Komentáře k článku zpět na článek

NatyH 20. 1. 2012 | 21:42

Jak jsem zhubla
Ahoj ,i já se ráda podělím se svými zkušenosti s hubnutím. Je mi 33 let, jsem po porodu dítěte a zkusila jsem dietu své kamarádky, která shodila takto 15 kg. Já jsem díky jejím radám shodila 17 kg a z velikosti 44-46 nosím velikost 38! Je to už 2 roky a váhu si + - 1 až 2 kg držím! Jsem moc spokojená a konečně se poprvé v životě cítím ve svém těle výborně.Je to velmi jednoduché. Jde o vyrovnání poměru kyselin a zásad v těle, čímž dáme do pořádku metabolismus a můžeme konečně hubnout, už nám v tom nic nebrání. Ráda každému poradím, jak se stravovat, co udělat, abyste se i Vy cítily ve svém těle dobře. Napište mi: natalymeri@seznam.cz

Nicole 10. 1. 2010 | 13:18

Ahoj, měla jsem 167cm a 55kg a připadala jsem si tlustá, protože jsem se nevešla do xs kalhot mé sestry, která má o 5cm míň. Začala jsem drastickou dietou a skoro jsem nejedla, přepadaly mě paranoidní představy že i voda je kalorická, když už jsem to nevydržela, přecopala jsem se a hned zvracela, zhubla jsem na 47kG všude mi trčely kosti a byl to hnus. Čas vzal za své a díky nedostatku energie jsem začala omdlívat a skončila jsem na kapačkách..Pokud chcete hubnout zvolte dlouhiodobější dietu bez jojo efektu, naučte se jíst víckrát denně a menších porcích vynechávejte zbytečně tučná jídla ale jíst se musí. Jezte hodně bílkovin, vitamínů a vlákniny a k tomu je vhodné denní cvičení. Pokud má někdo problém že hubne na nesprávných místech enchte si poradit sviky an jednotlivé partie, ale rozhodně neubírejte z jídelníčku. Na dietu je přirozené sníst tak 5000Kj denně klidně i 6000. :)

Zita 16. 8. 2009 | 22:07

íímma!!!:
Hlavně přestaň blbnout a neřeš to. Teď v pubertě si tělo dělá co chce, vůbec neroste rovnoměrně. Počkej 3 - 4 roky a pak uvidíš sama.
Máš míry úplně OK, tak věř těm, co ti to říkají.

Zita 16. 8. 2009 | 22:04

domča:
Jsi na tom jako já. Já měla od puberty 175 cm a 48 kg a mohla jsem jíst co chci. Prsa jak brácha a dole mi z plavek lezly místo oblých boků kosti. Už to neřeším. Každá jsme nějaká a i já jsem našla kluka svých snů, kterému jsem i tak připadala hezká. Po dvou děckách mám 55 kg, to už je lepší, ale pořád jsem dost hubená. Prostě nejsme všechny stejné, tak proč se trápit. Krása je právě v rozmanitosti.

Zita 16. 8. 2009 | 22:01

kity:
Nedělej nic, jsi úplně v normálu, tak co blbneš.
Jestli ti jde o kluky, tak na ty, kteří hledají holku jenom podle postavy, kašli. Mají v hlavách to, co nám servíruje telka a módní časopisy, ale 90% populace se tomu ani zdaleka nepodobá.

Zita 16. 8. 2009 | 21:59

Nancy:
a) Navštívit psychologa - to zvracení není OK.
b) Navštívit výživovou poradkyni - udělá ti testy a napíše jídelníček. Stojí to asi 2000 Kč, ale stojí to za to.
POZOR! Jsou výživové poradkyně a "výživové poradkyně". Chce to nějakou dobrou.

Vašek 8. 7. 2009 | 18:19
kity 17. 5. 2009 | 13:21

Ahoj, tenhle rok mi bude 15 let a vždycky jsem nenáviděla jak vypadám. Měřím 165cm a mám 50,3kg, jsem aktivní co se týče sportu ,ale furt se mi nedaří dostat kila dolů.........Už jsem omezila svůj jídelníček na ovoce k snídani a oběd. Já už vážně nevím ,co mám dělat......

Figi 8. 8. 2008 | 14:08

Ja: Můžu Vám nabídnout pomoc,jmenuje se Family In(minimalní program) nebo základní program Family In+InGel Lady,pošlite mi do vzkazu email vysvětlím podrobně.

Ja 7. 8. 2008 | 20:59
katherina 7. 8. 2008 | 19:48

Zdravím všechny přítomné, mám takovou menší...vlastně větší prosbičku...některé články mě velmi zaujaly a proto bych chtěla poprosit vás kdo jste z okolí Brna,nebo přímo z Brna.Téma anorexie a vlastně všechny možné poruchy příjmu potravy budou tématem mé absolventské práce a potřebovala bych sepsat pár příspěvků s lidmi,kteří si tím prošli..Pokud by byla některá dobrá duše ochotná obětovat mi své volné odpoledne pište mi prosím na mail: konupcikova2@seznam.cz

nesty 7. 8. 2008 | 10:46

http://www.zkouknito.cz/obrazek-pepicek?m=772284db59Nezlobte se prosím!prosím prosím o hlásek,děkuji moc ráda oplatím!!!!

domča 4. 8. 2008 | 13:37

ahojky ja mám 168 cm a vážím 48 kg, přiznávám jím docela málo, chci přibrat, nesnáším vychrtliny, postavu mám normální, jsem spokojená. Prostě přibrat nejde..jim sladkosti až až..

SONA VESELÁ 19. 5. 2008 | 17:48

AHOJKY LIDIČKY JÁ JSI MYSLÍM ŽE TA ANOREXIE JE MOC ŠPATNÁ NEMOC ALE TY LIDI CO JÍ MAJÍ TAK TY ZA TO VŮBEC NAMŮŽOU!!!TY LIDI KDYŽ JSE NARODÍ TAK VIPADAJÍ NORMÁLNĚ ALE PAK TO MPŘÍDE A UŽ SE S TÍM NIC NENADĚLÁ.TY LIDI NEMAJÍ MOC HLAD A TAKY MOC NEJÍ PROTOŽE ONI JSE KOUKNOU DO ZRCADLA A MYSLÍ JSI ŽE JSOU TLUSTÝ ALE TAK TO NENÍ JE TO NAOPAK JSOU HUBENÝ JÁ JE TEDA..

íímma!!! 25. 4. 2008 | 15:25

to já měřím skoro 170 a vážím 55!!! >=((
I, když sem na svůj věk celkem velká, stejnak sem tlustá a je to vodporný!!!
(radši bejt krepet při tělě, než trpět anorexií!!
jo to fakt hnuss!!!)
Ale spousta lídí (i moje doktorka) řikají, že nejsem ani trochu tlustá!!!
jak můžou tak lhát?
i v očkovacím průkaze mi to vychází normálka, tak nevim!
Ale ve 12 vážit 55 je cekem hnusný!!!

Figi 15. 3. 2008 | 13:52

Na mých stránkach www.workoholik.prodejce.cz najdete pomoc na vaše trápeni v bio kvalitě,přírodni měsic.úbytek váhy 2+4 kg špičkové produkty české výroby lekařské studie i lekařská rada k dispozici,stačí kliknout na sunkins a vše si podrobně přečíst.Jakýkoliv dotaz zodpovím i poradím.S pozdravem autorizovany partner sunkins 101176630

kačka 15. 3. 2008 | 13:30

Ahojky já se včera rozhodla že nebudu skoro nic jíst, nevydržím to ale musím, v žádný modelingový agentuře mě nechtějí a pro mě je to moc důležitý...no, připadám si že mám děsně tlustý stehna a velkej zadek, nikdy se kvůli tomu nenacpu do džín, měřím 172 cm a vážim 59 kg, to je prostě děs, mám v pase 65 no hrůza, musím mít 59-60 cm.. chjo.. se fakt nesnáším... pište mi kdyyžtak na icko 456424632

1vk4 23. 2. 2008 | 18:44

čauky lidičky já bych potřebovala zhubnout tak 10kilo .. měřím kolem 167cm a vážím 68-69kg prosim nemohli by ste mi někdo napsat na icq :251542484 nebo na mail 1vk4@seznam.cz .. nechci už zvracet když si stoupnu ráno na váhu a važím asi tak 68kg a pak si stoupnu večer a mám 69 :( máám z každýho deka na víc depku...vážila sem 86kg pak sem si řekla dost a za dva měsíce sem zhubla asi 17kg ale bylo to jenom tím že jsem zvracela a počítala si každý blbý kj v jídle.. :( ještě ted nějaký jídlo vyzvracím ale už ne každý jak předtím už nechci zvracet :( nechci bejt nikdy anorektička ani bulimička aby mi byly vidět kosti jen nechci mít špeky.. prosím poradte mi :( takový ty blbý anorektičky typu měřím 170cm a važím 40kg fakt neuznávám. už jen kuli tomu jak sem zhubla a přestala sem mít menstruační cyklus a myslela si že už nebudu moct být ani plodná , naštěstí už sem ho zase dostala. HELP ME PLEASE:(

1vk4 23. 2. 2008 | 17:49
pytel srani polib mi 3. 12. 2007 | 14:33
terule 29. 10. 2007 | 19:13

ahojky měřím 164 cm a vážím 69kg jak je to možný já si připadám jak sumo vlastně já si tak nepřipadám já taková sem chtěla bych zhubnout aspoň 15kg prosím poraďte mi? myslíte že se to dá shodit plaváním a bruslením a fitnnes cvičením prosím poraďte mi

aliiictosek 7. 10. 2007 | 12:14

ata001: ja vypadam přesně jako ty a nějak strašně mě to nežere.jasný že mam dny kdy taky nejsem spokojená ale to je normální.Myslíš,že kdybys vážila málo,bude hned na světě hezky?možná jo,ale tak na půl roku.

Luckaaaaa 28. 9. 2007 | 19:56

Ahoj, já anorexii nemám, ale nenechá mě v klidu to, když někdo napíše, že chce byt anorektičkou. Nevím kolik je ti let. Ale anorexie je NEMOC! Je to jako bys řekla: chci být nenocná a na pokraji smrti, hlavně když budu hubená.

xxxxxxxx 27. 9. 2007 | 17:03
aaaa 16. 9. 2007 | 16:03

paris...ahoj to jestli se ti to libi to uz je tva vec nikdo asi nezmneni tvuj nazor..tohle je jen na tobe..ale kolik tady mas napsany tak myslim ze mas hodne malo na to jak ses vysoka..ale ja to chapu taky se me to jednou libilo merim 161 a moje vaha padla az na 40 kilo a me to prislo uzasny ze jsem dokazala tak zhubnout..ale casem sem pochopila ze uz to takhle nejde ja sem se tyrala..upirala si jidlo a uplne vsechno co jsem mela..ty sileny nalady ...kdyz na to tedka koukam uz bych to nikdy neudala a jen ja jsem se z toho dostala ja sama..kdyz se tedka podivam na fotky o pul roku zpet pripadam si sama sobe hnusna holka na ktery nic neni..ne holka ktera chodi na stredni skolu je tam holka ktera vypada jako by chodila do osme tridy..sem rada ze uz sem takova jaka sem ..a kazdej ma pravo ridit svuj zivot jak chce ale mela by sis uvedomt jestli ho vazne chces mit takovy jaky je...ahoj

Zuzík 21. 8. 2007 | 16:33

Paris:
By mě zajímalo komu jinýmu se to líbí kromě tebe...myslim ze nikomu měla by ses nad tim zamyslet ale to asi nejde kdyz máš nejspíš anorexii

Zuza 21. 8. 2007 | 16:24

A jestli si myslis při týhle tvý váze že jsi tlustá!tak bys asi fakt měla vyhledat nějakýho doktora protože to s tebou fakt nedopadne dobře...

Zuza 21. 8. 2007 | 16:21

Princezna anorektičk:
Neblbni!!! při 175 cm mít 55 to jsi hubená až až...co víc bys chtěla nechápu jak si někdo může přát bejt anorektičkou...myslíš že se někomu líbí když je holka hubená až takhle moc?ja myslim ze teda ne...tak hele hlavně uz nehubni a zustan takova jaka si...

evik88 16. 8. 2007 | 23:36

ahoj potřebovala bych taky schodit poslední dobou jsem přibrala vážím 53 a měřím 160 to je hnus jsem tlustá a mám špek na břichu na to abych každý den pravidelně cvičila tak jsem unavená z práce mám období že jím víc a někdy mín k jídlu mám docela odpor spíše sladké a moc nejím když se nyjím tak je mi těžko byla jsem na vyšetření a jsem v pořádku nechci přestat jist a být anorektička ale když nejím tak se cítím v poho a když jím tak mám z to ho pocit jako bych zhřešila ???

Michaela83 27. 7. 2007 | 08:30

Terrko pokud se cítíš v pohodě, tak je to jedno kolik vážíš. Anorexie není jen o váze. Anorexií můžou mít i lidé, kteří nemají podváhu, protože hubnutí nemusí být hned extrémní. Je to především psychická nemoc. Také se vůbec netýká jen dospívajících dívek, přestože jich je hodně, ale hodně tím trpí dospělé "dívky" od 20 let výše.Je to nemoc a jako taková potřebuje léčbu. Hrůzné je, že pro některé mladé dívky se stává spíše životním trendem. Ale je to nemoc, která vám může vzít naprosto vše.

Terrka 17. 7. 2007 | 20:49
piotrek 29. 5. 2007 | 16:04
Sára 11. 4. 2007 | 17:33

Ahoj já bych potřebovala poradit ted nedávno sem přibrala strašně moc o dvě čísla velikosti je to hrůza a nejde to dolů běhám cvičím a nic :( pořád se to třepe potřebuju zase zhubnout prosím přibrala sem opravdu moc nějaký recept nebo tak ale tak abych zhubla bez jojoefektu prosím

ivahradilova@seznam. 10. 4. 2007 | 08:34

ahoj,holky:trpela jsem bulimii asi pet let-hruza!ted uz bych rekla ze jsem se spravila a je to nenahraditelnej pocit-verte me! krasnej pocit se najist a pak to spalit na kole-dneska uz nejsou v mode hubeny holky ale poradne vypracovana tela!

Nancy 25. 3. 2007 | 18:19

Ahoj, bylo mi 18 let, měřím okolo 168-170 cm.Vážím 72 kg a jsem nechutně tlustá.Konfekční velikost mám 42.Už asi 3 roky držím s menšími přestávkami dietu.Můj jídelníček vypadá takto:
7:00 snídaně-musli a jogurt = 200kcal
9:30svačina-malé jablko = 50kcal
11:30svačina-knackenbrod´15kcal
15:00 oběd-salát=100kcal
17:30večeře-30g celozrnýho rohlíku a plátek sýra=65kcaldenně jedu 60min na rotopedu= -650 kcal
celkem jím okolo 400kcal denně takže bych klidně bych mohla jíst ještě tak o 600 kcal navíc a stejně bych měla hubnout. Navíc co sním vyjedu na rotopedu, vlastně i víc.
Jenže je problém ten, že hubnu na blbjech místech-na zádech i na hrudníku se mi silně rýsujou žebra, mám úplně vyzáblej xicht, ale prsa mi nezhubly, břicho ani stehna taky ne!!!!
nevíte čím to je?
Je pravda, že vůbec nejím maso!!!!!!!!!
Máte někdo stejný problém?
Jakmile sním tak o 100kcal víc tak jsem naštvaná a jdu zvracet a pak ještě na rotopedu jedu o 20-30 min déle!
Jestli chcete, můžeme si psát!
Nancy.Lakemova@seznam.cz

volksbank 20. 3. 2007 | 17:31
lucka a petra 17. 2. 2007 | 18:37
Steandy 23. 1. 2007 | 16:33

ahojky holky, mam taky takový broblém, ale mě osobně to ani moc nevadí, mam artrozu v pravém koleni, měřím 170cm a vážím 62kg, lékaři říkají, abych se unesla a nenamáhala to koleno, abych zhubla na 55kg maximálně, ale nějak se mi do toho nechce, je nějaká dieta bez sportu a která je nej?

xesis 14. 1. 2007 | 12:13

je mi 17 let,ve 16 jsem držela strašnou dietu,skoro nic jsem nejedla,jenom jsem pila vodu a cvičila.Přestala jsem dostávat menstruaci.Začala jsem trpět depresemi.Připadala jsem si hnusná a tlustá.Mela jsem na 168 cm 45 kg.Byla jsem jak v začarovaném kruhu.Co jsem snědla,to jsem šla v tajnosti vyzvracet.Připadala jsem si jako otrok svého těla.Nad každým jidlem jsem přemýšlela kolik má kalorii atd..Nastaly dalši zdravotní potíže:nemohla jsem spát.Je to strašný pocit,když ležíte každou noc v posteli a ne,a ne usnout...Nakonec se z toho stala chronická nespavost.Vždy když se schylovalo k večeru,už jsem měla svíravý potic u žaludku...že zase nebudu spát..samozřejmě to odnášela škola..Byla jsem total nervozní.Každá maličkost mě vytáčela.Třebas když se naši hádalai,normál jsem se rozbrečela..a to jsem vždycky byla silná..Skončilo to tak,že jsem musela do nemocnice...až s pomocí psycholožky jsem se z toho dostala..no dostala..to není to správné slovo,z anorexie se člověk nikdy zcela nedostane

Terka 27. 12. 2006 | 19:14

Ahoj lidičci..mě každy říka že jsem chodící kostra a že bych mela nabrat kila..rodiče sou z toho uplne mimo a hrozně se trápí..už jezdim i k psychiatroj a mam este mesic na to abych nabrala minimalne 4 kila..merim 172cm a mam 50kg..me se to zdaa šíleny!!!Ja si pripadam oodporně ale desne tlusta!!!!Ja kdybych nemusela tak nejím vubec..a verte mi že ja bych to vydržela uplne v pohodě páč me se to jidlo desne hnusny..me dodava silu to,že vim že mi kruči v břiše..a mam desny hlad..mam z toho radost..

