Kardiovaskulární onemocnění jsou celosvětově nejčastější příčinou úmrtí – ročně na ně zemře na celém světě 17,5 milionu lidí. V Evropě jsou onemocnění srdce a cév příčinou téměř poloviny úmrtí (49 %) a ročně stojí náklady na péči o nemocné zhruba 169 miliard Euro.
V naší republice jsou onemocnění srdce a cév zabijákem číslo jedna – ročně na ně zemře téměř 60 tisíc lidí, což je přibližně 5 000 lidí každý měsíc. Pro lepší představu lze uvést, že toto číslo znamená smrt jednoho člověka každých 9 minut. V roce 2004 u nás na choroby srdce a cév zemřelo 24 919 mužů (48 % všech úmrtí) a 30 123 žen (54 % všech úmrtí), hospitalizováno v nemocnicích bylo 370 996 pacientů. Pod stálým dohledem praktického lékaře z důvodu srdečních a cévních onemocnění bylo v roce 2004 1,5 milionu pacientů z důvodů hypertenze, 845 894 z důvodů ischemické choroby srdeční (z toho 90 283 akutní infarkt myokardu) a 280 775 pacientů z důvodů cévních onemocnění mozku – celkem bylo evidováno přes 2,5 milionu pacientů, tedy každý čtvrtý Čech.
Vysoký cholesterol a krevní tlak, nezdravý životní styl, strava, kouření, diabetes mellitus, stres, obezita a nedostatek pohybu – to vše ovlivňuje skutečné stáří našeho organizmu a jeho hlavní motor, srdce. Jedním z hlavních rizikových faktorů srdečních a cévních onemocnění je vysoká hladina cholesterolu v krvi – podle průzkumů má každý druhý dospělý v České republice hladinu cholesterolu vyšší, než by měl mít. Riziko rozvoje kardiovaskulárních onemocnění je vyšší v rodině, kde se již v některé formě vyskytuje. Svůj podíl mají genetické faktory, ale především složky životosprávy. Intervence dosavadního životního stylu a aktivní ovlivnění rizikových faktorů vede jednoznačně ke snížení výskytu kardiovaskulárních onemocnění.
Ve srovnání se západní Evropou, kde lidé více dbají na zdravý životní styl a stravu, je výskyt kardiovaskulárních onemocnění u nás téměř dvojnásobný. Kardiovaskulární úmrtnost žen v ČR byla v roce 2000 379 na 100 tisíc úmrtí, zatímco v západní Evropě byla 208 na 100 tisíc úmrtí. U mužů byla úmrtnost v ČR 577 na 100 tisíc úmrtí v porovnání se západní Evropou 325 na 100 tisíc úmrtí. Výskyt kardiovaskulárních onemocnění v porovnání se západní Evropou, stejně jako úmrtnost v jejich důsledku u nás, prudce stouply v době železné opony mezi 70. a 90. lety minulého století. Teprve 90. léta přinesla snižování kardiovaskulární mortality a průměrná délka života české populace se od té doby zvýšila o čtyři roky na současných 72 let u mužů a 78 let u žen. Od roku 2000 se však tento pozitivní vývoj zastavil a kardiovaskulární úmrtnost u nás stagnuje či se dokonce mírně zvyšuje. Regionální rozdíly ve výskytu srdečních a cévních onemocnění mezi jednotlivými státy Evropy demonstrují významné rozdíly v životním stylu i užívání preventivních léků. Příkladem může být kouření – v Itálii kouří 15 % populace, zatímco v Maďarsku 30 % a u nás dokonce 46 – 49 % lidí!
Zvýšená hladina cholesterolu v krvi patří k hlavním příčinám vzniku aterosklerózy. Čím vyšší je hladina cholesterolu, LDL-cholesterolu a triglyceridů v krvi, tím je pravděpodobnější, že dojde k onemocnění srdce a cév. Hodnota celkového cholesterolu nad 8,5 mmol/l zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění čtyřikrát! Pokud snížíte hladinu cholesterolu v krvi o 10 %, snížíte tak riziko úmrtí na kardiovaskulární choroby o 25 %. Normální a doporučované hodnoty lipidů v krvi jsou následující: do 5 mmol/l celkový cholesterol, do 3 mmol/l LDL cholesterol, do 1,7 mmol/l triglyceridy. Hodnota HDL, tedy ochranného cholesterolu, by měla být vyšší než 1 mmol/l u mužů a 1,3 mmol/l u žen. V České republice má vyšší hladinu cholesterolu až 70 % populace, což je číslo opravdu varující a mělo by donutit každého jednotlivce k zamyšlení nad tím, jak naloží sám se sebou a se svým srdcem.
