Jan Werich: Moudrý klaun zažil slávu i pády. Co měl rád a jaká měl tajemství?

Jan Werich: Moudrý klaun zažil slávu i pády. Co měl rád a jaká měl tajemství?

6. února měl tento legendární herec výročí narození. Přestože jeho vtipné hlášky dodnes kolují mezi lidmi, jeho život tak humorný nebyl. Zažil slávu i pády, hořkost, ztráty i smutné a dusné chvíle doma s manželkou a dcerou. Přesto je Jan Werich jednou z největších osobnostní českého filmu, divadla i prózy. Na co budeme vždycky vzpomínat, pokud se vysloví jeho jméno?

Proslavilo ho Osvobozené divadlo

Narodil se 6. února 1905 v Praze do rodiny úředníka. Přestože studoval práva, na nichž se seznámil se svým budoucím kolegou a přítelem, Jiřím Voskovcem, právničině se nevěnoval. Oba společně založili legendární avantgardní Osvobozené divadlo, v němž si dělali legraci z čehokoli. Dokonce i z nastupujícího nacismu. I proto jim divadlo v roce 1939 zavřeli a netrvalo dlouho a raději emigrovali do USA. S Voskovcem si ještě před válkou Werich zahrál ve čtyřech filmech, například ve snímku Pudr a benzín (1931) nebo Hej rup (1937).

Pokračování 2 / 5

Po válce se znelíbil komunistům

Ani po návratu z emigrace to neměl Werich jednoduché. Svoboda projevu zmizela a on se objevoval v divadle i ve filmu velmi zřídka. Socialismus s Werichem prostě nešel dohromady. Přesto se občas na plátně objevil a vždy to byl zážitek. Ať už to byl film Císařův pekař nebo pohádka Byl jednou jeden král. Později se začal objevovat na divadelních prknech s Miroslavem Horníčkem, Jiří Voskovec totiž po nástupu komunismu opět emigroval.

V době normalizace Werich bohužel podepsal v roce 1977 Antichartu. Později sice žádal o vymazání svého jména z listiny s tím, že podepsal jen prezenční listinu, ale pochybnosti zůstaly. Přestože jeho tvrzení potvrdil Jiří Suchý, byla to asi poslední kapka, která v něm zanechala pocit hořkosti.

Pokračování 3 / 5

Byl mistrem mnoha vtipných výroků

Možná je znáte, ale netušíte, že poprvé je vyslovil právě Werich. Které jeho moudré výroky dodnes kolují mezi lidmi?

„Když už člověk jednou je, tak má koukat, aby byl. A když kouká, aby byl a je, tak má být to, co je, a nemá být to, co není, jak tomu v mnohých případech je.“

„Mějte dobrou náladu. Dobrá nálada vaše problémy sice nevyřeší, ale naštve tolik lidí kolem, že stojí za to si ji užít.“

„Nejhorší srážka v životě je srážka s blbcem. Blbce nikdy neusvědčíte z blbství. Z takové srážky vyjdete vždycky jako největší blbec pod sluncem.“

Pokračování 4 / 5

Miloval svoji vilu a dobré jídlo

Werich bydlel na Kampě ve vile, ve které je dnes muzeum věnované Osvobozenému divadlu a jeho hlavním představitelům – Werichovi a Voskovcovi. Vila byla kdysi svědkem mnoha slavnostních a přátelských setkání, Werich zde pořádal spoustu dýchánků. On sám tu žil celkem pětatřicet let a spolu s ním jeho žena a dcera Jana. Werich měl návštěvy rád a taky měl rád dobré jídlo. Co například jeho hosté jedli? Slané rychlovky, hlavně škvarkové placky a toasty.

Pokračování 5 / 5

Dcera byla alkoholička a manželka měla sebevražedné sklony

Přestože byla s Werichem zábava, doma bylo někdy pořádné dusno. A to kvůli dceři i ženě. Jediná dcera Jana, kterou měl se svou zákonnou manželkou (stal se ještě otcem nemanželského syna, jehož existence vyšla najevo až nedávno), nesla jeho slávu těžce. Šla sice v jeho šlépějích, ale jako herečka úspěšná nebyla. On ji zase neustále hlídal a všechny muže od ní odháněl. Později se sice vdala a porodila dceru Fanču, ale brzo se rozvedla. Do toho musel Werich snášet nemoc ženy Zdeňky, která měla sebevražedné sklony. Na konci života už žil spíše v ústraní a starala se o něj dcera Jana. Ta se chtěla léčit ze své závislosti na alkoholu, ale už to nestihla. Diagnostikovali jí zhoubný nádor v pokročilém stádiu a zemřela sedm měsíců po smrti otce, v květnu 1981.

Doporučujeme

Články odjinud