Postel představuje základ, ovšem to, co hraje největší roli v kvalitě spánku, mají v dobrém smyslu slova na svědomí rošty a matrace. Nezapomeňte ani na chytré doplňky k matracím a na kvalitní povlečení.
Menší, nebo větší?
Neexistuje jediná správná velikost postele. V první řadě myslete na sebe, respektive svou výšku. Obecně platí, že k ní byste měli připočítat asi 25 cm a od toho se odvíjí délka postele. Běžně se postele vyrábějí ve standardizovaných rozměrech, tedy 80 nebo 90 x 200 cm pro jednolůžko a 160 nebo 180 x 200 cm pro dvojlůžko. Ale není to dogma, proto výrobci nabízejí i délky 210 či 220 cm, stejně jako větší šířky (u jednolůžka například 100 až 120 cm).
Vždy je třeba vzít v potaz i vaše zvyklosti během spaní – kdo se často převaluje nebo spí s rukama roztaženýma od sebe, ten spíše využije nadstandardně širokou postel. A jak se to má s výškou? V průměru se pohybuje kolem 45 cm, včetně matrace. Ale může být i vyšší, asi 60 až 70 cm.
Pak se jedná buď o klasickou postel, s vyšší lehací plochou, nebo o takzvanou kontinentální postel, která se skládá ze základny včetně roštu (či bez roštu), matrace (nemusí být jedna) a čela. Vyšší postele slibují komfortnější vstávání, stejně jako uléhání a opravdu neplatí, že jsou výhradně určené jen pro starší generaci. Uvažovat o vyšší posteli můžete i z dalšího důvodu – blízko u podlahy se více drží prach, bakterie, ale také chlad. Postel není kvůli výšce třeba měnit celou, některá lůžka mají nastavitelné nožičky, hodně ovlivníte i výškou matrace.
1. Je čelo postele hlavně na parádu?
Postel může být opatřená čelem, což vypadá elegantně. Navíc když na postel dáte přehoz, pak jediné, co z ní bude dobře vidět, je právě čelo. Ale nejde jen o vzhled. Čelo se využívá také jako opěrka, když si před usnutím budete chtít číst vsedě, některá čela lze i polohovat. A do jisté míry funguje také jako tepelná ochrana, abyste se nedotýkali chladnější stěny. Pohodlnější jsou čalouněná než dřevěná či kovová doplněná polštářem. Ostatně sama postel může být celočalouněná, rám z masivu, dýhy, deskových materiálů na bázi dřeva s nejrůznějšími úpravami nebo z kovu.
Kam s ní
Postel patří tam, kde je doma největší klid. Tedy do pokoje či místa nejvzdálenějšího od rušných hlavních obytných prostor, optimálně s výhledem do zeleně, nikoli na frekventovanou ulici. Větší pocit bezpečí navodí postel přiražená ke stěně kratší, hlavovou částí. Pokud to nelze, pak alespoň jedním bokem, byť z hlediska volného přístupu je u dvojlůžka praktičtější ponechat přístup z obou stran. Postel by měla stát vzdáleně ode dveří i oken, a to tak, abyste měli přehled, co se kolem děje. Velký vliv na spokojený spánek má rovněž směr – jako nejvhodnější se vnímá to, když hlava míří na sever a nohy na jih.
2. Je jedno, co máte nad hlavou?
Prostor nad hlavou by měl zůstat prázdný, pocitově vadí zejména těžší předměty. Podvědomě se totiž budete noc co noc obávat, kdy na vás ta police (skříňka či jiný závěsný kus nábytku) spadne. Setkat se můžete i s návrhem umístění postele do prostoru tak, že ze všech stran k ní bude volný přístup. Pro větší pocit bezpečí se ale doporučuje k hlavové části přidat například peřiňák či jiný nižší kus nábytku, po celé šířce postele.
Zaměřeno na rošty
Nabídka je široká. Od varianty, kdy je matrace pevně načalouněná s roštem, přes rošty celoplošné nebo lamelové. Každý typ má své výhody, jako nejpraktičtější se však vnímá lamelový rošt. Vhodnost použití konkrétního lamelového roštu závisí na počtu a šířce použitých lamel a na způsobu jejich uchycení k rámu. Obecně pak platí: jako kvalitní rošt se vnímá ten, jenž má 28 lamel či více, a to na délku 200 cm.
