Jednou jsem ulítla. Manžel se chce hned rozvádět a bojovat o dítě

Ženy nevědí proč muži neodpouštějí? Příčina je v hormonalnim koktejlu, který mu, podle evoluční psychologie, příroda namíchá. Pocity odporu a zhnusení mají za úkol zamezit muži v péći o možné cizí geny. Ženy to nepociťuji, protože si jsou jisti svými potomky. S odpuštěním nebo egem to nemá co dělat. Evoluce je nemilosrdná

navstevnik: to je na dlouhou debatu a navíc - co člověk, to názor.
Článek je stejně nejspíš vymyšlený. I kdyby ne, pořád to máme podané jen z pohledu té ženy. Třeba i to manželovo odmítání zdůrazňuje v souvislosti s činem, kterého se dopustila, neb jí to jakože trochu omlouvá. (manžel jí "šetřil" v sexu, ona řádně sexuálně vyhladovělá podlehne prvnímu chlapovi). Možná podané jejím manželem by to bylo trochu jinak.
A nebo je to tak, jak to tu už taky zaznělo, manžel jí od porodu odmítal a její úlet se mu jen hodí do krámu, protože už dávno má jinou. Takhle může manželku vyrazit z domu "se ctí" protože on není ten, kdo zradil. Všechno je možné.
Nebo je to prostě jen chlap, pro kterého je pocit, že jeho manželka měla sex s někým jiným absolutně nepřekonatelný.
Zkušenost mne naučila, že potíže v manželství nejsou prostě černobílé a de facto ani jeden není zcela bez "viny". Kromě nějakých psychopatů a podobně samozřejmě.Nevím jak bych se zachovala v takové situaci, protože já si jsem moc dobře vědoma, že bych nějakou nevěrou svého manžela opravdu velice ranila a obávám se, že by nebyl schopen to rozdýchat a odpustit. Takže myslím, že mám v sobě dost silnou brzdu, protože rozbít svoje velice pěkné manželství s ním opravdu nechci. Tedy když už by se asi nevím z jakého důvodu cosi takového přihodilo, nejspíš bych si to musela urovnat a vyžrat sama v sobě.
A to samé si myslím o hrdince příběhu. Chce zachovat rodinu, manžela miluje a přiznává, že úlet byl šílenej. Nepomohla ničemu, že to vyklopila manželovi.
Jestli měli jiné potíže, že jí odmítal, ty chtělo řešit zvlášť. Takhle se to jen přihoršilo a on jí odmítne definitivně.

Mata69: To máte pravdu, že sice neměl důvod k nedůvěře, dokud o ničem nevěděl... Ale myslím, že pokud už došlo k tomu, že se to stalo (chybu opravdu může udělat úplně KAŽDÝ, ač sebe sami přesvědčujeme, že právě nám se to stát nemůže - bohužel může, nejsme stroje, pouze lidi a nejednáme jen na základě rozumu, ale i pudů), pak z mého pohledu je lépe vyjít s pravdou ven. Člověk si to tisíckrát může srovnat sám se sebou a slíbit si, že už to nikdy neudělá a tutlat to v sobě celý život z důvodu, že nechce zranit manžela, ztratit jeho důvěru, ohrozit rodinu atd. Ale v tomhle případě bych přinejmenším viděla riziko v tom, že se to manželovi donese z jiné strany, vždyť paní Helena uvádí, že si je jistá kolegyněmi, které věděly.... Na místě Helenky bych udělala to samé.
Je zvláštní, že paní Helenu manžel po narození syna opomíjel jako ženu takovým způsobem jak popisuje. Za tím by se také třeba dalo hledat něco jiného než, že ji chtěl "šetřit" po sexuální stránce jak uváděl, nemyslíte? Pokud mu křivdím, tak se mu omlouvám, ale jsme v debatě...spousta názorů... Nemyslím si však, že žena, která pokládá svůj čin za těžký prohřešek a přizná svou vinu manželovi s pokorou, by měla být špatným vzorem pro syna. A určitě si nemyslím, že by si spácháním tohoto činu syna nezasloužila!!! To je opravdu krutý trest! Pro srovnání-Představte si situaci: V dnešní době, kdy spousta lidí bere nevěru jako koníčka, že by jeden z manželů cíleně toho druhého podváděl pro své pobavení (s čímž by se pochopitelně partnerovi nikdy neměl v plánu svěřit) - myslíte si, že taková žena/muž by měl být vzorem pro své dítě?????? Podle mého názoru tedy určitě ne!

