Jarka neprožívala zrovna šťastné manželství, což ji dovedlo až k pokusu o sebevraždu. Aby toho nebylo málo, během narkózy dokonce otěhotněla... Jak se s tím vyrovnala?
Byla jsem vdaná tři roky, když jsem zjistila, že je mi manžel nevěrný se sousedkou z dvojdomku, ve kterém jsme všichni společně žili. Bolelo to o to víc, že jsem ji považovala za svoji nejlepší přítelkyni. Dokud neměli zapojenou vodu, klidně jsem jí prala, vařila, hlídala jsem její dvě děti, když si chodila přivydělávat do pekárny.
O rozvodu jsem neuvažovala, přece jen jsme měli dvě ještě hodně malé dcery. Hádali jsme se však celé dny. Manžel byl zlý a agresivní, začal mě obviňovat, že určitě také někoho mám. Takový nesmysl! Vždyť právě on mi měřil čas, který strávím na nákupu nebo u lékaře. Jinam jsem totiž nechodila.
Laura Poláková
16. července 2019
Jeden sobotní večer vygradovala hádka a napadání z manželovy strany do té míry, že se mi zatmělo před očima, vběhla jsem do koupelny, sáhla po žiletce a pak jen řezala a řezala… Na psychiatrii mi lékař řekl důležitou větu: „Když už nevíte, jak přesvědčit druhého a obhájit svoji nevinu, přijde zkrat.“
Dokonce se divil, že po tom, co jsem zažívala, nedošlo k něčemu podobnému už dávno. Dnes vím, že to byla velká hloupost. Moje ruka totiž už není plně funkční, omezuje mě v péči o dcery a i na svoji milovanou kytaru se můžu už jen dívat.
Laura Poláková
14. července 2019
Navíc manžel tehdy ani nebyl v šoku, jak jsem předpokládala, ani mu nedošlo, jak moc mi ublížil. Tenkrát mi na ruku jen hodil ručník a vezl mě šílenou rychlostí autem do nemocnice. Celou cestu mi sprostě nadával…V nemocnici jsem absolvovala několik zákroků a pak se léčila na psychiatrii.
Když už jsem měla ruku v sádře, trošku jsem pookřála. Zasloužily se o to hlavně moje spolunocležnice na pokoji. Dělaly si ze mě kromě jiného i legraci, že jsem otesánek. Jedla jsem totiž v té době za dva a během chvíle jsem přibrala tři kila. Podržely mě i ve chvílích, kdy za mnou chodil manžel a choval se velmi chladně. Zdržel se vždycky jen deset minut, ani pusu mi nedal, byl otrávený, že se vyptávám na dcery.
Laura Poláková
11. července 2019
Po týdnech v nemocnici mě čekala dvouměsíční rehabilitace. Po celou dobu se mi o dcery a domácnost starala sokyně v lásce. A já jí proto ani nemohla pořádně vynadat. Doma panovala i nadále napjatá atmosféra, muž domů skoro nechodil a já se upnula hlavně na děti.
Jen co odezněly potíže s rukou, začal mě trápit žaludek. Když lékař nadhodil, jestli nemůžu být těhotná, ostře jsem se ohradila. S mužem jsem nespala několik měsíců, týdny jsem byla v nemocnici.
Laura Poláková
9. července 2019
Jenže jeho podezření se ukázalo jako správné. Byla jsem v šestém týdnu! Zhroutila jsem se a musela jsem se opět svěřit do péče psychiatra. Ten mi doporučil přerušení ze zdravotních důvodů. Moje náznaky, že se mi to muselo stát jedině po operaci, nevyvracel, jen mi doporučil, abych o tom nemluvila!
Vím, že nemůžu na nikoho ukázat prstem, ale dodnes si nechci připustit, že je něco takového možné. Když jsem tohle téma nadhodila před mojí známou zdravotní sestrou, řekla, že to není nic neobvyklého, že zrovna nedávno za to byl vyhozený jeden lékař, kterého dobře znala. Šokovalo mě to!
Laura Poláková
4. července 2019
Manželovi jsem o tom nikdy nic neřekla a šla jsem na potrat. Jeho vztah se sousedkou trval ještě asi rok. Snažila jsem se to nevnímat, zkrátka jsem to překousla. Hlavou se mi totiž honily spíše šílené myšlenky na chvíle, které jsem musela v narkóze prožívat na vlastní kůži...