Komentáře k článku zpět na článek

j66 24. 8. 2018 | 09:43

Z lidí jako je Johanka, se mi obrací kudla v kapse. Prostě se přilepí na nějakýho troubu a ždímají ho, dokud je z něho užitek. Pak se na něj vykašlou a přilepí se na jinýho blbce se srdceryvným příběhem. Paní děti neměla, tak snad chodila do práce a na život by si měla vydělat. Chápu, že exekuce není nic příjemného, ale neslibuje se při oddavkách "v dobrém i zlém" ? Paní nepíše nic o tom, že by byl tehdejší manžel alkoholik gambler nebo násílník. Exukuce mohly být i kvůli špatnému rozhodnutí, ručení atd. Pisatelka z toho mohla mít i prospěch ze začátku. To jsou samozřejmě spekulace. Ale vzhledem k tomu, že místo, aby se postavila na vlastní nohy, napsala srdceryvný dopis spolužačce ze střední s kterou se ani pravidelně nestýkala, tak jí nevěřím ani nos mezi očima. Pravděpodobně věděla že spolužačka je měkkosrdcatá a na její podporu spoléhala.

mambule 23. 8. 2018 | 17:39
Elynor 23. 8. 2018 | 17:32
Elynor 23. 8. 2018 | 17:31

Ona to Johanka věděla dopředu, že jednou zdědí domek a psa? Že se za ty roky nepokusila, nebo se o tom aspoň vůbec nepíše, začít se samostatně starat sama o sebe? V podstatě byla celý život závislá na manželovi, a když se to ukázalo jako neprozíravé, pověsila se na krk kamarádce. Co by dělala, kdyby ten dům nezdědila, nebo nějací jiní dědici napadli závěť a chtěli ji vystěhovat? Šla by zpátky do azyláku? A co kdyby neměla tu kliku na kamarádku až nepravděpodobně hodnou a obětavou, azylový dům poskytuje jen dočasné přístřeší, tam by nemohla zůstat napořád. Nedej bože by musela začít něco dělat a řešit svůj život sama. No, jako pohádka je to pěkný příběh, ale návod do života to úplně není.

mambule 23. 8. 2018 | 15:52
mambule 23. 8. 2018 | 15:48

Ten stěhovací vůz je legrační. Jinak je ten příběh dobrý návod - než nechat majetek propadnout státu, je lepší ho někomu odkázat, nemusí to být jen osoba, ale i instituce (třeba Klokánek nebo cokoliv jiného).

monada 23. 8. 2018 | 12:39

Je sice pravda , že do azylového domu člověk jde jen s taškou osobních věcí někdy ani to ne. Takže ten stěhovák opravdu je vymyšlený. Zas trvalo jí to 1 měsíc? Pokud by chtěla tak hned po doručení dopisu snad reaguje. Zas nevíme co měla za zařizování . Ale můžu ubezpečit , že pěkné věci se dějí. Moje neteřinka chodila nakupovat a pomáhat paní naproti v domě kde bydlela samozřejmě jí dala nějakou tu korunku za služby. Paní taky neměla žádnou rodinu. A jak zemřela tak jí přišla výzva k notáři a ona jí odkázala 3 pokojový byt v osobním vlastnictví. Nevěděla o tom , že jí chce něco odkázat . Brala jí jako kamrádku , které pomáhá.Hezký den .
A redakce a její pisálkové ať si ověří fakta než něco napíší.

Rambíša 23. 8. 2018 | 10:37

Pokud vím,tak do azylového domu se jde tak leda s taškami,tak nač ten stěhovací vůz??? Příběh je nějak moc ideální.Dobrá duše pomůže,ještě odkáže barák i se psem,a pak umře,aby náhodou nedošlo k nějakým nepříjemným situacím.No,tedy,že by??? Nějak nevěřím na pohádky,už!

Ruth 23. 8. 2018 | 09:48

Je to hezký příběh, v praxi takový neznám. Ale opačný, kdy "pro dobrotu na žebrotu", ten jsem zažila, to je častější.

Přečtěte si také

Horoskopy

Finále pracovního týdne je přímo učebnicový materiál, jak se blýsknout před nadřízeným. Už se sice…

Nejčtenější články

Doporučujeme