Rory23 15. 12. 2006 | 20:10

Závidím já mám 170cm a vážím 55kg :442::442::442::442::442::442::442::442::442::442::442::442::442::442: Chtěla sem vážít 45 kg,ale holky tady si myslí že to je moc málé tak aspoň 50kg :543:

Paris 15. 12. 2006 | 19:58

Ahoj, já mám 171 cm a vážím 47 Kg !!!!!!!!!!
Každej mi říká že vypadám jako anorektička ale mě se líbí jak vypadám !!!!!!!!!!!!!!!

Rory23 15. 12. 2006 | 19:51

Já se snažím nejíst po páte hodině,někdy mám ale v elký hlad a tak se najím,ale většinou to vydržím. Dneska sem ale měla samé tučné jídla :442: svíčková se 3 knedlíkama,chleba s domácí uzenou slaninou :550: ale 3 mandarinky :485:

Andrea Strnadová 15. 12. 2006 | 12:57

Dobrý den, zdravím všechny, jsem studentka Vyšší sociálně právní školy v Praze, a právě teď píšu diplomovou práci na téma Mentální anorexie, do práce musím zařadit i kazuistiku (příběh) někho, kdo anorxii má nebo měl, moc prosím nenašel by se tady na této diskusi někdo kdo by byl ochoten mi svůj příběh povědět? Moc by mi to pomohlo, děkuji. Můj email je andreikas@centrum.cz

Petinax 30. 11. 2006 | 10:29
itink 22. 10. 2006 | 13:23

ata001: tak to jsme dvě já bych večeře nemusela mít a stejnak nezhubnu, i když skoro nic nejím stejnak váha nijak stanguje potřebovala bych ty nějaká kila schodit ale už nevím jak

ata001 21. 10. 2006 | 19:36

já si vystačim s menší večeří a stejně jsem tlustá,vážim 52kg a měřim 158cm to je strašný a někdy bych nepotřebovala ani tyvečeře...:394:

Nikolka92 11. 10. 2006 | 21:18
=o) 9. 8. 2006 | 13:26
SIMONA 5. 8. 2006 | 20:39

Princezna anorektičk: ajeste bych ti chtela napsta ze se to neda naucit proste to jde samo od sebe je to nemoc kterou znam.....znami kolem me ti budou rikat ze jsi strasne hubena ale ty mas porad pocitr ze sice jsi stihla ale kdyz se trochu najis tak mas divny pocit ze jsi musela pribrat ..s tvoji vyskou muzes jist i dost a nepriberes....ja mam 27 let 164cm a ted uz 50 kg ale mela jsme uz 48 a vubec mi to nevadilo jenze zaprve jsem na vsechny kolem rvala,za druhe se to vubec nelibilo memu manzelovi zacal mi rikat kostro,..a ja?....porad se mizda ze jsem normalni takze zjistuji ze jsem asi trochu vtom a asi se ztoho jen tak nedostanu ale mam dite takze budu muset aspontrochu..vim ze kdyby jsem byla tak mlada tak ze jsem stastna..ted mam celkem vic rozumu vidim se na fotkach a nevypadam moc hezky i kdyz jsem si to vzdacky myslela takze vse ma sve pro a proti......kdyz vypadas dobre tak uz na to kasli proroze uz muzes vypadat i hrozne a to jiste nechces a kdyz uz te ta nemoc dostane tak se ztoho tezko budes dostavat protoze vse je jen v tve mysli....

Simona... 5. 8. 2006 | 20:31
Natule 5. 8. 2006 | 17:12

Princezna anorektičk: já ti jednu opravdu dobrou radu dám - měla bys vyhledat lékaře, nejraději asi psychiatra, protože si nemocná. Pokud to neuděláš, možná skončíš velmi špatně.

Princezna anorektičk 5. 8. 2006 | 11:44

Ahojky chtěla bych být anorektičkou!!!Protože jsem strašně tlustá měřím 175cm a vážím 55kg je to hrůza nevím co mám dělat!!!
Please poraďte mi!

Nikyta92 29. 7. 2006 | 18:40
Nikyta92 29. 7. 2006 | 18:39
Diana 29. 7. 2006 | 10:34

Ahojky!! Tady jsem si precetla,ze jsou naky stranky,ktera anorexii podporuji!! Nuzete mi prosim napsat jejich uplnou adreu?? Zajima me to a chci to vedet!! Diky.

Nikyta92 28. 7. 2006 | 20:43
Nikyta92 28. 7. 2006 | 20:43

čauky je mi 14 měřim 163cm a vážim 64kg sem šíleneě tlustá a otřebovala bych schodit tak 20 kg co nejdřív neporadí mi někdo??Třeba cco mám dělat atd. Chtěla sem přestat jíst ale máma mi vyhrožuje tka nevim prosim poradte mi Kdyžak mi napište na mejl Nikyta92@seznam.cz

S 28. 7. 2006 | 09:07

Lidičky potřebovala bych shodit 10kg.Pohybu mám dost ale nevím si mrady s jídelníčkem..Prosím pošlete mi nějaký mailík na souzelka@volny.cz....děkuji moc

Wardah 24. 7. 2006 | 22:56

Já jsem loni držela dietu stylem nejím - zhubnu. Ale efekt byl takový, že mi vypadala půlka vlasů. Tak jsem řekla, tohle už ne. Teď jsem se zase trochu spravila, ale držím redukční dietu, abych srazila tak 4-6 kg. Jinak výšla 162, váha 61 a nepřipadám si tlustá, jen tak trochu oblejší. Anorexie je svinstvo, fakt hnus, nechápu ty holky. Já vydržela nejíst tři dny, ale prostě se to nedalo... pud sebezáchovy byl silnější.

TM 18. 7. 2006 | 22:49
Prdoch 10. 7. 2006 | 13:01
SYM 7. 6. 2006 | 21:25

Ahojte holčiny! abych pravdu řekla ja jsem ještě před rokem byla na pokraji zhroucení nervového systému. Přestala jsem uplně jíst,když jsem vypila moc tekutin šla jsem to vyzvracet,měla jsem šilene stihy že mam nafoukle břiško... nejedla sem,nikam nechodila,nic mě nebavilo a jen jsem spala a spala! Ale jednoho dne sem si řekla a DOST !!! Začala jsem se probouzet a vratila zpět do normalu. Važím 56kilo a citim se skvěle je lepší mit nějaky ten špeček než dopadnout na kolena a nevstat a věřte tomu že ja na těch kolenách skoro byla. Mějte se a holčiny nevivadějte žádné kraviny vždyť víc jak polovina to děla kvuli svym láskam ale to za to opravdu nestoji!

butt 29. 5. 2006 | 19:48

timhle nechci nijak nabadat, aby tady divky a zeny nejedly, ale napsala jsem jedne pani, ktera vam posle jidelnicek pro redukcni dietu a cviceni, nic to nestoji, skutecne...ten jidelnicek mi poslala a neni to vubec nic drastickeho, take se drzi toho, ze zena by nemela zhodit vice jak 2-4kila mesicne...i ten jidelnicek je dobre propracovany, dovoluje dokonce i sladké, jsou tam i recepty...fakt to stojí za to

katka 19. 5. 2006 | 22:01

ja nevim ja si tim prosla a vim, ze to je dost neprijemny a pak aby vam nadavali, je jste chodici kostra tak zato vam to fakt nestoji.. Neblbnete a budte radi takovy jaky jste.. cau

Nikinka 16. 5. 2006 | 18:26

cauky holky!!jak si to tady tak procitam..tak si uvedomuju ze na tom jeste nejsem tak spatne..mam ze sebe ale strasne mindraky..jeste pred rokemjsem byla stihla..pak zniceho nic jsem zacla pribirat a ted kdyz me nekdo po dlouhe dobe vidi slysim porad jenom ze jsem se vyvinule a ze jsem baba a tak..to me fejst deprimuje chtela bych byt hubenejsi..nektere moje kamosky muzou snist cokoliv jenze na me jde hned vsechno videt..mam ze sebe aspon takovy pocit.vzdycky si reknu ze budu drzet dietu nebo ze nebudu jist ale vydrzim to jenom chvilku..neni to tak ze by se mi nekdo posmival to vubec je o me u kluku velky zajem..vsichni mi to vymlouvaji-to hubnuti- ale mi to strasne snizuje sebevedomi..nevim ..mam to proste nejak zakodovane v hlave..prosim poradte a pisnete kdyztak na merisa17@seznam.cz

Simča 4. 4. 2006 | 09:52

martásek: Jestli ti mohu poradit, tak vyzkoušej očistnou rýžovou kůru. Návod je tady v diskuzích pod jménem diskuze Očistná kůra- rýže natural...
A jedna věc- spinning je sice fajn aerobní činnost, pomáhá zdraví a kondici, ale na zhubnutí objemu moc vhodný není. Tuky se ti sice promění ve svaly, ale neubydeš na centimetrech.
Ale zase záleží na cvičiteli, jakou má sestavu..

Katka 25. 3. 2006 | 10:35

Ahoj,trpim bulimii,ale urcite bych nechtela vypadat, takhle.Chci mit vysnetou postavu modelek,ale ne takovych.Je to odporne,byt sama kost.

beckie 20. 3. 2006 | 18:59

já měla kdysi celkem nadváhu tak se začala držet různé diety a pak sem vysadila jídlo skoro úplně třeba že jsem za 3 dny snědla jeden jogurt a to ještě ten 0,1% tuku... měla sem už i celkem podvížu ale připadala sem si tlustá... doma si nikdo nevšim že nejím a že mám podváhu protože sme byli každý věčně jinde takže sme byli spolu málokdy. až jednou mamka byla dlouhodobě nemocná a tak byla doma a všimla si toho... začali se dít věci a díky ní sem se z toho vyhrabala... teď je mi 20 a mám normální váhu.. toto se stalo když mi bylo 17

Daniela 15. 3. 2006 | 21:51

Moje kamarádka má a anorexii a je z ní úplná troska bez duše, smyslu pro humor, vypadé šíleně a nemá žádné přátele. Zřejmě se jí chcete nebo už podobáte?

ivetka 14. 3. 2006 | 14:46

holky, já mám na výšku 166cm, váhu 70kg, i podle BMI to je nadváha, ale nikdy mě nenapadlo, že bych nic nejedla, nebo zvracela, to první bych nevydžela, a to druhé mi přijde zvrácený!
a tak jsem se rozhodla cvičit, a nevěřily byste, jakou mám z toho radost!!! tak to zkuste taky! chodím do fitness, občas na aerobic, a je to super! místo nudy, kterou bych zabrala vyjídání ledničky, tak si jdu raději zacvičit. no a až zhubnu na 60kg(plánuji to tak na 2-3měsíce), tak dám vědět, jak to dopadlo ju? tak se mějte ahoj

míša 12. 3. 2006 | 13:25
jehne 10. 3. 2006 | 21:21
xxx 2. 3. 2006 | 00:04
anela 1. 3. 2006 | 18:22

ahoj,vazim 65kg a merim 172cm,jsem tlusta? tuk se mi usazuje na dolni casti beder a na kolenou,jak se toho mam zbavit? diky predem za odpoved

MilkaKK 25. 2. 2006 | 21:28

Měla jsem problémy s příjmem potravy, ale bohužel už jím normílně..( Jak mám zase přestat jíst nebo zase začít zvracet? Poradíte

jehne 23. 2. 2006 | 18:21

letnička: není to tak jednoduché jak to vypadá, Vaše dcera má štěstí, že si jí máma všimla!Mě si nevšimli....někdy to je třeba vina rodičů i když ne úmyslně!Stejně jako drogy, alkohol, všechno je to podobné, anorektičky jsou závislé na pocitu, že jíst nesmí.....někdy je chyba ve společnosti a někdy v rodině.....nemyslím si, že by něměly koníčky, jen na ně prostě nemají sílu a náladu.Mě kdyby máma vlepila facku a nekoupila jídlo, tak je mi to upřímně jedno a nezačnu jíst!Někdo je jiný.....

martásek 22. 2. 2006 | 19:40

Jako ty obrázky vypadají děsivě,ale jako jsem to riziko i přesto schopna podstoupit,chci proto poradit ,jak mám zhubnout???3x týdně chodím na spinning vážím 69,5kg ,měřím 168 cm a mám 18 let??Nikdo se mi sice nkvůli váze neposmívá,ale já se cítím divně ,protože jsem skoro nejtlustější ze třídy((Dokonce i moje mamka je hubenější -165cm-51kg a já si vedle ní připadám tak blbě a nemůžu si půjčovat ani její oblečení, strašně mě to štve!!!Prosím pomozte mi,jsem asi závislá na jídlu a přejídám se-pak mám výčitky ale nezvradím!!!!Chci zhubnout 15kg a to co nejdříve!!!Možná,že si myslíte,že jsem úplně pitomá,ale já fakt nechcu být tlustá-poradte mi!!!!Předem dík!!!

letnička 18. 2. 2006 | 22:06

Tak nevím holky,ale osobně si myslím,že kdybych byla chlap,tak se ne vás nepodívám ani na ostrově je smutné,ženeumíte projevovat radost v ničem jiném než v tom jakou kdo dietu drží,Mno kdybste chodily více ven sportovat a nekoukaly na tu divočinu v telce,kdyby jste raději šly do fitka(nebo kamkoli) kde se cvičí,kdyby jste měly koníčka...bylo by toto téme minulost.
Jsem sice starší,ale mám dcery ve vašem věku a mohu vám říci,že ta starší se o tohle pokoušela jenže jááááá jsem jí dala takovou facku ,že padla vyloženě na hubu a nekupovala jsem domů nic ale vůbec nic.Když se mě ptala na jídlo já ji stroze řekla ( ty nejíš a já se stravuji v práci) proč bych měla šetřit maměco co končí v záchodě.
Lidi já tomu nevěřila,nikdomi to neporadil a přesto...holka se vzpamatovala dnes je fajn chodíme cvičit ale řeknu vám kdykoli bych jí dala tu onu facku kdyby znova začala

jehne 17. 2. 2006 | 14:43
jehne 17. 2. 2006 | 14:42
jehne 17. 2. 2006 | 14:39
jehne 17. 2. 2006 | 14:37
jehne 17. 2. 2006 | 14:34
jehne 17. 2. 2006 | 14:24
mamakos 14. 2. 2006 | 11:38
Šárka 13. 2. 2006 | 16:18

Ahoj Janko. Myslím si, že pokud hodinu denně sportuješ, tak to k udržení váhy úplně stačí i s takovým jídelníčkem. Možná to něco sladkého po večeři bych si už být Tebou nedávala a nechala si to na ráno, kdy má tělo šanci to spálit. Možná budeš ještě přibírat,ale určitě by bylo dobré se dostat alespoň na váhu 60 kilogramů a tu si zkoušet udržet. Tvé tělo myslím bude nejlépe vědět, jaká váha je pro něj optimální. Držím moc palce a máš můj obdiv.