Vysoký krevní tlak (hypertenze) může být nejen příčinou aterosklerózy, ale může ji i dále zhoršovat. Výskyt srdečních onemocnění u osob s vyšším krevním tlakem se ztrojnásobí. Hodnoty krevního tlaku by měly být pod 130/80 mm Hg. Vyšší krevní tlak u nás má 24 % mužů a 19 % žen.
Obezita je závažným zdravotním problémem, který zvyšuje riziko kardiovaskulárního onemocnění. S obezitou jsou navíc spojeny další rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění - vysoký krevní tlak a zvýšená hladina cholesterolu v krvi. Za obzvláště rizikovou je považována centrální obezita, tj. obezita typu jablko, při které se podkožní tuk ukládá především v oblasti břicha a hrudníku. Pokud máte obvod pasu větší než 88 cm (ženy) nebo 102 cm (muži), řadíte se mezi obézní. Podle posledních průzkumů má 60 % mužů v České republice vyšší váhu, než by měli mít - z toho 42 % trpí nadváhou a 18 % obezitou. 29 % žen má nadváhu a 17 % je obézních – celkem 47 % žen má zvýšenou tělesnou váhu.
Kouření patří k nejdůležitějším ovlivnitelným rizikovým faktorům aterosklerózy a ischemické choroby srdeční. Zásadní informací pro pacienta je, že z hlediska kardiovaskulárního systému neexistuje „bezpečná“ dávka tabákového kouře. Jinými slovy: i jedna cigareta denně srdci a cévám významně škodí a zvyšuje například riziko vzniku infarktu myokardu na dvojnásobek. Zanechání kouření je tedy nezbytnou podmínkou úspěšné prevence kardiovaskulárních onemocnění, neboť zlepšuje hladinu dobrého HDL cholesterolu, snižuje riziko trombózy a má pozitivní vliv na celkové fungování srdce a cév. U nás kouří téměř polovina populace – 46 % mužů a 49 % žen.
Je nesmírně důležité, aby si každý člověk uvědomil, že vlastními životními návyky může sám výrazně pomoci svému srdci, prodloužit a zkvalitnit svůj život. Jednotlivé rizikové faktory se nesčítají, ale násobí! Pokud má člověk například vysokou hladinu cholesterolu nad 8,5 mmol/l, zvýšený krevní tlak nad 195 mm Hg a zároveň kouří, jeho riziko kardiovaskulárních onemocnění se zvyšuje 16 krát! V naší populaci je bez jediného rizikového faktoru pouze 4 % mužů a 7 % žen.
Česká kardiologická společnost doporučuje následující zásady prevence kardiovaskulárních onemocnění:
- Zanechte kouření!
- Zdravě se stravujte – omezte celkový příjem tuků, preferujte tuky rostlinné před živočišnými, konzumujte dostatečné množství zeleniny a ovoce, zařaďte do jídelníčku ryby, preferujte celozrnné výrobky a omezte solení.
- Pokud máte zvýšenou hladinu cholesterolu v krvi, zařaďte do jídelníčku 2 gramy rostlinných sterolů denně.
- Buďte fyzicky aktivní minimálně 30 minut denně většinu dní v týdnu.
- Pokud máte nadváhu či obezitu, upravte energetický příjem tak, aby došlo k poklesu tělesné váhy (pod BMI 25 – BMI vypočtete váha/výška2).
- Udržujte hodnoty cholesterolu pod 5 mmol/l u celkového cholesterolu, pod 3 mmol/l u LDL cholesterolu a pod 130/80 mm Hg u krevního tlaku. Nechte si zkontrolovat hladinu krevního cukru 1 x ročně.
- Pokud se u Vás v rodině vyskytlo kardiovaskulární onemocnění, nechte vyšetřit i rodinné příslušníky.
- Berte léky podle předpisu lékaře.
Kontrola rizikových faktorů, zdravá strava a životní styl, dostatek pohybu a nekuřáctví přispívá k ochraně proti kardiovaskulárním úmrtím a pomáhájí, aby srdce stárlo pomaleji. Proto se motto „Jak mladé je Vaše srdce“ stalo ústředním tématem letošního Světového dne srdce, který vyhlašuje Světová federace srdce, jejíž členem je i Česká kardiologická společnost. Světový den srdce se koná 24. září ve více než 100 zemích světa. U jeho příležitosti pořádá Česká kardiologická společnost a značka Flora, prostřednictvím Floraporaden zdravého životního stylu, edukační akci pro veřejnost „Zdravé srdce 2006“. Jejím cílem je podpořit prevenci srdečních a cévních onemocnění v České republice a ovlivnit životní návyky české populace, které vedou k předčasnému stárnutí srdce a cévního systému.
Více informací naleznete na www.kardio-cz.cz
Prof. MUDr. Michael Aschermann, DrSc., FESC
předseda České kardiologické společnosti