JIŘINA (58): Snacha pro mě ani po letech nenašla oslovení, cítím se divně

32 komentářů

Stanca
18. dubna 2023 • 17:52

Zeťové mě oslovují jménem a tykají mi, to jsem si nastavila v začátcích vztahu. Jedna dcera si s tchyní tyká a říká jí jménem či ji oslovuje babička Soňa. Druhá dcera má babičku Líbu a vyká jí (ona dceři tyká). Takže je to na domluvě těch dvou, jak si to nastaví.

paralenka
18. dubna 2023 • 11:53

Měla jsem celkem čtyři tchyně, dvě vlastní, dvě nevlastní, tak to tchánové zařídili, ale všechny jsem měla moc ráda. Dvě jsem moc nevídala, ale problémy s oslovením jsem neřešila. V prvním manželství coby mladé jelito jsem převzala oslovení manžela, který jí říkal maminko R., byla fantastická, i když byla nevlastní. A ve druhém už coby o něco dospělejší to pro mě byla mamka, tak jí říkala i švagrová. Se svou snachou jsme si potykaly ještě před synovou svatbou kdysi na Vánoce. Říkáme si jmény, máme je podobná, nějak to přišlo s popisem dárků pod stromečkem - skoro stejně, zasmála jsem se a navrhla tykání i to oslovení. Jsme 40 let od sebe, ale jak říkám: Slušní lidé se domluví vždycky a já mám navíc postižení povoláním, jsem ukecaná. Takže žádná škrobenost, přišlo mi to přirozené. Nemám co řešit, a až přijdou vnoučata, tak se to zase nějak vyvrbí.

Mika
17. dubna 2023 • 18:38

V naší rodině i rozšířené si tykáme. Jako děti jsme tetu a strejdu oslovovaly jménem. Když měli synové před svatbou, řekla jsem nevěstám, ať mi říkají jménem a tykají a není žádný problém. Holky mi i manželovi říkají jménem a děti babi a dědo.

Eva
16. dubna 2023 • 9:58

Mám to také tak. Snacha mně oslovuje paní a příjmení. Několikrát jsem ji žádala aby si vybrala jak mně bude oslovovat jménem , nebo babi, nebo co si vybere. Je mi to jedno ale v rodině je oslovení slušnost. Když jsem žádala její matku, mnohem mladší než jsem já, abychom si tykaly tak se otočila zády a neodpověděla. Dobré vychování některým není dáné.

Jana
14. dubna 2023 • 13:08

Pro dlouholetou přítelkyni mého syna a maminku mého vnoučka jsem od počátku vztahu Jana a není žádný problém.

jana
14. dubna 2023 • 8:47

Spokojený syn, spokojená snacha, s tchyní vychází... tak si paní v hlavě vytvoří pseudoproblém, aby do toho všeho dupla. Proč prostě za těch x let neřekla, ty hele Božka (nebo jak se snacha jmenuje), já jsem si všimla, že mi vlastně nijak neříkáš a je to takový divný, co kdybys mi říkala třeba... (a doplní si, co by ráda slyšela).
Já si s bývalým tchánem tykala, tchyně mi to nenabídla, tak to bylo takový divný. Ale taky jsem je asi neoslovovala, naopak lidi, kteří cpou oslovení do každé věty mi přijdou divní.

Věra Diblíková
14. dubna 2023 • 13:50

@jana: Snacha si evidentně neví rady, je to na vás. Mně snachy tykají a říkají mi křestním jménem, já už jsem tak stará, že bych si to semtam spletla, tak jsou pro mě obě "kočičky", vnoučátka "koťátka", když si honem nevzpomenu. Neohradily se proti tomu, tak to tak je. Mám zkušenost ze kdysi, že mě - tehdy slečnu - nezdravila holčička od sousedů, tak jsem ji párkrát pozdravila jako první a pak jsem jí řekla, ať mi taky říká AHOJ, Věro. Po létech mi už jako dlouholetá kamarádka a maminka kamarádů mých dětí řekla, jak to bylo pro ni vysvobozující, protože se styděla a nevěděla si rady. Ono to bývá hodně jednoduché. Stačí dobrá vůle a trochu empatie.

