Jana už za sebou měla jedno manželství a do dalšího se příliš nehrnula. Když ji však její partner požádal o ruku, na nabídku kývla. V den svatby ale změnila názor a její rozhodnutí skončilo tragédií...
Čtyři roky jsem žila s Lubošem. Každý jsme měli za sebou nepovedené manželství, on byl bezdětný a já měla dvanáctiletého syna. Mým rodičům se žití na „psí knížku“ moc nezamlouvalo, pořád se ptali, kdy bude konečně svatba. „Možná časem, uvidíme,“ odpověděla jsem jim vždycky.
Bývalý muž mě totiž považoval za svůj majetek, rozkazoval mi, kam smím a nesmím. Další vdavky mě proto moc nelákaly. O to víc mě překvapilo, když jednoho dne domů dorazil Luboš s kyticí a malou dárkovou taštičkou, ve které byl prsten. Požádal mě o ruku.
Laura Poláková
22. března 2020
Moji rodiče zprávu o svatbě přijali s nadšením. Vybrali jsme krásné svatební oznámení a koupili prstýnky. Nastal den D. Pozvali jsme dvacítku příbuzných a sejít jsme se měli u mých rodičů.
Otec od rána sršel výbornou náladou. Já se šla oblékat do svého, kdysi dětského pokoje. Posadila jsem se na postel, natáhla si punčocháče a najednou se to stalo. Došlo mi, že se vlastně nechci vdávat. Seděla jsem bez hnutí a civěla do zdi.
Laura Poláková
19. března 2020
Pak jsem uslyšela zaklepání. „Můžu?“ ozvala se kadeřnice Lenka. Mlčela jsem. Za dveřmi začal být hlahol. „Jano, není ti nic? Otevři!“ uslyšela jsem maminčin hlas. „Neotevřu! Nechci!“ odpověděla jsem.
Za chvíli přišel Luboš a prosil, ať se obléknu a vyjdu. „Nikam nejdu, rozmyslela jsem si to!“ křičela jsem. Všichni mě přemlouvali, ať neblázním. Já si trvala na svém. Luboš odešel, prý si jede sbalit věci do našeho, dosud společného bytu. Rodiče spolu s hosty odjeli do restaurace na hostinu, aby to všechno nepropadlo.
Laura Poláková
17. března 2020
Asi za půl roku jsem našla ve schránce dopis. Když jsem psaní otevřela, krve by se ve mně nedořezal. Luboš tragicky zahynul... Za pár dní jsem potkala Lubošovu matku. Hrozivě zestárla, tak moc ji synova smrt sebrala.
Začala mi vyprávět okolnosti jeho úmrtí. Prý po našem rozchodu začal hodně pít, přestal o sebe dbát. Jednou po bujarém posezení s kamarády sedl do auta a v plné rychlosti to napálil do stromu. Vyčetla mi, že by se to nestalo, kdybych se tak nezachovala. Výčitek svědomí jsem se dodnes nezbavila...