Lamelové rošty se dělí do dvou velkých skupin – na rošty s pevným uchycením lamel či rošty s lamelami, jež jsou uložené v pružících výkyvných pouzdrech. Setkáte se jak s lamelami dřevěnými, tak i plastovými, pružící pouzdra se vyrábějí z kaučuku. Díky pružnému roštu při poloze na boku bude mít páteř tvar přímky, při ležení na zádech si naopak zachová přirozené esovité prohnutí.
„Kvalitní rošty nabízejí také nastavení tuhosti lamel – ve střední části roštu (v oblasti podpěry trupu) jsou lamely zdvojené a opatřené pohyblivými výztuhami; posuvem výztuh ke kraji roštu nebo ke středu se reguluje tuhost pružení v daném místě. Kvalitní rošty mají také ramenní kolébku, tedy změkčení v oblasti ramen, a to především pro pohodlnější ležení na boku. Lamely v ramenní části se nejčastěji změkčují frézováním. Důležitým údajem je i uváděná nosnost roštu,“ vysvětluje Martina Jelínková ze společnosti JMP Studio zdravého spaní.
A dodává, že lamelové rošty, které pruží, zlepšují užitné vlastnosti matrací – ta se pak lépe přizpůsobí tělu a celkový dojem z ležení je příjemnější než při položení matrace na pevný dřevěný rošt nebo pevnou desku. Lamelové rošty také do určité míry zmenšují namáhání matrace a prodlužují její životnost (bavíme se o funkci druhého pružení).
Spaní pro návštěvy
Každý nemá pokoj pro hosty a pak návštěvy nejčastěji uléhají na sedačku. Pokud je dostatečně široká (sed hluboký 60 cm a více), dá se na ní občas přespat, i když ji nelze rozložit. Šířku lze mnohdy zvětšit i tím, že sundáte polštáře. Praktičtější jsou však rozkládací sedačky, na výběr máte z řady možností. Mezi nejběžnější patří rozklad, kdy vytáhnete díl sedací části a na něj položíte opěráky nebo jedním vytažením sedačku snížíte a současně zvětšíte její plochu, případně sklopíte opěráky.
Jestliže ale u vás návštěvy přespávají často a záleží vám na jejich pohodlí, praktičtější je pořídit si sedačku, která v sobě ukrývá matraci. Naopak když není místa nazbyt, využijete například rozkládací taburet, který ve složeném stavu poslouží jako místo pro posezení či konferenční stolek. Další možnost nabízí postel velice komfortní šířky, asi 120 až 140 cm. Anebo rozkládací postel – ve složeném stavu se na ní dá sedět i ležet, v rozloženém pak nabízí kvalitní lehací plochu dvojlůžka. Rozkládací lůžka lze použít jak na příležitostné, tak i na trvalé spaní.
3. Hodí se na všechny rošty jakákoli matrace?
Pro ještě větší pohodlí lze rošt opatřit polohováním v různých částech, a to mechanickým či na elektrický pohon. U polohování
ovšem počítejte s tím, že přístup k úložnému prostoru postele bude omezený. Ovšem existují i rošty, které kombinují například motorové polohování a pístové odklápění od nohou – rošt se pak dá polohovat a zčásti odklopit.
Co byste měli ještě vědět? Zatímco na pevné či lamelové rošty lze skutečně umístit většinu prodávaných matrací, polohovací rošty nejsou vhodné pro matrace pružinové. Naopak vhodné je, aby i v posteli pro dvě osoby měl každý uživatel svůj vlastní rošt, právě s ohledem na danou tělesnou hmotnost a také své spací zvyklosti.
Jak prodloužit životnost matrace
- Snímatelným potahem, který lze prát podle potřeby, a také chráničem matrace, jehož údržba je rovněž snadná. Samotné matrace jsou na čištění choulostivé.
- Topperem nebo svrchní (krycí) matrací, optimálně takovou, která má rovněž snímatelný potah.
