JANA (37): Žil dvojí život. Teď se rozhodl pro mě a já mu nevěřím

JANA (37): Žil dvojí život. Teď se rozhodl pro mě a já mu nevěřím

Jana dlouhou dobu žila v milostném trojúhelníku, aniž by to tušila. Teď vše prasklo a její milenec se rozhodl pro ni. Ona však neví, jestli mu může věřit…

Dokud jsem to sama nezažila, nikdy bych nevěřila, že je možné mít partnera a nevědět o tom, že má dlouhodobě ještě někoho jiného. Ale musím přiznat, že jsem mu tak trochu sama nahrávala do karet. Mám za sebou jedno nevydařené manželství, ze kterého mi zůstal šestiletý syn.

Bývalý manžel je budižkničemu a nevěrník, což jsem v dobách největší zamilovanosti, kdy jsem s ním také otěhotněla, bohužel neviděla. Jelikož mi v té době bylo už jednatřicet, nad potratem jsem nepřemýšlela, i když jsme se s exmanželem znali poměrně krátce. Prostě jsem zariskovala a nevyplatilo se mi to.

I když… za svého syna jsem neskutečně vděčná a nikdy jsem si nevyčítala to, že jsem se tehdy nerozhodla jinak. S bývalým nám manželství vydrželo tři roky, ty poslední dva už jen kvůli synovi, kterého jsem nechtěla připravit o otce. Po čase mi ale došlo, že než takového tátu, tak možná radši žádného…

„Milující tatínek“ nedokázal ani vydělat na rodinu, respektive dokázal by, jenže on peníze utrácel na drahých večírcích a večeřích a za dárečky svým milenkám, jejichž seznam byl asi nekonečný. O syna se navíc vůbec nezajímal, tak jsem ho jednoho krásného dne vyhodila z bytu a za pomoci rodičů a přátel se postavila na vlastní nohy.

O chlapech jsem samozřejmě dlouhou dobu nechtěla slyšet ani na ně nebyl prostor. Jelikož moji rodiče i rodiče mého exmanžela žijí mimo Prahu, kde mám byt i práci, byla jsem na syna v podstatě sama. Obě babičky se sice střídaly v návštěvách, jak to jen šlo, občas jsem syna na víkend odvezla k nim, ale ve volném čase jsem spíš doháněla spánkový deficit, uklízela byt, zašla si posedět s kamarádkami nebo do kina, případně trávila čas dalšími svými koníčky, než abych se zabývala muži.

A po fiasku s bývalým jsem stejně o žádného nestála. Navíc jsem měla práce nad hlavu, začalo se mi dařit, a tak opravdu nebyl čas nazbyt. A synovi jsem chtěla vynahradit veškerou péči a zejména fakt, že krom alimentů o něj jeho otec absolutně nejeví zájem.

Situace se mi ulehčila v době, kdy syn začal chodit do školy a v práci mi nabídli velmi volný pracovní poměr, i tak jsem ale byla neustále v jednom kole. A také jsem si říkala, že o rozvedenou matku, které táhne na čtyřicet, stejně jen tak někdo stát nebude. Tudíž jsem muže na dlouhou dobu vypustila ze svého života a věnovala se tomu, co pro mě bylo podstatné. Až dokud jsem nepotkala Romana.

Seznámili jsme se náhodou – odskočila jsem si z práce na oběd do oblíbeného bistra, kde zrovna bylo úplně plno a poslední místo zbývalo u mého stolu. V tu chvíli se tam objevil Roman a poprosil mě, jestli by si mohl přisednout. Chvíli bylo trapné ticho, každý jsme se věnovali svým mobilům, ale když nám přinesli oběd, začali jsme se pomalu bavit a nakonec jsme se docela zasmáli a oběd zakončili povídáním nad kávou.

Nepřikládala jsem tomu žádný význam, ale o pár dní později jsme se v bistru potkali znovu a tentokrát už mě Roman nenechal odejít jen tak. Požádal mě o kontakt a pozval mě na rande. Protože to byl sympaťák a fakt se mi líbil, pozvání jsem přijala a začali jsme se vídat. Řekla jsem mu i o synovi a nevypadal, že by s tím měl problém.

Bohužel jsem také trvala na tom, že mu syna představím až ve chvíli, kdy si budu jistá, že to má smysl, abych mu zbytečně nemotala hlavu. To mu hrálo do karet, protože tak jsme se mohli vídat v podstatě jen v době, kdy byl syn u prarodičů nebo jsem pro něj měla jiné hlídání.

Pak jsme náš společný čas trávili vždy u mě doma, nikdy u něj, což mě mělo trknout, ale byla jsem zamilovaná a nepřemýšlela jsem. Po roce chození, když už jsem mu chtěla představit syna, ale došlo k odhalení. Moje kamarádka, které jsem Romana představila, ho totiž potkala s jeho legitimní rodinou!

Otevřela jsem oči, začala pátrat a zjistila jsem, že má manželku a dvě děti. Žil dva životy, aniž bychom o tom já nebo jeho žena věděly! Samozřejmě jsem se s ním hned rozešla, ačkoliv mě prosil, ať to nedělám, žádal odpuštění a snažil se mi omluvit. Lámalo mi to srdce, ale nemohla jsem jinak, už kvůli svému synovi.

Nechávala jsem se zapírat, nebrala telefony, neodpovídala na maily, domů jsem se nechávala doprovázet kamarádkou, aby ke mně nemohl. Nakonec se na chvilku utišil, takže jsem zmírnila „ostrahu“, když se najednou objevil s kyticí a oznámením, že svoji rodinu opustil a že mě miluje a chce být jen se mnou.

Možná se to může zdát jako happy end celého příběhu, ale já to tak necítím. Jak mohl tak snadno odejít od své ženy a dvou dětí a navíc očekávat, že mu po tom všem skočím kolem krku? Nedokázala jsem mu začít věřit a nevím, co mám dělat dál.

Pořád ho moc miluju a kdyby se tohle nestalo, věřím, že bychom spolu mohli být opravdu šťastní. Stále mě ale straší před očima situace, že když mu odpustím a začneme spolu žít, jednou udělá to samé, co provedl svojí rodině, také mně a mému synovi. Neumím si představit, že bych si tím vším musela projít znovu…

Doporučujeme

Články odjinud