Je šance změnit mamánka? I jeho matka mě podporuje

a pokud muž nespolupracuje, nemusí to ještě být mamánek, ale prachobyčejný spratek.. ti jsou myslím nepřevychovatelní.

to, že bydlí s mámou, ještě nemusí znamenat, že je mamánek.. Toho vychová opičí matka, co si ho pořád plete s malým nesvéprávným děckem. Taky to jinak může být pracovitý empatický chlap a s prací doma se doplňovat.

Nikde jsem se nedočetla, že by pán požadoval po slečně nějaký servis. To si zatím ona jenom představuje, že by to tak mohlo být. No a že by doma ta slečna nedělala v budoucnu vůbec nic, neprala, neuklízela a nevařila, aby nebyla za služku, to je snad taky extrém - někdo prostě tyhle práce občas udělat musí. Jsou to dva dospělí lidé, budou-li chtít spolu bydlet, tak sednout a stanovit pravidla, co kdo dělá, na co přispívá a kolik, a jak bude společná domácnost fungovat - do detailů. A potom se uvidí, když něco nebude tak, jak se dohodli, tak bude čas to řešit. Dopředu si domlouvat nějakou převýchovu s matinkou za zády, to je hodně pitomé a od slečny bych utíkala, jen bych se to domákla. Co by asi tak říkala ona, kdyby se ten mládenec domlouval s jejím otcem, že slečna není dost připravená pro život a že potřebuje převychovat? To by se jí asi moc nelíbilo :-))

No a co takhle to společné bydlení a fungování přestat řešit s maminkou a začít to řešit s ním? to je takový problém si s ním otevřeně promluvit a říct, mu že ho mám ráda ale nechtěla bych mít vztah kdy já budu dodávat 100% servis a prostě zjistit jestli on tohle akceptuje nebo ne?

Náš syn s námi bydlel do svých 27 let. Servis nebyl sice až tak perfektní, nicméně jsem si často říkala, jak to s ním jednou nebude mít snacha lehké. Na jeho obranu ovšem musím dodat, že makal na zahradě, na baráku a podobně. Pak si našel holku, nějaký čas spolu bydleli v podnájmu, teď zařizují byt. Mají půlroční mimčo a ejhle! Nejen, že nakoupí, malou přebalí, okoupe, nakrmí, ale dokonce i uvaří, což mě udivilo ze všeho nejvíc. Je fakt, že bydlí v paneláku, kde té manuální práce jako na baráku tolik není. Slečně bych poradila, aby si zkusili bydlet nějaký čas spolu, soužití vztah prověří. Mně osobně se to, že bydlí s matkou, zase tak pobuřující nezdá.

rek11: No dobře, vzala sis debila, stane se. Ale podle toho nelze soudit všechny mužský, který jsou zvyklí na teplý večeře. Mimochodem fakt nevíme, estli by to od ženy vyžadoval, ono je taky docela dobe možný, že ho matka svou péčí pěkně dusí vydírá, aby ji hoch neopustil. To co nakukala budoucí snaše taky může být pokus ji odradit (pod pláštíkem snahy"pacholka převychovat"), aby jí milovaný chlapeček zůstal doma. Máme pohled jenom z jedné ze tří stran, domýšlet si můžem cokoliv
.

j66: já to měla možná podobně. Sama na dvě děti-prarodice ani muz nefungoval, občas bordel, občas něco ulepeného(trávila jsem s dětma hromadu času venku) a taky se mi stalo, že ve 40tkach horeckach me muz tlacil k drezu :-/ (neměla sjem právo ani být nemocná) A když došlo na jeho dluhy, platila jsem je já!! Člověk, který válel slipy a ponožky po zemi, myl se jednou týdně-mi vyprávěl o pořádku. Obecně jsem pro to, aby se chlap,který se postará o rodinu měl dobře, ale někdo, kdo nechá vše na mě, nechť chcípne hlady ..... A od jistý doby nesoudím na povrchu, ono člověk neví co je pod ním a možná byste se divila, ale spíš byste viděla bordel abyste mohla odsoudit .....