- Většinu matrací lze otáčet, zamezíte tím vzniku proleželých míst. Ale tuto skutečnost si předem ověřte u prodejce.
- Až budete měnit povlečení, matraci „vyvětrejte“ – postavte ji kolmo na postel.
- Ovšem větrat postel byste měli každé ráno. Pomůže, když na pár minut odložíte lůžkoviny někam jinam, třeba po dobu, než se umyjete. Až poté postel ustelte. Nebo ještě lépe – peřiny na postel položte, ale nezastýlejte je.
Vybíráme matraci
Existuje velká řada materiálů, jež se používají pro výrobu matrací, přesto nejširší nabídku slibují PUR pěny. Například takzvaná studená pěna nabízí větší elasticitu a také je prodyšnější, takzvaná líná neboli paměťová pěna zase reaguje nejen na tlak, ale i na teplotu lidského těla (odlehčuje nejvíce zatěžované body). Další skupinu představují latexové matrace, které se vyrábějí z přírodního či syntetického kaučuku. U nich se jako hlavní výhoda vnímá fakt, že se dokážou lépe přizpůsobit tělu, jsou poddajnější. Latexové jádro je děrované a podle velikosti a počtu otvorů se dělí na zóny s větší nebo menší tuhostí.
Na druhou stranu ale latexové matrace hůře pojímají vlhkost. Známé jsou rovněž pružinové matrace. „U pružinových matrací se většinou setkáte se dvěma možnostmi: jednodušší bonell pružiny – asi 150 až 200 pružin – se hodí pro dočasné nebo příležitostné spaní, kdežto kvalitnější matrace s taškovými pružinami pro každodenní spaní. Každá pružina se ukládá do textilního pouzdra neboli taštičky a pružin je dvakrát až čtyřikrát více než u bonell,“ vysvětluje Martina Jelínková. Na pružinové matraci oceníte dobrou prodyšnost, avšak nejsou tak elastické jako třeba latexové.
Materiály lze také kombinovat či doplňovat, aby se dosáhlo ještě dokonalejších vlastností. Setkat se pak můžete například nejen se spojováním různých pěn či pružin a pěny, ale také třeba s tím, že se latex doplňuje kokosovými vlákny či koňskými žíněmi a podobně.
Náš tip: Spíte častěji na boku? Podle odborníků právě vy nejvíce oceníte zónovou matraci, což je v podstatě každá, která nabízí různou tuhost pro různé části těla, například pod hlavou, krční páteří, bedry… Obecně se pak taková matrace skládá ze tří až sedmi zón, a zónové matrace můžou být jak pěnové, tak latexové nebo i pružinové. Nehodí se však pro děti.
4. Jedna postel rovná se jedna matrace?
U jednolůžka jistě, ovšem u dvojlůžka není tohle řešení zrovna praktické, a to z více důvodů. Každý z partnerů má jiné spací zvyklosti, může mu vyhovovat jiný materiál i odlišná tuhost matrace. Navíc jedna společná matrace se časem stane „trampolínou“, kdy budete cítit každé překulení svého partnera a naopak. Jako výhoda se snad dá vnímat nulový meziprostor, ale ani mezírka mezi dvěma matracemi nepředstavuje žádný problém, lze ji snadno vyřešit. „Mít dvě oddělené matrace se zkrátka vyplatí. Případná výměna nebývá ani tak nákladná jako u jedné velké matrace, nemluvě o lepší manipulaci a větratelnosti,“ říká Alena Jindráková z Blanář nábytek.
NOVÉ TRENDY
I v oblasti postelí, matrací, lůžkovin a povlečení se dají vypozorovat aktuální trendy. Jaké jsou?
„Pokud si postel a matraci pořizuje alergik, doporučuji vybírat produkty s eko-certifikátem. Což znamená, že postel a celá matrace jsou vyrobené z přírodních materiálů, které nepoškozují ani naše zdraví, ani životní prostředí. Velice důležitá je volba
výplně matrací. Tady vůbec vedou přírodní materiály, jako například velbloudí srst, koňské žíně nebo talalay latex – přírodní latex, který se při zpracování vymývá, a tím se zbavuje všech chemikálií. Z potahových materiálů matrací jsou trendy bavlna, len a hedvábí, u lůžkovin se jako top produkt vnímá egyptská bavlna,“ říká Pavlína Rosendahl ze společnosti Naty Naty.
