JUDITA (38): Přítel v porodnici trval na testech otcovství, bylo to ponižující

23. 4. 2022
Foto: iStock
JUDITA (38): Přítel v porodnici trval na testech otcovství, bylo to ponižující | Foto: iStock
Když Judita otěhotněla, byla nesmírně šťastná. Partner její radost sice sdílel, později však vyjádřil obavy, zda je otcem dítěte. Judita nakonec svolila k testům DNA, dodnes se ale cítí ponížená.

Lukáškovi je rok a já bych mohla být spokojená maminka na své první mateřské dovolené. Šťastná ale nejsem! Stále nemohu zapomenout na to, jak ponižující pro mne bylo, když mi přítel po mém oznámení těhotenství sdělil, že má sice také radost a věří mi, ale byl by rád, kdyby měl v ruce papír, který by smazal ono jedno procento nejistoty, které údajně vždy každý muž má.

„Judit, neber to zle, já ti opravdu věřím, ale kdybys byla v mojí situaci, také bys chtěla mít nějakou záruku…“ řekl mi přítel den po tom, co jsem mu nadšeně oznámila, že čekáme miminko. Byla jsem zmatená, absolutně jsem nechápala, jakou „situaci“ myslí. Časem mi to přítel důkladně vysvětlil.

V době mého otěhotnění jsme spolu již rok bydleli, a vzhledem k tomu, že jsme náš vztah mysleli oba vážně, společnému dítěti jsme se nijak nebránili. Vše jsme ale nechávali na „přírodě“. Přítel o děťátko moc stál a já pochopitelně také. Jirka je rodinný typ. Je kutil a je spokojený doma, kde nesmím chybět. Má mě rád po svém boku, pak je šťastný.

Přítel nebyl nikdy moc nadšený, když jsem šla jednou začas ven s kamarádkami nebo třeba cvičit. Teď jsem ale rok nikde nebyla, Lukášek je kojený, a tak ho Jirka zatím hlídat nemůže, tedy spíše nechce. Já si tedy myslím, že by to na chvíli zvládl, ale on se na to necítí. Nutit ho nemohu.

Nemohu vyloženě říct, že by mi přítel někdy něco zakazoval, ale vždy má různé řeči. Myslím, že je to proto, že mě má hodně rád a lpí na rodině, kterou on sám neměl příliš funkční. Jistou roli hraje pochopitelně i žárlivost.

Test otcovství totiž zdůvodnil tím, že jsem byla v době pravděpodobného početí Lukáška – to si přítel vypočítal – na třídním srazu. Tehdy jsem přišla domů místo ve slibovaných deset hodin po půlnoci. Navíc mě domů vezl spolužák, v autě ale seděla ještě další spolužačka, tu přítel viděl.

Moc nepiji, ale sraz se nesmírně povedl a já si dala tři alkoholické koktejly a byla jsem trochu v náladě. Jirka si mě tehdy doslova odvedl do koupelny a pozorně si mě svlékl jako panenku na hraní. Tvářil se, že je to jakási lechtivá hra, ale trochu si myslím, že mě kontroloval. Zkrátka pátral po čemkoliv podezřelém, co by naznačovalo, že jsem měla něco s někým jiným.

Jen bůh ví, zda měl pocit, že něco našel. Tu noc jsem usnula jako špalek. Ani ne měsíc nato jsem měla na těhotenském testu dvě čárky. Zčásti přítele vlastně i chápu, prý je až každé desáté dítě „kukaččí“. Jirka si chtěl být jednoduše jistý, že Lukáš je jeho, logické to sice je, ale normální asi ne. I když se mě partner stále snaží přesvědčit o opaku.

Test otcovství provedený už v porodnici, přestože šlo pouze o vytření sliznice synových a partnerových úst, byl pro mě nesmírně potupným aktem. Cítila jsem se jako nějaká poběhlice. Test objednal Jiří na internetu a provedli jsme jej svépomocí, výsledek jsme obdrželi do čtyř dní.

Nešlo o oficiální test se znaleckým posudkem, ten by byl ještě mnohem dražší. I tak o testu věděla dětská sestra, kterou manžel požádal o asistenci, a tedy následně i celé oddělení. Kvůli tomu jsem se v porodnici cítila strašně.

Je to už rok a já byla přesvědčená, že díky Lukáškovi rychle zapomenu. Myslela jsem, že ty neblahé vzpomínky vezme čas, ale mýlila jsem se! Ony pocity jsou ve mně stále neuvěřitelně živé. Vnímám je jako klín, který mezi nás přítel vrazil, stále to ve mně hlodá. Nakolik mi Jirka věří? A přesvědčil ho test o tom, že mi má věřit? Vždyť vzájemná důvěra je naprostým základem každého vztahu!

Témata článku:   

Komentáře Zobrazit celou diskuzi

Přečtěte si také

Horoskopy

Milí Střelci, pracovní schopnosti nejsou tak dobré, jak si myslíte. Nadřízenému se nelíbí, jak se k němu chováte a už vůbec nesnese dusná atmosféru na pracoviště. I kolegové jsou na vás…