@Aid: š nebo ž, sčítají se jen výsledky. Ve Skandinávii je nový zákon, že když chce muž (snad i žena) souložit s protěškem, ta musí mít předem jeho písemný souhlas nebo to je prostě znásilnění. Potom Dámi si to raději rozdejte s oslem.

@j66: Kopnutí do koulí a neraději dvakrát a utéct je lepší řešení neš deset psychologů.

Odsuzuji znásilnění, ale tohle je složité posoudit. Spíš jako muž si dovolím vyjádřit se k té části, že se schází s bývalým partnerem. Za svůj život jsem poznal několik žen, které měly problematického bývalého partnera a se všemi těmi roky a příběhy jsem dospěl k jednomu závěru. Nikdy bych nechtěl za partnerku ženu, co stále něco má s bývalým. Co stále bývalého někde v hlouby obdivuje a nedokáže přerušit tu vazbu a každý další partner je jen pouze posuzován, na kolik procent je stejný jako ten bývalý. Asi to může znít radikálně, ale s bývalým se (za zády partnera) na kafe prostě nechodí. A chcete-li, milé dámy, vědět proč, rád odpovím. Protože by vás trefil amok, kdyby chlap chodil za bývalou na kafe, protože s ní byl ten sex lepší a stále k ní něco cítí a vás má za partnerku jen proto, že ta jeho božská bývalá ho už nechce. Takový je můj mužská názor.

@Elynor: Já se často vyjadřuju dost složitě, takže se nemusíš omlouvat.

V debatě zda hlásit znásilnění či ne, se jistě víceméně shodneme. Tady je ovšem potíž v tom, že článek nese název "Zneužil mne jen pro zábavu, od té doby jsem jak zakletá" - a přitom v článku se píše o tom, jak se s ním scházela dobrovolně, za účelem sexu, vyhovovalo jí to a nakonec měla chuť se s ním sejít i když už měla nového přítele. A skončilo to jak to skončilo. No sorry, ale to fakt vůbec neodpovídá tomu, co naznačuje nadpis.

@helza: Jo tak. Tak to byla chyba u mě, že jsem tě nepochopila, promiň.

@farah.farah: No jo, jenže modřina nebo zhmoždění sice ukazuje na nějaké nepěkné zacházení, ale z toho se nepozná, kdo to byl. DNA je fuč, po umytí. Navíc modřiny si může udělat žena i sama při troše nešikovnosti se sexuálnímu hračkami, to samo o sobě téměř nic nedokazuje. Mně se to už přihodilo, že jsem sama sobě způsobila nepříjemnost (blbec, no, jsem dělala experimenty).
Policie sice chápat může, ale těžko bude chytat lumpa, když se jim ztíží až znemožní práce jednak časovým odstupem, druhak tím umytím. Osobně jsem toho názoru, že jest třeba to násilníkovi nedarovat, vykašlat se na emoční stav, a napřed to jít ohlásit, jsem-li přepadena. Raněnou psýchu si můžu léčit pak. K případu z článku jsem napsala, že tohle bych nehlásila, protože mi dle popisu pán nepřipadá jako veřejné nebezpečí, to byla nějaká soukromá záležitost mezi nimi dvěma, a to bych si uměla vyřídit sama. Čímž netvrdím, že se znásilnění obecně hlásit nemá nebo nemusí, to rozhodně ano.