Lindulinka 12. 2. 2006 | 14:43
Zoufalec 11. 2. 2006 | 21:08

HOJDA HOLKY AKLUCI.PORADTE MI JAK MAM ZHUBNOUT:MERIM159CM A VAZIM 50,5KG PORADTE MI A ODEPISTE MI PROSIM NA E-MAIL andrea92@centrum.cz MOCCCCCCCCC PROSIMMMM DEKUJI Vam

xAdi@seznam.cz 11. 2. 2006 | 21:03

HOLKY JESTE ,PROTOZE JA MAM ZE ZIVOTA PEKLO.JA JSEM BYLA TLUSTA ASI JSEM MERILA 150CM A POMALU VAZILA 60KG.V TU DOBU SE MI ZALIBIL JEDEN KLUK-MUSELA JSEM SE SEBOU NECO DELAT...TAK JSEM TYDEN NIC NEJEDELA A DOPADLO TO TAK ,ZE JSEM ZA TYDEN ZHUBLA 8KG A JESTE ASI JEDEN TYDEN JSEM PORAD SAMA OD SEBE HUBLA.pRISLA JSEM O VELKYCH PRAZDNINACH DO SKOLY A BYLA JSEM K NEPOZNANI.oPRAVDU SKORO NIKDOOOOO ME NEPOZNAL.a TAK SE TED LECIM A MAM VELKE POTIZE.MERIM 160CM A VAZIM 45KG.tAK SE NA TO VYBODNETE A VEMTE SI PONAUCENI.

Janka 11. 2. 2006 | 13:03

ahoj, ja bych potrebovala od vas vsech fakt radu, nejlip od normalni holky. Je mi 19 , merim 170 cm a prave jsem se fyzicky dolecila z anorexie a bulimie, vazim 53 kilo a chtela bych tak plus minus zustat, jenze nemam vubec predstavu, co to je- normalni jidelnicek.
ted jsem jedla nabiraci- rano 3 housky s necim, dopoledne smetanovej jogurt, sladkost, ovoce, obed normalne skolni i spolivkou, odpoledne- 2 rohliky s necim, vecere- normalne vareny jidlo, vecer jeste nejaka sladkost. Ted se chci hodit do normalu, ale ne nic redukcniho (!). Jestli se nekomu chce, fakt hodne mi pomuze, kdyz jsem hodi, co treba ji. Sportuju prumerne hodinu denne, rekreacne.

Šárka 8. 2. 2006 | 10:53

Lucie, pokud si nechceš rozhodit celý metabolismus, tak se do toho nepouštěj. Tvá váha je naprosto ideální, máš i lehkou podváhu. Podle mě u Tebe nemá smysl držet diety a už vůbec ne se cpát nějakými prášky. Nejspíš bys stejně nezhubla tam, kde potřebuješ. Pokud máš větší bříško, udělej denně 3 série sklapovaček po 15 opakováních, stejně tak sedy lehy doleva i doprava. Zabere Ti to maximálně 10 minut a nestojí to žádné peníze a hlavně Tě to nebude stát zdraví!!!Šárka

jehne 24. 1. 2006 | 20:01

Kam až Vás může dovést anorexie?Mě zatím až tak moc nepohltila jako ostatní holky, ale má mě ve svých rukou, jsem odporná na svou mámu, bratra i na přítele, neumím se bavit jako dřív, když někam jdeme tak jsem zoufalá, jak zakrýt ty moje špeky, nejraději jsem doma zavřená.Snažím se vyhnout lidem.Bojím se, že se mi budou smát, že jsem tlustá (176 cm, 54kg).Začala jsem se opíjet, až do padnutí, když nemůžu jíst tak piju alkohol.Vím, že je plný kalorií a pak je mi ze sebe zle.Když se najím něčeho, co mi chutná, tak se zpravidla přejím, pak jsem na sebe naštvaná a týrám se hlady, je to jako droga!Nejsem vychrtlá, jako ty holky na obrázku a už vím, že ani být nechci.Snažím se si pomoct sama, ale je to tak strašně těžké přesvědčit svou poškozenou mysl, že se najíst musím.Je to tak těžké.Bez výčitek, to zatím neumím a bude mi to trvat dlouho.Neumím o tom mluvit s nikým, jen psát.Nikdo to o mě neví, co se ve mě děje, máma možná tuší, když vidí moje modřiny od kostí a porce jídla, které si naberu na talíř.jenže chodím do práce a tady mě hlídat nemůže.Mám strach a nechci zemřít, ale nechci být tlustá NIKDY!Jak z tohohle začarovaného kruhu ven?Je to jen v mojí hlavě!

Peta 1. 1. 2006 | 14:21

Holky nechte toho!!!!zadny to ze jste tluste!pokud chcete zhubnout,tak jedine popstupne a zdrave!!já sem byla taky tak trochu silnejsi!a chtela jsem zhubnout a vedlo to k tomu ze kdyz jsem zhubla tak jsem byla mnohem hubenijsi.No lidi mi rikali at zacnu jest ze jsem jak spilek tak jem zacala a zase jsem ztloustla!!a moje segra to samy a potom sla do nemocnice!!!už vim jaky top je a radsi už nebudu hubnout aspon ne tak jak jsem to delala!!

Gabriela 30. 12. 2005 | 19:57

Ja bych chtěla vypadat klidne jako ta modelka na te druhe fotce.
Merim 172 a mam 60-65 kg,jak kdy.Rada bych mela,ale 55 kg.Kdyz jsem važila v 7 tride,ted je mi 18 let,vazila jsem 68 kg a rikala jsem si,ze chci zhubnout na 65 kg a ze mi to bude stacit,mela jsem 65 kg a chtela jsem 60 kg,mam 60 kg a chci 55 kg,jenze kdyz budu mit 55 kg budu chctit mit 50 kg a kdyz 50 kg,tak budu chctit jit zase niz a niz,to vim,ale i presto bych rada zhubla!!!!!!!
Az totiz budu mit 55 kg budu moci konecne nosit obleceni jake chci a chovat se taky jak bych chtela.MUJ ZIVOT JE JEDNA VELKA CHYBA :(!!

Niki 14. 12. 2005 | 13:59

zacala sem mit s jidlem problemy, prestala sem jist, i kdyz ne uplne,protoze me kontroluje mama, ale ja to pak stejne vyzvracim. porad si vahu hlidam a dost cvicim, ale za tejden sem zhubla asi jen dve kila..take zadna takova nemoc mi nehrozi, ze ne?

Avis 12. 11. 2005 | 19:01

Nechápu jak může bejt někdo tak blbej a chtit jen a jen hubnout..jezte normálně,nebo něco ne moc tučnýho,a pak se radši kopněte do zadku a začněte pořadně sportovat,to pak pudou kila dolu..Holky nebuďte krávy a přemejšlejte nad sebou. přece nejste tak vypatlany...!!!

Hanny 11. 11. 2005 | 17:43

Nesnášim holky,který chtěj za každou cenu vypadat hubeně.Něco vám poradím,radši žerte,dnešním kluci mají rádi pěkně tvarované dívky a ne s prominutím vychrtlé kozičky.

Jirka Blažek 7. 11. 2005 | 15:31
Liliana Vanková 7. 11. 2005 | 15:29
Monika 1. 11. 2005 | 15:14
Michalka 30. 8. 2005 | 16:14
001 6. 8. 2005 | 14:24
Andrea 6. 8. 2005 | 10:48
b1ff 8. 6. 2005 | 16:57
nobody 1. 6. 2005 | 13:17
Nikyy 27. 4. 2005 | 16:16
BublinkaM 5. 4. 2005 | 13:49
Dabell 5. 4. 2005 | 11:16
yvetta 4. 4. 2005 | 22:59
kulisek 24. 3. 2005 | 19:09

Rozhodně poučné obrázky... jenom škoda, že se na ně nikdo z těch, kteří vysedávají na Já dietách a pod. ani nekouknou...<:e108>

yvetta 8. 2. 2005 | 19:19
Káťa 2. 2. 2005 | 18:22

b1ff:A jak "udělali" ve Photoshopu na té fotce ty ruce ty chytrej?
Měla jsem takhlew hubenou spolupracovnici. Je to pět let a ještě z toho není venku. (Už pět let je v invalidním důchodu...)

Bau 28. 1. 2005 | 00:38

Thea:
Seš blbá, anorexie je na hovno... Jenže až si to uvědomíš, může už bejt pozdě, tak se zkus zamyslet......Nechtěla sem tě urazit, ale jen ti pomoct.. Aspoň trochu!

b1ff 3. 1. 2005 | 14:36
Standa 3. 1. 2005 | 11:38
Radulka 11. 10. 2004 | 21:01

Eliško!
Přestaň blbnout,ty nejsi tlustá a ty to víš! Máš dítě který tě potřebuje,chce se s tebou smát,hrát si,krestlit a ne se dívat ja stojíš ubrečená u váhy a celý den žvejkáš jen jednu mrkev.Když už to vzdáváš kvůli sobě tak to nevzávej kvůli tvýmu synovi.To dítě pozná jak se cítíš a i když se to nezdá ono vycítí že jsi ve stresu nebo v napětí a bude si myslet že to tak je v pořádku a tím narušíš psychiku i jemu a to určitě nechceš. Navíc on je na tobě závislej,věří ti a tak mu to oplať.A´t z toho života taky něco má a ne jen starost o mámu. Doufám že budeš brzo v pohodě.

BARBARA 6. 10. 2004 | 13:12

Pro Yvettu, ahoj zdravim vas vsechny a taky tebe Yvetto, ja mela stejy problem, ano je to mozne bylo mi cti, kdyz mi rikali jak jsem hubena a jestli nepotrebuji pomoc, citila jsem se dobre a stredem pozornosti, ja mela anorexii , zacala v patnacti a presla po dvou letech na bulimii, a ta trvala taky dva roky, je mi 21 let a nemuzu rict ze jsem z toho venku, psychika zustane narusena. Jen ti chci rict, ze se mi libylo byt hubena do urcite doby, pak jsem chtela z toho ven, chtela jsem pomoc a najednou jsem byla uplne sama, kam vsichni zmizeli????

Šušu 18. 9. 2004 | 17:12
Thea 18. 9. 2004 | 15:53

anorexie je o.k.
je to jen o tom zřeknout se té odporné narůstající , nadměrné fyzičnosti, která akorát utápí ducha v mastnotě a sladkostech

Posel 1. 8. 2004 | 16:50

To je hrozný,kam až to může dovést?Až do hrobu??? Holky neblbněte,vždyt je daleko hezčí mít zadeček a tak aby vás chlap mohl za co chytit.

Bau 30. 7. 2004 | 17:01

HMmmmmmmmmmmmmmmm, s anorexií mam svý zkušenosti.
Začalo to v 15 letech, kdy sem se vážně rozhodle, že sem tlustá. Přestala sem jenom večeřet a váha šla dolu -tralala myslela sem si. Měla sem na začátku 65 kg při vejšce 165 cm. Jenže pak už to hubnutí nešlo zastavit.
Já sem ale byla nějakej zvláštní případ - nepřipadala sem si čim dál víc tlustá, ja sem věděla, že vypadám jak z koncentráku, jenom mi prostě nešlo jíst. A to sem pak začala to brát vážně - snídaně, svačina, voběd, svačina, večeře a stejně sem přes tohle všechno eště zhubla. No prostě a jednoduše sem v 15 letech (za rok a kousek) měla o 15 kilo míň - fakt úžasnejch 40 kilo. Byla sem vyzáblá jak kostra (možná se vám to podle těch kil až tak strašný nezdá, ale mam po mamce těžký už jenom kosti, takže na mě je to vážně málo).
Sama sem si nepomohla až mě naši dostali k psychiatričce, Strašně sem tam nechtěla - ale holkz radim vám dobře - je to JEDINÁ MOŽNOST JAK SE VYLÉČIT ! SAMY SI NEPOMŮŽETE! Jenom díky tomu, že mi ta doktorka vyhrožovala, že jestli příště až přídu budu vážit míň, tak si mě tam nechá, sem přibrala......
Šlo to takle asi 4 měsíce, pak sem se dostala na 50 kg a přestal tam chodit, protože sem už přibírala sama. Teď mam opět svejch 65 kg a je mi DOBŘE! TAKŽE HOLKY PROSIMVÁS NEBLBNĚTE A ZAJDĚTE K DOKTORCE ! VIM, ŽE SE VÁM NECHCE (mě se taky nechtělo, a jak) ALE JE TO JEDINÁ POMOC!!!!!!!!!!

šušu 29. 7. 2004 | 21:07

anorexie je vážně hrozná nemoc a nikkomu ji nepřeju,stačí pár kil dolu a uz to začně a nejde s tím skončit zkuste radši zdravjejší způsob hubnutí,hodně zeleniny ovoce ne moc cukrů a slaný chipsy a tak,hodně sportu,třeba kolo,a dobrej je taky florball,nutí vás to běhat za tím míčkem takže váha jde celkem dolů nebo aspoň ne nahoru a navíc je u toho sranda fakt to zkuste

Luciasek 29. 7. 2004 | 08:33
Kocicka 29. 7. 2004 | 01:59

barbie: já mám kamarádku, ta vždycky strašně podléhá vlivu partnera, s kterým zrovna je. Měla kluka, byl zapřísáhlý vegan (ona má masíčko moc ráda), tak byla taky. On byl hubený až vychrtlý a řekl jí, že by se mu líbilo, kdyby byla také hubená (je holka krev a mlíko, vážila asi 65 kilo). Během necelého roku vyhubla na 48 kg. Když za mnou jednou přijela na návštěvu, zděsila jsem se jí. Nic nejedla, jen tolik, aby nezemřela hlady. <:e55> Ale příběh má (relativně) dobrý konec: s chlapem se rozešla a našla si nového, který nemiluje nic tolik jako dobře propečený řízeček nebo krkovičku <:e20> Takže teď se holka tláská svým milovaným uherákem a spokojeně si zase přibírá na svou původní váhu (neboť tomu novému se vychrtliny nelíbí).Tak tomu říkám absolutní splynutí s partnerem! <:e47><:e47> <:e55>

barbie* 28. 7. 2004 | 19:46

Pak se holky praštěný divíte, že nemůžete otěhotnět.
To bych ráda věděla, jestli by přítel byl taky ochoten hubnout, jen aby se ti líbil.

Kocicka 28. 7. 2004 | 15:51

Elen: No, takhle si většinou připadají ženy, které jsou opravdu anorektičky, ne? Čím víc hubnou, tím tlustší se cítí? <:e7>

Elen 28. 7. 2004 | 15:24

Ahojky jsem tu dnes poprve ale musim řict že nejsem tak uplne anorekticka ale diety drzim skoro furt potýkám se s tím už od dětství a jako každá bych se chtěla libit mam partnera kterému se libí hubené typy a to mě motivuje ještě víc. Mám 173cm/63kg čím dál hubnu tak si snad připadam pořád tlustší je to možný?

