JIŘINA (57): Na stará kolena jsem školačkou, po smrti muže jsem začala studovat

1. 5. 2022
JIŘINA (57): Na stará kolena jsem školačkou, po smrti muže jsem začala studovat
Držet s rychlým životním tempem krok, nerezignovat, nepropadnout depresi ze stoupajícího věku. Hlavu si zaplnit novými radostmi, které vytlačí starosti. Přesně o to usiluje Jiřina, která i ve vyšším věku dokázala začít znova.

Manžela jsem ztratila, když mi bylo pětapadesát. Zemřel náhle při pracovním úrazu. To, že jsem se sesypala, asi nemusím detailně nijak rozepisovat. Dlouho jsem se prala i s finančními těžkostmi, ale půl roku po události jsem už cítila, že stojím zase na svých vlastních pevných nohou.

Jasně, manžel i naše společné aktivity mi chyběli, večery ve dvou se sklenkou v ruce, wellness víkendy, ale odmítla jsem žít ve vzpomínkách na časy dávno vybledlé.

Mojí vášní byly vždycky knížky. Po odchodu manžela jsem poprvé zašla do knihovny. Brzy jsem se tam dala do řeči s obsluhou, pár slov občas prohodila i se ženou, která tam chodila snad ve stejný čas jako já.

Jednou z hovoru vyplynulo, že si plánuje podat přihlášku na studia marketingu. Do klasického dálkového studia, žádná univerzita třetího věku, kde se člověk učí spíš pro zábavu. Spadla mi brada, protože Dana právě oslavila šedesátku.

Prý si to chce dát jako takový dárek a zároveň má jít o terapii, jak zapomenout na to, že taky před pár měsíci ovdověla. Fascinoval mě její přístup, půjčovala si odborné knížky, aby se na přijímačky připravila, vyprávěla, jak hledá přípravný kurz. No každopádně mě vlastně nadchla a já se rozhodla do toho jít s ní.

V práci jsem totiž tak nějak pořád pokukovala po možnosti, jak se dostat do marketingového oddělení, protože mě povinnosti asistentky majitele už dávno přestaly naplňovat. Moje děti byly z mého rozhodnutí překvapené a přiznaly, že doufaly, že se spíš stanu babičkou na plný úvazek a že mi právě vnoučata budou zvedat náladu. Ale naštěstí mě pochopily, že plnit si sny není vyloučené v žádném věku.

Přípravu na zkoušky jsme s Danou nepodcenily. Často jsme se učily spolu, měly jsme zaplacený společný kurz. Když došlo na nejhorší, byla jsem vyjukaná, jako když mi bylo osmnáct a šla jsem k maturitě.

Teď na mně ale ležela asi ještě větší tíha – ono ukázat se jako blbec před komisí v pokročilém věku se zvládá poněkud hůř. Strach a obavy se ale rozplynuly, když došlo na osobní pohovor. Klaplo to Daně i mně a jsou z nás už druhým rokem studentky.

Jasně, vše se odehrává hlavně on-line formou, ale to mi vůbec nevadí. Mám pro co žít, k čemu se upínat, pro co se snažit. A ty rozšířené obzory? Jsou k nezaplacení. Před pěti lety by mě něco takového nenapadlo.

I v práci oceňují moji disciplínu a poctivost při vypracovávání „seminárek“, trpělivě mi pomáhají se zapeklitými úkoly. A mám už přislíbeno, že si mě na tom vysněném oddělení otestují a třeba budu jednou i tou manažerkou.

Témata článku:   

Komentáře Zobrazit celou diskuzi

Přečtěte si také

Horoskopy

Na pracovní povinnosti se musíte více soustředit a změnit svůj přístup. Pokud to neuděláte, nadřízený si vás pozve na kobereček. Je pravda, že se s ním nehádáte a snažíte se na sobě…