Co všechno jsme ochotné tolerovat pro lásku k muži, který si nás nezaslouží? Jasmína se zamilovala do notorického lháře, který kolem sebe upletl pavučinu lží.
S Pepou to byla láska na první pohled. Byl to tmavý fešák s pronikavýma hnědýma očima. Neupoutal mě ale jen jeho vzhled. Působil velmi chytře, zábavně a společensky. Jednoduše se zdálo, že po několika nešťastných láskách jsem konečně našla toho pravého.
A když jde o lásku, vrhám se do všeho po hlavě. Netrvalo ani dva týdny a já představila svůj nový objev přátelům i rodině, které se už na první pohled nezdál. Urputně jsem Pepu bránila a nikomu nevěřila. Dalším varovným signálem bylo, když mi o něm začaly chodit anonymní e-maily. Varovaly mě, že jde o velmi falešného člověka, na kterého si mám dávat pozor.
Kristýna Witnerová
7. června 2018
Já se ale nenechala odradit. Týdny plynuly jako voda a já byla přes všechny pomluvy zamilovaná až po uši. Nikdo nevěděl, jak skvěle nám je, když jsme spolu sami. Postupně ale ani v našem vztahu nebylo vše jen růžové – Pepa chodil na domluvené schůzky minimálně o hodinu později, pracoval dlouho do noci a na všechno měl milion výmluv. Stačil ale jeden laskavý pohled a omluvná slůvka a já mu vše naivně odpustila.
Zásadní zlom nastal vlastně náhodou. Moje kamarádka neměla kde přespat, a můj laskavý přítel jí proto nabídl jeden z jeho bytů. Divila jsem se, proč jí stokrát zopakoval, že má všechno uvést do původního stavu, i tomu, jak byl z celé pomoci nervózní. Další noc mi volala celá uplakaná. V bytě mého přítele nechala peněženku a přes sociální síť jí začal policií vyhrožovat cizí muž. Tvrdil totiž, že se včera vloupala do jeho bytu a ještě byla tak hloupá, že tam nechala jasný důkaz.
Laura Poláková
31. května 2018
„Cože? Jakej chlap a kde na tebe vzal kontakt,“ rozčilovala jsem se. No, nakonec se ukázalo, že nabídnutý byt vůbec nebyl mého přítele, nýbrž muže, který ho tam nechal před rokem přespat. Pepa si nejspíš okopíroval klíče a vydával byt za svůj.
Netrvalo dlouho a všechny lži začaly vyplouvat na povrch. Že nevystudoval ekonomku a vlastně nikdy nechodil na práva. Že ve firmě dělá jako brigádník a rozhodně mu nepatří její třetina. Že přátele, kteří mě v počátcích našeho vztahu varovali, vážně okradl. Byla to jedna rána za druhou! Každý inteligentní člověk by mu dal pořádnou facku a kopačky.
Ale u zamilované ženy logické uvažování jaksi pokulhává. Proto jsem chtěla dát Pepovi ještě jednu šanci. Vzala jsem celou kauzu jako fakt, že je nemocný, trpí chorobným lhaním a já že udělám maximum pro to, abych mu pomohla. Rozhádala jsem se se svými blízkými, sehnala příteli psychologa. Myslela jsem, že už mě nic horšího nečeká. Jeden večer ale přišel šok!
Během dlouhé vyčerpávající diskuse mi sdělil, že jsem ho naučila, jaké to je být sám sebou, a že právě proto potřebuje začít s někým, ke komu bude od začátku upřímný. A že už si někoho i našel. Po tom, co mi řekl, že i přes veškerou mou snahu a úsilí, které jsem do našeho vztahu investovala, si během mého trápení stihl nabrnknout novou oběť, mi už KONEČNĚ došla trpělivost.
Zabouchla jsem za ním dveře a už ho nikdy neviděla. Došlo mi, že Pepa o pomoc nikdy nestál. Chtěl si žít ve svém malém falešném světě. Každý, kdo zná pravdu, by mu jeho pohádkovou image totiž zničil.
Laura Poláková
29. května 2018