Tchyně
14. dubna 2023 • 0:28

Mám podobnou zkušenost. Než se narodila vnoučata, nikdy rozhovor snacha se mnou i když si velmi dobře rozumíme, nezačínala nějakým oslovením mé osoby. Vždy začínala hovor se mnou slovem "hele". Teprve až když se narodila vnoučata, začala mě oslovovat "babičko". Asi to tak někteří mají, že mají problém najít správnou formu oslovení.

Věra Diblíková
14. dubna 2023 • 13:53

@Tchyně: Tohle by měla vyřešit ta starší nejpozději na svatbě.

Maruška
14. dubna 2023 • 15:49

@Věra Diblíková: Také si myslím že to má navrhnout starší osoba.

Babča
13. dubna 2023 • 23:41

Mám podobnou zkušenost. Svoji snachu mám velmi ráda. Vnímám ji jako svou dceru. Je šikovná, chytrá, praktická, pozorná, empatická. S potěšením sleduji její způsob výchovy dítěte, s kterým se ztotozňuji. Myslím, že si syn nemohl vybrat lépe. Už když spolu chodili, navrhla jsem ji tykání a oslovení křestním jménem. Nešlo jí to a dál mě oslovovala příjmením. Bylo to pro mě těžké zejména na společném pracovišti, nebo v zájmové skupině. Všichni mysleli že je to moje vůle. Na jejich dotazy proč mi vyká, reagovala lehce podrážděně, že ji tykáni vůči mě prostě nejde. Přitom jako rozený střelec nejsem žádný suchar, ani generál. Doufala jsem, že po svatbě se to změní. Ale kdepak. Syn věděl, že mě to trápí, ale vysvětloval, že v tom nemám hledat nic zlého. Slabá útěcha. Když se mělo narodit vnouče, říkala jsem napůl žertem, že až začne mluvit, určitě mi bude vykat a oslovovat příjmením. Samozřejmě se tak nestalo, ale pro snachu jsem teď babi, nebo babička, občas mi tykne, občas zaslechnu, že o mě mluví v přítomnosti společných známých křestním jménem. Vlastně jsem za to ráda. Už netlačím na pilu a doufám, že časem se třeba stane zázrak a moje holka se přes to svoje "nejde" nějak přehoupne. Hlavně, že jim to se synem klape a že je náš vztah klidný, se vzájemnou tolerancí.

13. dubna 2023 • 19:40

Spíš si myslím, že nějaké mantinely měla nastavit tchýně jako starší, zkušennější a společensky významnější. Vypadá to, že obě by to chtěly nějak vyřešit, ale ani jedna se nemá k tomu, aby na to zavedla řeč. Chtělo by to trochu více asertivity - aspoň u jedné z nich.

Elynor
13. dubna 2023 • 11:54

Navíc teda moje snacha je sama také už dvojnásobnou babičkou :-)) To bychom si v tom udělali dost hokej, když spočítám všechny ženy, které by měly v rodině status babičky, tak se prostě nemůže všem říkat šmahem "babičko", je nás šest ]:-D

Věra Diblíková
14. dubna 2023 • 13:58

@Elynor: Babička + křestní jméno, případně zdrobnělina, někdy to, co děti jako malinké vymyslí. Dost babiček ani není vlastnich, ale obvykle to BABIČKO rády berou. Ony děti víckrát rozvedených rodičů nakonec říkají BABI všem, i když je jich někdy habaděj. A vyznají se v nich docela dobře.

mambule
13. dubna 2023 • 12:44

@Elynor: Takže vy jste už prababička? No teda... gratuluju! 🙂 V případě vaší rodiny by se tedy hodilo rozlišovat babičky podle křestních jmen, asi to tak děláte, když mluvíte s dětmi o některé babičce, ne? Babička Elynor atd. U nás to bylo o hodně jednodušší, od každého rodiče i prarodiče jen po jednom kousku.