článek je zjevně slátanina prvního kalibru......rn chlap se celou dobu chová určitým způsobem a najednou bez jakéhokiv podnětu aniž by byl opilý nebo aniž by to byl důsledek třeba nějaké hádky si ji vyzvedne se zjevným cílem jí znásilnit? ale na druhou stranu to že někdy ke znásilnění dojde mezi partnery či expartnery to je bohužel realita.
co se týká toho vypadat jako lhářka - to jhe docela šílený předsudek. Policie by měla chápat že emoční stav oběti znásilnění je tkaový že né vždy dokáže přijít a ohlásit to ihned co se to astane - mnohé to jako fiktivní paní z článku neohlásí nikdy. Mají na to právo a nelze jim to vyčítat, i když si myslím že to že jich chybí nějaké to zakončení a potrestání viníka přispívá k tomu proč se i poletech cítí mnohé oběti znásilnění psychicky šplatně. jinak to s tím umytím - dámy takhle to úplně není, samozřejmě umytím ze sebe smyje biologické stopy, ale pokud došlo k násilí tak fyzické stopy jako modřiny zůstávají........zásilnění probáíhá obvykle když žena není fyzicky připravena tak že dochází ke zhoždění v intimních partiích a dostv často mají oběti různé modřiny od toho jak je násilník pevně drží či bije.
Tak že i na umyté ženě jde obvykle najít při lékařské prohlídce prokazatelné stopy že byla znásilněna pokud samozřejmě proběhne v dostatečně krátké době po činu a né v době, kdy se už vše zhojilo.Každopádně ať už s nahlášením nšbo bez, pokud je traumatizovaná je potřeba vyhledat odbornou pomoc u psychologa - je celkem zjevné že sama si s tím poradit nedokázala.

Ach jo. Píšu jak slepej pakůň. »... pokud se "nebude půl dne nebude" mejt, tak bude vypadat, jako že si to vymyslela. Protože bez "mysí" není znásilnění.«Oprava: » ... pokud se půl dne nebude mejt, tak bude vypadat, jako že si to vymyslela. Protože bez mytí není znásilnění. « :'(

@Elynor: Jasně, tak jsem to i myslela, totiž, že na policii dojde ta pragmatická a neumytá, protože na policii ta umytá nic neprokáže a bude v jejich očích vypadat jako lhářka. Ale v očích médií a podobných článcích, jako je tento, pokud se nebude půl dne nebude mejt, tak bude vypadat, jako že si to vymyslela. Protože bez mysí není znásilnění.Fakt je, že myslela, ale moc jasně nenapsala: "... žena, která pragmaticky dojde na policii bez toho mytí, bude vypadat, jako lhářka." Se mnou musíš být zkrátka trochu věštkyní, abys pochopila, co chtěl básník říct.

@helza: Naopak jako lhářka bude vypadat ta umytá. Doporučuje se v takovém případě se dostavit na policii okamžitě a neumytá, aby mohly být zajištěny stopy ke zjištění pachatele, na oblečení i na těle oběti. Případně jít napřed k lékaři kvůli ošetření, a ten doktor musí sepsat podrobnou lékařskou zprávu, potom policie a nakonec umývat. I když je totožnost násilníka známa, tak jsou potřeba důkazy, a ty po dlouhém mytí už nikdo nenajde.

Člověk není odborník, neví všechno, neví, co je a není možné. Přesto souhlasím, že příběh nesedí. Asi vám budu připadat hrubá a bez empatie, ale mně osobně nejvíc dostala věta: "Umývala jsem se několik hodin. Snažila jsem se očistit, ..." Z umývání v souvislosti se znásilněním se stala poslední dobou téměř floskule, čímž nechci ublížit skutečně znásilněným. Ale několik hodin?Navíc si myslím, že se v médiích okolo nejrůznějších, podobně dramatických a těžkých situací, vytváří jakési škatulky a vzorce následných reakcí a chování. Podle mne to nikomu neprospěje, zvláště ne těm, kterým se něco takového právě stane. Každý se s traumaty vyrovnává po svém a předkládat mu předem co nejzoufalejší vzorec chování mu akorát uškodí. Nakonec žena, která pragmaticky dojde na policii bez toho mytí, bude vypadat, jako lhářka.

