Mnohé studie z poslední doby boří hluboce zakořeněné mýty. Například ten, že mezi životní spokojeností a frekvencí sexu panuje přímá úměra. Nejenže nepanuje, dokonce se nedá ani obecně říci, že vyšší frekvence sexu vztahům prospívá.
Amy Muiseová z Torontské univerzity si ve stati pro Social Psychological and Personality Science položila otázku: „Kolik sexu je vlastně dost? " a také si na ni odpověděla: „Pětkrát za měsíc."
Brala přitom v potaz odpovědi asi 25 tisíc Američanů z let 1989 až 2012. Pro blahodárný účinek častějšího milování na kvalitu vztahu nesvědčí zatím nic, zároveň ovšem nelze vyloučit, že bude časem objeven. Definitivní odpověď dají budoucí studie, jež budou zkoumat, kdo a s kým a kdy se musí milovat, aby jim častý sex vyhovoval.
George Loewenstein z Carnegieho univerzity v Pittsburghu provedl zajímavý pokus, při němž polovině ze 64 párů naordinoval dvojnásobnou porci sexu za měsíc, druhé polovině párů doporučil, aby zůstali u své dosavadní frekvence. Ukázalo se, že prvnískupina nebyla schopna zadánívlastně ani splnit - v průměru zvýšila frekvenci milování jen o 40 procent. Dopad na vztah to přitom nemělo buď žádný, nebo dokonce negativní.
„V základu lze říci, že lidé si dopřejí přesně tolik sexu, kolik chtějí. Z nějakého důvodu platí, že páry, které našly rovnováhu v milování jednou týdně, jsou ty nejspokojenější," píše Loewenstein. „Nejdůležitější se zdá být udržení intimního kontaktu bez toho, že byste na partnera vykonávali přílišný nátlak."
Autor: Luboš Heger, článek vyšel v časopise ForMan