PETRA ZLATNIKOVOU 9. 3. 2004 | 14:59
Jana Sladká 29. 10. 2002 | 20:55

Nabízíme pomoc všem, kteří trpí poruchami příjmu potravy.
Podívejte se na :
www.anabell.czHodně štěstí a mnoho radosti
Jana Sladká-Ševčíková
předsedkyně Anabell - pro nemocné anorexií a bulimií

28. 10. 2002 | 15:58
Hanka 27. 10. 2002 | 16:20

To ELIŠKA: souhlasím s tím, že prášky jsou na nic, taky mi moc nepomáhaly (když už jsem byla doma, v nemocnici popravdě docela bodly). Eliško, já se v tomto kole točím kolem 4 let a taky přestávám ztrácet neději. Ale přece někoho máš, kdo ti bude oporou, co třeba tvůj syn? Když to tak vezmeš, je to "zázrak" Nechci se ti do toho míchat, ale tvůj manžel o tom přece musí vědět, když spolu žijete, mluvíte... Pokud nemáš čas docházet k doktorovi, měl by tě on podpořit. Zkus s ním o tom promluvit. I když je pravda, že chlapi se na tento problém dívají úplně jinak a jinak ho cítí. Někteří neví, jak se s tím vyrovnat, takže to trošičku zlehčují, jiní nad tím radši nepřemýšlí a dělají, že je jim to jedno, ale jedno jim to NENÍ-jen si neví rady.
ELIŠKO, přeju ti moc moc moc štěstí a síly.

Hanka 27. 10. 2002 | 16:13

Už jsem tady dlouho nebyla.
MILENO Z TORONTA: chápu, že tě štve, když tě nazývají anorektičkou, ale uvědom si, že každá holka nemá "štěstí" jako ty(rychlej metabolismus). Někdo holt nad sebou musí pracovat a občas to zkončí u anorexie. Je to k ´politování, ale nenávidím lidi, kteří to odsuzujou! Já měla taky anorexii a ještě se v tom plácám. Beru, že každej má svůj vlastní názor a má na něj právo, ale než si ten dotyčnej názor udělá, měl by věci aspoň trochu rozumnět, popř, něco o ní vědět. SAKARA, anorexie a bulimie začínají být civilizačními nemocemi, procenta se zvyšují. Taky odsuzujete někoho, kdo dostal např.Aids? Nemá to s anorexií nic společnýho, beru, ale nevím, jak jinak to přirovnat.

Vaclav kocka 22. 8. 2002 | 22:49

ja <:e82><:e82>jsem <:e74>tlustí jak prase a je me to jedno a ma yena je take tlusta jak čuník ale té to vadí má 20kg navíc tak jí poradte

Vaclav 22. 8. 2002 | 22:40
Šušu 20. 8. 2002 | 21:02

Tak tohle znám taky, při výšce 168 cm vážím 48 kg, upozorňuji ale, že nejsem kostřička, prostě takovouto droboučkou postavu máme v rodě. A co jsem si musela vytrpět od zakomplexovaných tlustých ... to se ani nedá popsat. Tak, a teď si jdu na noc dát ještě bramboráčky a mám jistotu, že stejně nepřiberu ani deko...

Milena z Toronta 14. 8. 2002 | 11:58

Anorexie?? Tak ja vam neco povim. S vahou jsem nikdy problemy nemela. Vzycky jsem mela tak 50 - 52 kg k 164 cm. Nemocna jsem se nikdy necitila a jidla jim pravidelne. Zivotospravu mam zcela v poradku a holky me stejne i presto nazyvaji Anorexickou. To me doriza nejvic. Jenom kvuli tomu ze mam rychly metabolismus (stejne jako muj bratr) a muzu si jist co chci, kdy chci a nepriberu ani gram tak kvuli tomu musim neustale poslouchat ty kydy a podvizive nebo anorexii. Jdete s tim dohaje. Ta ktera ma komplex at radsi zacne sportovat, zit aktivneji nebo zacne jist plnohodnotnou stravu.

jimmy 24. 7. 2002 | 07:59

Stale nechapem, preco mate zienky zlate problemy s hmotnostou. Som tu v Canade a tu je to kazdemu jedno ako vyzera. Hlavne aby vedel zit a pohybovat sa, aby uniesol svoje telo-ci uz "suche" alebo "mastnejsie". Podla mna netreba chodit do posilovne, netreba chodit na plavaren, netreba robit nic, pokial to mas robit len k voli postave. Rob co ta bavi, zmen myslenie a hlavne najdi novych kamaratov a zacni zit. venuj sa niecomu inemu ako svojmu telu...Drzim ti palce..

Pavlínka 18. 7. 2002 | 13:06

Eliško avšechny holky co chcete zhubnout.ten recept je vážně jednoduchý:3x týdně fitko po hodině a půl do toho popř. nějaký aerobic nebo plavání.Do jídelníčku přidat zeleninku,omezit sladké a já vám fakt ručím za to že půjde dolů!!!A navíc,postavu budete mít krásně pevnoua vypracovanou.Věřte mi, vím o čem mluvím já jsem si to prošla.dejte tomu 3 měsíce a uvidíte.Pak napište jestli to zabralo!Držím palce!<:e77>

Katcha 28. 6. 2002 | 18:29

Eliško!!!
Nesmíš se vzdávat, říkat si že už nikdy nebudeš normální. To Tě akorát odradí od snahy něco se svým problémem udělat. Asi je to moc těžké, ale když to nedokážeš kvůli sobě tak snad kvůli svému chlapečkovi. Já s takovými problémy nemám žádnou zkušenost (naštěstí), ale Tvůj vzkaz je moc naléhavý tak bych Tě chtěla aspoň trošku povzbudit.
Píšeš že Ti pomáhala ambulantní léčba ale teď to nestíháš. Zkus se podívat na ty stránky co o nich píše Jan Kulhánek. Třeba by Ti pomohlo něco podobného po internetu.
Moc Ti držím palce a určitě zase napiš, protože sdělená starost - poloviční starost!<:e82>

Eliška 28. 6. 2002 | 11:52

Tak tohle ja dobře znám.V 15-ti to začalo.Proklínám den,kdy jsem začala vůbec držet dietu.V 19-ti při stravě jedna mrkev denně,jsem jakýmsi zázrakem otěhotněla.Dítě mělo podváhu,ale žije a je to zdravej tříletej klučina. Ale já jsem připbrala a dne,3 roky po porodu se nemůžu smířit se svou postavou.Plácám se v tom jak se dá.Ničí mi to život a to komplet se vším všudy.Už nedokážu normálně jíst,jím bud málo nebo hodně. Je mi požád špatně. Deprese jsou na denním pořádku.Manžel si mě absolutně nevšímá,je mu to jedno.Nesnáším se.Chci z toho začarovaného kruhu ven,prosím!!Pomůže mi někdo?Asi už nebudu nikdy tak krásně hubená a už nebudu nikdy normální.Nejradši bych někdy skoncovala se životem, ale mam tu syna a ten mě tu ještě drží.Je mi úzku.Tak zase někdy,lidičky.Mějte se fain a nenechte si zkazit život jakoukoliv závislostí.PS:vyzkoušela jsem ambulantní lečbu u psychologa,docela to pomahalo,ale dnes s dítětem a zaměstnáním nemam čas jezdit do vzdáleného města na terapie.Prášky jsou na nic,po nich jsem byla akorát zblblá,ale to v hlavě mi stejně nesrovnalo,tak jak to má být.PAPA

Evča 20. 6. 2002 | 12:45

<:e19> Ahoj, ty stranky o anorexii a bulimii vypadaji fakt dobre - doporucuju aspon nakouknout. S tim, ze muze jedna blba dieta staci na propuknuti souhlasim, ale je to asi slozitejsi.

Jan Kulhánek 20. 6. 2002 | 12:41

Zdravím vás, chctěl bych upozornit na nové specializované stránky pro všechny, kteří mají něco společného s anorexií nebo bulimií. Najdete je na adrese pppinfo.zde.cz (http://pppinfo.zde.cz nebo anorexie.zde.cz nebo bulimie.zde.cz - co se bude lépe pamatovat...) Jde nam o to, aby nové stránky nepodávaly jen informace, ale aby byly prostorem pro vás, kterých se problém nějak týká. Uvítáme jakýkoliv komentář, názor, dojem na mail. adresu pppinfo@seznam.cz. <:e73>

Taky jedna 16. 6. 2002 | 23:14

Ahoj, prošla jsem si anorexií...zhubla jsem 20 kilo za 3 měsíce a nějakou dobu byla šňastná,protože jsem byla hubená.....pak ale přišlo období, kdy jsem začala jíst víc a víc a víc a přibrala jsem 15 kilo....nesmířím se s tím, jak teď vypadám...takže zase skoro nejím a kila mizí......a anorexií si procházím znovu.
Holky, jedna dieta vám může nastartovat tohle šílený peklo....zrovna tak, jako se to stalo mě. A nemusí se za tím skrývat žádný jiný problém....jen těch pár kil navíc.

Yvetta 13. 6. 2002 | 14:03

Tak si tady tak procitam vsechny prispevky a rozhodla jsem se,ze vam napisu taky.Je mi patnact let,měřím 176cm a s mojí váhou je to všelijaký.Dneska ráno jsem vážila 51 kg.Ted je jedny hodina a od rána jsem měla dva krajíčky chleba a ani nemám moc hlad.Není jednoho dne,aby mi nškdo nezapomenul připomenot,jak jsem hubená.Nejvíc mě fascinujou moje ruce.Připadaj mi strašně dlouhý a hubený.Ale když někdo má připomínky k mé váze,víte že mě to docela těší.Těší mě,že si mě někdo všímá,že se o mě bojí...Já vím že je to asi blbost ale je to tak.

Josefína 30. 5. 2002 | 21:02

Holky, jak jste mohli dopustit, aby vás rklama a reklamní iluze typu "Když budu mít 5é kg, budu šňastná jako modelky" takhle ovlivnila a zničila vám život?? Proboha, každý muž má přece v genech zakódovanou přirozenou touhu po dobře rostlé, plodné ženě. Vypadá snad vychrtlina plodně?

Alex 26. 5. 2002 | 12:39

Ahoj to znam, placam se v tom uz tri roky. Zacalo to jednou na začátku jara. Zhubnula jsem 12 kg tzn. ze 177cm/63kg na 177cm/51kg. Přes zimu asi 4 kg nahoru, střídání bulimie a tvrdých diet a s nástupem oteplení(duben) opět nejím a váha pomalu klesá. A to se střídá tři roky. Neblbněte holky, je to hrozné. Tři roky nemyslím na nic jiného než na jídlo. A nevím jak z toho ven. Na léčení nechci, protože bych se asi nedokázala smířit se zvýšením váhy, ale vím, že jednou to skončit musí. Snad k tomu najdu brzy sílu.

filiana 21. 5. 2002 | 19:45
XX 5. 4. 2002 | 21:56
Hanka 31. 3. 2002 | 18:33

Čímane, ty o tom víš něco víc?
Já ale myslím, že ještě v jistém stadiu otěhotnět můžou. Protože pokud berou prášky, aby mohly menstruovat..... I když je fakt, že všechny orgány se zmenšují, tudíž i děloha atd.

Číman 22. 3. 2002 | 15:18

Tak Hanko, jeden mužský! hlas: Je to tak. Není to náladovost, roli asi hrají genetické vlohy, hlavně asi typ osobnosti, výchova možná míň. "Mentálky" mívají zkreslené vnímání sebe samých, začíná to nenápadně, často jako zástupný problém, postupem času se z toho ale muže vyvinout problém, který je nad síly dotyčné. Když si to uvědomí dobře, často tomu ale tak není. Kdo má takový problém, měl by se obrátit na někoho kdo už má zkušenosti v léčbě a ne se trápi sám. Konkretně se tomuto problému věnuje doc. Kocourková z motolské nemocnice.
Takže- ženský, jezte, aň se mame na co dívat, sakra, dyň ty křehule ani neotěhotní!!!

Hanka 2. 3. 2002 | 15:02

V : jestli patříš k mužské populaci, tak to smekám. Hodně člénů této populace - prostě chlapi to nechápou.
A jeden dodatek: psychologa buď vyhledají rodiče a ta holka tam jde s donucením, nebo až je ona sama na dně a konečně si uvědomí, že "něco " není pořádku. Je možná to ze začátku zvládnout sám, ale je velká pravděbodobnost, že se TO vrátí. I když to tam hrozí pořád...
Ale chtěla bych slyšet názor nějakýho kluka nebo muže, takže dotoho, pánové.....

Hanka 2. 3. 2002 | 14:58

BEKY: díky, jsem celkem v pohodě. Momentálně. U nás se střídají doslova depky, krize a pohodový dny. Snad proto si hodně lidí myslí, že jsme náladové(možná třošičku).

V. 1. 3. 2002 | 14:30

Myslím, že nejdůležitější je pochopit ,že jde o vážnou nemoc a je třeba vyhledat odbornou pomoc.Největší blud je se domnívat, že to zvládnu sama!! To se podaří tak jedné ze sta a možná ani to . Tak děvčata do toho.Mužská část lidstva vám drží palečky!!!<:e21>

Hanka 28. 2. 2002 | 23:00

EFKA: já to v dělala taky. Jenže ty holky se k tomu musely dobrovolně odhodlat. A stojí to přemáhání. Bohužel, ale je to na desítky centimetrů. Můžete odsuzovat to, jak se anorektičky vidí, ale ony za to svým způsobem nemůžou. Chci poděkovat všem, kdo se o tentro problém aspoň trošku zajímá a snaží se to všechno pochopit. To děkuju za všechny, co si tímto problémem prochází nebo prošly.

Efka 28. 2. 2002 | 17:51

To je hruza... jak se nekdo sam sobe muze takhle libit!
Cetla jsem nejaky clanek, kde delali takovy pokus, ze anorekticky mely na zed nakreslit samy sebe, jak se vidi v zivotni velikosti... a ty kostricky se nakreslily jako tluste a obezni postavy!!! Ppak jim rekli, at se postavi ke zdi a obkreslili je pres tu jejich kresbu, a ty rozdily mezi tema dvema carama delaly i desitky! centimetru!!!

Beky 28. 2. 2002 | 12:23

To Lvice: Já jsem si pro jistotu pořídila kokříka.Jsem na tom stejně..napřed Barča, pak vodítko a pak já s nohama ve vzduchu.<:e47><:e47><:e47>

Beky 28. 2. 2002 | 12:22

Ne Hani,není hezká ani jedna.A řekl by ti to každý mužský,který by je viděl.Není na nich nic ženského,a to je třeba mít nejen kvůli chlapům<:e47>, ale i kvůli budoucím dětičkám.Nezáviď jim a měj se ráda i s chlebem a kusem masa v žaludku.Držím palce.Moc.<:e73>A Lvice má pravdu..je hezčí tělíčko pevné od sportu, než vychrtlé od hladovění.

Lvice 27. 2. 2002 | 09:10

To Beky: Tak tohle znám, máme ho doma taky <:e20>.Jenže teď už mu je devět a je línější než já .....<:e20><:e20>

Lvice 27. 2. 2002 | 09:07

To Hanka: no to snad nemyslíš vážně!!!!! Proboha, takováhle vychrtlá příšerka!!!!! Koukej jíst, tohle se mužům vůbec nelíbí! Já mám 7 kg navíc a raději budu oplácaná než tohle!!!! A navíc se dá hubnutí řešit jinak než tím, že nebudu jíst!! Chodím 3xtýdně do posilovny, tvaruju si postavu a ještě se pak cítím báječně !!! Hani, prosím tě dávej na sebe pozor a nedovol, abys znovu takhle vypadala. Moc ti držím palce!!!!

Hanka 26. 2. 2002 | 22:01

Možná se někomu bude zdát vyloženě nechutný, to co napíšu, ale mě se ta holka na prvním obrázku líbí, myslím její postavu. Ale ve skutečnosti by to vypadalo asi děsně. Ta druhá už ne, jelikož jsem takhle vypadala kdysi já. I když oboum bohužel závidím. A teď mi můžete nadat, asi to potřebuju :)

Hana 24. 2. 2002 | 08:12

Ahoj Klaro, mi je pres 30 a mam obcas problem se odhodlat a jit a jit. Verim, ze i ja budu mit po 50. problemy {ne-li drive}. Nicmene Ti fandim.

Ketka 20. 2. 2002 | 11:29
Hanka 18. 2. 2002 | 23:34

KETKO souhlasím. Ta cesta je opravdu hodně namáhavá a dlouhá. Nejhorší je, pokud se ztratí naděje a síla....Vydržet být v "pořádku" je těžší než si kdo myslí. Je to hned to druhé nejtěžší po tom, když se odhodlá ta dotyčná jíst a snad dobrovolně přibrat.