Elynor
13. dubna 2023 • 15:17

@mambule : Děkuji :-) ano, u nás je to takové složitější, když se občas sejde potomstvo s rodinami a je přítomna všechna drobotina, která v létě řádí pohromadě na zahradě u bazénu a pak se ozve "babííí!" tak není snadné poznat, která z babiček je aktuálně žádána :-))

Věra Diblíková
14. dubna 2023 • 13:51

@Elynor: Zřejmě jakákoli. Babička je čestný titul a je třeba si ho zasloužit.

Hana
13. dubna 2023 • 11:15

Asi bych snaše, když je komunikativní, narovinu řekla ať mně nějak oslovuje. Dám jí na výběr, ať se pro rozhodně, co se jí líbí a co vyhovuje i mně. My si se svými zeti tykáme, i s jejich rodiči. Až se ožení i syn, doufám, že budu stejně dobře vycházet i se snachou. Rozhodně nejsem tchýně, která mladým kecá do života. Jsou dospělí, ať si svůj život zařídí po svém.

Jariska
13. dubna 2023 • 10:03

Tak to na mne dela dojem, ze si vas syn domu privedl trubku a jeste k tomu nevychovanou nanu. To moc stesti tedy neudelal. A ze je ta rehtacka jeste upovidana? Na tu vasi snachu plati porekadlo - hloupy povi co vi, chytry vi co povi. :achjo:

Radna
13. dubna 2023 • 8:22

A ještě k názvu článku, proč by měla snacha hledat oslovení? Na tom by se snad měly holky domluvit. A Jiřina jí také v článku tituluje jen jako snachu :-D asi bych oslovovala tedy tchýně :-D

Radna
13. dubna 2023 • 8:11

Jiřina je celkem dobré jméno. Nechápu, proč už dávno snaše nenabídla tykání, případně aspoň způsob "Jiřino, vy..." . Očividně se vídají mnoho let a často, nebydlí na druhém konci republiky. A Kdyby jí snacha po tolika letech ve společnosti oslovovala paní Nováková (nebo jak), asi by to všem okolo muselo trochu skřípat v uších. Takže se snaše nedivím, že jí radši tahá za rukáv :-) . A vole určitě nebere jako oslovení (souhlas s Elinor). Ale to, že Jiřina to jako oslovení bere trochu vypovídá o tom, jaký je Jiřina člověk. Možná, že jednodušší (možná ne jednodušší, ale jen mladá) snacha a sucharská upjatá Jiřina skutečně nejsou kompatibilní a tchyně může být ráda i za tento vztah.

Elynor
13. dubna 2023 • 8:00

No a "ty vado" nebo "vole", to přece není oslovení. To je bezvýznamná vycpávka hovoru, která holt některým jedincům vydržela od puberty i do dospělosti, a většinou si ani neuvědomují, že to říkají, až když je na to někdo upozorní. Měla jsem klienta, kterému se "vole" dostávalo do každé druhé věty, nic tím nemyslel, a koneckonců to bylo spíš takové nezřetelné "voe". Podle popisu je to přesně případ té snachy, je ukecaná a ty slovní vycpávky nepoužívá nějak vědomě, prostě jí to v té řeči vleze do věty, a nepochybně je jedno, s kým zrovna mluví. To bych vůbec nebrala na zřetel, tedy pokud bych nechtěla dotyčnou vychovávat a učit ji rétorice. :/

Elynor
13. dubna 2023 • 7:45

No nevím, mně to přijde, že si Jiřina vymýšlí problém, aby nebylo všechno tak růžové. Ale já třeba lidi prakticky vůbec neoslovuji. Vyjma písemného projevu, kde teda napíšu "vážená paní Nováková", když například píšu písemnost konkrétní úřednici nebo "ahoj Jano", když píšu kamarádce. Ale v přímé řeči oslovení nepoužívám, neb mi to přijde zbytečné. Ti lidi vědí, že na ně mluvím. Vědí i to, jak se jmenujou, nemusím jim to přece připomínat. ]:-D Snad když je někdo na druhém břehu řeky a potřebovala bych na něj zařvat hlasem velikým a upozornit ho na něco velmi nutného, tak jo, to bych halekala jeho jméno. Ale to je situace, která nastane možná dvakrát za život. :-) Úplně nechápu, proč Jiřina chce být oslovována "babičko", ona není babičkou té snachy. Osobně jsem tchyni a tchánovi říkala jejich křestními jmény, pokud tedy někdy náhodou na oslovení v hovoru došlo, a vůbec by mě nenapadlo jim říkat babičko a dědo. Stejně tak mně říká babičko jen moje vnučka, nikdo další.