Mata69: To není o "omluvě" nějakých úletů. Každý si sám musí zhodnotit co chce a jak se bude chovat. Dotyčná z články se prostě opila a tím , že se s ní manžel nemiloval, tak se zachovala pudově. Kdyby mu chtěla být nevěrná, tak se zachovala jinak. Proto by si i manžel , když už mu to řekla, měl připustit, že na situaci má svůj podíl viny. Protože co si budeme povídat, když nemáte sex v manželství, tak ho nakonec hledáte jinde. A žádné vyjasnění vztahů nepomůže, když druhá strana nechce nic slyšet.
Když se žena milovat nechce a "podrží" manželovi jednou za měsíc nebo jěště déle, tak se taky nemá co divit že má jí je nevěrný.

j66: no jo, on si za to vlastně může sám...hmmm taky možnost si takto svůj úlet "omluvit"

j66: "výsledek sexuální zdrženlivosti manžela" - to snad nemyslíte vážně??? Za její puberťácký úlet může manžel???

Mata69: Jasně, že by udělala líp najít si někoho trvalejšího, o kom aspon mohla předpokládat, že od něj nic nechytne. :-) Ale byl to prostě výsledek sexuální zdrženlivosti manžela, tak ten se nemá co divit. Spousta lidí těžko rozdýchává nevěru kvůli okolí, protože se prostě "nemá". Tam kde je mnohoženství nebo mnohomužství, by Vás ani nenepadlo, že Vám má být manžel věrný.
Takže je to věc společenského tlaku.

j66: no asi to uplně košer nebude taková nevěra, když to tolik lidí špatně rozdýchává a když to tolik lidí raní.
Takže Helena je vlastně v pohodě, že si ulítla někde s kdovíkým na pánským záchodku, divnej je její manžel, kterému se nelíbí, že takové věci jeho manželka vyvádí. Nooo on každej fakt asi nemá žaludek na to, žít s myšlenkou, že je manželka schopná dát kdekomu na počkání a kdekoliv, protože zrovna cítí potřebu.
Jako proč nesouloží manžel s manželkou je další potíž...tu by bylo vhodné řešit. Ale pokud jim jde o rodinu tak určitě ne nevěrou.

Milé dámy, co pořád máte s tím, že nevěra je apriori něco špatného. Helena z článku byla nadržená, protože s ní manžel nespal. Při vhodné příležitosti si prostě zasouložila. Co budete dámy dělat až s Vámi manžel nebude spát x-let. Protože on to prostě nepotřebuje, tak jak to chcete řešit bez cizího muže. Pořád masturbovat to taky omrzí a souložit s ženou každou nepřitahuje. Tak co pak vy zastánkyně věrnosti až za hrob :-)) Stát se jeptiškou? Každý den se bičovat?

Mata69-naprosto souhlasím. Tím, že se paní Helena přiznala, jejímu manželovi život zčernal, manželství je rozbito na tisíc střípků, poněvadž manžel to neunesl. Měla ho šetřit, zájem syna to přímo vyžadoval. %aní Helena se mohla kát jiným, méně drastickým způsobem.např. ho nechat celý život na gauči číst noviny.:-) Manžel "návštěvníka" si třeba řekl, prima, může se mi to někdy hodit a ztratil zábrany.
Sama jsem nikdy nevěrná nebyla, ne, že by o mne nebyl zájem:-). Vlastně mi stačilo, že mohu kdykoliv zavolat a milence mohu mít:-). Asi úchylka. Nikdy bych neřekla např. svému kamarádovi, že mu je manželka nevěrná, poněvadž bych ublížila především jemu a jejich dětem, říká se tomu medvědí služba. Mohu za ní dojít, domluvit, pohrozit, ale nikdy neprozradit.
Moje první rada stále platí. Vzít slova zpátky-apeluji na vás paní Heleno, ušetřte svého manžela a svoje břemeno si vložte zpátky na svá ramena, je to váš úlet, nikoli vašeho manžela.