rek11: Představte si tu situaci s mateřskou opačně . Chlap , třeba nějaký dělník, co dělá na pásu nebo zedník prostě dělá rukama , ona i duševní práce dělaná naplno vyštaví.tak přijde kvečeru domů vyplivaný z práce, tam čurbes , nádobí neumytý, všude všechno ublemcáno, dítě brečí a žena tvrdí že neuvařila protože to nezvládá a že se má podělit o domácí práce, protože ona přece není otrok. A o sexu at se ani nezminuje. Co na to říct? Jedině mu poradit at veme nohy na ramena a zdrhá. A taky spousta mužů uteče. Mamánci jedni :-) A pak se ženy diví a probírají to s jinýma stejně naladěnýma kamarádkama, kde ty skuteční chlapi jsou?

j66: Přesně, taky mám ten pocit, že my ženské tu emancipaci používáme tak jak se nám to zrovna hodí. Ono mít doma kutila domácího, prašidečku co vaří pere uklízí, vydělává statisíce, vypadá u toho jako Delon a v posteli podává výkony pornohvězdy nelze. Jo a ještě by k tomu měl být něžný, citlivý, komunikativní, milovat děti a zvířátka, ale zároveň býti drsný chlap a dobrodruh.
Buď je nutno někde z požadavků slevit a nebo potom lze "chovat" několik vzájemně se doplňujících exemplářů paralelně. Ovšem je to náročné na logistiku :-)
Neexistuje jediný "správný" model soužití, jsou naprosto spokojené páry, kde jsou role tradičně rozdělené a muž by na "ženskou" práci nesáhnul ani pod pohrůžkou smrti. A zrovna tak můžou být spokojené páry, kdy on hojdá kočárem na mateřské a pere plínky, zatímco žena "honí kariéru" a netuší za který konec se drží smeták.. A zrovna tak může fungovat cokoliv si vzpomenete mezi tím. Je to všechno o domluvě a o tom, aby ani jeden v páru neměl pocit, že ho ten druhý využívá.

ivca001: A když chodíte oba do práce, vyděláváte stejně, resp. dáváte oba stejně na domácnost? Nebo máte máte jen stejně rozdělené domácí práce? Jen aby to nebylo tak, že Vy předpokládáte, že když muž vydělává víc má i víc přispívat? Já narozdíl od Vás íkám, že když rovnoprávnost tak se vším všudy. Žádné "ženské" výhody. Pěkně oba 50:50. Jinak to rovnoprávné není ani pro jednoho. Ale nejlepší je se domluvit :-)

Mi by zajímalo, zda dotyčná slečna také předpokládá, že ve společné domácnosti bude také i ona vykonávat i "mužské" práce. :-) Já chápu, že zatlouct hřebík, složit skřín z Ikei, umýt auto ( třeba v myčce) není nic tak složitého a každá normální žena to taky zvládne. Ale někdy mi přijde, že tyto dámy, které si hrají na genderově vyvážené vztahy si představují, že muž by měl převzít "ženské" práce v domácnosti minimálně z poloviny a ponechat si všechny "mužské" práce. Vždy je to o kompromisu a ochotě se dohodnout.

Nikdo tu nemluví o chlapovi ležícím na gauči. Ale radši teda "využiju" chlapa aby mi opravil auto, posekl zahradu a poryl záhon, než ho nutit (pod záminkou emancipace) žehlit košile. Ten můj to umí (tak nějak po chlapsku), je schopný si sám uvařit, uklidit, vyprat... když nejsem doma, tak to dělá. Ale přijde mi kontraproduktivní "plýtvat hrubou silou" na něco, co zvládnu sama. Radši ho naženu na práci, kterou když se hecnu teda taky zvládnu, ale zbytečně bych se u ní nadřela.
Slečmna tam nikde nepíše, že on leží na gauči a nic nedělá, píše tam, že bydlí maminkou a že mu mamina vaří a pere.O tom co děá doma n tam není ani slovo, takže se můžem jenom domýšlet, jestli se fak válí a nebo vykonává nějaké "mužské" práce.