Potahy, chrániče a toppery
Snímatelný a pratelný potah matrace, ať už ze směsového či přírodního materiálu, je praktický. Zejména když se jedním rozevřením zipu po celém obvodu rozdělí na dvě části. Podobně jako u matrací i v tomto případě lze při výrobě potahu využít další složky, například bambusové vlákno nebo stříbro, obojí působí antibakteriálně, případně celulóza, která dobře váže vlhkost a stejně dobře ji dokáže odpařit, a jiné.
U malých dětí a starší generace se matrace nezřídka doplňuje chráničem. Využít ho však může každý. Některé chrániče nepropustí tekutiny, takže matrace nenasákne ani potem, zároveň však propouští vzduch. Dále může být povrch antibakteriální, snadno se udržující, hřejivý… Podstatné ale je, že chránič zvyšuje životnost matrace.
Co ještě můžete přidat k matraci? Topper neboli svrchní matraci, jež bývá silná několik centimetrů, například 5 až 8 cm. Toppery se prodávají se snímatelnými potahy, což je praktičtější, jen pak je nutné asi po třech letech vyměnit výplň. Ale najdete i svrchní matrace bez snímatelných potahů. A proč topper používat? Přispívá k lepšímu komfortu spaní (zvyšuje lehací plochu), ještě
dokonaleji rozkládá hmotnost spáče (šikovné jsou rovněž u manželské postele, kde topper sjednotí dvě matrace položené vedle sebe). Také šetří samotnou matraci, protože dokáže zachytit většinu odpadních látek, jež produkujete během spaní. Vyměnit topper po několika letech je navíc finančně méně náročné než měnit celou matraci.
Zaujal nás topper, který chladí. „Pod horní potah se všívá speciální textilie, ve které jsou vetkané mikrokapsle s parafínem. Ten při zahřátí na teplotu lidského těla mění skupenství a absorbuje část tepla, čímž tělo pocitově ochlazuje. Chladivá část topperu je z jedné strany. Když ji nechcete využívat, topper jednoduše otočíte,“ říká Alena Jindráková.
JAKO V BAVLNCE
Okřídlené úsloví „vyspat se jako v bavlnce“ není daleko od pravdy. Bavlněné povlečení stále patří k nejprodávanějším. Liší se však v kvalitě, například už samotným vstupním materiálem (za „nej“ se považuje egyptská bavlna). Rozdíl je také v délce nití v chomáčcích bavlny (čím delší, například 4 až 6 cm, tím lepší). A až si budete prohlížet bavlněný satén, který patří k velmi oblíbeným, pak vězte, že jde o způsob tkaní, nikoli typ materiálu. Bavlněný satén je velice příjemný na dotek, dobře „dýchá“ a také luxusně vypadá. Ale z bavlny můžete mít i povlečení damaškové, krepové, flanelové nebo třeba žerzej. Při nákupu si všímejte označení hustoty tkaní, tedy provázání osnovy a útku: čím vyšší, tím kvalitnější materiál držíte v ruce. Kromě bavlny se z přírodních materiálů používá i len, byť na zimu je příliš chladivý, nebo hedvábí. Dále směs přírodních a umělých vláken nebo jen syntetické tkaniny. Mezi ně patří rovněž nestárnoucí polyester, viskóza, akryl, polyamid, polypropylen, polyuretan…
5. Lze trus roztočů vyprat „na šedesátku“?
Abyste se snadno zbavili nejen odpadních látek z těla v potu, vhodnější jsou potahy, jež lze prát na 60 °C – tato teplota už dokáže
zničit i roztoče a jiné nežádoucí mikroorganismy. Pokud ale chcete zlikvidovat rovněž trus roztočů a další mikroprach, pak se poohlédněte po bariérovém potahu, jímž díky vysoké hustotě tkaní neproniknou trusy roztočů (velikost trusu je v průměru 10 mikrometrů, velikost póru tkaniny tedy musí být nižší).
Článek vyšel v časopise Bydlení, stavby, reality.