O tom, jak závislost může ničit život rodině, už se napsalo hodně. Skutečnost bývá ještě těžší, jak ví paní Jarka, která se snaží pomoci svému synovi.
Máme dva syny a tak trochu „netradiční“ rodinu, kdy manžel bydlí už dvanáct let ve své garsonce a já se syny pohromadě. Moc toho společně neřešíme, snad jen to nejdůležitější kolem školní docházky a svátků či narozenin.
Mladší syn byl vždycky ten průbojný, bylo o něm slyšet, do všeho se pustil. Starší syn Dušan byl už od malička zakřiknutý a nezlepšilo se to ani později ve škole. Prospěch nic moc a kamarády jen dva, nebyl zrovna ten, kterého by kluci zvali do party.
Trochu se to zlepšilo v páté třídě, když začal chodit na fotbal, ale ani tam nenašel trvalého kamaráda. Manžel ho občas bral ke svým známým, kde měli děti přibližného věku, a viděli jsme, že by se Dušan rád dostal mezi svoje vrstevníky, ale každý nový kamarád vydržel jen krátce.
Martina Šebestová
27. března 2022
Po vyučení sehnal práci u stavební firmy jako pomocná síla a na stavbě mezi staršími se cítil docela dobře. Dokonce to vypadalo, že by snad do party zapadl, když se jednoho léta vypravil s několika spolupracovníky na dovolenou. Nikdy by mě nenapadlo, že ten zájem o Dušana je nikoli kamarádství kolegů, ale jeho snaha si kamarády získat – chodil s nimi popíjet a za kamarády i platil.
V té době už bydlel sám v bytě po babičce a přehled o jeho eskapádách jsem neměla já ani manžel (malíř pokojů), který ho brával někdy o víkendech na melouchy. Párkrát si stěžoval, že Dušan přišel pozdě a nebyl zrovna plný pracovního elánu, ale víc se tím nezabýval. Bohužel ani já ne…
Laura Poláková
19. února 2023
Protože byl syn svobodný a najít si partnerku neměl snahu, jednou týdně jsem zajela k němu do bytu, někdy jsem mu něco uvařila, trochu poklidila, zkontrolovala zásoby. Když si k sobě brával někdy na víkend bývalého spolužáka a začal mluvit o jeho sestře, myslela jsem, že si snad konečně našel partnerku.
Dopadlo to bohužel nevalně: kamarád mu sebral nějaké věci, ty prodal a slečna jevila zájem jen do té doby, dokud Dušan neutratil za dárky pro ni peníze z vyplacené pojistky, něco přes třicet tisíc. Pak se vystěhoval kamarád (i s tím, co mu nepatřilo) a slečna zmizela bůhví kam.
Kateřina Pokorná
11. června 2023
Syn se uzavřel ještě víc do sebe, nechtěl s námi o tom mluvit, chodil jen do práce a z práce, svalil se k televizi nebo k počítači. Měla jsem už tehdy zpozornět, že není úplně normální, aby mladý chlap takhle žil, ale chtěla jsem mu dát čas, aby se vyrovnal se zklamáním.
Uklidňovalo mě, že se přece jen o nedělích dokázal vypravit z domu, někdy jsme si vyrazili i na nějaký výlet. Přišlo mi, že je na tom líp, býval hovornější, vykládal o svých plánech, a mě vůbec netrklo, že jsou to všechno jen řeči.
Martina Šebestová
21. února 2023
Celá pravda na mě dopadla naprosto nečekaně: vrátila jsem se z dovolené o něco dřív a zajela se podívat k synovi do bytu. To, co jsem uviděla, předčilo všechny nejhorší představy…
Nepředstavitelný nepořádek, podlaha posetá obaly od jídla, všude poházené krabičky od cigaret, mezi tím špinavé oblečení, na všech volných plochách špinavé nádobí se zbytky plesnivého jídla.
Nejhorší byl pohled do kouta obýváku, kde se vršila hromada prázdných plastových lahví a krabic od vína. V úložném prostoru gauče směs prázdných i plných lahví, špína a hnus, kam se člověk podíval.
Martina Šebestová
6. června 2023
Syn dostal termín, do kdy byt uvede do přijatelného stavu, což se stalo, pohrozila jsem mu, že se nebudu víc starat, jak žije. Manžel mu sice domlouval, ale jen tak, aby se neřeklo, snad ho to ani nepřekvapilo. Nějaký čas to vypadalo, že si Dušan svoje odpil a bude klid.
Jenže – z téměř každodenního pití přešel na kvartální, ale o léčení nechce ani slyšet, že se pokusí svou závislost zvládnout sám. Donutit ho není jak, manžel je toho názoru, že takový alkoholový víkend jednou za čas se dá přejít mlčením. Možná jsem si měla víc všímat, možná byla chyba jinde, ale mám strach, že se Dušanovo pití zase úplně vymkne kontrole.