Že se prarodiče často pletou do výchovy svých vnoučat, to je celkem běžná věc. Někdy ale babičky a dědečkové zacházejí příliš daleko. Jana se svými rodiči válčí, přesto je ale potřebuje. Jak situaci vyřešit?
Mám dva syny – osmiletého Dominika a desetiletého Štěpána. Zlobí v mezích normy, asi stejně jako většina dětí v jejich věku. Občas přinesou nějakou tu poznámku, ale není to nic hrozného. Jsou prostě živí.
Učí se celkem dobře, baví je počítače a rádi sportují. Hrají fotbal, jezdí na kole, lyžují. Já jsem spíš kulturně založená, miluju knihy, výstavy, divadlo. Kluky to ovšem nezajímá, ale mě to netrápí, hlavně že mají své zájmy a koníčky.
Laura Poláková
4. června 2020
Problém v tom však vidí moji rodiče, kteří mají pocit, že bychom se jim měli s manželem v této oblasti mnohem více věnovat. A když to nejde po dobrém, klidně jim to nařídit. Já jsem proti, kluky do ničeho nutit nechci.
Jenže občas potřebujeme, aby prarodiče děti pohlídali, především o prázdninách, a tady v posledních letech dost narážíme. Kluci totiž odmítají trávit čas s babičkou a dědečkem, kterým není nic dost dobré. Když byli menší, tak jim to nevadilo, ale čím jsou starší, tím méně ochotně k nim chodí.
Laura Poláková
2. června 2020
Vlastně svým dětem rozumím. Rodiče jsou učitelé, celý život učili na základní škole. Užila jsem si s nimi já i můj bratr. Občas jsme měli doslova galeje, maminka nás pérovala v diktátech, různých gramatických cvičeních, táta nám dával příklady, zkoušel ze vzorečků. Jinak byli fajn, ale tohle bylo moc.
Stejnou výchovu teď uplatňují i na vnoučata. Babička s dědou to prostě nechtějí vzdát. Nutí je číst knihy, které jsme měli ve škole za povinnou četbu my – třeba Jiráska, Němcovou, zakazují jim brát si k nim tablet i mobil, jenže místo toho, aby s nimi vyrazili do lesa, k rybníku, tak je s dědou vozí po památkách a muzeích. Pochopitelně musejí psát i diktáty.
Laura Poláková
24. května 2020
S otcem je to totéž jako kdysi, když jsem byla malá, od něj zase dostávají na vypočítání příklady a vzorečky. Také je neustále o něčem poučuje. Štve mě, že se rodiče snaží mé děti vychovávat, místo aby je jako správná babička s dědou spíš rozmazlovali tak, jako to dělají rodiče mého muže, druzí prarodiče. Kluci je zbožňují.
Děda je bere do lesa, učí je stopovat, hraje s nimi hry. Je bývalý skaut a co může, předává vnukům. Babička jim podstrojuje, vaří dobroty, peče bábovky, koláče, buchty, což tvrdě odsuzuje moje máma. Mí rodiče mi dávají vinu za to, že k nim kluci nechtějí. Prý jim neumím poručit a nemáme s manželem autoritu ani respekt. My ale přitom se syny vycházíme dobře, jen respektujeme jejich přání.