Žaludeční a také dvanácterníkové vředy, tedy vředová choroba gastroduodena, jsou jakousi daní naší civilizaci. Za životní styl plný nadměrného stresu, který v nás vyvolává vnitřní tlak a nespokojenost, za neúměrnost pracovní zátěže či dlouhodobý nesoulad s partnery či blízkými. Pokud k tomu přidáme hojné kouření, nezdravý jídelníček a nadužívání léků, zejména takzvaných nesteroidních antirevmatik, máme na vředy poměrně jistě zaděláno,“ uvádí primářka Sanatoria sv. Anny v Praze 3 MUDr. Anna Jungwirthová. „O to více, pokud tyto zdravotní problémy trápily už rodiče…“ Pozn.: Dvanácterník je počáteční část tenkého střeva navazující na žaludek.
Důvody vzniku vředů
Co je to vlastně žaludeční (neboli peptický) vřed?
Mnozí z nás mají poměrně zkreslenou představu, proto uveďme na pravou míru, že vředem není v tomto případě míněna jakási vyvýšenina, ale naopak jde o různě hluboce vyleptanou, poškozenou sliznici žaludku. Defekt se při pokračování působení „škodliviny“ (což se děje z mnoha příčin) a neléčení postupně zvětšuje, proniká stěnou žaludku hlouběji, a může dokonce nahlodat cévy a způsobit krvácení do trávicí trubice. Jestliže dojde také k naleptání svalové vrstvy stěny žaludku, hovoříme o proděravění – perforaci. Je nutné podotknout, že za normálních okolností je samozřejmě sliznice našeho žaludku silná a „nezničitelná“, aby odolala působení žaludečních šťáv a mohl bez problémů probíhat trávicí proces. Proto má na svém povrchu tzv. ochranný hlen, který zabraňuje, aby k poškození (naleptání) sliznice vůbec došlo. ¨
Pokud však převažují agresivní faktory nad ochrannými, nastává nerovnováha a úrodné pole pro vznik žaludečních vředů. Mezi činitele, jež tuto vnitřní rovnováhu narušují, patří mimo jiné již zmíněná kyselá, pepticky aktivní žaludeční šťáva (kyselina chlorovodíková), která je jinak pro trávicí proces jako takový naprosto nezbytná. Jestliže je produkována v nadměrném množství (třeba v důsledku nevhodné stravy) a navíc se sejde vícero negativních činitelů, které žaludeční sliznici zcitliví (viz dále), ochranný faktor hlenu selže. V důsledku toho pak žaludeční kyselina začne působit přímo na nechráněnou či nedostatečně chráněnou sliznici žaludku, kterou postupně naleptává, a vřed (vředy) jsou na světě…
„Dalším faktorem, který se velkou měrou přičiňuje na vzniku žaludečních vředů, je známý neznámý Helicobacter pylori. Tato bakterie schopná přežívat ve vysoce kyselém prostředí žaludku (pH < 2), kde vyvolává zánět, zcitlivuje sliznici a tím ji tvoří přístupnější pro následný vznik vředů,“ říká lékařka. Protilátky vůči této bakterii (což znamená, že ji máme či jsme se s ní již setkali) se podle dosavadních poznatků nacházejí až u 70 % obyvatel u nás, o čemž však nemáme ani zdání (protilátky se zjišťují testem z krve, další možnost detekce bakterie je nepřímo z dechu, antigeny bakterie se dají zjistit i ze vzorku stolice).
Na druhou stranu ne každý takový člověk vředem skutečně onemocní, protože samotná přítomnost této bakterie ke vzniku vředů nestačí; je třeba propojení vícero rizikových faktorů. Nemusíme tedy propadat panice, i když na druhou stranu faktem zůstává, že „chytit“ Helicobacter pylori není žádný problém – postačí i obyčejné líbání…
Varovné příznaky
„Pro vředové onemocnění je typická bolest v horní části břicha, tedy v oblasti nadbřišku nebo vpravo od střední břišní čáry, která se může šířit až po pravý žeberní oblouk, což si mnozí pacienti pletou se žlučníkovým záchvatem. Ovšem tato bolest často mizí po jídle (bývá typická pro vředy dvanácterníku) nebo nastupuje těsně po jídle (typicky u žaludečních vředů) a opět se vrací. Varovným příznakem též může být hubnutí či naopak tloustnutí (pokud člověk zahání bolest jídlem zejména v noci, kdy ho budí ze spánku), nemocný může trpět nevolnostmi, zvracením, říháním, pálením žáhy, pocity plnosti, zvýšenou únavou či ospalostí. Obtíže se často zhoršují na jaře a na podzim,“ vysvětluje MUDr. Jungwirthová.