navstevnik: až na to, že manžel dokud o tom nevěděl, neměl nejspíš vůbec žádný důvod k nedůvěře ve svou ženu. Takže přiznáním k takovému činu právě tu jeho důvěru zničila.A nějak jsem si nevšimla, že by tu někdo obhajoval takový čin, nebo s ním dokonce souhlasil. Bohužel stalo se....hrdinka článku na to nespíš není vůbec pyšná na takový úlet a uvědomuje si, že manžela miluje a nechce rozbít rodinu. Jenže to právě svým přiznáním udělala....
Ono je to totiž nejtěžší srovnat se sama se sebou...co jsem udělala...srovnat si to a uvědomit si, že to nebylo OK. Chybu může udělat každý a uletět asi taky. Ale chtít rozhřešení a odpuštění od osoby, které tím činem je ublíženo je fakt naivní.

takovejnormalnisulin: Dobrý večer, konečně nějaký lidský názor na věc...a ne to Plzákovo dogma Zapírat, zapírat, zapírat!!! To je z mého pohledu tedy silně alibistické heslo pro všechny nevěrníky, které bylo vlastně "legalizované" tím, že to pronesl doktor... a když něco řekne doktor, tak to prostě platí, i kdyby to byla hloupost jako řemen!!! Z takové davové psychozy jsem díkybohu už vyléčená!
Zajímalo by mne, z jakého důvodu všechny ty "osvícené" osoby ženského pohlaví tady paní Helenu tak pranýřují... Napadá mě, že ony zřejmě musí být mistryně v nevěře a trpí nějakým zkresleným pocitem, že tím získaly právo odsoudit každého, kdo nejedná přesně podle jejich vzorce: Kurvím se=musím zapírat!!! Kdo se přizná, tak je hned husa nebo blbá!
Já sama nevěru ve vztahu odsuzuji velmi silně... a přesto se mi stala věc podobná té, jakou prožila paní Helena. Neustále mě pronásledoval pocit, že jsem manžela zradila, ublížila mu a stále dokola jsem si nedovedla představit, že celý život mezi námi bude viset tohle nevítané "tajemství", kterým jsem neomluvitelně zradila jeho důvěru ke mně. A vůbec nešlo o nějakou úlevu vlastnímu svědomí, když jsem se mu přiznala!!! Prostě mi záleželo na tom, aby mi manžel mohl zase věřit! Musela jsem to riziko podstoupit a jít s pravdou ven. To ovšem v dnešní "moderní" společnosti málokdo pochopí... jak se říká...nehodí se málokomu do krámu. Paní Helenko, udělala jste dobře. Svěřit se manželovi se svým činem, je z mého pohledu jediný způsob, jak si jeho důvěru moci začít získávat zpět. I když to není vůbec lehké a vyžaduje to velkou spolupráci od obou, zejména obrovskou toleranci a shovívavost od manžela. Můj manžel je zřejmě anděl! Díky němu jsme vše společně překonali a já ho za to velmi obdivuji a miluji!
Ale každý člověk je jiný a reaguje různými způsoby, proto v tomhle případě těžko radit komukoli... Jen jsem Vás chtěla trochu povzbudit, paní Helenko a poradit Vám: vykašlete se na VŠECHNY ty chytráky, prostě je neposlouchejte. Zkuste si s manželem promluvit otevřeně - víc otevřenější snad už být Vy nemůžete, když jste se mu svěřila s takovýmto nechtěným činem. Teď to bude na manželovi.
Přeji Vám pevné nervy, odhodlanost a milujícího manžela. To je základ, bez kterého to fungovat nebude.
Krásný večer.

