Sexualita je normální, nevěra nikoli
Psycholog a párový terapeut Pavel Rataj v jednom z mnoha svých rozhovorů na téma nevěra uvedl, že nevěru na rozdíl od sexuality za normální nepovažuje. To, že nás čas od času přitahují a vábí i jiné osoby než náš partner, je přirozené. Ale to přece ještě neznamená, že budeme partnerovi nevěrní! To je až další, dlouhý a z určitého pohledu i značně odvážný a riskantní krok. Abychom od zcela přirozeného vábení k nevěře pokročili dál, musíme totiž zpravidla prolomit řadu zábran ve svém nitru. Vždyť nevěra s sebou podle odborníků na lidskou duši nese vedle úmrtí partnera či dítěte takřka největší míru bolesti, kterou lze v partnerském vztahu zažít.
Laura Janáčková: Jsou i případy, kdy muž trestá ženu absencí sexu za emancipaci. Podívejte se na video:
Zatloukat, zatloukat, zatloukat!
„Zatloukat, zatloukat, zatloukat!“ doporučoval nevěrníkům nestor manželského poradenství a psychiatr Miroslav Plzák. A právě toto doporučení vystihuje stav, do něhož nevěra nevěrníka uvrhne. Zvláště
jde-li o nevěru dlouhodobou a opakovanou. Nevěrník musí lhát a klamat nejbližší – partnerku či partnera a mnohdy dokonce i děti a rodiče. Lže kupříkladu o tom, kam jde či nejde, za co utrácí, proč nemá více času na rodinu, proč se nechce s partnerem milovat, z jakého důvodu je podrážděný a podobně. Opravdu je takové chování přirozené?
Nevěrníku, jak ti je – jak ti doopravdy je?
Naprosto každý člověk se rád cítí přirozeně, uvolněně, vyrovnaně a spokojeně. Jednoduše zažívající vnitřní klid. Ale může se tak cítit člověk, který lže a oklamává nebližší, ať už je důvod jakýkoli? Za určitých podmínek může! Ale stojí ho to hodně práce. Musí si své konání ve svém nitru nějak odůvodnit, ospravedlnit, omluvit a vše negativní v sobě tak tvrdě potlačit.
Co je za ní, pod ní a tak dál
Zběžný pohled na nevěru nám zpravidla podá poněkud povrchní vysvětlení; nevěrníkovi jde jednoduše o adrenalin, osudovou přitažlivost i neodolatelnou chuť zakázaného ovoce. Jenže pod slupkou tohoto ovoce bývají často i hlubší důvody, proč nevěrník řekne nakonec zrádnému vábení ano. Možná si s sebou nese neblahé vzorce z vlastní rodiny, kdy se nevěra vine vztahem jeho rodičů a prarodičů jako červená nit. Možná si opakovanou nevěrou snaží vyživit miniaturní vědomí vlastní hodnoty a dokázat sobě i druhým, že je opravdu „někdo“. Skrytých důvodů je nepřeberné množství, a některé s nevěrou spojí jen „zkušené oko“ odborníka.
Je jako řez nožem – bolí, odděluje a způsobuje jizvy
Pokud bychom hledali definici normálnosti kupříkladu na populární Wikipedii, našli bychom toto: „Normální je to, co umožňuje optimální fungování jedince či skupiny ve společnosti. Normalita je v tomto pojetí takový stav, kdy systém plní svoji funkci. Opakem je nenormálnost, která znamená dysfunkci…“ Z pohledu této definice tedy nevěra normální není. Nevěra do vztahu vnáší dysfunkci. Vztah už nefunguje v důvěře, v pocitu bezpečí, týmové práci a vzájemné bezvýhradné podpoře. Mnohdy cítíme, že najednou nevíme, s kým jsme vlastně celé roky žili. Nevěra se do vztahu zařízne jako nůž se všemi důsledky takového řezu – s bolestí, oddělením a případnou jizvou.