Zpívala v západní Evropě
Dnešní třicátníci si ji jen těžko vybaví, ovšem ti starší určitě moc dobře vědí, o kom je řeč. Jana Robbová měla nesmírný talent, kvůli zpěvu se vykašlala na studium na střední zdravotnické škole a téměř tři roky jezdila po západoevropských podnicích, kde zpívala. Naučila se tam od jazzu po rock úplně všechno a taky tuhle zkušenost považovala za to nejlepší, co ji mohlo potkat.
Pokračování 2 / 3
Měla v hrdle zápalnou směs
V roce 1971 se dostala do Semaforu, kde nahradila Naďu Urbánkovou, která se rozhodla pro sólovou dráhu. O rok později natočila písničku Sopka, která ji katapultovala mezi pěvecké hvězdy. Ne nadarmo jí začali říkat Sopka – dívka drobné postavy s přitažlivým, drsným a silným hlasem. Kritici o ní psali, že v hrdle nemá zlato, ale doslova zápalnou směs!
Hrála s kapelou Bacily a s Václavem Neckářem natočila duety Rok střídá rok či Co je to láska, s Karlem Gottem v roce 1972 pak natočila duet Toulky. V první polovině 70. let byla v anketě Zlatý slavík dokonce v první pětici, její písničky provázely slavné filmy – například Holky z porcelánu nebo Co je doma, to se počítá, pánové. Zde nazpívala píseň Badýdy bába.
Pokračování 3 / 3
Bojovala s alkoholismem
Ačkoli byla úspěšná v kariéře, v soukromí naopak trpěla. Dvakrát se vdala, dvakrát to nevyšlo. Prodělala dvě mimoděložní těhotenství a pak už děti mít nemohla. Zřejmě i to byl důvod, kvůli kterému holdovala alkoholu ještě víc. Vášeň k alkoholu vedla k nespolehlivosti, takže s ní kolegové nechtěli spolupracovat. Nepomohlo ani léčení na specializované klinice a její kariéra spěla ke konci.
Propukly u ní deprese, výrazně zhubla a potýkala se i s anorexií. V roce 1985 sekla se zpíváním ze dne na den. Neměla maturitu, takže pracovala, kde se dalo. Ze zpěvačky se stala prodavačkou v kantýně, to už jako Jana Kočová. Střídala muže, ale toho pravého nenašla. Pila dál a když u ní v roce 1996 diagnostikovali rakovinu jícnu, už bylo pozdě. Zemřela opuštěná, v zapomnění v nemocnici v pouhých pětačtyřiceti letech.
