Komentáře k článku zpět na článek

Milena 20. 9. 2022 | 09:45
Elynor 5. 9. 2022 | 20:02

@mamča: Ta dvojčata pravděpodobně už mají po maturitě. Narodila se Daně v době jejích VŠ studií a teď je jí podle článku stejně jako Janě, tedy 40 let. Dvojčatům tedy bude minimálně 15 let, ale spíš víc. Ovšem jelikož jsou časové údaje v článku zmatené, může být všechno jinak. Čí je dům, taky není zřejmé, pokud je to součást SJM, tak samozřejmě má manžel dostat půlku hodnoty domu, a vůbec majetkové vyrovnání mělo dávno proběhnout, jestli se konal rozvod. Ani to se v článku nepíše, možná že ani rozvedení nejsou, bozi vědí. Stejně tak se nezmiňuje, jestli je rozvedená ta Dana. Je to prostě chaos.

mamča 5. 9. 2022 | 13:22

Kamarádka byla jenom mrcha za kamarádku převlečená, a ten Janin manžel taky za moc nestál, když tak nadšeně podlehl. Není proč po něm truchlit, jen je potřeba rychle dát do pořádku majetkové poměry, tj. bydlení Jany a dětí převést do jejího výhradního vlastnictví. Aby manžel zaslepen "láskou" netrval na prodeji nemovitosti a vyplacení půlky hodnoty, aby uspokojil svoji nově zvolenou rodinu. Až se panáček nabaží "kamarádky" a jejích dvojčat, která taky jednou budou v pubertě, a budou vůči novému "otčímovi" o 200% drzejší, než by byla ke svému vlastnímu otci, mohl by se chtít vrátit...

Dáša 4. 9. 2022 | 23:29
SandraN 3. 9. 2022 | 18:29

Mně se hlavně chce, když to nejde. Dělat na zahradě, když zrovna prší. Nebo když je potřeba uklízet uvnitř, říkám si, je pěkně na to, škoda nejít ven. A tak někam jdu, a zahrada a domácnost stojí. A tak pořád dokola. A někdy zase na internetu mám něco zajímavého, co k tomu mám co říct, a najednou je plno hodin a nic se neudělá. Takže asi tak.

Elynor 3. 9. 2022 | 14:23

@SandraN: To znám. Kdyby se mi chtělo jako se mi nechce, to by bylo práce hotový. Jenže mně se nechce nezávisle na internetu. Vždycky je dost jiných činností, než těch, co by člověk teoreticky dělat měl. A hlavně není nikdo, komu by stav domácnosti vadil, současně není ani nikdo, kdo by mi tu dělal nepořádek, kromě mě samotné, takže vlastně pohoda.

SandraN 3. 9. 2022 | 12:49

Určitě nevěřím, že jsou všechny příběhy původní a čerstvé. Ale myslím, že některé mají prapůvodní základ. A že v situacích popsaných se může ocitnout leckdo další. Čemu ale fakt věřím, že kdybych vždycky místo plácání svých rozumů na internetu dělala něco pořádného, vypadala by má domácnost podstatně jinak.

Elynor 3. 9. 2022 | 12:41

@SandraN: Tyhle příběhy nejsou ani náhodou od skutečných respondentek. Ono by to ani nebylo technicky možné. Ve všech médiích jsou podobné rubriky, a ve všech už desetiletí vycházejí podobné příběhy, někde obden, někde jednou za týden. Když ještě nebyl internet, vycházely v tištěných periodikách. Kolik má tahle země obyvatel? Kolik z nich je ochotných posílat někam svoje příběhy? Kolik takových příběhů vyšlo jenom dneska všude po celém internetu? Vážně si myslíte, že jsou všechny originální od skutečných čtenářek? A že se někdo namáhá s jejich upravováním? Osobně bych si vsadila na to, že se to pořád dokolečka opisuje a kopíruje, jen se tu a tam něco změní, aby to tak nevypadalo, a nedalo se to tak snadno dohledat, kdyby to někdo zkoušel. Plus se něco přeloží z jiných jazyků, dneska už to překladače umí, nedá to žádnou práci. A pak to koluje, a ztrácí to původní tvář, a dostává se tam čím dál tím víc nesrovnalostí. Ale koho to zajímá. Pár šťourů se najde, ale to není důležité, hlavně že článek vyšel, reklamy se zobrazují, lidi na to klikají, píšou komentáře...

