Máš pravdu Helčo, Martina si jen namlouvá nějaký kraviny, protože si není schopná najít chlapa.
Ještě před rokem a něco jsem byla sama. Strašně sama. Nestálo to za to, ať si říká kdo chce, co chce. Kariéra, krásný byt, možnosti cestování a vlivní známí... kde ale bylo skutečné štěstí? Lidi, buďte k sobě upřímní: Samota je strašná. Je to začarované vězení, ke kterému se jen špatně hledá pravý klíč. Co je krásnějšího, než mít skutečný domov - ten, kam se vracíte každý den a víte, že tam na vás čeká někdo, kdo vás má opravdu rád, s kým si můžete popovídat, kdo vás obejme (i když ty špinavé ponožky zase hodil tam, co nepatří). Pokec na netu nenahradí skutečný život, vymetání večírků je zástěrka samoty, peníze vás nepohladí a kariéra nenahradí štěstí novopečené maminky. Vím ale, jak je těžké si se "zkušenostmi a požadavky třicátnice" najít partnera. Sama mám v okolí několik nezadaných kamarádů a kamarádek, ale dohromady se k sobě nikdo z nich nehodí. Pomozme jim, těm, co jsou singles, ve dne se smějí a pláčou po nocích.
Pro: Nevzdávám se - Myslíte, že většina singles žen je nešťastná? Já bych neřekla. A závidět kamarádkám děti a manžela? Proč, vždyť někdo o tohle ani nestojí. Nebo stojí, ale až o něco déle, než je zvykem. A okolí je může sebevíc litovat, ale jim samotným může být hrozně fajn. To Vás nenapadlo? Prostě někdo se na rodinu cítí dříve, někdo déle, někdo nikdy. Ale je to přece náš život a netrvá moc dlouho na to, abychom dělali kompromisy. Zvláště, když někdo kompromisy nechce řešit vůbec a je mu lépe samotnému.
Určitě je krásné být samostatná, soběstačná, cestovat po světě bez závazků, dětí, manžela. Život singles je určitě zábavnější ale...Ale proč většina těchto žen je tak nešťastná, neustále hledají dokonalého pana "Pravého" a závidí vdaným kamarádkám děti a manžela? Nehledě na to, že až si vzpomenou ve 30ti nebo 35ti, tak o ně u mužů už není takový zájem a většina mužů z nich vycítí zoufalost. Pak jsou singles nedobrovolně a trvá jim dlouho než si skutečně někoho najdou, mají problémy otěhotnět a naučit se žít s někým ve společné domácnosti, neumí dělat kompromisy. Znám holky, kterým se záviděla nezávislost a svoboda a teď je každý lituje, protože jsou samy. To samé ale platí i u chlapů, nikdo nechce mamánky nebo samostatné 40ti leté dobrodruhy co milují klid. Je to paradox, děti jsou dnes vyspělejší ale dospělí se bojí skutečně dospět a stát se rodiči a manželkami (manželi).
Příklad:Mladí muži, co se nyní rozvádějí a s nervními matkami zůstávají třeba dvě mladá děvčátka - znovu touží po hezké svobodné, co jim povije zase chlapečka. Není. Více je vidět komplikované mladé rodiny, kde jsou děti "moje, tvoje, naše." "Pendlující děti" jsou vztahově velmí zátěžové.Dnes totiž žádná svobodná třicátnice nechce muže - odčerpávaného alimenty a starostí.
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.