Tak ona se nechá proti své vůli odvézt autem, učiní nepříjemnou zkušenost a potom, co z té chalupy, kde jí bylo ubližováno, vyleze, první, co udělá - stopne si auto. Vleze do auta k cizímu muži. Bezprostředně poté, co s ní bylo nepěkně nakládáno. Vůbec ji to nezarazí, klidně to riskne, že tento neznámý muž ji třeba taky někam odveze... To chce dost otrlou povahu. A pak jí mám věřit, že je z toho zážitku ještě dlouhou dobu celá vedle? Navíc sama připouští, že s jejím prvním přítelem vlastně šlo jen o pořádný sex, žádná extra láska to nebyla. Čili co asi tak mohla čekat jiného, než sex, když s ním šla na rande, stejně jako mnohokrát předtím? Myslela si snad, že budou někde čuchat ke kytičkám? Proč se s ním vůbec bavila, když už měla dva roky jiného? Že by ten druhý nebyl takový king v posteli? Jestli opravdu nechtěla sex, tak se snad mohli sejít někde na veřejnosti mezi lidma, než aby si sedla k němu do auta. Mnoho otázek. No nic, oznamovat bych to neoznamovala, kdyby se mi něco podobného přihodilo a uznala bych, že pán zaslouží napomenutí, udělala bych mu saigon osobně. Možná hned na místě. Jenže se to celkově jeví poněkud nepravděpodobně, a hlavně tam nevidím ten důvod, proč by se měl pán k ní takto zachovat. Zřejmě nějaký měl, ale holt jsem nechápavá.

Je to celé výplod někoho,kdo je špatným spisovatelem a nemá žádné pořádné zážitky, možná ani nečte - ten příběh je tak splácaný,až je mimo. Tak trochu mi to připomíná ty dnešní "mee too" ,kdy si nějaká uvadající celebritka najednou vzpomene,že před léty dvacetipěti jí nějaký, dnes známý kdosi, znásilnil.A ona nešla hned na policii,ale všechno tutlala a skrývala,ale náhle prozřela a šup s oznámením na veřejnost! A nic nechce,jen tučnou odměnu..... Zde paní nemá "přítele" na nic jiného,než na sex,a když ji po létech zatáhne na chajdu,tak ona najednou nechce, a navíc po všem ani nejde na PČR to nahlásit.Možná ten její bývalý znásilní později jinou,kdyby ho tahle udala,zavřeli by ho a jiné by to zachránilo před ním.

Nejsou to náhodou slepené dva příběhy dohromady? Nejdříve píše, jak se i po rozchodu vídali, Karel se stavoval "pomazlit se" a jí to vyhovovalo. Když zavolal i když už měla přítele, nechápu proč souhlasila se schůzkou, když už jeho "pomazlení" nepotřebovala. Ale budiž. A on, Karel, bez důvodu najednou jí doslova unese na svojí chatu, bezdůvodně jí nadává, přes její odpor "si užívá její tělo" (chápete to někdo?), je na ní hrubý, rajcuje ho jak se brání (do té doby jí sex s ním připadal v pořádku a normální). A pak jí odkopne a už se nikdy neozve. A ona navíc místo toho, aby ho nahlásila, tak se ještě rozejde se svým přítelem a svůj psychický stav vůbec nijak neřeší. Dost možná, že by ten nový přítel těžko chápal proč chtěla jít "na kafe" se svým bývalým, odjela s ním na chatu (nedobrovolně) a možná by vůbec nepochopil, proč ho neudala když jí znásilnil. Takhle je ten příběh divnej prostě.

Titulek je zavádějící, pisetelka měla Karla taky jen pro zábavu a sex a využívali se navzájem. Dost dobře nechápu to znásilnění na chatě, asi bych pochopila, kdyby se to stalo, jak začala s přítelem žít, tak že to Karel neunesl, že už není jediný, ale po dvou letech? A z předchozího popisu nevyplývá, že by potřeboval k sexu násilí nebo převahu nad ženou. Takže Karel asi předpokládal, že bude sexovat a ona ho odmítla a skončilo to znásilněním. Každopádně to měla nahlásit nebo to měla říct řešit s psychologem, pokud to nebyla schopná říct příteli a vysvětlit mu svoje chování.