Nevím proč jste přesvědčené, že ona nic nedělá?! Pokud žije sama, tak je zvyklá se o sebe postarat, jen zřejmě nemá chuť dělat někomu otroka. Jestli vy tady děláte všechno doma sami, tak vás lituju. Taky bych nechtěla žít s líným chlapem. Pokud žena chodí do práce, tak nevidím důvod proč by jako JEDINÁ měla ještě makat doma, zatímco chlap se bude válet s pivem u telky. My máme práce rozdělené, taky aby to bylo spravedlivé.

janky: Máš naprostou pravdu. Možná by holka měla přestat číst červenou knihovnu, kde hrdina předem plní i to co vůbec "chudá dívka co ke štěstí přišla" neočekávala a vrátit se nohama na zem.
A pokud mluví o "převychovávání! je fakt mimo, to totiž nejde, jediné co mohou udělat je dospět k nějakým VZÁJEMNÝM kompromisům.
Jako jo, částečně se dá s chlapem pracovat (asi jako s každým jiným domácím zvířátkem) na základě pochval (pes když udělá "lehni" dostane piškot, chlap když umyje nádobí, tak se ještě 2 dny chválí a obdivuje se lesk skleniček... a on pak meje o to usilovněji a je u toho šťastnej), ale to je běh na dlouhou trať a slečna vypadá, že se té emancipace bude dovolávat spíš hádkou než podobrým.

Článek je plný očekávání - očekávala, že jí pomůže z kabátu, očekávala, že jí doprovodí domů, očekávala, že jí první pozve k sobě domů, očekávala, očekávala, očekávala...Lidi, co pořád jen něco očekávají, jsou málokdy spokojení, protože i kdyby jim to okolí nakrásně ta očekávání (aspoň některá) chtělo splnit, tak je nezná, protože oni je jaksi očekávají jen ve své hlavě. Titulkovací zařízení na čelo zatím nikdo nevymyslel.

Elynor: souhlas

Při vstupu do hospody se dámě nedrží dveře - vstupuje první muž. A i leckde jinde má jít do dveří první muž, aby obhlédl situaci a teprve poté dámu pozval dovnitř. Že ji posadil na tramvaj? A co čekala - soukromý tryskáč? Nebo že s ní hned půjde k ní domů a do postele? Na prvním rande? Tipuju, že kdyby chtěl, taky by se jí to nelíbilo. No nic, slečna holt má nějaká očekávání, mládenec je nesplňuje, měla by se poohlédnout jinde. Pro toho pána to bude veliké štěstí, protože kdyby se ona spojila s budoucí tchyní a začaly by ho převychovávat, to by teda měl chlapec peklo na zemi. Manželství není cirkus, aby jeden druhého drezíroval.

No já slečnu chápu, dva takové typy mám mezi kamarády, a ač nejsem žádná feministka, vím, něco takového bych doma nechtěla, že něco takového by mě zkrátka v životě nemuselo podpořit (třeba právě při narození dětí). Co se týká úklidu - nemám problém si držet domácnost ve svých rukou, s vařením problém taky ne (i když se o něj ráda podělím), ale určitě mě vadí, když se něco podobného ode mně čeká jako automatika a chlap se neumí o sebe vůbec postarat.
Je rozdíl mezi klukem, který vyrůstá doma na vesnici a je zvyklý makat venku, a mezi novodobou odrůdou mamánků, kteří opravdu jen neodtřihli šňůru a nezmění na tom nic ani fakt, že jednou za týden vynesou domů nákup a rodičům na bydlení poctivě přispívají...helza: bydlím v krajském městě, kde jsou jedny z nejdražších bytů v republice, přesto i tady se dá sehnat pokoj ve spolubydlení za 3 - 4 tisíce, což pro většinu pracujích jednotlivců je v klidu splatitelná částka. A tihle kluci to fakt potřebují - alespoň na čas.Jinak souhlasím s Rek11.