Beky 18. 2. 2002 | 15:16

Můžu vřele doporučit,pořiďte si bígla.Mamina za půl roku zhubla 8 kilo(160cm/65) kg.. v současné době 57 kg.Protože je pes útěkář, tak ho nemůže pustit z vodítka tak napřed letí pes a pak vlaje mamča.A ta kondička<:e47><:e47><:e47> Ale ten popsaný problém výše, ten je přímo děsivý.

Ketka 18. 2. 2002 | 12:42

Chození je určitě fajn, protože se dá provozovat opravdu do vysokého věku a nevadí při něm nadváha. Hodně známých lidí (herečky to často prohlašují) jí prostě jen polovinu obvyklé porce resp. toho, na co by skutečně měly chuň. To mi přijde rozumné řešení omezení příjmu kalorií, minimálně to nenabourá metabolismum, jako některé diety. Každopádně je dobré, když sem napíší také dívky/ženy s anorexií či bulimií, protože jen tak může člověk vidět obě strany mince. Prostě když se tělo úplně rozhodí, je cesta k nápravě vždycky dlouhá a náročná.

Klara 17. 2. 2002 | 07:18

Diky Hano. Kdyz jsem byla mlada, ten problem jsem nemela. jedla jsem a byla stihla.
ted po 50 uz to tak nefunguje. Ale to chozeni je fajn. :))))

Hana 17. 2. 2002 | 03:43

Pro Klaru:
Mimo tema, ale neda mi to, mela jsem podobny problem, spis jdu s vahou nahoru, navic mam problem se zady, takze oblibeny aerobic, ci beh sly stranou. Ale ted chudnu. Je to jednoduche. 6 dnu v tydnu chodim 3.5 km, a neni tydne, ze by mi vaha ukazala pribytek. Tak pokud mas moznost, jen chod. Neni to narocne a clovek se odreaguje.

Klara 16. 2. 2002 | 09:28

zacit jist je asi stejne tezke jako se v jidle omezovat. v
Vzdy si rikam, dne opravdu zacnu s dietou a jak prijde kolem 10 dopoledne, tak nevydrzim a jdu se najist. Pak zase, a zase a nezhubnu ani deko za cely rok. A tak to jde porad. Je to taky nemoc? Nedokazi si porucit, tedy dokazi, ale nevydrzim. Ale jak vidim, asi je to preci jenom zdravejsi se najist a mit 4 kila nadvahu, nezli ty zdravotni problemy.osobne si myslim, ze je to opravdu psychicka zalezitost, tedy hlavne.

Jitka 13. 2. 2002 | 15:10
11. 2. 2002 | 16:33

Ahoj, ja mam zkusenost, ze clovek musi vystridat spoustu psychologu, prip. psychiatru, nez narazi na nekoho, s kym to ma skutecne smysl. Myslela, jsem, jestli Hana treba nenavstevuje nejakou klasickou skupinovku, nebo jestli ma nejake zkusenosti s behavioralni terapii, s psychoanalyzou (i kdyz na tu treba ja moc neverim), nebo s necim alternativnejsim...

Trinity 11. 2. 2002 | 10:29

Ahoj holky, vůbec vám tedy nezávidím. Sice nejsem anorektička ani bulimička, ale v pubertě jsem taky měla trochu problémy s váhou (tedy myslela jsem si to já) a doteď mám vztah s jídlem nevyrovnaný, takže trochu chápu co prožíváte. Říkáte, že psycholog vám moc nepomáhá. Anorexie i bulimie je hlavně psychická nemoc. Co kdybyste vyzkoušeli kyneziologii. Nevím o této metodě víc, než to, že odbourává psychologické bloky v těle. Sice to není levná záležitost, ale určitě to stojí za to.

vm 9. 2. 2002 | 21:25

čauky Hani, tak zase píšu....mně je 21 pryč a jak už jsem tam všem(!) psala, je to hrůza...taky mám na mailu celé jméno, ale kvůli tobě si založím nový. mekina@seznam.cz. Právě vznikl. Tak se určitě ozvi. Zatím

Hanka 9. 2. 2002 | 18:30
Hanka 9. 2. 2002 | 18:27

Lidi, diky všem za podporu. KIKO: chodím pořád k psychologovi. Už jsem tam jezdívala 1x za 2 měsíce, ale teď tam jezdím 1x za 3 týdny. Taky mám chodit na skupinu - tam je víc holek s tímto problémem, ale nějak mi to nevychází se školou. A taky když tam příjdou nový holky, tak mě stahujou, takže tam nejezdím moc často. Samozřejmě, pomoct se jim musí, takže pokud je to tak, že mi to nedělá dobře, tak tam radši nebudu jezdit já. Ale podle mě ten psycholog je na nic, protože tam mluvíme stejně o ničem, akorát mi hlídá váhu a naši jsou spokojení.VM: něco jim se ještě můžem přihodit, ne? Já mám na mailu celý jméno, takže se mi ho tady nechce obvzlášň zveřejňovat. Ale jestli máš nějakou adresu, tak mi ji sem napiš a já se ti na 100% ozvu. Sice jsi sem psala (myslím) poprvý, ale už když jsem ti odpovídala, tak jsem to chtěla nevrhnout.
Taky bych ti něco poradila, jestli dovolíš. No, ale nevím přesně jak to s tebou je. Mě šlo přestat s bulimií vcelku dobře. Ze 3 zvracení denně jsem to omezila na 1 na den a pak 1 za týden a pak to nějak přešlo. Ale u mě je to jiný, takže tím se neřiď.
Ty, co byly se mnou v nemocnici, si to jídlo psaly. Já teda taky, ale jinak. Vím, že pořád mluvím o té nemocnici, ale na mě to zanechalo šrám a nejvíc zkušeností jako tak mám odtamtud. Po čase, když už dokázaly nezvracet, si musely na stůl k sobě položit něco sladkýho a nesníst to. Ale k tomu došla jenom 1 z 5, co tam byly. Ostatní to vzdaly. Bohužel, ale je to tak. Je to děsně těžký, tohle jsem vlastně zkusila i já. Jenže mě se to povedlo "díky" očím anorexie. Ale opravdu DÍKY anorexii, jinak bych to nevydržela.
Já mám psychologa v Olomouci. Není zas tak špatná, mám pocit, že ve svým oboru se vyzná. Ale pořád mám názor, že je to celkem na nic, protože to, že aspoň snídám a o víkendu trochu poobědvám si držím sama z vlastní vůle. I když trochu strachu tam je taky. Nemíním opět prožívat peklo s našema a nemíním skončit v nemocnici. Sice mi 18 je, ale poslat mě tam ještě můžou. Aby nemohli, musím těch 18 dovršit, čili do dne mých 19 narozenin. Mám holt smůlu, no. Kdybych shodila ještě 1,5kg, tak tam jdu zpátky. Naši jsou prostě vymatlaní a nepochopí, že mi to nepomůže....

vm 9. 2. 2002 | 17:24
vm 9. 2. 2002 | 17:11

To Hanka: Hani, jsem moc ráda, že jsi napsala...myslím, že přesně vím, čím procházíš....Myslím ale, že pokud už jsi se dostala do stadia, kdy jsi začala jíst, že bys měla....no, když si to po sobě přečtu...je to pěkná hloupost. Já sama "začínala" normálně jíst nejsmín tisíckrát...
Moc ráda bych Ti něco duchaplného poradila, aby Ti to dodalo odvahu, ale kdybych věděla co, tak jsem to už dávno řekla i sobě...
...zrovna zase jím...tak za chvíli půjdu..<:e1>
...já už si taky zvykla a jsem připravená na to, že brzo selžu...jsem hodně aktivní člověk, ale moje tělo to jenom ze snídaní nezvládá...(snídaně je to jediný co umím sníst bez pocitu viny). No uvidíme.
Taky jsem se chtěla zeptat na toho odborníka, kde jsi byla. Já byla u 2 v Praze.No, když sem ještě napíšeš, tak by jsme si možná mohli vyměnit mail, ne? Nebo to necháme číst všem, aby o tom mohli polemizovat???Zatím pá všichni a držte se..

Kiko 9. 2. 2002 | 17:10
Hanka 9. 2. 2002 | 14:41

To VM: já tě plně chápu. Já měla (mám?) anorexii něco přes rok. Na svých 158cm jsem vážila 30,6kg. Do teď "normálně" nejím a už to je rok a půl. I s bulimií mám svý zkušenosti. Jednak se mnou v nemocnici na pokoji byly většinou bulimičky a jednak jsem se do toho na čas taky dostala. Když jsem přišla z nemocnice, tak naši na mě dělali nátlak ohledně jídla a já to prostě nevydržela, začala se přejídat, pak přišly výčitky a zvracení. Ze školy jsem se těšila na to, až se přejím a pak vyzvracím. Ale naštěstí jsem byla v tom stádiu, kdy jsem se CHTĚLA LÉČIT, tak se mi podařilo přestat. Začala jsem s tím měsíc po návratu domů a trvalo to 4 měsíce. S tebou se to nedá srovnávat, já vím. Ohledně anorexie jsem byla taky u hodně psychologů a pomohl mi až ten poslední. Teda z části. Tím, že mě šoupli a zavřeli do nemocnice, mi vzali taneční a tím já žila.
Vím, jaký to je, když už nemůžeš. Já si školu jenom odseděla, nedokázala jsem se na nic soustředit a byla mi tak strašná zima. Mnohdy mi na jaře nestačily večer 4 pořádný peřiny. Horečku jsem neměla. Byla doba, kdy jsem musela zůstat doma a neudržela jsem v ruce ani blbou tužku. Byla jsem ráda, že dýchám. Já tě "obdivuju", že to tak dlouho vydržíš, popravdě, já bych byla po 9 letech totálně na dně. I když to všechno přichází až s postupem času.
Momentálně na tom taky nejsem dobře. Opět jím jen jednou denně a to snídani. Přes týden kousek oběda, aby naši neměli podezření a ostatní dám psovi. Většina z vás nade mnou budete určitě kroutit hlavou, klepat si na čelo a myslet si:"Ta je blbá, už jednou se z toho dokázala dostat a začíná znovu." Totéž si myslím i já o sobě. Ale.... je to silnější, mnohem silnější než já. Hrozně moc jsem to chtěla zastavit a nejde mi to. Rok je dlouhá doba a prostě jsem jednou jedinkrát udělala botičku, malinkou a všechno to jde najednou ruku v ruce. A rychleji, než když to začalo poprvé.Půlroku se v tom plácám. Jednou se mi podařilo jíst 3x denně, ale den na to jsem neměla nic kromě jablka a 3-hodinového cvičení.Jediný, čemu jsem se zatím ubráníla je určitý stadium bulimie. Kolikrát jsem chtěla jít zvracet(ale ne z přejezení), ale možná ve mě trošku síly ještě zůstalo. Já už nevím, jak s tím mám bojovat a popravdě už ani nechci. Váha mi zase klesá, začínají mi opět padat vlasy a zima(chlad) je pro mě to nejhorší. A nejhorší na tom je to, že já si to uvědomuju, vím co to obnáší, ale mě se to začíná líbit.
Tak tady máte, co se honí bývalé anorektičce hlavou. Vlastně anorektičce.
KETKO: taky jsem měla ráda jídlo, tak si dávej pozor.

Ketka 8. 2. 2002 | 15:27

No víte, zrovna nedávno jsem shodou šňastných okolností zhubla asi tak 3-4 kila, což mě potěšilo, ale začínal se ozývat takový ten hlásek, "Co takhle ještě jedno kilečko dolů? No to bys byla ještě větší kočka a všichni by zírali." Strašně ráda jím, takže mi takové stavy bez nějakého patologického nastartování nejspíše nehrozí, ale nezačíná to snad většinou takhle? Každý se otřásá na fotkou vychrtlé dívky a nechápe, že ona to nevidí, ale takovou se přece nestala za týden... Asi je to nejdříve kilo ke kilu, (podobně jako u obezity), žaludek se stahuje, hůř tráví těžkou stravu, tak se přizpůsobíte, at tak to jde dál...

Lenka 8. 2. 2002 | 14:26
8. 2. 2002 | 11:30
vm 8. 2. 2002 | 01:25

Strašně moc se i líbí, jak se tu mezi sebou hádají většinou lidé, kteří nic takového na vlastní kůži nepoznali (samozřemě nemluvím o všech) a vyměnují si názory, které získali tím, že si něco přečetli, někoho takového znají nebo nějaký takový příběh zaslechli. Nepíšu to vůbec naštvaně spíš s úsměvem. Já sama jsem bulimička (už 9 let) a můžu vám říct, že to vůbec není easy se z toho dostat. Já už taky pomalu vnitřně odumírám...no, můžu říct, že vám všem co tu debatujete závidím..závidím vám to, že umíte normálně jíst. byla jsem u 3 "odborníků" a nic moc mi to nedalo...asi to chce opravdu hodně velkou vůli.
Taky mi můžete věřit, že je to spojeno částečně s rodinou. Je moc moc moc těžký žít s tím pocitem, že se nemůžete najíst, protože hned přiberte. Věřte mi. Já se přejím tak 2x až 3x denně a to je peněz...můj žaludek neumí trávit...úspěšně to před okolím tajím, ale nepůjde to věčně. Studuji a ztrácím sílu, neumím se soustředit déle než půl hodiny a jak nemám pořád něco v puse...je těžký pochopit...to prostě takhle nakoupíte jídlo na týden...a během hodiny ho spořádáte, no a během 10 až 15 minut je zase venku...
absolutně chápu všechny anorektičky, akorát já nemám tu sílu hladovět na 100% tak to řeším takhle...mám 164/46 a nevím jak dlouho to budu zvládat...pořád je mi zima, nedokážu milovat ani být milována. Neustále měním nálady a nesnesu se s lidma déle než 2 hodiny. Zrovna před chvílí jsem se přejedla a byla to vyzvracet. Když to tu tak od vás čtu...tak pokud někdoho znáte, at už bulimičku nebo anorektičku...snažte se jim porozumět, poslouchat je, o pomoc stát většinou stejně nebudou, ale budte jim po ruce, až budou úplně v ...protože až se do toho stádia dostanou, tak teprve tehdy si uvědomí, že sami vlastně moc chtějí být "normální" a začnou pro to něco dělat...S díky vm

Qlinda 7. 2. 2002 | 13:30

Divne je z te fotky samozrejme kazdemu,jiste se nenajde nikdo,komu by se ta divka libila. Jenomze ta dotycna si to vubec neuvedomuje. Je to samozrejme psychicka porucha. Mivaji to podle slov lekaru perfekcionistky,divky,ktere jsou dost ctizadostive a umi si organizovat zivot. Pekne to napsala Hanka,ze to neni vubec jednoduchy boj a ta postizena se nemuze tak docela jednoduse rozhodnout,ze uz zacne od zitrka jist,protoze vypada hrozne....

Kiko 7. 2. 2002 | 00:40

Ahoj Macho! No tak tim lip!!! Jsem rada, ze jsem se spletla. Nezapomen, ze Tve prispevky jsem cetla poprve v jakesi diskusi - uz nevim, ktera to byla -, kde jste s Pitrem rozzurovali dobela nektere citlivejsi ucastnice nejen svymi kontroverznimi nazory, ale take nabidkami erotickych sluzeb, vulgarnimi dialogy s jakymsi Soplem a Nexxem, nebo jak se jmenovali, a vubec s vami bylo velke povyrazeni. Mne to bavi, ale vadilo mi cist ty rozrusene odpovedi onech senzitivnich bytosti, ktere se kolikrat nechaly vytocit tak, ze psaly jeste sprostsi textiky nez vy, a cela diskuse byla v kopru. Takze proto jsem jim to napsala. - Ostatne dnes se napr. shodujeme: Me je z te divciny na fotce taky divne.

