Jde o čas
Zásadní roli, společně s rozeznáním příznaků, hraje čas. „Po propuknutí příznaků mrtvice má člověk jen čtyři a půl, maximálně šest hodin na započetí léčby. Platí ale, že čím dříve se člověk dostane do nemocnice, tím lépe. Již po prvních pěti minutách totiž mozkové buňky začínají kvůli nedostatku kyslíku odumírat a po několika málo minutách či hodinách je mozek nenávratně poškozen," vysvětluje Aleš Tomek, primář Neurologické kliniky UK 2. LF a FN Motol.
Pokračování 2 / 7
Jak poznáte příznaky
Projevy jsou rozmanité a vznikají najednou, z ničeho nic. Patří k nim: povislý koutek úst, ochrnutí horních nebo dolních končetin na jedné polovině těla, které se ale nejdřív projevuje jako jejich brnění. Dotyčný člověk má problém s řečí, špatně se mu artikuluje, špatně se mu hledají správná slova, hůř rozumí tomu, co mu říkají druzí lidé. K dalším příznakům patří horší vidění nebo dočasné oslepnutí na jedno oko či dvojité vidění. Postižení mají problémy se čtením nebo psaním.
Klasickým příznakem je náhle vzniklá závrať, problémy s udržením rovnováhy, neschopnost koordinovat pohyby. Mozková příhoda může také stát za náhlou silnou bolestí hlavy, která vzniká bez zjevné příčiny, někdy přechází ve ztuhlost šíje a je doprovázená nevolností a zvracením.
Pokračování 3 / 7
Nepodceňujte varovné signály
Lidé příznaky mrtvice nepoznají, a tak dochází k tragédiím. Například paní Helena, které se odpoledne na zahradě u přátel zamotala hlava a upadla. Když vstala, byla bledá, ale ani ona, ani okolí tomu nepřikládaly žádnou váhu, rychlou pomoc Helena zavolat nechtěla ani nechtěla jít k lékaři. V noci pak v nemocnici zemřela na mrtvici, kterou pár hodin předtím nikdo nepoznal. A zbytečně, mohla dodnes žít.

Pokračování 4 / 7
Rychlotest
Pokud u někoho zpozorujete příznaky mrtvice, udělejte rychlý test, abyste si byli jistí. Ten se skládá ze čtyř částí:
1. Řekněte postiženému, aby se usmál. Pokud toho nebude schopen, máte první ano na to, že dostal mrtvici. Pokud k příhodě skutečně došlo, nedokáže to.
2. Poproste ho, aby řekl jednoduchou souvislou větu. Má-li mrtvici, artikulace bude nejasná, případně i její samotný význam.
3. Do třetice ho poproste, ať dá nad hlavu obě ruce. Pokud má mrtvici, nezvládne to.
4. Nakonec ho požádejte, ať vyplázne jazyk. Pokud bude pokroucený na jedné straně, máte jasno.
Pozor, na identifikaci mrtvice stačí, když postižený není schopen udělat jen jednu z těchto věcí. Pak okamžitě zavolejte sanitku, tedy číslo 155. Lékaři popište všechny příznaky, které jste zjistili, a řekněte mu i svou domněnku, že se jedná o mrtvici.
Pokračování 5 / 7
Léčení mrtvice
Protože mozková mrtvice je způsobena sraženinou v tepně, je nutné ji odstranit, aby mohla krev zase proudit. Léčby jsou dvě – podávání léků na ředění krve nebo takzvaná mechanická trombektomie, kdy se odstraní sraženina pomocí katetru, který je do mozku zaveden skrze tříslo.
Pokračování 6 / 7
Kdo je ohrožený
„Na vzniku mrtvice se podílejí známé rizikové faktory jako zvýšený krevní tlak, kouření, cukrovka nebo porucha metabolismu tuků, například zvýšený cholesterol. Nesmíme podceňovat ani význam rodinné zátěže," říká profesor Richard Češka z Centra preventivní kardiologie z 3. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. Kromě vyjmenovaných rizik ale hraje roli také porucha srdečního rytmu, kterou je nutno léčit.
Pokračování 7 / 7
Jak mrtvice ovlivní život
Pokud ji člověk přežije, ovlivní cévní mozková příhoda život nejen postiženého, ale i jeho nejbližších. Čím déle trvá, než je diagnostikována a započata léčba, tím více je mozek poškozený. Člověka po mrtvici většinou poznáte.
Mívá ochrnutou jednu část těla, těžko artikuluje, hůř vám rozumí, když s ním mluvíte. Po mrtvici se bohužel často mění také povaha. Nic z toho ale nemusí nastat, pokud postiženému poskytnete co nejrychlejší pomoc.