SandraN 3. 9. 2022 | 11:26

Souhlas s Realistou. Příběhy mají patrně reálný základ, jsou ale nejspíš upraveny, aby zůstala zachována anonymita autora. Sama jsem kdysi poslala svůj příběh na podobné stránky. Jelikož jsem ho upravila už dopředu i já a poté redakce, vznikla obstojná slátanina. Z ní jsem u většiny byla za tu nejhorší samozřejmě já. Menšina, která příběh pochopila tak, jak byl myšlený, zareagovala sympatický a v souladu s mým pozdějším rozhodnutím. Nakonec jsem situaci vyřešila sama. A mrzelo mě, že jsem někam vůbec psala. Lidí totiž hledají ve vašem dotazu jak dál, aby člověk, který se ne zrovna vlastním přičiněním do situace dostal, vinu autora, zřejmě kvůli objektivitě. Být jimi označena za zpovykanou zlatokopku pouze proto, že aktivní na vztahu byl vlastně jen on, velmi movitý člověk, který se na rozdíl ode mě cítil doma sám, mě tedy dorazilo. Snad nikdo nevěřil, že on bydlí u mě v mém běžném standardně zařízeném a jeho vila, pečlivě uklizená a luxusně zařízená, mu slouží jako dobrá investice. Zatímco já jsem spokojená se single životem a umím být sama, je to mnohem lepší, než se nechat tepat kvůli blbostem od manžela a tchánů,někdo prostě potřebuje, aby mu to zázemí někdo vytvářel, jinak je nešťastný. Ovšem myslet si, že ten druhý je blahem bez sebe za překotné nastěhování, zanechá koníčků, kamarádů, rodiny, a bude žít podle jeho modelu, tj.bezvýhradné organizace jeho zcela odlišného způsobu života, je opravdu zarážející. Snaha předělat člověka zralého věku ku obrazu svému je děsná hloupost. Chtít po něm, aby se neviděl se svými dětmi, protože on to má taky tak, aby se s ním účastnil jeho koníčku, nemůžu mu přece dělat společnost na lyžování v Alpách a bezmotorovém létání, když v tom termínu s jeho partou prostě dovolenou nedostanu a když ji trávím se svými dětmi a chci si ponechat své koníčky, které mu vadí, protože jsou večer o všední den. A on je zvyklý, že servíruji čerstvě uvařenou večeři i ingrediencí, které já nejím. Atd atd. Čímž jsem opět nebyla stručná. Jen jsem objasnila, jak to asi je s tou redakční úpravou. Autor ve snaze, aby mě nepoznal, mlží a mění údaje, a redakce rovněž, čímž že čtyřicátnice úřednice a matky tří dcer je rázem třicátnice podnikatelka se dvěma syny....

Realista 3. 9. 2022 | 09:23

@Aera: I přes nepřesnosti v článku(nešikovná redaktorka to asi zkrátila) je tento příběh velmi častý. A v marastu této situace je víc pozitivního. Ti dva nelhali,situaci vyřešli,odešli a možná budou šťastní,pán nechal bývalé manželce dům,manželka je mladá,syn jí zůstal,práci asi taky má,takže základní životní jistoty má,pokud nezištně pomohla kamarádce,tak asi zlá povaha nebude. Chvilku si popláče a pak půjde dál. A teď se musí soustředit na syna,ten to asi ponese nejhůř. A tuto kapitolu života uzavřít a nevracet se. Za pár let bude možná šťastná a spokojená s někým jiným,i když teď si to možná nedovede představit . Musíme se dívat a jít dopředu a zachovat si svou důstojnost. Odejít hrdě,středem a ještě za sebou prasknout dveřmi,i když v nás všechno uvnitř umírá a pláče,na vše zapomenout a vzít si poučení. Jakékoli návraty a odpouštění,to si jen koledujete o další podraz.To je život.