Hanka 6. 2. 2002 | 23:05

To Lida: souhlasím s Kikou. Není to jen příčina rodiny, je to jen jeden z důvodů. Je to vlastně všeobecně nespokojenost s něčím. Třeba Vaše dcera chtěla, aby si jí lidé více všímali. Mě je 18 a tímto problémem jsem si prošla. Co jsem tak sama zjistila, tak lidé nad 30 v tom hledají úplně něco jiného a nedokážou to pochopit. Netvrdím, že všichni. Za jejich dospívání tato nemoc nebyla v tak hojném počtu. Třeba já bych strašně ráda tento problém dokázala vysvětlit třeba jenom mým rodičům(je jim 40), ale oni nad vším, co ohledně anorexie řeknu, kroutí hlavou a prostě to nedokážou pochopit. I když teda otec se moc nesnaží. Ale nejhorší, co můžou rodiče udělat je to, že holce, která se léčí řeknou, že je to její chyba. Samozřejmě, svůj díl na tom nese, ale když bych to přirovnala, tak je to jako kdybyste vyčítali člověku, že dostal chřipku. I takto mi to doktorka říkala. Chřipka a anorexie je samozřejmě něco jiného a srovnávat se to nedá, ale jinak to zdravý člověk, který se tím nezabýva nepochopí. Tady jde hlavně o psychickou stránku. Často ani rodiče neví, nad čím jejich dítě přemýšlí nebo co jej hodně trápí.
S postupem času jsem zjistila, jak moc to rodiče trápilo a ještě teď trápí. Jenže v tu dobu jsem to prostě neviděla. A nevidí to žádná! Snad až si přizná co se děje, jinak ne. Taky nepochopíte, jak je to MOC MOC těžké začít znovu jíst a překonat ten strašný strach.... Musíte sama se sebou tak strašně bojovat a tím, že začnete to nekončí. Dáváte sama sobě obrovský rány. Musíte bojovat dál, rok, dva... Udržet se, aby vás to zase netáhlo zpátky. Když už se dostanete do nemocnice, jste tam na tom sami. Samozřejmě, že tam jsou psychologové, se kterými si můžete promluvit, ale bojovat prostě musíte začít sama. Tohle za Vás nikdo neudělá. A myslíte, že si tam holky navzájem nějak moc pomáhají? Omyl. Pár holek se tam navzájem drží a podporuje, ale pořád jede každá za sebe. Jste jen Vy a Vaše druhé já, které je v začátcích silnější a vyhrává. A trvá dlouho, než příjdete na to, jak své druhé já dostat aspoň pod kontrolu. Nechci to nějak dramatizovat, snažím se, aby to lidé chápali, ale asi mi to nejde.

Macho 6. 2. 2002 | 09:18

To Kiko: díky ti za můj psychologický profil. Vážně jsem se skvěle pobavil - jako vždy ostatně.
Zaujala mě obzvláště pasáž o mé inteligenci. Je to od tebe milé, že mi takhle lichotíš. V jednom se však mýlíš: já skutečně zastávám většinu názorů, které zde prezentuji. Samozřejmě, že se člověk vyvíjí a s tím mění i svůj pohled na některé věci, jimž postupem času proniká víc a víc pod kůži... To se ale netýká anorektiček. Jsou poskvrnou na tváři zdravého ženství. Je mi z nich k blití.

Jana 6. 2. 2002 | 03:12
Kiko 5. 2. 2002 | 21:10

Lido, tady ale nikdo netvrdil, ze si mysli, ze anorexie je vzdycky zapricinena rodinou! Jak jsme na toto tema diskutovaly s Katkou, tak jsem vysvetlila, ze jsem rodinne priciny uvedla jen jako JEDEN Z MNOHA faktoru. Psala jsem o tom proto, ze za prve se o teto moznosti zminovali odbornici u nas na skole pri prednaskach, jednak proto, ze z praxe znam par holek, u kterych to zrejme tak zafungovalo, a v neposledni rade proto, ze i na me se podepsaly negativni zkusenosti z detstvi a z dospivani. Nepripada mi, ze tady nekdo z nas toto tema zlehcoval. Je mi moc lito, ze Tvoje dcera ma problemy a drzim ji i Tobe palce, aby vse dobre dopadlo. To je jasne. Ale myslim, ze neni potreba reagovat na nazory druhych takhle emotivne, podsouvat jim to, co nikdy nenapsali a obvinovat je ze zlehcovani. To, ze jsme mlade a nemame nemocne dite, prece jeste neznamena, ze nas to nemuze zajimat, a ze se neumime vcitit do kuze druhych!

Qlinda 5. 2. 2002 | 12:35

To Lida: Mylis se,kdyz si myslis,ze tady jsou vsechny,co sem pisi mlade. Ja jsem napr. starsi nez ty a taky mam dceru,ktera mela nabeh na bulimii. Nakonec na to prisla sama (studovala na vysoke a ja jsem si vubec niceho nevsimla) a postupne se z toho dostala. Nebylo to lehke. Jeste horsi to ale bylo pak,kdyz se ji narodilo dite, kdyz bylo diteti asi pul roku,zacala trpet takovou neurozou,ze zacala zvracet a nemohla ani nic jist. V te dobe dokonce jetse kojila. Trvalo to moc dlouho nez se z toho dostala a bez leku a lekaru by se ji to urcite nepodarilo. Vim,tedy o cem mluvis,kdyz mas doma dceru s timto problemem. Taky jsme jednu dobu nevedeli,jestli se z toho vubec dostane a krome toho jsem se jeste starala o dite....

Lída 5. 2. 2002 | 09:47

Trochu mě udivuje, že si děláte z nějakého problému diskusní fórum, které se týká anorexie jen velmi okrajově(tedy ve většině případů). Já nepatřím mezi Vaši věkovou kategorii - je mi 43 let. Mám ovšem doma dceru, která touto nemocí trpí a Vaše tvrzení, že je to vina jejího okolí a rodiny není tak docela pravdivé. Dcera nebyla nikdy ani silná ostatně tak jako my všichni v rodině. Obezita se u nás nenosí díky vrozeným dispozicím. Podle psychologa je začátek nemoci většinou v tom, že se chce dívka nějak odlišit něco jako forma protestu.Rozhodně bych Vám nepřála ten hrozný strach, že Vám kvůli vlastní hlouposti dítě umírá před očima a Vy se na to můžete jen dívat protože pokud ona nechce, tak nic nenaděláte. Ale tohle pochopíte jen tehdy, až budete ve stejné situaci a půjde o Vaše dítě. Nechci tím zlechčovat otázku Vašeho věku i Vy jistě máte své problémy jak se zviditelnit a uplatnit v téhle hektické době a v mnohém to máte asi těžší než my,ale tohle není téma, které by se dalo brát na lehkou váhu stejně jako drogy a jiné civilizační nešváry dnešních dnů.

Qlinda 4. 2. 2002 | 16:05

Anorexie je opravdu nemoc,kdyz se to zvrhne. Jina vec ale je,ze modni tendence je byt spis vyhubly nez naopak. Vidime to ostatne dobre,kdyz se podivame na starsi filmy.
Tam nektere ty tanecnice by dnes vubec neobstaly,protoze by
byly povazovane za "moc tluste". Rekla bych,ze to nam zavarila
v 60tych letech Twiggy. Do te doby mely miss i modelky v prumeru
o par kilo navic oproti tem dnesnim. Kdyz se podivate na takovou Marilyn Monroe
ve filmu Nekdo to rad horke,dnesnimu idealu krasy moc
neodpovida. Myslim si,ze ale spousta chlapu by hned vymenila ty dnesni
anorekticke herecky za takovy kus!!

3. 2. 2002 | 23:33

Hele Kimmy, ještě se vrátím k co je normální. Píšeš, že je to všeobecně uznávané a přijímané. Ale to přece vůbec nemusí znamenat, že je věc naprosto běžná.chápeš o co mě a Kiko šlo. Vysvětlit zabedněným lidem, že pojem "normální" zobrazuje jen jejich osobní názor, ale s realitou nemusí mít nic společného. Pro mou babičku je nenormální ten kdo je homosexuál, pro většinu mladé populace je to normální.Už chápeš? To že to "normální" nikomu neubližuje můžeš být taky zavádějící....To že homosexuály považovaly za nenormální jim ubližovalo a přitom to bylo všeobecně uznávané....díky bohu už je to jinak.

Hanka 3. 2. 2002 | 22:25

Já myslím, že je to způsobeno opravdu tou kulturou. Jestli se podíváme kolem sebe a uvidíme silnějsí modelku, vlastně s přiměřenou váhou své výšce, nebo pop zpěvačku silnějsí postavy, bude to zázrak. I když už jsem si všimla jedné, Shakira. Nemá silnější postavu, jenom má prostě zadek a silnější stahna. Ale já mám trošku skreslenou realitu ohledně postavy, tak radši nic tvrdit nebudu.
Taky je docela těžký se z toho dostat. Jak po psychické stránce, tak vůči okolí. Hodně lidí anorektičky po léčení sledují. Třeba rodiče. Jakmile nemá jejich dítě na něco chuň (když už chuň má, protože ta se ztrácí taky), už za tím vidí problém a přesto třeba o nic nejde. Je to těžký asi pro všechny... Od té doby, co se tohle stane, je strach na obou stranách. Sice strach z trochu jiných důvodů, ale je tam a dlouho bude.

Kimmy 2. 2. 2002 | 19:54

Ja si myslim, ze anorexia ako socialny fenomen moze byt sposobena tak trochu aj vlivom kultury. A zahrnuje to aj **pop culture**. Vo **kulturne vyspelejsom** svete je moderne byt pekny a stihly, supermoderne sa obliekat, atd. Nemusi to byt nutne zle, ale iba odtial potial. Vsetko ma svoje hranice. Pretoze ludia postupne zacinaju povazovat krasu za dolezitejsiu ako spokojenost, respektive krasa je nutna preto aby mohol byt clovek spokojny a stastny. Ludia sa pozeraju na jedlo ako nieco, s coho sa tucnie (a to v koncenom dosledku konfliktuje s telesnou krasou - zakladom pre stastie, nie je tak?), a nie ako nieco, co je dolezite pre to, aby sme boli zdravi. Niekedy mi v tejto suvislosti pridu na um hladujuce deti z Afriky alebo inde na svete. Myslim si, ze oni vedia, ake je jedlo dolezite a ako by sa asi citili, keby mohli mat trebars na tyzden pristup k takemu vyberu jedal ako my. Kolkokrat clovek pride na to, co je dolezite az potom, ked to strati. Keby bolo v tejto spolocnosti zvykom brat jedlo ako dar Bozi (alebo pre tych, co su neveriaci ako dar prirody), asi tak ako to robili narody v minulosti, namiesto ratania ci ma tento kolac o pat kalorii menej alebo viac, pripadne STRACHOVANIA SA, ze ked toto ziem, nestucniem nahodou??????? (a vobec nemusi ist o kaloricku bombu), teda keby ludia mali zdravy vztah k jedlu... mozno by bolo aj menej pripadov anorexie, ako teraz je. Stare narody si vedeli jedlo vazit lebo oni si ho museli vynalozit pracou vlastnych ruk, a ak bola zla uroda, vedeli, ze ich moze cakat hladomor, a dobru urodu na jesen oslavovali. Vedeli, ze jedlo je potrebne k zivotu a tiez sa pred jedenim modlili. Zatial co teraz, ako som uz pisala, niekedy jedlo vyzera skoro ako hrozba. Tym nechcem povedat, ze ak je niekto naozaj az nezdravo obezny, tak ze by sa nemal snazit schudnut. Ale zo zdravotnych dovodov je to asi trochu ine ako na tlak spolocnosti v zaujme mody a krasy. Tak zatial asi tolko, caute.

Kimmy 2. 2. 2002 | 19:23

Sorry RukCuk, ale ja nezabudam, ja som iba prepnuta na **second mode**. A kazdy den chodim do skoly a tam musime pisat eseje... tak asi preto. Inac, o Kanade nepisem preto, lebo sa chcem chvastat, ale preto, ze to tak proste je, a ze mnoho skusenosti co mam su odtialto (napr. to o ritualovych kultoch sa dialo v Amerike tak je to asi nutne podotknut, lebo neviem ci sa nieco take dialo v Cechach a ak nie, asi by bolo nespravodlive to len tak napisat a niekto by si to mohlo zle vysvetlit). A nechce sa mi vzdy ked neviem prist na nejake slovenske slovo pozerat do slovnika. Tak cau.

RukCuk 2. 2. 2002 | 14:33

Spravne Hanko, proto kolem sebe vidim plno anorexicek a zadny tlusty. Kimmi, prestan uz s tou kanadou, ja ziju venku dvaacet let a cestine to neublizilo. Rika se, ti co nejvic zapominaji, vedi nejmin.

Hanka 2. 2. 2002 | 13:48

Většina lidí tuhle nemoc nechápe. Přemýšleli jste někdy nad tím PROČ?? Jak tady někdo psal, že se jedná hlavně o nespokojenost, není tak úplně pravda. Jedná se i o ostatní vlivy z okolí. Jestli např. bude někdo pořád holce tvrdit, že má tlustý stehna a velkou prdel a že by měla shodit, tak začne shazovat. A protože pořád slýchala kritiku a najednou ji všichni chválí a pak pokračuje dál a dál. A co třeba vliv rodinných vstahů?
Léčba v nemocnici je úspěšná tak 50 na 50. Jestli ta holka přibrat nechce, tak ji stejně po delší době pustí, protože nemá cenu, aby zabírala místo jiným, který se léčit chtějí. Je to sice hnusný, ale jinak se to udělat asi nedá. V nemocnicích je nedostatek míst. Pokud té holce je už 18, tak i když tam přijde dobrovolně, tak to tam nevydřží a podepíše revers. To je vlastně sebevražda, ale ona to v těch "brýlích anorexie" nevidí, vnímá to jako vysvobození. No, a ty, který tam strčili rodiče, to tam buď přetrpí, přiberou, aby je pustili a doma to začne nanovo.
Přemýšleli jste někdy, jak moc se tady v tom státě mluví o této nemoci? Dělá proto někdo něco? Je tady aspoň jedna opravdu pořádná nemocnice?? Ve srovnání s Anglií a Francií rozhodně NE!!!
Zkoušeli jste se aspoň trošku vžít do holky, která má anorexii? Je to děsně šílený, když se chce najíst, ale prostě nemůže. Potom deprese, ztráta přátel, uzavřenost, samota.....

Kimmy 1. 2. 2002 | 17:34

Pre Katku: podla mna normalne je to, co vacsina ludi prevodzuje alebo povazuje za prijatelne A CO IM ZAROVEN neublizuje... cize neni **self-destructive** (sorry ze stale sem davam anglicke slovicka ale kedze tuna mam absolutne minimalnu sancu pocut cesky alebo slovensky jazyk a v skole pouzivame anglictinu, tak po case sa clovek preorientuje na ten jazyk). Inac, este jeden zaujmavy citat od R.D. Laing (neviem kto to bol): **Insanity: a perfectly rational adjustment to an insane world** cize **Sialenstvo: uplne racionalne prisposobenie sa sialenemu svetu.** Samozrejme ze vo vrodenych pripadoch ako je autizmus to neplati. Ale v mnohych inych myslim ano. Tak zatial caute, uz musim ist do skoly.

Katka 1. 2. 2002 | 15:05
Alena 1. 2. 2002 | 14:48

Ja bych jen pridala, ze souhlasim s tim, ze ty holciny musi samy chtit. Tisic doktoru by se mohlo stavet na hlavu, cpat je lekama, zavirat a hlidat, nutit, a stejne by to nebylo k nicemu, pokud dotycna nebuda sama chtit. A k tomu, aby chtela, si zaprve musi priznat, ze ma vazny problem a pak s tim problemem neco delat. A k tomu je bohuzel casto treba si opravdu sahnout na uplne dno ale bez zaruky, ze to ji probudi. Prave proto jsou pripady, kdy divky umiraji na vycerpani organismu, stejne jako narkomani na predavkovani, protoze se predavkovali driv, nez si uvedomili, ze maji problem, ktery NEMAJI pod kontrolou, jak si mysleli puvodne.

Katka 1. 2. 2002 | 11:27

Jsem ráda, že máš podobný názor na "normálnost". Třeba několikrát mi někdo řekl, že nejsem normální, protože nejím zvířátka. Tenkrát mě to právě napadlo, tato otázka. Je normální jíst maso nebo je normální ho nejíst? Je pouze běžné ho jíst a všeobecně přijímané ho jíst.Ale jsem tedy divná já nebo ostatní? Ano jeden ani druhý, je to otázka vlastního postoje, odpovědnosti a životních hodnot. Tak je to naprosto se vším, s každou otázkou. Je normální být homosexuál nebo ne? je to pouze výjimečné či nezvyklé, ale jinak ti lidi jsou moc fajn a nejsou nijak postižení. Je normální kouřit? Kouří i národy křováků v buši a domorodci v buši. Je to nezdravé, hotovo. jsem ráda, že jsme se shodli.

