Nadváha, strie, jizvy, špatná kvalita pleti i vlasů – to vše ji vzalo sebevědomí i chuť na sex. Jana by byla nejradši, kdyby sex vůbec neexistoval, její manžel po něm ale touží.
„Holky berou krásu!“ říkávala babička
Co se holky narodily, tak život utíká strašně rychle. Nedávno má dvojčátka oslavila druhé narozeniny! Skoro nemohu uvěřit, že uplynuly už dva roky od chvíle, která nám s manželem převrátila život naruby. Dlouho jsme byli sami, ale děti jsme si už moc přáli. No a najednou tu byly, a hned dvě! Holky se narodily přirozeně, po nekomplikovaném, ale velmi namáhavém těhotenství. Už v šestém měsíci jsem vypadala jako minutu před porodem. Když se holky narodily, měly obě přes tři kila! Dovedete si představit, jak se mé tělo změnilo? V těhotenství jsem přibrala 36 kilo, prsa mi vyrostla o tři čísla, nové rudofialové strie se mi vytvořily snad přes noc, bohužel mi začaly padat i vlasy, zhoršila se mi pleť a o zubech snad nebudu ani mluvit. Když mi babička manžela na začátku těhotenství řekla, že budu mít určitě holčičku, protože holka bere krásu, strašně mě to urazilo. Nyní musím říct, že stará dáma měla pravdu, a to hned dvojnásob. Mám pocit, že ze mě holky „vycucly“ úplně všechno.
Stydím se za své tělo
Kdo zažil kolotoč okolo nespavých, uplakaných a neustále nespokojených dětí, dá mi za pravdu, že mnoho času na péči o zevnějšek vám první dva roky jejich života nezbývá. Stále mám nadváhu a spoustu vytahané kůže tam, kde by měla být pokožka napjatá či pěkně plná. Navíc je má kůže zvrásněná striemi, ale to bohužel není všechno! Těhotenství mi zhoršilo snad všechny zdravotní a kosmetické problémy – křečové žíly (a nejen ty na nohách), atopický ekzém, vlasy, pleť v obličeji i stav chrupu. No a svlékněte se v takové „parádě“ do naha a dělejte, že jste kočka! Zvlášť když jste před těhotenstvím opravdu kočka byla a váš muž byl zvyklý na jistý standard. Napíši to zkrátka narovinu – stydím se za své tělo a nemám ho ráda.
Na krásu nemám čas ani peníze
První pokus o milování proběhl asi čtyři měsíce po porodu a skončil fiaskem. Vyžadovala jsem přítmí a peřinu až u nosu. Manžel se přizpůsobil, i když vím, že mu to tak nevyhovuje. Byla jsem tak nervózní a křečovitá, že jsem vše přenesla na manžela, který selhal. Nakonec jsme se poněkud strnule omlouvali jeden druhému. Trapno jsem navíc korunovala hysterickým pláčem. Další pokus proběhl za měsíc a skončil podobně, a tak jsme se dohodli, že si dáme chvíli pauzu. A já se pokusím se sebou něco udělat, abych se cítila lépe a přitažlivější. Jenže s dvojčaty na sebe prostě stále nenacházím čas, navíc částečně pracuji z domova, a tak celý můj den spolknou domácnost, děti a práce. Na cvičení a diety nemám čas, na plastiku prsou a bříška i nové kvalitní oblečení mi momentálně chybí finance. Zní to jako výmluvy, ale kdo má malé děti, nemá hlídání a manžela stále v práci, ví, o čem mluvím.
Legální milenka?
Pokud bych měla říct na rovinu, zda mi sex chybí, tak říkám, že ne, nechybí. Nikdy jsem si to nemyslela, ale sex mi už nic neříká. Byla bych nejradši, kdyby neexistoval a nekomplikoval mi spokojený život. Pokud bych ho nemusela řešit, bylo by naše manželství idylické. Jenže manželovi sex chybí. Snažím se mu samozřejmě občas udělat dobře, ale vadí mi, když na mne sahá a nesnesu, když mě chce svlékat. Vážně přemýšlím o tom, zda bych byla manželovi schopná tolerovat milenku, kterou by měl prostě jen na sex.