A prej ze zeny rozumi pocitum. Prdlajs. Kdyby lide byli verni a monogamni davno by uz vymreli. Vsechny co tu kricite zapirat zapirat a jestli ji to stalo na tom wc za to si skazit zivot jste mimo. A kdyby jste jenom na chvili dostali z vasich puritanskych klicek obecneho preludu, ze monogamie existuje videli by jste pravdu. Denno denne konate dulezita zivotni rozhodnuti na zaklade pudovych pocitu a nazoru a ani o tom nevite. Pokladate je za vlastni racionalni rozhodnuti. Manzel ji uz nemiluje a cekal jenom na zaminku. Je to sebestrednej curak, kterej se zajima akorat o svuj image. Sam ma milenku ale pred synem si chce udrzet cistej stit a vzit mu mamu. Ona mozna v opilosti pod vlivem silne pudove touhy zakorenene hluboko v jeji osobnosti po miliony let evoluce pochybila ale on kona rozhodnuti rozbit rodinu na zaklade dlouhodobeho rozhodnuti a treba i po prvotnim rozcileni. Ja bych ji po 7mi, nebo kolik jsou spolu, letech odpustil. Ok, nasralo by me to, mozna bych neco rozbil, ale je to proste lidske a dospely clovek se nemuze chovat jako dite. Rada te holce, vyser se na sveho muze a dite mu vem, pred soudem neveru nepriznej, rekni ze si to vymyslel. je to debil.

Bože,vy jste slepice, proč jste mu to říkala ko,ko,ko? Manžel vám to tak, jak je to postavené, nikdy neuvěří. Zbývá vám jediné,VZÍT SLOVA ZPÁTKY, TVRDIT,ŽE JSTE SI TO VYMYSLELA. (pamatujte na syna) I kdyby to bylo před rokem, tak i teď tvrdit, že jste ho např. zkoušela, co udělá, co je schopen vám odpustit, jestli to požene až k soudu atd. Vymyslete si cokoli. Pozvěte mu kamarádky, jako svědkyně, že jste se nehla od stolu atd. Proboha, ne, aby vás napadlo se jim svěřit!!! Řekněte manželovi, že už toho bylo dost, že už vás to nebaví, že to byla trest, když v posteli je chladný, pak se třeba dohodnete na kompromisu, sex aspoň 1x týdně, na tom nezáleží.Prostě problém svalte s citem!! na něho. Ještě teď je možné dát na radu psychologa Plzáka zatloukat, zatloukat i kdyby vás nachytal s chlapem v posteli-zatloukat. Je lepší, když budete pro něho prolhaná, střelená ženská, než NEVĚRNÁ! Držím vám pěstě:-).

Tak je to síla s cizím chlapem někde na záchodcích. O tom žádná. Že se přiznala, tak to je blbá...Ale já spíš přemýšlím nad tím, proč s ní manžel nechtěl spát? Po devíti letech? Myslím, že i unavenej chlap, když chce a po svý ženě touží, tak to jde. Takže ono, kdo ví, jak je to na jeho straně. To, že chodí pozdě domů z práce a ještě k tomu unavenej, tak zatím se může skrývat leccos....Ženská je hned kurva, zatímco chlap bývá v očích druhých chlapů hned borec...

Slušná to neudělá,normální to nepřizná.

Mata69: :-)) :-))
Mně tohle řekl první partner, že už to nemůže vydržet a musí se mi přiznat, že chce mít čisté svědomí. Tvrdil, že se jen líbali... :-). On si ulevil, přenesl to na mě.
Ano, tohle dělají slaboši. Tíhu vlastního jakéhokoli provinění převedou na druhého.

Ještě k tomu přiznání...jednou jsem slyšela od nějakýho psychologa, že takovéhle přiznání je vlastně úleva pro vlastní svědomí...de facto tu tíhu viny tak hodí na partnera a ten se s tím musí nějak vypořádat. A pak se diví, že pálí mosty a nevěří jí. Kristepane takovej divnej sex, s chlapem, kterýho vůbec nezná, někde na hajzlíku. Kdoví co od něj mohla taky chytit! A musí to vyklopit manželovi...nechápu to. Není lehký to tutlat, ale když tak ulítla, měla se s tím vypořádat sama. Se svým svědomím.

Elynor: dobrý návod...a tak si říkám jestli ta chvilka na tom hajzlíku stála za to. Zkazila život třem lidem naráz...a z toho dvěma, který nejspíš nejvíc miluje....