Kiko 1. 2. 2002 | 11:18
Kiko 1. 2. 2002 | 11:17

Zase musim souhlasit. Nachytala jsi me - zrovna me, ktera porad vykrikuje, ze slovo "normalni" neuznava, a ze hranice mezi chovanim "normalnim" "vystrednim" a "chorobnym" neni postizitelna!!! Urcite jsem mela pouzit jiny vyraz. Nekdy, kdyz jsem pomahala brachovi starat se o nejake dite, ktere si vzal domu na vikend, tak jsem si rikala, kde vlastne bereme tu drzost vnucovat jim nas pohled na svet jako "normalni", kdyz ten jejich je treba hezci, bezpecnejsi. Pro ne. Bracha se zase smal, ze nekteri jeho sverenci se nijak netaji tim, ze si mysli, ze oni jsou OK, ale on ze je uplnej magor. Nemluve vubec o tom, jak zurim, kdyz nekdo zacne utocit treba proti homosexualum a argumentovat tim, ze to prece neni "normalni"! - Vlastne tim porad myslim tu hranici, kdy uz clovek prestava byt sam za sebe odpovedny, a tu odpovednost za nej musi prevzit nekdo jiny, protoze ten dotycny uz je nebezpecny druhym nebo sam sobe. Jak a kdy tu hranici urcit, to je ta klicova otazka a mas pravdu, ze to neni jen tak.

Katka 1. 2. 2002 | 11:10
Kiko 1. 2. 2002 | 11:04

Jasne. Souhlasim. Mame v podstate stejny nazor. S kazdou nemoci se musi bojovat - mozna si pamatujes z te diskuse o darcovstvi krve, ze jsem docela dlouho pusobila na detske hematologii. Muj bracha zase pracoval ve stacionari pro autisticke deti. Kdybychom neverili, ze vlastni vuli, silou a odvahou se da leccos prekonat, asi bychom se oba zblaznili. Taky netvrdim, ze za nemoc vsech anorekticek muze zrovna rodina. Chtela jsem jen nabidnout dalsi uhel pohledu. Myslim si totiz, ze u anorexie stejne jako u vsech jinych nemoci a poruch, se musi jednotlive pripady posuzovat individualne. Nikdy bych se neodvazila tvrdit, ze za vsechny anorexie mohou rodice, ale na druhou stranu se mi nelibi ani tvrzeni typu "vsechny ty kaci si za to muzou samy, protoze jsou blbe a nechteji se lecit" (pozor, to nebyla narazka na Tvoje prispevky!!!)

Katka 1. 2. 2002 | 11:01

Hele Kiko a jedna filozofická otázka : "Co je to normální?" Kde je hranice, co je normální a co ne? Kdo ji určil? Jak může vědět, že tady normálnost končí a tady už začíná nenormálnost? Normální je to, co je pouze všeobecně uznávané skupinou osob´jako normální. Já vždycky říkám, jiné než ostatní. Autisti jsou pro nás nenormální, ale oni mají svůj svět, který je pro ně normální a my jim pouze říkáme nenormální, protože to neodpovídá všeobecnému mínění.Pro autisti jsme nenormální my. To sice s anorexií nesouvisí, ale nelíbí se mi všeobecně to rozlišování na normálnost a nenormálnost, protože to neexistuje.

Katka 1. 2. 2002 | 10:56

Kiko, ale já ale netvrdím, že anorexie je chřipka. Já myslím, že je to závažná nemoc, ale s každou, i s tou nejhorší a nejtěžší nemocí by měl člověk bojovat nebo to aspoň zkusit. Nesmířit se s ní. Naslouchat okolí a nabídnutou ruku neodmítat. Je lepší udělat něco než nic.

Kiko 1. 2. 2002 | 10:16

Ahoj Harhar, stejne jako Kimmy jsem moc nepochopila tu poznamku o mem - znovu zduraznuji! - NEVLASTNIM otci a o mem veku. Nevim, co jsi mi tim chtela naznacit. Je mi 25 let, jestli z toho neco vyplyva...?

Kiko 1. 2. 2002 | 10:13

Tak to vidis, Katko. Zemrela. A pokud nic jineho nesvedci o tom, ze anorexie je vazna psychicka nemoc, tak uz nevim. Samozrejme mas uplnou pravdu v tom, ze je rozdil v chorobach, ktere jsou vrozene, protoze autismu nebo schizofrenii se vuli opravdu zabránit nedá, ale mne spis slo o to zduraznit ten mechanismus posunu psychiky - proste jakmile se clovek dostane za urcitou hranici "normalnosti", prastava byt odpovedny sam za sebe a okoli mu nemuze vycitat, ze "nechce" nebo "neumi". Mozna prirovnani ke schizofrenii nebylo nejvhodnejsi; slo mi jen o to vysvetlit, ze pokud divka jako ta na obrazku trva na tom, ze je tlusta - je to stejne utkvely blud jako jine bludy a podle toho by se mela brat. Neco jineho je, kdyz se anorexie podchyti v ranem stadiu, tam je samozrejme mozne pusobit jinak. (Netvrdim, ze ty holky si za to taky nemuzou samy. Nektere z nich jsou neskutecne pitome. A kdyz je v tom jeste podporuji soucasne modni trendy, je to fakt k placi).

Katka 1. 2. 2002 | 08:22

Kiko, nesrovnávej prosím tě autistu, schizofrenika a anorektičku. Tam jsou diametrální rozdíly. S Autismem se člověk rodí, nikdo z autistů si tu nemoc nezvolil, ani si ji nějak nepřivodil. Schizofrenie je trochu genetická nemoc, číhá schovaná v genech a pak se projeví, může vzniknout na základě psychického otřesu atd.Schizofrenii si člověk také nemůže přivést. Anorektičky si nemoc přivedly sami, aň už k tomu měly jakýkoli důvod.Sami si zvolili hubnutí... a ono se vymklo kontrole. Ale geny pro anorexii nejsou a nikdo se s tím nenarodí. Mě naši taky cpou(cpali) jídlo a musíš papat atd. Prostě řeknu, děkuji nechci a nevezmu si. Nejím maso a rok mi trvalo než maminka pochopila, že do mě fakt řízek nedostane, ale je fakt, že někdo z toho může mít trauma. Stím, že musí převzít zodpovědnost jsem to myslela tak, že když člověk nabízí pomocnou ruku, vysvětlí co se děje, vysvětlí kam to může dojít, tak by ten nemocný člověk o tom aspoň měl začít přemýšlet. Nejlépe vyhledat odbornou pomoc a začít se léčit. Já se pořád totiž řídím celý dosavadní život heslem : Slabostí člověka není zakopnout a upadnout, opravdovou slabostí člověka je znovu nevstat. Byly noci, kdy jsem brečela,proklínala celej svět, říkala si proč mě nikdo nechápe, cítila se sama i u prostřed kamarádů, cítila se nedoceněná, neschopná. Naštěstí jsem věděla, že v tom, že zhubnu opravdové kamarády nenajdu, komu jsem doteď putna budu i potom, že moje osobnost(vnitřní) se tím k dobrému nezmění a zvolila jsem útok.Tím se nechci bít do prsou, jak jsem skvělá a báječná, silná a neochvějná. Ne, jen jsem chtěla říct, že člověk si pro psychické problémy volí různé cesty a ty holky šly bohužel na špatnou stranu a je třeba jim pomoct se vrátit.Ale je třeba aby se chtěly léčit, aby pochopili co pochopila Alenka. Znám totiž případ ženy, která byla takto nemocná a jí se líbilo, jak o ni všichni mají starost (vážila cca.40kg)a jak se jí pořád prají jak se jí vede a opravdu se jí líbil ten zájem o ni.Pořád povídala, jak je jí špatně a jak už nemůže a aň jí někdo pomůže. Chtěli pomoct , dovlekli ji k lékaři, ona řekla, že se léčit nebude, že jí to tak vyhovuje. Takto to udělala mockrát.Zemřela....s pocitem že je o ni zájem.

Alena 1. 2. 2002 | 04:01

Katus, jasne, ze nejsou osamele, ale ony si tak pripadaji, maji strach, ze nejsou dost dobre, aby si vubec jakoukolv pozornost, ci vubec registraci toho, ze jsou, zaslouzi. Pripadaji si spatne, nicotne... Ne, casto jsou i jak rika Ivca, stredem pozornosti, jedny z nejlepsich skoro ve vsem a nejoblibenejsich, jenze ony samy v sobe jsou naprostym opakem, citi a vi, ze to vse je jen maska pod kterou schovavji svou zranitelnost, jakoby to byl smrtelny hrich byt zranitelna, mit a delat chyby, odtud plyne jejich marna touha a honba za dokonalosti po vsech strankach, jen aby se nekomu nezprotivily a neznelibily, protoze to by v tom jejich mozecku znamenalo absolutni neschopnost a jen je to utvrdilo v jejich smysleni o sobe samych. ktere ale navenek nikomu neukazou. Ne vina se vazne neda hazet ani na jednu stranu.
A ano, je to jen zpusob, jak se ty holciny, ale i zeny pokouseji vyrovnavat samy se sebou a zivotem jako takovym...skoro jako alkoholici a fetaci, kteri si taky vybrali jiny zpusob,, jak resit problemy, protoze bud si mysli, ze pro ne jiny neniu, nebo ho jeste nenasly.Katus, souhlasim, ze plakanim a litovaim se clovek nikam nedostane, stejne tak jako utekem k drogam, nebo nejezeni a trapeni se sam v sobe, proto jsem na doktorce tu diskusi zahajila, abysme si vzajemne mohly dodavat sil a rad, a ukazat vsem podobnym, ze to jde se tomu postavit. Ja uz jsem z toho pres rok venku, uz jsem nasla to sve ja, uvedomila si, co je pro me v zivote vazne dulezite a co chci a co ne, uvedomila jsem si, ze i ja jsem tvor, co ma pravo delat chyby a mit sve vlastni nazory, naucila se je rikat a stat za nima normalne, jako kazdy jiny, a ze nemuzu byt porad dobra a vesela, ze se nemusim bat ukazat, ze i ja uronim slzu, kdyz mi je zle na dusi a nemusim se za to stydet, ani nenavidet. Stejne tak jako vim, ze lidi, co jim na me zalezi, me budou mit radi i stokilovou a s chybama, ale me takovou jaka jsem uvnitr!, to asi pomohlo hodne me, kdyz jsem si tohle pripustila a uvedomila a na tom jsem ja zacala stavet tu svou zed cihlu po cihlicce. Jsem dneska vyrovnana, normalna spokojena a mam o zkusenost vic, mam mozna nejak 58 kilo na svych 160 a jsem za ne rada(konecne). Ze me stala spoustu zdravotnich problemu, jednim z nich je ze mam v 25 falesny zuby a modlim se abych mohla mit deti s bajecnym chlapem, co mam, ale to uz nezmenim, resim co je ted, co bylo nezmenim.
Tak tak to nejak je, anorexie i bulimie je proste problem ktery je treba resit za usili a pomoci obou stran, jako kazda jina psychicka nemoc, a ze to neni prochazka ruzovym sadem? Kdo rekl, ze zivot ji bude?) Krasny novy den vsem!

Kimmy 31. 1. 2002 | 23:18

Este nieco pre Harnar. Mozem sa ta spytat, co si myslela tym **názory na tátu napovídají něco o tvým věku**? Ty si nemyslis, ze niektori rodicia skutocne mozu byt psychopati a tyrat svoje deti (dajme tomu aj psychicky)? A co rodicia, ktori sposobia umyselnu smrt svojich deti, ktori svoje deti sexualne tyraju, vybijaju si na nich svoje komplexy (to moze by hlavne na nevlastnych detoch; totiz nie vsetci nevlastni rodicia su tak psychicky a intelektualne vyspeli, ze pochopia alebo si uvedomia, ze je to nezmysel a krute voci tym detom). Tuna v sev. Amerike su aj pripady, kedy rodicia vodili svoje deti na vselijake sekty, kde ich potom ritualne ostatni tyrali... proste len to, ze je niekto biologicky alebo na papieri rodicom jemu zverenych alebo priamo nim splodenych deti este vobec nezarucuje ze bude chciet pre deti dobro a lasku, ze im nebude chciet ublizit. Zda sa mi (prepac, ze vyvodzujem domnienky ale podobne ako ty aj ja asi posudzujem ludi podla ich nazorov) ze posudzujes vztah
dieta-rodic iba podla veku a autority, co je nezmysel. Asi si nikdy nic take nezazila, a tak si to nevies predstavit. To ma vzdycky trochu nastve, ked stretnem niekoho, co nie je schopny pripustit ani MOZNOST, ze by sa nieco takeho (su to rozne veci), mohlo udiat. Kimmy

Kimmy 31. 1. 2002 | 22:37

Vyzera to fakt dost strasidelne. Baby, nebudte hlupe, ja som iba nedavno oslavila 20-tku, a nikdy som take pocity nemala. Self-esteem cize doveru v seba si treba presadit inak. Napriklad nejakymi konickami, sportom, malovanim... treba si tiez uvedomit, ze kazdy clovek je individualny a tak ma ine potreby a talenty (dalo by sa povedat aj prednosti). A tak moze kazdy nieco ponuknut a byt v niecom vynimocny. Nemusi pritom vyezerat ako nejaka umela babika s vykladu. Ja som napriklad objavila moju staru lasku - korculovanie - a odvtedy co sa chodim pravidelne dva-tri krat do tyzdna korculovat (mame u nas v skole klzisko), tak sa vacsinou citim psychicky ovela lepsie. Ludia, co si vas budu vazit pre vase **vnutorne** kvality - ako napriklad talenty - podla mna stoja ovela za viac ako taki, co posudzuju ludi IBA podla vyzoru, respektive ich predlozeneho umeleho a casto nemozno dosiahnutelneho vzoru. Treba si taktiez uvedomit, ze ak vas niekto nuti do krajnosti, kde nemozete napriklad ani jest (co je zakladna ludska potreba nutna pre PREZITIE, podobne ako dychanie, spanok, voda, atd.) tak vas asi v skutocnosti nema rad a nestoji za to, aby sme sa s nim zaoberali. Ked niekto ma druheho skutocne rad, bude pre neho chciet to najlepsie, a dobrovolne vyhladovavanie v zaujme **imag-u** ktore moze nakoniec vyustit az v smrti medzi to rozhodne nepatri. Chcela by som este dodat jeden vyrok, ktory raz povedala moja kamaratka: **Clovek nie je nikdy skaredy, lebo ma svoju jedinecnu krasu.** A ja este dodavam: a nemusi byt iba fyzicka. (Ak vobec povazujeme vyhladovane chodiace kostry za pritazlive). Tak ahojte.

Iva 31. 1. 2002 | 20:47

Katko, kdyby ses podívala na tu doktorku.cz a přečetla pár příspěvků od Alenky, tak z toho poznáš, jaký kus cesty už urazila!!! Byla to (a stále je) naše největší opora na netu. Takže žádné oplakávání.

