Jana (40): Zamilovala jsem se do přítele své dcery, a ona mě za to právem nenávidí

7 komentářů

Elynor
1. března • 10:13

hynek: ano, vrátit zpátky se to nedá, takže naivní představa té paní, že bude všechno jako dřív, pravděpodobně zůstane v kategorii zbožných přání. Na to ale měla myslet dřív. Není žádná omluva, že "ona si nezačala". Velmi přesně věděla, co dělá a co riskuje, a bylo jí to jedno. Co se týká norem, je úplně jedno, jaké normy máte vy nebo já, podstatné je, že dcera té paní to pokládá za podraz a podle toho se k matce chová. Což si ta paní naprosto zasloužila, a nemá si tedy nač stěžovat.

alext
1. března • 1:49

Elynor, jsi příiš jednostranně zaměřena. Já bych Janu neodsuzoval. Prvotní impuls přišel od toho chlapa, ten hlavně té mladší měl být věrný. Ale byl to jen počátek a pokud viděl, že zkušenější Jana mu vyhovuje lépe než mladičká Kateřina, tak asi to tak je. Věkem je někde uprostřed mezi nimi. A tak se hádají dvě věci - krása a okoulující přítažlivost na jedné straně a zkušenost a stálost v hodnotách na druhé straně. A mnohem lépe, že se to projevilo hned teď, pokud jejich vztah byl jen v počátku. Horší třeba až po jejich svatbě, kdy by byl Kateřině nevěrný s Janou. To už by pak byl mnohem závažnější případ.
A o žádný incest se nejedná. Stejný případ je, když muž nechá nějakou a najde si její sestru nebo analogicky obráceně. To také není incest.

hynek
1. března • 0:36

To je ale v(n)aše vidění světa. Právě, že nejde o incest, právní, ba dokonce ani mravní delikt, protože každý má jinak nastavené hodnoty, co ještě ano a co už ne. Proto nikoho nesoudím, i když podporovat to také není potřeba, ale stalo se, tak už se toho moc zpátky vrátit stejně nedá. A k vašemu výroku o "nepravdě" dlužno dodat, že ještě pomíjíme relativitu norem jak právních, tak morálních. Normy, které platily kdysi, dnes neplatí, stejně jako ty, co platí dnes zítra platit nemusí, co je normou na jednom místě, jinde normou být nemusí, stejně tak to platí pro různé společenské skupiny..

Elynor
28. února • 10:35

hynek: nemáte pravdu, člověk není zvířátko a tu lásku čarodějnou musí umět korigovat rozumem. I zákony vám přece říkají, že některé lidi prostě tímto způsobem milovat nesmíte - svoje děti, rodiče či sourozence - protože by to byl incest a jest to trestné. To pochopí naprosto každý, doufám. Takže zařadit mezi lidi, do kterých se zamilovat nesmím, ještě někoho dalšího, jako třeba partnera dcery, to by zase neměl pro myslící bytost být takový problém.

hynek
27. února • 23:46

Rozumově k vašim komentářům nemám co dodat, ale když ona láska je tak čarodějně kouzelná a rozumem si nevybírá...
Přeji Janě hodně štěstí v novém vztahu a všem brzké usmíření. :).

Mata69
27. února • 8:32

Já mám takový pocit, že tu už takový článek - nebo hodně podobný - byl.Jinak co si matinka myslí? Že dcera se oklepe a přijme svého minulého přítele za "otčíma"? a budou žít šťastně až do smrti...:-/

Elynor
27. února • 8:03

Co je moc, je zkrátka moc. To už lepší nebude, dcera je naštvaná oprávněně a možná jednou i odpustí, ale nezapomene. Jsou věci, které se prostě nedělají, a přebrat dceři chlapa patří mezi ně. Což by platilo i opačně, kdyby ho přebrala dcera matce. Přání, aby "bylo všechno jako dřív", je nereálné a holt bude muset paní nést následky svých činů, dospělá je, mohla si to spočítat, že to jen tak neprojde. Není mi jí líto, má, co chtěla a dobře jí tak. Chlapů mohla mít tucty, ale dceru má jen jednu, pokazila, co se dalo.

Doporučujeme

Články odjinud