Obavy z endoskopického vyšetření
Mnozí lidé odkládají vyšetření u lékaře, přestože pociťují některé z předtím uvedených varovných příznaků a celkově se necítí příliš dobře. Proč?
Obávají se vyšetření endoskopem, tedy ohebnou trubicí, která se vsunuje pacientovi skrz dutinu ústní do oblasti žaludku a dvanácterníku, jejíž koncovou část je možné různě směrovat a dobře tak prohlédnout dané „území“. Jak ovšem ujišťuje paní primářka, obavy nejsou namístě, v současné době jde spíše o „zakořeněný“ strach z dob minulých. Dnes již endoskopy mají mnohem menší rozměry než dříve, a pokud má přece jen někdo problém s dávivým reflexem (či abnormálním strachem, což se mnohdy prolíná), lze provést tzv. transnazální endoskopii, kdy se ještě mnohem tenčí endoskopická trubička do trávicího traktu zavádí nosní dírkou.
Endoskopické vyšetření umožňuje přímý barevný pohled do jícnu, žaludku i dvanácterníku, umožní též odebrat vzorky na histologické či mikrobiologické vyšetření (mnohdy je třeba vyloučit, zda se nejedná o maligní, tedy zhoubný proces) a v případě komplikací je možné okamžité ošetření poškozené sliznice, kupříkladu pokud vřed krvácí.
- Tip: Prvotní úlevu mohou přinést tzv. antacida, která snižují kyselost žaludečního prostředí, jež zakoupíte v lékárně. Pomoci může též šťáva z aloe vera nebo kupříkladu heřmánkový čaj. Je však třeba upozornit, že při déletrvajících či naopak akutních obtížích je rozhodně namístě vyšetření u odborníka!
Cesta ke zdraví
„Oproti minulosti se vředy operují, pouze pokud se jedná o endoskopicky neřešitelné stavy,“ říká MUDr. Jungwirthová. „Diagnostika a léčba peptických vředů se tak pozvolna přesunula z rukou chirurgů do péče gastroenterologů a byla nahrazena léčbou konzervativní, medikamentózní a právě endoskopickou. Vzhledem k tomu, že žaludeční vředy jsou ve většině případů způsobeny agresivním vlivem kyseliny chlorovodíkové na žaludeční sliznici a též již zmíněnou bakterií Helicobacter pylori, léčba zahrnuje léky, které kyselinu chlorovodíkovou blokují (inhibitory protonové pumpy) a zároveň působí na potlačení výskytu Helicobacter pylori (tedy antibiotika).“ To však neznamená, že máte vyhráno a můžete pokračovat ve stejném stylu života jako předtím.
Naopak. Žaludeční vředy jsou upozorněním, že je třeba cosi změnit, počínaje jídelníčkem přes nutnost aktivního pohybu vyváženého relaxací a konče eliminací stresových impulzů. Ovšem to za vás žádný lékař neudělá, každý „musí“ na svou cestu k upevnění zdraví vykročit sám za sebe. A téměř všichni víme, kde máme svá slabá místa a rezervy, co zlepšit a pozměnit…
Negativní vlivy působící na stěnu žaludku: káva, dlouhodobý stres, nikotin a též určité skupiny léků (např. nesteroidní antirevmatika, kyselina acetylsalicylová, negativní vliv mají též kortikoidy). Běžně známe a používáme výraz „praskl“ mi žaludeční vřed. Nejedná se však o narušení nějakého útvaru, nýbrž o závažné poškození žaludeční sliznice, kdy dochází k nahlodání podslizničních cév a krvácení, čímž je ohrožen život daného člověka!
Příznakem bývá černá průjmová stolice s mazlavou konzistencí, slabost, pokles tlaku, kolapsový stav, někdy zvracení čerstvé či natrávené krve, která vypadá jako kávová sedlina. Ihned volejte záchrannou službu – při proděravění stěny žaludku či dvanáctníku hrozí zánět pobřišnice a celková sepse organismu!
Vyhýbejte se ostrým a smaženým jídlům, ovocným džusům, kávě, alkoholu a kouření, jezte menší porce, pokud možno beze spěchu, nezapomínejte na dostatek tekutin (nejlépe neperlivé vody), omezte stres ve svém životě, respektive naučte se ho zvládat a dejte více prostoru relaxaci (zde může pomoci kupříkladu jóga, čchi-kung, taj-či, tedy vše, co vás uvede do klidu a harmonie se sebou samým).
Článek vyšel v časopise Moje Zdraví