Aera 1. 9. 2022 | 14:33

@Elynor: No, přesně. Dle článku to vychází ani ne na 30 let a v titulku je 40. Zase vycucané z prstu nějaké redaktorky, která nejspíš propadala z matiky už na základní škole... Ach jo.

SandraN 1. 9. 2022 | 14:29

To je dobrý příběh, Elynor. Ženská potřebuje holt ochrannou ruku, a když je šikovná...já četla někde taky autentický příběh, paní si pořídila chalupu na spadnutí. Okolí bylo zvědavé, kdy to tam zabalí. Jo. Chalupa jen vzkvétala. Ten udělal to, ten zas ono, každý uměl něco jiného. A všichni pomáhali s tím, v čem byli zruční. To, zda platila a čím, neprozradili ani ti pánové, ani ona....

Elynor 1. 9. 2022 | 10:53

Mně osobně se cosi podobného nepřihodilo od mé kamarádky, nýbrž od kamaráda mého manžela. Příběh je složitý, zjednodušeně - žili byli tři chlapi kamarádi. Všichni měli manželky a rodiny. Jeden z nich si pořídil milenku. Ta byla vdána za muže, který ji fackoval, nedával jí peníze a taky se před ním schovávala. Jednou ji zmydlil jako žito a shodil se schodů. Skončila v nemocnici. Její milenec požádal své dva kamarády, jestli by mu to nepomohli řešit. Pánové samozřejmě pomohli. Jeden sehnal byt, druhý zajistil stěhování, třetí dělal ručitele na půjčku, aby si mladá paní mohla do toho bytu koupit nábytek, a žít tam s malou dcerkou, kterou měla s tím násilníkem. Proběhl rozvod, násilník se odpakoval kamsi na jiný konec světa, a mladá paní byla zachráněna. A pak se ukázalo, že pánové se podělili i o její pozornost a náklonnost, že spala se všemi třemi, protože přece se chtěla nějak odvděčit za tu poskytnutou pomoc, ne? No a můj manžel byl ten, co ručil za tu půjčku. Kterou dotyčná navíc nesplácela. Takže nejen že se s ní vyspal a ne jednou, ještě jsme potom museli zaplatit tu půjčku. Není nad to mít dobré kamarády. Že to mělo jistý dopad i na všechna tři manželství, je nasnadě.

Elynor 1. 9. 2022 | 10:35

Zase je to časově nějaké divné. Jana studovala a vdávala se rok po škole. Řekněme že studovala do 25 let, vdala se ve 26, za dva roky se jí narodil syn, to máme 28 let. V tu dobu - tedy v době, kdy se jí narodilo to dítě - se mělo stát to fackování a zabarikádování v ložnici, poskytnutí azylu pro Danu, dejme tomu, že to trvalo rok, než si ji nastěhovala domů, a pak tři měsíce románek Dany s Janiným manželem. Ať počítám jak počítám, mělo by být Janě cca 30 let. Podle titulku je jí 40 let. Kam zmizelo těch 10 let?

mambule 1. 9. 2022 | 08:49

Danin manžel násilník, přítel její matky necita (nic o tom, že by babička neměla v bytě či domě dost místa - spíš asi vadila ta dvojčata), Janin manžel nespolehlivý, opustil rodinu. To máme tři hnusné chlapy.
Pak tady máme tři hloupé ženské, které si vybraly špatné partnery. Opravdu hodně negativních postav na jeden příběh

SandraN 1. 9. 2022 | 07:43

Snad je lépe, když taková věc přijde zavčasu. Dokud je člověk mladý a plný síly. A má doma děti, aby nebyl sám. Manžel jistě uznal svoji chybu a dům jim nechal, takže hlavu vzhůru, život jde dál. Nikde není psáno, že toho jednou nebude litovat. Vy budete už vyrovnaná, spokojená a třeba šťastná.

Přečtěte si také

Horoskopy

První prosincový den strávíte příjemně a nestane se vůbec nic nečekaného. Bude to tím, že se na vše…