1. Několikrát mi strčil z legrace polštář pod triko a postavil mě k zrcadlu – prý jak mi to sluší!
Mám tři děti a po posledním komplikovaném porodu císařským řezem jsem podstoupila na doporučení lékařů sterilizaci. Rozhodování bylo sice poněkud rychlé, ale ničeho nelituji. Přiznávám, že jsem udělala na manžela trochu podraz, protože jsem mu o tom neřekla. Jenže další císař bych kvůli chatrnějšímu zdraví stejně nezvládla a čtvrté dítě rozhodně nechci. Případné ukončení těhotenství, by pro mě znamenalo obrovské trauma, ostatně i proto mám třetí dítě. Náš malý benjamínek, první kluk po dvou holčičkách, nebyl rozhodně plánovaný – tedy mnou plánovaný.
Dva porody mi daly hodně zabrat. Jenže manžel po třetím dítěti šíleně toužil; stále mluvil o tom, jak jsem měla úžasné bříško, nutil mě, ať si s ním prohlížím fotky, které v té době vyfotil a dennodenně mě upozorňoval na nějaké těhotné dámy v okolí. Několikrát mi dokonce strčil z legrace polštář pod triko a postavil mě k zrcadlu – prý jak mi to sluší!
„Holky, že chcete taky miminko. Koukněte, jak to mamince sluší!“ volal při tom na dcery. Jednou se se mnou dokonce s polštářem pod trikem miloval. Že je něco divně, mě začalo docházet až během neplánovaného těhotenství, trochu jsem začala pátrat na internetu po různých diskusích a mimo jiné jsem si přečetla i článek paní Lucie na Dámě.cz. Všechno se začalo spojovat.
Pokračování 2 / 4
2. Když jsem uviděla dvě čárky na testu, myslela jsem, že mě omyjí!
Jsem silný alergik, od dětství taková neduživá „sušenka“, což se možná podílelo na tom, že nemohu užívat hormonální antikoncepci. Vyzkoušela jsem mnoho typů, ale žádný mi nesedl, a tak jsem předala odpovědnost manželovi. Vše nám v tomto ohledu fungovalo perfektně; obě holky jsou plánované, na manžela byl spoleh, doma v krabičce bylo vždy několik balení kondomů. Já si navíc sledovala plodné a neplodné dny, a těch několik málo potencionálně plodných dní jsme si takříkajíc „pomohli jinak“. Když jsem potřetí otěhotněla, věděla jsem naprosto přesně, kdy k tomu došlo; holky byly u našich, manžel mě vytáhl do kina, pak na nákupy a romantickou večeři – prý mě chce rozmazlovat. Domů jsem se vracela v blažené euforii, uvolněná, v novém kabátu a poněkud „ovíněná“. Doma muž ještě bouchl šampaňské, a než jsem se stačila rozkoukat, bylo po všem. Bez kondomu a v plodné dny. (To manžel věděl, značky dělám do kalendáře na stole, občas bazální teplotu zapíše i manžel.)
Když jsem po třech týdnech uviděla dvě čárky na testu, myslela jsem, že mě omyjí. Další miminko jsem nechtěla, jenže potrat také ne. Manžel byl naopak šílený radostí; prý najmeme paní na úklid, klidně i studentku na občasné hlídání holek, ať mám co nejvíce klidu. Také se domluví s tchyní, že nám bude občas vařit. Vše zdůvodňoval tím, že má výčitky, že byl neopatrný. Přitom všem se však choval jak děcko s plnou peněženkou před dveřmi cukrárny, bylo mi to protivné.
Pokračování 3 / 4
3. A co až těhotná nebudu?
Manžel se ke mně celé těhotenství choval snad ještě romantičtěji, než když jsme spolu chodili, a mně došlo, že to tak bylo i během předchozích těhotenství. Při sexu byl ohleduplný a opatrný, ale evidentně neobyčejně vzrušený. Zdůvodňoval to vždy menší frekvencí intimních chvilek, než když těhotná nejsem. Dokonce přestal chodit i na volejbal, jen aby byl každý večer se mnou. Mazal mi břicho, vydržel ho hladit celé hodiny – kdybych mu to dovolila. Bříško samozřejmě fotil, natáčel a jednou vydyndal, aby nás mohl natočit „při tom…“.
„No, lepší, než aby koukal na jiné,“ řekla jsem si tehdy, ale záhy mi došlo, že jednou těhotná nebudu. V té době jsem byla již v pokročilém stupni těhotenství a mé podezření hraničilo s jistotou. Pomyslným razítkem na této jistotě bylo manželovo chování po porodu.
Pokračování 4 / 4
4. Z manžela milence byl najednou manžel kamarád
Po narození syna se muž změnil. Je stále skvělý táta, vcelku pozorný a starostlivý manžel, ale velmi chabý milenec. První tři měsíce po porodu mi to samozřejmě nevadilo. Hojila se mi jizva, tělo se dávalo do kupy. Navíc péče o dvě děti nelze srovnávat s péčí o tři. Jenže po třech měsících jsem přestala kojit a moje tělo, a troufám si říct i mozek, se vrátily do normálu.
Manžel se ale stále sexu vyhýbal, jak mohl, úplně zmizely všechny ty letmé doteky a pohlazení. Z milence byl najednou kamarád. Jenže tenhle kamarád se k smrti rád kouká po těhotných ženách. Tak jako se normální chlap ohlídne po krásné dvacítce v minišatech, tak se ten můj ohlíží po gravidních ženách. Cítím se tak, jako bych zjistila, že je můj muž gay. Cítím se hrozně, i protože vím, že já těhotná už nikdy nebudu. Tedy ne že bych to chtěla, ale tahle skutečnost ve mně všechny negativní pocity nějak umocňuje, a myslím, že i v manželovi. Strašně žárlím na všechny těhotné a naprosto nevím, jestli takhle mohu dál s manželem žít.
(Jana, 31)
Dáma.cz je na facebooku. Přidejte se k nám!