mambule
13. dubna 2023 • 9:14

@Elynor: Považovala bych za schůdnější, kdyby mně "babičko" oslovovala nejen vnoučata (až se nějakých dočkám), ale i dcera, zeť a případně i syn se svojí manželkou (pokud nějakou bude mít 🙂), než aby mně vnoučata říkala babičko, syn a dcera mamko, zeť a snacha křestním jménem. Tedy v případě, že se sejde celá rodina pohromadě. Vždyť by to byl děsný chaos pro ty děti 🙂 Jinak samozřejmě pokud budu o samotě s dcerou nebo synem, bylo by dost divné, kdyby mi říkali babičko 🙂 Nicméně závisí to na zvyklostech v různých rodinách... Ale vykání v blízkém byť nepokrevním příbuzenstvu mně přijde fakt praštěné.No a ještě s rodiči zetě jsem to vyřešila jednoduše, tak aby nikdo neupadl do rozpaků 🙂 Jsou o dost mladší než já s manželem, takže při prvním setkání jsem se k nim vrhla s napřaženou pravicí a s výkřikem Ahoj Jitko, ahoj Honzo, já jsem Petra a ten váš kluk, co si uvázal na krk naši holku, je naprosto super 😁

Elynor
13. dubna 2023 • 10:31

@mambule : Myslíte, že děti jsou úplně hloupé a nejsou schopné pochopit, že různí lidé používají různá oslovení pro stejného člověka? Už tříleté dítě rozezná bez problémů svoje rodiče a ví, že pro něj je to máma a táta, ale pro jiné dítě z rodiny je to teta a strejda, a pro cizí dítě ze sousedství je to paní Nováková a pan Novák. ]:-D Bylo by velmi povážlivé, kdyby dítě nedokázalo poznat a pochopit, proč někdo třetí říká jeho babičce "mami" nebo "Mařenko". To bych se bála, že to robě bude mít v životě dost velké problémy i s jinými, podstatnějšími věcmi. :-)

mambule
13. dubna 2023 • 11:04

@Elynor: No tak jednak děti jsou dost hloupé 😜 ale jde mně i o jakýsi status v rodině. Asi vám to nebudu umět dost dobře vysvětlit. Ale pokud se někdy stanu babičkou, budu na tuto skutečnost velmi hrdá a byla bych ráda, kdyby mě všichni rodinní příslušníci oslovovali v přítomnosti vnoučat jako babičku. Podobně například manžel, tchýně a tchán (svoje rodiče už jsem neměla) o mně s mými dětmi i před dětmi mluvili jako o mamince, kdežto mezi čtyřma očima jsem pro ně byla Petra. Nevím, jak by fungovalo, kdyby třeba tchýně o mně s mými dětmi mluvila jako o Petře. A s babičkou je to totéž v bleděmodrém.Ale nikomu tento přístup nevnucuji, přestože má výhodu v tom, že pak nedochází k situaci popsané v článku - snacha neví, jak oslovovat tchýni. Pokud o ní mluví s dětmi jako o babičce v její nepřítomnosti, je nějaký pádný důvod ji tak neoslovovat?

Elynor
13. dubna 2023 • 11:41

@mambule : No, v podstatě jediný pádný důvod je ten, že si to dotyčný člověk přeje/nepřeje, být konkrétním způsobem oslovován. Zjevně jsou lidi, kterým na tom záleží. Dobře. Tak ať si řeknou. Když si neřeknou, nic nevím, a nic neřeším. Mně je celkem volný i ten "status v rodině" - že jsem babička, to není žádná moje zásluha, k tomu jsem přišla jak slepej k houslím, a moje hodnota jako člověka se tím nijak nezměnila. Ani status v rodině. Pro vnučku jsem babička, pro ostatní lidi v rodině jsem pořád to, co předtím, když jsem ještě vnučku neměla. Syn mi neříká "babičko", protože jeho babička ještě žije a já s ním pochopitelně o ní mluvím jako o jeho babičce, takže by bylo dost nelogické, aby stejně bylo hovořeno i o mně. :-)

