JANA (41): Můj muž se mě neustále dotýká, doma musím chodit jen v prádle

24. 5. 2018
JANA (41): Můj muž se mě neustále dotýká, doma musím chodit jen v prádle
Jana už pomalu doma nemůže dýchat. Dusí ji neustálý sexuální zájem jejího manžela. Nejvíc touží po tom, aby si večer mohla číst knížku, jen tak v tričku a džínách.

Když jsem se svěřila kamarádce, vysmála se mi. Prý by byla šťastná, kdyby na ni její muž občas sáhl i jindy než při občasném milování. Jenže můj život je druhý extrém. Manžel zbožňuje intimnosti, chce se mě dotýkat pořád, milujeme se denně. A nutí mě, abych doma chodila ve spodním prádle. Když syn usne, svlékne se a chce, abych byla nahá i já. Mám ho ráda, ale už jsem z toho unavená.

Brali jsme se s Danem v pětadvaceti, takže opravdu už nejsme žádné zamilované hrdličky. Máme prima rodinu, i když malou. Na to množství intimního života, který jsme spolu prožili, je to až s podivem. Ale vlastně to je taky dílo mého muže. Náš syn je jedináček, protože manžel další dítě nikdy nechtěl. A úpěnlivě se hlídal, abych neotěhotněla.

Říkal mi, že on taky vyrostl sám a že i jedináček bude práce až nad hlavu. I na první dítě jsem ho dlouho přemlouvala. Rodila jsem až pět let po svatbě. Našeho Péťu miluju, je to ten největší poklad, co mám. I Petra, manžela, mám hrozně ráda, jen kdyby mě nechal trochu dýchat.

Je pravda, že náš první společný rok jsme tehdy strávili doslova celý v posteli. Nemohli jsme se jeden druhého nabažit. Učili jsme se, jak se navzájem potěšit, jak „zmáčknout ty správné knoflíky“, aby si ten druhý sex opravdu užil. Fyzická stránka našeho vztahu je a byla pro nás důležitá.

Když se ale pak narodil Péťa, byla jsem unavená a rozbolavělá. Petra jsem odháněla a prosila ho, ať na mě nenaléhá. Byl ale naštvaný a říkal, že to pěkně začíná, že už na něj nemám čas. Hormony mi lítaly nahoru dolů, a tak jsem jednou zuřila, jednou brečela. Celá ta situace mi byla děsně líto. Jak může myslet jenom na sebe a na sex. Postupně se ale všechno uklidnilo. Navíc Péťa byl naprosto zlaté miminko. Nevím, jestli pro Petra bylo období okolo porodu tak frustrující, ale na další děťátko už jsem ho nepřemluvila.

Za ty roky jsem si zvykla, přestala jsem toužit po dalších dětech. I když jednoduché to nebylo. Pracuju jako sestřička na ušním a různě staré drobečky mám na denním pořádku. Vytvořila jsem si psychickou clonu. Když ale někdy přijde opravdu roztomilé prtě, tak na to myslím. Lhala bych, že ne. Co už ale tak dobře nedávám, je Petrovo trvání na starých zvycích a množství intimních dotyků. Sahá mi při vaření na prsa, tiskne se ke mně, když žehlím, a líbá mě na krk. Když jdu okolo něj, přitáhne si mě a hladí mě po zadku. Já vím, měla bych být ráda, že má můj muž o mě zájem, ale čeho je moc…

Petr se chce často milovat hned, jak přijde z práce. Naštěstí Péťa chodí pořád ještě hrát fotbal s klukama na hřiště u domu, takže se to dá zvládnout. V zimě se ale prostě zavřeme s Petrem do ložnice a říkáme Péťovi, že si chce táta odpočinout a já mu dám masáž. Začíná mi to být celé nepříjemné. Péťovi bude dvanáct a už před dvěma lety se mě ptal, proč chodíme tak často doma ve spodním prádle. Říkám mu, že tatínek se potřebuje po práci uvolnit. Vím, že nejsme staří, ale přeci jen už ze svého těla nemám tak dobrý pocit, jako když jsme se bezdětní promenádovali doma pořád nazí.

Jenže Petr na svlékání trvá. Jakmile Péťa usne a já se nesvleču sama, ptá se mě, jestli se něco děje, proč jsem oblečená. Párkrát jsem se s ním snažila na tohle téma bavit. Prosila jsem ho, jestli bychom nemohli trochu zvolnit, těšit se na dotyky a milování večer, až budeme mít v naší ložnici soukromí. Nevadí mi každodenní milování, je to vlastně krásný rituál našeho manželství. Nedaří se mi moc dobře Petrovi vysvětlit, že ho i po těch letech miluju, ale doma si chci po práci třeba přečíst knížku, večer si pustit televizi a mít přitom na sobě džíny a tričko.

Nemuset pořád sledovat, jestli se Péťa dívá, když mě táta všude hladí. Jenže tohle je téma, o kterém Petr nechce ani slyšet. Po každé takové diskusi začne úděsná žárlivá scéna, jestli jsem si našla někoho jiného, proč ho odmítám. A že se pořád vymlouvám na Péťu. Někdy mi připadá, že můj muž je jako malé děcko. A já jsem jeho živá hračka.

  

Témata článku:   

Komentáře Zobrazit celou diskuzi

Přečtěte si také

Horoskopy

Náročné období už máte naštěstí za sebou. Přesto si dávejte pozor na to, s kým se stýkáte. Ve vašem okolí se objeví pohledná osoba opačného pohlaví, s níž to nebude lehké. Důležité je,…

Nejčtenější články