Mohlo by se zdát, že sofi stikované očistné kúry jsou trendem posledních let, ve skutečnosti má očista těla i ducha tradici. Půst patří k jaru od nepaměti.
I když o slovo detoxikace zakopáváme na každém kroku, jde o novější variantu něčeho, co naši předkové znali už po staletí. Módní a modernizovaná je však spíše forma, a to zejména svým důrazem na fyzickou stránku věci. Naši předkové znali detox pod slovem půst. Je pevnou součástí mnoha náboženství a předchází také nejdůležitějšímu křesťanskému svátku – Velikonocům.
Čtyřicetidenní postní dobu provází střídmost a odříkání, a přestože má silný duchovní aspekt, v obecném povědomí se nejčastěji spojuje s omezením jídla z hlediska množství i složení. Zásadní bylo v minulosti vyřazení živočišných produktů, masa především – odkazuje k tomu ostatně i pojmenování masopustu (z italského „carnevale“, v doslovném překladu „maso pryč“), který býval poslední příležitostí se před Velikonocemi dosyta najíst. Skromnější jídelníček představuje pro tělo nejen odpočinek a příležitost k regeneraci, ale také upření pozornosti k sobě, druhým a duchovnu. Smyslem půstu by mělo být omezení či zřeknutí se všeho, co je přebytečné, nepotřebné či zbytečně svazující, a naplnění uvolněného prostoru vyššími hodnotami.
DETOXIKAČNÍ KÚRY
Moderní doba hraje v oblasti očisty především na struny zdraví a vzhledu. Je to logické – dobře na ně slyšíme. Otázkou je, do jaké míry nás detoxikační kúra spasí a kterou si z nepřeberného množství vlastně vybrat. Hlavní rozdíly spočívají v době, po kterou je třeba speciální režim dodržovat, a v konkrétním složení doporučených potravin. Krátkodobé kúry se často zaměřují na jednu hlavní ingredienci – například vařená rýže, tvaroh, jablka, mrkev, čerstvé šťávy, minerální vody – a pomoci mohou například s odvodněním nebo rychlou úpravou trávení. Dlouhodobější kúry bývají pestřejší a mají velmi blízko k jídelníčku redukční diety, přičemž se klade důraz na suroviny, které podporují funkce jednotlivých orgánů a pomáhají vyloučit z těla škodlivé látky. Výhodou déletrvajících kúr může být výraznější efekt, současně umožňují přivyknout jinému typu stravování a následně zařadit zdravější potraviny i do běžného jídelníčku. Hitem poslední doby se stala například 28denní dieta slovenské autorky Antónie Mačingové. Kromě detoxikace organismu slibuje úbytek váhy a nabízí i „udržovací“ jídelníček po skončení kúry, který brání jojo efektu.
NAŠLAPANÉ TABLETY
Na pomoc s regenerací organismu a zbavení těla škodlivin se povolávají nejrůznější doplňky stravy. Aktuální oblibě se těší řasa chlorela, mladý ječmen nebo aloe vera, které prý dokážou zázraky. Nemalé zastoupení mají i zdánlivě obyčejné rostliny, které se objevují v detoxikačních tabletách a čajových směsích – smetánka lékařská, máta, petržel, jalovec, šípek, ostropestřec, echinacea, šalvěj, jitrocel a moje osobní favoritka kopřiva. Pozitivní účinky vyjmenovaného býlí vycházejí ze zkušeností lidového léčitelství, zelené bylinkové polévky bývaly také tradičním jarním pokrmem na horách a vesnicích – po dlouhé zimě byly zdrojem chybějících vitaminů a dodávaly sílu k práci.
VYHLÁŠENÍ HLADOVKY
K očistným programům se řadí také půsty, které pevnou stravu nezahrnují vůbec. Nejběžnější variantou je jednodenní až třídenní půst, během něhož se pije pouze voda, v některých případech čaje nebo šťávy. V otázkách pozitivního a negativního vlivu půstu na lidské tělo nepanuje mezi odborníky jednoznačná shoda. Zdravému dospělému by jeden den bez jídla neměl uškodit, je však namístě omezit aktivity a dodržovat klidový režim. Více než tři dny postění bez předchozích zkušeností a lékařského dohledu už je hazard. I lidé, pro něž se stal půst běžnou součástí života, doporučují pozvolný režim spojený s celkovou změnou životního stylu.