Jitka
13. dubna 2023 • 18:26

@Elynor: Je třeba na začátku vymezit mantinely i v pojmenování. Já jsem snacham nabídla ať mi týkají a oslovují jménem hned na začátku jejich vztahu se syny. A je jasno. Obě mají své maminky,já jejich matkou nejsem,nikdy nebudu . A ani nechci být. A funguje to. Mi to moje tchýně nenavrhla. Maminkou jsem ji oslovovat nechtěla,nešlo mi to přes pusu . Tak to bylo jako u vás. Nijaké. Později babičko,ale nebyla ani mou babičkou. ... Je třeba narovinu říct,jak to chcete. Pak bude na mladé paní,jestli to příjme. Příležitost byla určitě i na dovolené....

Radna
13. dubna 2023 • 8:19

@Elynor: Ano, běžně se asi oslovovat nemusí, ale je plno situací, kde ano. Mluvím například s kamarádkama v restauraci, a je nás u stolu pět, tam, když se na některou obrátíš, je to někdy nutnost, aby vůbec zaslechla, že teď mluvím na ní. Nebo když ve společnosti (není to rozhovor jednoho na jednoho) o někom mluvíš, také ho nějak jmenuješ, a pokud je v té společnosti také, měl by s tím být v pohodě. Na tomto příkladu - grilovačka na zahradě s rodinou a přáteli mladých, snacha odpovídá na otázku, kdo pekl ten skvělý koláč : 1) tchýně, 2) paní "Nováková" 3) manželova matka 4) Jiřinka 5) ukáže prstem......
Vím, že to už si vymýšlím, ale ty situace prostě jsou :-D

Elynor
13. dubna 2023 • 10:17

@Radna: Ale jo, občas to oslovení asi použije každej, někdy to je potřeba, když je situace málo přehledná, souhlas, ale pro mě osobně to není nic k řešení, samotné je mi jedno, jestli mě někdo oslovuje a jak často, já lidi kolem oslovuju minimálně, spíš teda vůbec, a nějak nemám pocit, že by to někomu vadilo, nebo že by dotyčný nepochopil, že mluvím na něj. Nevidím důvod, proč bych měla lpět na oslovení, a vyrábět z toho problém s velkým P. Už vůbec nechápu, když už to teda té Jiřině tak strašně vadí, proč sama dávno neotevřela pusu a neřekla snaše, jak by si přála být oslovována. Typicky zase čeká, až se stane nějaké osvícení či co a tu snachu to "samo" napadne. Když někdo něco chce, má to do prkýnka říct. Lidi mu neviděj do hlavy.

Vera
13. dubna 2023 • 7:31

Já mám tři snachy a všem jsem hned od začátku navrhla, ať mi říkají jmenem. Vsichni jsme si na to zvykli a vše je v pohodě. Čím déle se začne, tím hůř se zvyká.

mambule
13. dubna 2023 • 6:30

Tchýně s tchánem mně tykali, já jsem jim vykala, protože tykání mně nikdy nenabídli (jenom já jim - a čekala jsem reciprocitu, ovšem marně). Také jsem nevěděla, jak je oslovovat. Paní X, pane X? Někdy jsem to použila, ale přišlo mně to divné (jim asi ne). Situaci vyřešilo narození prvního dítěte - pak to bylo babičko vy, dědo vy.Zeťovi jsem nabídla tykání na svatbě dcery, s tím, ať mě oslovuje křestním jménem (dtto můj manžel), protože chápu, že "mamka a taťka" by mu nešlo z huby, rodiče má člověk jenom jedny. No taky mu to moje křestní jméno moc nejde z huby, tudíž se těším, až budu babičkou 🙂Ve vašem případě už je na nabídku tykání asi pozdě, resp. nenajde se vhodná příležitost... Ale snad by šlo vyslovit důrazněji přání být oslovována jako babička, v čem je problém?

Doporučujeme

Články odjinud