JOHANA (47): Dcera propadla kouzlu šamana, nevím, jak jí ho rozmluvit | Foto: iStock

Foto: iStock

JOHANA (47): Dcera propadla kouzlu šamana, nevím, jak jí ho rozmluvit

Johanina dcera byla vždy živel a rodina se s ní během jejího dospívání dost natrápila. Diagnostickému ústavu unikla doslova o vlásek. To ale Johana ještě netušila, jaké překvapení jí dcera nachystá v dospělosti…

Mé druhorozené Ditě je dvacet jedna let, po všem, co jsem si s ní prožila, bych asi měla být ráda, že se uklidnila a usadila. Jenže u Dity nebylo nikdy nic jednoduché, vždy šla z extrému do extrému. Příliš se mi nechce zabíhat do detailů, ale kvůli různým vylomeninám mé druhorozené nás rok sledoval OSPOD (Orgán sociálně-právní ochrany dětí) a kolem jejích sedmnácti let velmi reálně hrozilo, že pokud bude mít naše divoška další průšvih, půjde do diagnostického ústavu.

Nakonec k tomu nedošlo, ale bylo to o chlup a trochu i o známost. Jednoduše jsem dceru díky jedné známé před pasťákem zachránila, ale nejspíš jsem to dělat neměla. Možná by jí ta zkušenost pomohla dozrát. No, to už se ale nikdy nedozvím. U dcery jsme řešili měkké drogy, alkohol, záškoláctví, lži, toulání se po nocích, výtržnosti. Bylo toho opravdu hodně.

Jenže pak dcera potkala současného přítele. Boleslav je o třináct let starší než Dita a do života mi bohužel přinesl víc bolu a strachu než dceřina marihuana, litry červeného vína s kolou, zameškané hodiny a pokreslené policejní auto.

Dcera Bolka potkala na jakémsi alternativním festivalu. Poprvé se o něm zmínila, když nám oznámila, že přestává jíst vše, co pochází ze zvířat. Zatímco jiné matky by se ihned hroutily, mě to nechávalo v klidu. Pokud dcera nepožaduje k večeři slzy nemluvňat, je mi jedno, zda se bude živit karotkou nebo šalotkou a zapíjet to nektarem z květů.

Jenže veganstvím to zdaleka nekončilo. Naopak byl to jen začátek. Dita se začala chovat zvláštně, například si pořídila jakési bubínky, chřestidla a vytrvale doma hlučela. Z pokoje se jí linuly nejen prapodivné zvuky, ale i pachy.

Dcera svůj pokoj a v naší nepřítomnosti pravděpodobně také celý byt vykuřovala pelyňkem, šalvějí, hřebíčkem a dalšími bylinami. I to by se dalo se zatnutými zuby přejít mávnutím ruky, jenže Dita začala v pokoji vršit různé přírodniny jako nerosty, lebky a kosti zvířat, samorosty, ulity, sušené byliny a podobné věci.

Nyní to v jejím pokoji vypadá spíš jako v pravěké jeskyni či v indiánském teepee než jako v obytné místnosti obyčejného paneláku. Jenže nejde jen o kopu „etnoharampádí“! Z Dity se během půl roku stal úplně jiný člověk.

Z upovídané extrovertky s desítkami přátel je málomluvná introvertka s řadou podivných zvyků a rituálů. Dcera navíc neodmaturovala a ani se nedostavila na opravný termín. Bolek měl v té době naplánovanou pracovní cestu k německému Baltu a dcera chtěla odjet na jakési kultovní místo starých slovanských bohů s ním.

Byla jsem šíleně vytočená! Jenže jsem se jen dozvěděla, že je současné školství „fuj“ a že se dcera už dál nehodlá špinit systémem. Pokud by Dita zdravotnickou školu dokončila, měla by v dnešní době vcelku slušné možnosti uplatnění. Takto může v budoucnu tak akorát stlát postele a vynášet bažanty. Což ji možná nemine, protože Boleslav nepracuje a chce mít prý hodně dětí. Tedy alespoň nepracuje klasicky, jak mě poučila Dita, Bolek je totiž prý skutečný šaman!

Radí lidem v nesnázích, vyhání zlé duchy a přivolává dobré. Naprosto netuším, kolik si takový dobroděj může vydělat peněz. Ostatně, myslela jsem, že šamani žijí z darů, za své služby si neúčtují peníze a od státu by si nevzali ani pětník. Jenže ani jedno u Bolka neplatí.

Je mi strašně proti srsti, že má dcera plánuje s tímto samozvaným kouzelníkem společný život. S Boleslavem jsem se zatím osobně setkala jen jednou. Neplánovaně se stavil za dcerou u nás na chatě. Byla to rozpačitá návštěva. Bolek u nás nechtěl jíst ani pít. Nakonec požádal o skleničku na pití, do té vložil jakýsi nerost a nalil si do ní vodu, kterou si sám přivezl.

Dost mě tehdy udivilo i šokovalo to, že dceřin šaman páchl. Ten člověk se zřejmě ani příliš nemyje! Naprosto si nedovedu představit, že by onen muž, jemuž bude za pár let čtyřicet, byl životním partnerem mé dcery a otcem mých vnoučat.

Jak se o ně postará? Jak jim „vyčaruje“ bydlení, jídlo a oblečení? Myslela jsem, že Ditu vše přejde, jako ji dříve přešla celá řada věcí, do nichž byla blázen, ale už několik měsíců se nic nemění a já se začínám bát.

Kdyby byla duchovně založená introvertka a k takovému typu života inklinovala vždy, asi bych to časem nějak skousla. Ale Dita byla od kolébky extrovertka, živel, zkrátka holčina, co má ráda život a ruch. Nyní v sobě evidentně svou živelnost a temperament potlačuje. Moc smutně se mi na to kouká.

Doporučujeme

Články odjinud