JOHANA (40): Nikdy by mě nenapadlo, že mi moje fenka najde manžela

2. 7. 2020
JOHANA (40): Nikdy by mě nenapadlo, že mi moje fenka najde manžela
Taky si myslíte, že pes je nejlepší přítel člověka? A že je to vlastně člen rodiny? Jsou dokonce i psi, kteří rodiny pomáhají založit, jak tvrdí Johana...

Rozešla jsem se s přítelem za poměrně trapných a nedůstojných okolností po několika letech. Neustále jsme se hádali a už to nějak celé stálo za bačkoru. Poslední kapkou bylo, když jsem ho přistihla v podroušeném stavu, jak se pokouší zmocnit se barmanky.

Celé to bylo tak ubohé, že jsem se při veškeré své snaze nedokázala povznést nad vzpomínku, jak za holkou, která vypadá jako vyrobená z plastu, leze po čtyřech mezi přepravkami s prázdnými lahvemi a snaží se ji stáhnout sukni. Tenhle výjev se mi naskytl po cestě na toaletu a bylo to zároveň naposledy, co jsem svého přítele viděla.

Druhý den po rozchodu jsem jela domů z práce a u stanice metra sedělo několik bezdomovců s malým pejskem. Mrňavá černobílá fenečka se ke mně rozběhla a skákala jako pominutá. A mně se něco posunulo v hlavě. Rozhodla jsem se, že ji chci. Začala jsem s bezdomovci vyjednávat a nakonec jsem ji „vydražila“ za dvě stovky.

Namířila jsem si to s ní rovnou k veterináři. Ten mi řekl, že je jí něco přes rok, je úplně zdravá a odhaduje, že je křížencem čivavy a jorkšíra. Dostala jméno Julča a už se ode mě nehnula ani na krok. Na procházky jsme chodily do Havlíčkových sadů, kde jsem Julču s klidným svědomím pouštěla z vodítka. Vždycky reagovala na zavolání a přiběhla hned.

Až jednou, to zrovna měla své dny, zmizela. Mohla jsem se upískat a ukřičet – fenka nikde. Začala jsem panikařit a běhat po parku, až jsem ji konečně uviděla. Byla zrovna v nejlepším s nějakým strakatým voříškem. Málem mě kleplo!

Začala jsem jančit, pokoušela se jejich vášeň přerušit, ale marně. Hystericky jsem řvala, kde je majitel toho chlíváka, který mi násilní Julinku, a ať si toho prasáka umravní a zmizne s ním do pekel. Z lavičky se zvedl opravdu pohledný kluk, který se smál, až se za břicho popadal.

„Uklidněte se, slečno, dopřejte jim trochu radovánek,“ chechtal se na celé kolo a mně se chtělo přetáhnout ho batohem před hlavu. Chvilku jsem ještě prskala, ale na kafe jsem se pozvat nechala.

Dohodli jsme se, že pokud souznění našich miláčků nezůstane bez následků, štěňata si podělíme a postaráme se o ně. Kluk se jmenoval Jakub, pracoval jako grafik a světe, div se, byl bez závazků. Až tedy na toho pejska, který se jmenuje Janek a opravdu dělá svému jménu čest.

Nebudu vás napínat: Od té doby jsme spolu pořád, už sedm let. Psy máme samozřejmě oba, dnes už vykastrované. A naše „smečka“ se rozrostla ještě o dva přírůstky. Protože jména nás všech začínají na písmeno J, syna jsme pojmenovali Josef a dceru Justýna…

Témata článku:   

Komentáře Zobrazit celou diskuzi

Přečtěte si také

Horoskopy

Jakmile se dostaví finální pracovní den, opadne z vás stres. Sice jste mu tento týden zase tak moc nepodléhali, ale přesto je to největší nepřítel. Pokud dneska vyrážíte za zábavou, dejte…

Nejčtenější články

Doporučujeme