Hercem jen tak náhodou
Jiří Bartoška se narodil 24. března roku 1947 v Děčíně. Jeho dětskou zálibou bylo malování, které ho bavilo natolik, že se chtěl stát kunsthistorikem. Na vysokou školu, kam se tehdy hlásil, ale přijat nebyl, proto ho brzy stihla povinná vojenská služba. Jednotka, u které herec sloužil, byla v Brně a díky herečce Janě Švandové se mladý vojín ocitl u přijímaček na místní JAMU. Bral to jako šanci, jak se alespoň na chvíli ulít z vojny. Zde se později sešel s osobnostmi, jako je Dagmar Havlová, Eliška Balzerová, Pavel Zedníček či Bolek Polívka, který jej na talentovky dokonce připravoval. Po studiu krátce působil v brněnském Divadle Husa na provázku, v roce 1973 odešel do Činoherního studia v Ústí nad Labem a po odchodu do Prahy se usadil v Městských divadlech pražských a v roce 1978 začal působit v pražském Divadle Na Zábradlí, které opustil až počátkem devadesátých let.
Co všechno dokázal za svůj život Jiří Bartoška? Podívejte se na video:
Proslavil ho až film
Přestože divadlo patří k jeho srdečním záležitostem, do podvědomí se dostal díky filmu. Lovec Sokol v trilogii filmů z pravěku Osada Havranů, Na veliké řece a Volání rodu z něj okamžitě udělal idol dívčích srdcí a byl dokonce označován za českého Delona, erotický symbol nebo lva salonů. Později se kromě filmu začal věnovat díky svému zastřenému hlasu dabingu a nebránil se ani roli producenta.
Život mezi dvěma ženami
Ačkoliv se ženám z Jiřího Bartošky podlamovala kolena a on si mohl vesele vybírat, jeho srdce dobyla archeoložka Andrea, se kterou je již přes čtyřicet let a se kterou tak patří k nestabilnějším párům českého showbyznysu. Spolu mají dvě děti, dceru Kateřinu a syna Janka, a i přes mnohaleté manželství je stále spojuje láska, věrnost a důvěra. Přesto je v životě Jiřího Bartošky ještě jedna osudová žena a tou byla Eva Zaoralová, se kterou od roku 1994 spolupracoval na Mezinárodním filmovém festivale v Karlových Varech. Jiří Bartoška vykonává funkci ředitele tohoto festivalu, Eva Zaoralová byla uměleckou ředitelkou a jednou z nejlepších evropských filmových kritiček. Její smrt 3. března 2022 byla pro Bartošku velkou životní ztrátou.
Ředitel filmového festivalu
Jiří Bartoška je tak neodmyslitelně spjat nejen s herectvím, ale právě i s filmovým festivalem Karlovy Vary, kterého je ředitelem již osmadvacet let. Když v roce 1994 přišla nabídka, aby se postavil do čela jednoho z nejstarších filmových festivalů v Evropě, neváhal. Spolu s Evou Zaoralovou a dalšími spolupracovníky dokázal během několika let dovést festival mezi světovou špičku a MFF Karlovy Vary nyní patří k těm nejprestižnějším na světě.
Zákeřná nemoc
Jiří Bartoška je proslulý cigaretou v ústech a nikdy se netajil tím, že je vášnivým kuřákem. Svou první cigaretu si zapálil již ve čtrnácti letech. Tato neřest jej provázela celý život a v roce 2014 mu jako důsledek tohoto zlozvyku byla diagnostikována rakovina mízních uzlin. Zákeřnou nemoc se mu však podařilo pomocí chemoterapie, ozařování, bojovného přístupu a podpory manželky úspěšně porazit. Přesto jej tato těžká životní událost nedonutila, aby se cigaret vzdal, i když dle jeho slov kouření výrazně omezil. Nyní je opět v plné síle a věnuje se přípravám na již 56. ročník KVIFF.