Tak podle tohoto vzoru co je v příběhu - jsem si vzala mamánka. Bydlel do 29ti let u rodičů (co je na tom divného? bydleli na vesnici, na domácnost přispíval jak finančně tak fyzicky a pracoval takřka v místě bydliště). Nepral, nevařil, nežehlil. Zase ale opraví prakticky všechno. A dnes? Po 16ti letech soužití? Ve všech těch činnostech co jsou shora mne plně zastoupí, navařeno od něj dětem dokonce chutná víc.
Jestli mi pomáhal do kabátu už nevím, já tyhle věci nějak moc neřeším - důkazů, že si mne váží mám od něj víc než dost.
Tak nevím - podle čeho slečna předpokládá, že "full servis" od ní očekává? Řekl jí to? Vyjádřil se nějak v tom smyslu? Možná místo, aby to probírala s jeho maminkou, by si o tom měla promluvit s ním.

Zase na druhou stranu, pokud holka vykřikuje, že je moderní emancipovaná žena, nevaří, nepere, neuklízí... tak chlap právem předpokládá, že si umí i sama otevřít dveře a oblíct bundu.
My bohužel někdy dost dobře ani samy nevíme co vlastně chceme. Rovnoprávnost a stejné možnosti jako chlap, ale zároveň bysme sechtěly nechat rozmazlovat a hrajem si na slabší. Ono to příliš nejde dohromady. Je potřeba najít a udržovat nějakou rovnováhu.

Tady je slečna, která byla evidentně vychovávaná v jiném prostředí než její partner. Očekává, že se k ní muž bude nějak chovat, a že se o všechny náležitosti kolem domácnosti budou dělit.... Holka, jestli chceš chlapa, který Ti podrží dveře, pomůže do kabátu nebo Tě bude chtít doprovodit domů, máš tři možnosti-pracně tohohle cosi převychovat (výsledek nejistý) nebo si najít někoho, kdo má nějakou úctu k partnerce a poslední je zvyknout si..... Doporučuji nelpět na hormonech a zdrhnout až se za Tebou bude prášit...... Doporučuji cvičení: Představit si jsem matka na mateřské, peněz pomálu-je to lehčí krizovka, jsem závislá na muži-ať už finančně či emočně. Malé miminko, žádný spánek, únava,stres a třeba i nemoc..... Jak on bude reagovat?

No mě spíš zarazilo, že chlapeček nemá zaklady slušného chování, překousla bych tu tramvaj, ale ze nepomůže z a do kabatu, a další. To je na úprk. A souziti s matkou budiž, pokud v té domácnosti funguje jako chlap. Na druhou stranu mezi náma, snažila jsem se ze syna vychovat člověka, nevyšlo, zase je to jenom chlap. Takže taky jde cestou nejmenšího odporu. Takže, kdybych jen slůvkem, co pismenkem naznačila už bych ho panara měla na krku.

Souhlasím ve všem s lebahu. Nevím, odkud autorka pochází, ale v našem kraji představuje pořízení bytu a náklady spojené s bydlením tak velkou částku, že soužití svobodného dospělého dítěte s osamělou matkou považuji za rozumné. A to, že žena navaří, uklidí a vypere, tedy onen "servis", o kterém píše autorka, mi taky nepřijde divný. Být mamánkem znamená zcela něco jiného. Autorka, pokud má o přítele zájem, si musí zkrátka svá "pravidla soužití" dohodnout.

PS: Pokud plánujete společné bydlení, musíte si prostě hned!!! ze začátku domluvit a nastavit pravidla kdo a co bude dělat a jak povedete domácí účty, kdo co platí, kolik kdo přispívá do společné kasy, na co se šetří a tak. Pak nemůžete být překvapený ani jeden.

Navíc mamince to tak asi taky vyhovovalo (předpokládám, že se dělili o nálady na byt a stravu a nenechal se od ní živit) a nemsela táhnout nákldy na bylení sam nebo se stěhovat třeba do menšího.

Mě teda nepřijde zvláštní, že chlap očekává, že bude mít vypráno a uvařeno (za předpokladu, že třeba mezi tím poryje zahradu, poseče trávu, opraví auto...) Asi jsem staromódní, ale uspořádání, že já stěhuju skříně a chlap pobíhá v zástěrce v kuchyni mě nějak nebere. A to mám většinou dost tvrdě feministické názory a s mužskejma se nemažu. A že bydlí ve 30-ti doma? Proč by utrácel někde o ulici dál za podnájem? Zas třeba za ty roky u mámy bude mít naspořeno.