Nezáleží na tom, zda dřevem vytápíte celý rodinný dům, potřebujete na chalupě zatopit v kamnech či jen rozdělat oheň, abyste si mohli opéct buřty. Ve všech případech budete potřebovat dřevo, které dobře hoří, tedy takové, které správně vyschlo. Jak na to?
Dřevo s vysokou vlhkostí hodně kouří a nehodí se k vytápění – většinu své energie využije k přeměně vody, kterou obsahuje, na páru, tudíž na vytopení místností jí už zbývá jen málo. Vlhké dřevo též produkuje velké množství dehtu, zanáší ohniště i komín.
Čerstvé dříví se na topení nehodí vůbec, nejlepší je dřevo s vlhkostí kolem 18 procent
Čerstvě vytěžené dřevo obsahuje až 50 procent vlhkosti, k topení je ovšem ideální dřevo s vlhkostí okolo 18 procent, kdy dosahuje výhřevnosti v průměru 18 MJ/kg. Čerstvé dřevo je proto třeba nechat na suchém místě vysychat minimálně jeden rok. Platí, že každý druh dřeva schne různě dlouho a vyžaduje různé podmínky skladování.
Jak nechat dřevo vyschnout co nejlépe
Dřevo nejdříve nařežte a naštípejte. Vyskládejte je na suché a slunné místo, kde proudí vzduch. Právě suchý vzduch dřevo vysuší nejrychleji, proto je třeba, aby proudil i pod hranicí. Dřevo vyskládejte minimálně 15 centimetrů nad terén, například na nějaký rošt či staré palety. Aby vzduch dobře proudil, hranice by neměla být širší než jeden metr a měla by být orientovaná západním či východním směrem.
Polínka rovnejte kůrou dolů, naštípanou stranou nahoru a ne příliš těsně k sobě, aby se vzduch dostal i mezi jednotlivé kusy. Vyskládaná hranice může být i v mírném dešti nepřikrytá, dřevo osychá celkem rychle. Jen v případě dlouhodobých dešťů ji přikryjte plachtou. Skvělou možností je také otevřený altán nebo převislá střecha.
Kde dřevo na topení rozhodně neskladovat a kde ano?
V létě usušené dřevo je potřeba přeskládat do dřevníku, v němž není vysoká vzdušná vlhkost, jinak ji polínka natáhnou zpět. V žádném případě také neukládejte dřevo někam do uzavřené místnosti, ať už by šlo o garáž, sklep či zahradní domek, protože nedostatek čerstvého vzduchu opět způsobí, že dřevo ztratí svoji kvalitu.
Ke skladování vysušených polen je nejlepší vzdušný přístřešek, stejně tak je můžete uložit i pod převislou střechu, pokud je umístěná na návětrné straně domu, a když dřevo uložíte tak, aby i pod ním mohl proudit vzduch. Takovou možnost dřív využívali lidé, když sedlová střecha běžně přesahovala stavení.
Jaký dřevník si pořídit? Každý materiál má své výhody i nevýhody
U moderních staveb se často stává, že střecha nepřesahuje dům. V takovém případě je vhodné mít dřevník, v němž bude dřevo moci postupně schnout. Dřevník můžete vybírat nejčastěji ze dřeva, kovu, pletiva, méně často z plastu či skla. Každý materiál má své výhody i nevýhody.
Dřevěný dřevník vypadá asi nejlépe a hodí se do většiny zahrad, ale aby vám vydržel opravdu dlouho, je třeba se o něj starat, tedy pravidelně jej ošetřovat proti povětrnostním vlivům. Většinou jde o lehkou konstrukci, může mít dveře, ale také nemusí. Dejte pozor, aby byl dřevník zakryt kvalitní střešní krytinou, aby dovnitř nezatékala voda.
Kovový dřevník je téměř bezúdržbový, obvykle jej tvoří plechové stěny, střecha a podlaha, ale může být vyráběn i v netradičních tvarech. Vybírejte takový, který má povrch pozinkovaný nebo opatřený jinou kvalitní ochranou proti vlhkosti. Mezi kovové dřevníky lze zařadit i takovýn, který má stěny z pletiva a vypadá tak trochu jako klec.
Dřevo lze skladovat také ve dřevníku, připomínajícím na první pohled skleník či fóliovník, dle použitého materiálu. V takovém případě je ale třeba myslet na pravidelné větrání a dostatečnou izolaci dřeva od země. Dřevník si můžete také velmi snadno vyrobit, nejdůležitější je v tomto případě kvalitní střecha.