Ajka3:
přesně !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! :) :) - úplně jste mi zlepšila náladu - dobrý závěr :)

Ach jo. Chápu, že se člověku z pocitu "že ho někdo chce" může zatočit hlava a zblbne. Ovšem nechat se přefiknout na pánským záchodku od chlápka, kterého znám pár minut? To je úroveň hodně laciné šlapky (a ta si za to aspoň pivo nechá zaplatit). No dobře, nebudeme moralizovat, mohlo to dopadnout hůř, proti třeba HIV je rozvod vlastně legrace, že? ...Ale když už se stalo, tak proč ulevit svému svědomí a ublížit někomu jinému. I kdyby se to dozvěděl od kamarádek, můžete to popřít (předpokládá, že vám žádná na záchodku neasistovala), tvrzení proti tvrzení, možná by měl pochybnosti, ale v tomto případě jsou asi pochybnosti lepší než jitota. Já se nedivím, že s chce rozvádět. Nevěrná a ještě blbá.

Zkus si to představit naopak. Dokázala bys manželovi říct "no co, stalo se, jdeme dál?" Jak by ti bylo, kdyby poté, co ses to dověděla jel třeba na služební cestu a vrátil se o den později. Věřila bys, že to bylo nutné? Nenapadla by tě myšlenka, že tam zůstal kvůli nějaké ženské? Jedna věc je, že jsi byla nevěrná. Myslím, že není moc manželství, která by nepotkala nevěra alespoň jednoho z nichpatnerů. Ty už dnes víš, že to, že jsi mu to řekla byla ještě větší blbost než ten úlet. Vystřídala jsem za svobodna dost partnerů. Kamarádka se mě kdysi zeptala, jestli je to vždycky stejné. Řekla jsem jí na rovinu, že není, ale jestli to chce vyzkoušet, tak raději před svatbou. Obě jsme měly více než jednoho předmanželského partnera, ale obě máme ještě po 47 letech toho svého, se kterým jsme se prošly na radnici. Pokud spolu zůstanete, bude to hodně dlouho trvat než ti začne zase věřit. Jinak souhlasím s tím, že je dobré si přečíst pana Plzáka.

No jo, no. Takové věci se manželovi neříkají, přece. Jenže teď už je pozdě, a bylo to drahé poučení. Zbývá jedině trvat na svých právech. Chceš se rozvést, fajn. Ale já s tím nesouhlasím, rozvést se nechci, a na dítě mám stejná práva, žádné, že si ho nezasloužím. Nic pánovi neusnadňovat a trvat si na tom, že jsem ochotná udělat vše pro zachování úplné rodiny. Bez scén, bez pláče, bez omlouvání se, to už proběhlo, takže se k tomu nevracet, a udělat si do budoucna plán B, co budu dělat, když k tomu rozvodu nakonec dojde (mít prostě v záloze varianty pro všechny případy, je lépe být připraven).

Jako bych četla o sobě a manželovi - byli jsme kamarádi, pak jsem zjistila, že možná něco víc, pak jsme otěhotněla a při porodu mi došlo, že ho fakt miluju .... teď máme tři děti, manžel hodně pracuje a i večer doma pracuje, je unavený a utahaný, kdy jsme se milovali? no nevím, ale někdy na začátku ledna naposled. Vše se točí kolem dětí ......... Když si půjdu někam sednout, tak mu to vadit rozhodně nebude, naopa mi ještě dá penízky a nebude se tát na návrat. Odpustil by mi snad všechno až na jedno - nevěru! Máte doma chlapa, který jasně ví, že je jeho povinností se postarat o rodinu, uvědomu je si, že i ženská na mateřské toho má hodně a může být unavená ....... ale jste sobecká, myslíte jen na sebe,na to že vy se chcete milovat, že vy se chcete líbit ......... Svému manželovi se líbíte a že se nechce milovat? Je unavený a na práci se potřebuje vyspat. Dobře Vám tak, jen ať se s Vámi manžel rozvede, když si neumíte vážit toho, co pro Vás dělá.
A redakce by si mohla opravit pár chybiček, např: "bez okolků mě zval za zadek a políbil"

Plzáku, Plzáku, lidi jsou zkrátka neponaučitelní........ marně jim připomínat, že se musí ZAPÍRAT, ZAPÍRAT, ZAPÍRAT.

To je taky nápad, to manželovi vyklopit...bože...a co čekala? že řekne "to nevadí miláčku" a bude to?