIKU NA DÁMA.CZ!