Harhar 31. 1. 2002 | 20:26

Chudák holka. Taky je mi jí líto.<:e13> Ale trochu to chápu; když tělo začne zničehonic růst nevídaným způsobem..<:e49> Jako každá porucha resp. nemoc, při které je pacient sám přesvědčen o tom, že právě jeho současný stav je normální, se bude dost obtížně léčit, to je jasné.
Kiko - je od tebe hezké, že kořeny tohoto problému dokumentuješ na sobě <:e55>. Ale názory na tátu napovídají něco o tvým věku, takže nevím nevím... <:e55> A co ta matyka ? Už jde ? <:e38>

Dasa 31. 1. 2002 | 20:13

Jak to bylo se mnou:mam stihlou matku,ktera muze snist cokoli a kdykoli a neztlouste.Ja jsem sice take stihla,ale ne tak.Pred nekolika lety jsem vazila necelych 60kg na 1,70m.Ale porad jsem chtela byt presne jako matka.A ta mi jednou na me fnukani,ac nechtene,spontanne rekla:Neblbni,Ty nikdy nebudes jako ja,jsi vic po tatovi....a tim to nechtene zpecetila.Ja jsem si rekla,tak ja Ti ukazu,ze jako Ty budu a nejen to,budu stihlejsi!!!
A tak jsem spadla,nikoli do anorexie,to bylo pro me nepohodlne,vzhledem k memu vztahu k jidlu,nybrz do bulimie.A behem asi tri mesicu z 60 na 45,vypadala jsem velice nemocne,ale byla jsem stastna,hubenejsi nez matka.
Castecne jsem se z toho casem dostala diky svemu skvelemu priteli,ale dosud to nemam zcela pod kontrolou a obcas se stane...
Mamka netusi,ze vlastne kvuli ni....

marta 31. 1. 2002 | 17:41

kiko, byla to normální holka, která se ráda jako dítě najedla, ale chtěla být štíhlá a chudák to přehnala a dodnes má následky.

Kiko 31. 1. 2002 | 17:01

Mamka ji vykrmovala? Hodne anorekticek uvadi, ze u nich to cele zacalo jako reakce na nedelni obedy, kdy maminka servirovala vepro-knedlo-zelo, ktere jim bylo odporne a nechtely jist tak tucne jidlo, protoze jim bud doopravdy nechutnalo, nebo by daly prednost necemu lehcimu (a na tom nevidim nic spatneho; nic proti ceske kuchyni, ale ceske zeny maji v celosvetovem meritku nejvetsi hmotnost hned po Ruskach, a ty knedliky a kachnicky a pivecko nejsou ani jinak pro zdravi idealni). Ten "syndrom krmeni" me vubec fascinuje: leta jsem resila otazku, co vede moji babicku k tomu, neustale mi cpat nejake jidlo, ackoliv ji stale dokola opakuju, ze uz nemuzu; a chovat se mirne hystericky, kdyz to myslim fakt vazne. Pak jsem se v nejake odborne studii docetla, ze zeny starsi generace maji casto tendenci prekrmovat a vykrmovat sve deti, protoze jim to dodava pocit, ze je jejich potomci porad potrebuji.

Kiko 31. 1. 2002 | 17:01

Mamka ji vykrmovala? Hodne anorekticek uvadi, ze u nich to cele zacalo jako reakce na nedelni obedy, kdy maminka servirovala vepro-knedlo-zelo, ktere jim bylo odporne a nechtely jist tak tucne jidlo, protoze jim bud doopravdy nechutnalo, nebo by daly prednost necemu lehcimu (a na tom nevidim nic spatneho; nic proti ceske kuchyni, ale ceske zeny maji v celosvetovem meritku nejvetsi hmotnost hned po Ruskach, a ty knedliky a kachnicky a pivecko nejsou ani jinak pro zdravi idealni). Ten "syndrom krmeni" me vubec fascinuje: leta jsem resila otazku, co vede moji babicku k tomu, neustale mi cpat nejake jidlo, ackoliv ji stale dokola opakuju, ze uz nemuzu; a chovat se mirne hystericky, kdyz to myslim fakt vazne. Pak jsem se v nejake odborne studii docetla, ze zeny starsi generace maji casto tendenci prekrmovat a vykrmovat sve deti, protoze jim to dodava pocit, ze je jejich potomci porad potrebuji.

marta 31. 1. 2002 | 16:48

Kiko, anorektičkám se to zdá krásné a nechtějí slyšet, že je to hrozné. Proto jsem chtěla, aby muži napsali, že je to nepřitahuje. Ale ty holky to nechtějí slyšet, ach jo. Melou si svou. Ta moje kamarádka, když si vzpomenu úplně hystericky si plácala do té cvrklé kostnaté zadnice (spíš to co zadnicí bylo) a křičela "no podívej, vždyň jsem tlustá, musím zhubnout", ale zajímavé, že já ji tlustá nepřipadala, vždyň jsem měla skoro o dobrých 20 kg víc. Ona si to úplně vsugerovala, ale způsob hubnutí si vybrala sama. Měla na vybranou. A vůbec si nevzpomínám, že u nich v rodině na ni někdo útočil, že je tlustá, naopak. Pamatuji si, jak maminka ji vykrmovala.

Kiko 31. 1. 2002 | 16:36

Katko, ve spouste veci Ti davam za pravdu, ale ono nekdy neni tak jednoduche "chtit". Mentalni anorexie je nemoc. Od schizofrenika, autisty nebo tezkeho hysterika taky nemuzes cekat, ze za sebe prevezmou zodpovednost a budou spolupracovat. A presto nikdo nepochybuje, ze tito lide potrebuji nasi pomoc, lecbu a ochranu. Anorekticka si mysli, ze je tlusta, i kdyz vypada jako ta na obrazku. Paranoidni schizofrenik si mysli, ze ma v kuzi inmplantovany mikrocip, kterym ho sleduje FBI. A nevymluvite to ani jednomu, i kdyz VITE, ze to NENI PRAVDA.

Kiko 31. 1. 2002 | 16:29

Ivco, souhlasim s tim, ze vina se neda hodit jen na jednu stranu. Nic neni cernobile. Katku zase obdivuju, jak se dokazala vyporadat se svymi problemy a byt v pohode. Nesmime ale zapominat, ze existuje spousta pripadu, kdy se nejedna jen o anorexii jako takovou, ale spis o anorexii jako dusledek nejake primarni poruchy. Kdyz je holce nejakych tech -nact, tak po ni proste nemuzeme chtit, aby nesla plnou zodpovednost za sebe a za sve telo, k tomu clovek vetsinou dospeje az pozdeji a mnohdy prave diky utrpeni, ktere sam prozil. Natoz kdyz se na psychiatrii dodatecne zjisti, ze neco bylo nekde uz dlouho spatne: divka je neuroticka, dyslekticka (na prvni pohled to spolu nesouvisi, ale kolik holek se snazi vykompenzovat si potize ve skole tim, ze budou aspon "krasne"), rodice maji sami nezdravy vztah k jidlu... Vite, tim chci rict, ze je super, kdyz se nekdo vyporada se svymi mindraky tak jako Katka, ale vsechny proste holt nemaji na to byt tak silne a pozitivni, a nektere jsou v situaci, kdy se jim to neda ani moc vycitat. Priklad ze zivota: jedna moje kamaradka bulimicka ma maminku stredoskolskou profesorku, ktera ji na zakladce pri psani ukolu mlatila do hlavy s vykriky: "Po kom ses takovej debil!" Jeji prvni kluk si s ni zacal jen proto, ze se vsadil na gymplu, ze dostane do postele dceru obavane cestinarky. Jeji druhy a zaroven soucasny pritel ji v duvernych chvilich tituluje: "Ty moje maly cunatko!" Jasne ze by se na nej mela vykaslat, ale Lucka je proste presvedcena, ze o ni nikdo jiny stat nebude a sama byt nechce. A kdyz ji my kamosky trochu zpracujeme, tak prijede domu a od matky slysi: "Lukase se drz, TY nikoho lepsiho rozhodne nenajdes!"

M. 31. 1. 2002 | 16:28

Nač protestovat<:e11>, to by se zase cítili středem pozornosti, exhibicionisti (porucha, kterou taky trpí páni tvorstva) nevšímat si, nereagovat<:e73>. Vždyň nás snad učily co máme dělat, když před nás skočí pán jenom v kabátu. <:e47><:e47><:e47><:e47>

Katka 31. 1. 2002 | 16:26

Alenko, není pravda, že lidi s poruchou příjmu potravy se trápí proto, že vědí, že budou ze budou absolutne nepochopeny a zatraceny, nebo pochopeny tzv. vedle jak ta jedle. trápí se proto, že přestali jíst. To je jako bys tvrdila, že narkoman bere drogy, protože bude zatracen. Nezdá se ti to jako blbovina? Trápíte se proto, že jste chtěli budovat osobnost na štíhlé postavě a vymklo se vám to kontrole. Nesvalujte vinu na všechny ostatní okolo. Přijměte i svou odpovědnost a začněte s tím bojovat nebo to aspoň zkuste. Tak jako narkomanovi nikdo nepíchá heroin proti jeho vůli, tak i vám nikdo nebere chléb od pusy. Chce to se začít léčit a ne se oplakávat na doktorce.cz a litovat se. Bojovat, ne svalovat vinu na okolí. Namítneš, že nevím o čem mluvím?? Nevím asi, ale útěk před problémy ještě nikoho nezachránil.

Katka 31. 1. 2002 | 16:17
Katka 31. 1. 2002 | 16:16

Ivčo vcelku s tebou souhlasím, jen nevím proč mluvíš o té separaci : že si za to můžou ty holky, ne my. Asi jsem to nepochopila. My přece tou nemocí netrpíme. Proč bychom měli psát my? A jestli můžem za to, že ty holky jsou takto nemocné? Jejich nejbližší okolí, média a ony samy taky samozřejmě za to mohou. Všichni asi rovným dílem, nevím. Každej se vydáváme tou či onou cestou. Je buď dobrá nebo špatná. Musíme nést následky a odpovědnost za své činy a rozhodnutí. Je naší povinností pomáhat těm, kteří si vybrali špatně, ale oni musí chtít. To je to zásadní. Můžeme jim ukázat správnější cestu, ale oni sami musí chtít jít, nemá cenu je po ní táhnout.

Kiko 31. 1. 2002 | 16:14

Macho, nekrofilie, sadisticka pederastie, fetisismus a pivni mozol, to jsou zase poruchy, kterymi trpi 99,9 % muzu, panu tvorstva. - Ostatnim vrele doporucuju, aby si techto prispevku nevsimali, protoze je uplne jasne, ze je pise clovek, ktery se bavi tim, jak bourlive reakce jeho prispevky vzbuzuji. S nejvetsi pravdepodobnosti ani nezastava nazory, ktere prezentuje, ale jde mu jen o to, ostatni "vyprudit". Coz se mu vetsinou dari. Kdyz se podivate na vsechny mozne starsi diskuse, vzdycky se tam objevi nejaky Macho, Pítr, rádoby Japonec, nebo sveho casu moje oblibene Prase; diky kteremu se cela debata zvrhne do jinych, vetsinou velmi vulgarnich koleji. Zajimave je, ze podle stylu vyjadrovani a uvazovani se casto jedna o nesmirne inteligentniho jedince. Ma proste takovy smysl pro humor. Nekdy si rikam, kolik z tehle exhibicionistu s ruznymi prezdivkami je asi jedna a taz osoba!? Proste: komu se zveda adrenalin, kdyz cte nejakou takovou zhovadilost, viz nize, nejlip udela, kdyz to bude TOTALNE ignorovat - jinak pisateli jen nahraje na smec!

Ivča 31. 1. 2002 | 16:07

Tak si tady tak pročítám všechny příspěvky a došla jsem k názoru, že taky něco napíšu. Všechno se tady točí kolem dvou extrémů: buď si to ty holky zaviní samy (povšimněme si separace - ty holky, ne my... ), nebo je anorexie způsobena zcela a pouze vinou okolí, které je necitelné, příliš náročné...
Já nevím, myslím, že je to někde mezi. Lidi, kteří trpí anorexií, prostě řeší nějaký problém a řeší ho tak, jak umí. Tedy špatně, ale jiné řešení si nedokázali zvolit. Takže nemá cenu jim to vyčítat, ale nemá cenu se ani zbavovat zodpovědnosti za vlastní tělo. Vím, o čem mluvím, protože moje sestra měla anorexii a já jsem si prošla něčím podobným, i když jsem nezhubla tolik, aby mě odvezli do nemocnice. Je pravda, že anorexie reflektuje přílišné ambice okolí, ale taky odráží neschopnost příslušného jedince si s nimi poradit. Poslat ty blbé posměváčky do háje a jíst, tak jak tělo potřebuje, nikoliv jak požaduje okolí. Ani málo, ani moc.Myslím, že to je prostě hodně spletitý problém a že nelze vinu házet jednoznačně na jednu či druhou stranu.

Katka 31. 1. 2002 | 16:06

Ta moje kamarádka vůbec nebyla chudina, které si nikdo nevšimne. Je to holka, která byla vždy středem pozornosti, letěli na ni kluci, doma měla perfektní vztahy s rodiči. Prostě viděla modelku v TV a k ní komentář, že je to kráska apod. A ona chtěla být taky taková kráska.....

Katka 31. 1. 2002 | 16:04

Alenko, nemůžeš to globalizovat na to, že všechny anorektičky jsou osamělé opuštěné, nepochopené a já nevím kde co všechno a že jste chudiny, kterých si nikdo ani nevšimne. Prosím tě!!! Možná v tvém přípdě, ale určitě to není pravidlo. každej z nás lidí si musí svoje sebevědomí pěstovat, posilovat, chránit si ho a budovat. Já si sebevědomí taky musela vydobít. naši mi taky vykládali, že jsem tlustá a špatně se učím atd. Plakala jse po nocích, cítila se nepochopená rodiči a celým světem. Jenže pak jsem si řekla, že sice jsem oplácaná, ale umím perfektně s PC, a jsem ženská do nepohody a na tom postavím sebevědomí, lépe řečeno začnu stavět. Začla jsem studovat ještě historii, tak sama pro sebe. Jde o životní hodnoty! A začala jsem cihličku po cihličce až mám zeď. Ale hubnutí na pokraj smrti je to poslední co by mě napadlo.

Kiko 31. 1. 2002 | 15:58

Tomasi: diky! Jinak se ti musim pochlubit, ze uz na sobe pracuju; minuly tyden jsem si vyjela nenamalovana k zubari (pravda je, ze moje zubarka je zaroven moje duverna kamaradka. Rikala, ze ji vubec nepripada, ze bych byla min hezka, jen pry vypadam krehce a jakoby zranitelne - mozna prave proto se nechci vzdat svych cernych linek a cervene rtenky - vypadat zranitelne je to posledni, o co stojim...) a vcera jsem tak sla do Vecerky. - Beky, ja myslim, ze muzes byt klidna, dite vzdycky vyciti, co je legrace a co umyslne ponizovani. Nas OTCIM (ne otec - jeste abych mela jeho geny, to by tak schazelo!) byl zly programove a porad a projevovalo se to i jinak. O smyslu pro humor u nej nemohlo byt ani reci, pokud nahodou nemel zachvat dobre nalady, to byl prijemny a vesely a porad nam rikal, jak nas ma rad. Proste schizofrenik!

Alena 31. 1. 2002 | 15:37

Tak me to neda, abych se nepridala. Prosla jsem si obojim - dohromady 12 let trapeni- a po precteni nazoru tady, je mi zkratka lito vsech, co se jakakoliv porucha prijmu potravy(PPP) tyka, protoze se se svym trapenim trapi samy prave proto, ze vedi, ze bud budou absolutne nepochopeny a zatraceny, nebo pochopeny tzv. vedle jak ta jedle.Vypisovat tady, o cem to je to by bylo na dlouuuuho, mozna by se zajeci mohli mrknout na www.doktorka.cz na chat pod poruchy prijmu potravy, kde se nas s PPP tam uz pres rok docela dost schazi, alespon nekde se vypovidat a vedet, ze nejsem totalne sam, co ma tenhle problem.
Snad jen bych podotkla, ze ano, mozna to na prvni pohled je o krase a chteni byt ideal, ale za ti vsim je jen nulove sebevedomi, osamelost, strach ze samoty, opovrzeni, nenavist sama sebe a sveho tela a vseho o sobe,........protoze postizene casto trpi pocitem, ze je nikdo nema rad, nikdo si ani nevsimne,ze existujou...asi proto, ze nejsou dostetecne dobre...v cemkoliv a odtud uz je to jenom kousek k tomu, aby mlada zaba, co se ji nahodou, ci nenahodou podari shodit par kil, nabyla pocitu, ze po te, co si toho nekdo poprve vsimne a pochvali ji, ze tohle by mohl byt zpusob, jak byt registrovana jako bytost, ze to je neco, co muze sama ovlinit sama o sobe a o cem rozhodovat a jak byt jako kazdy jiny.....je to na moc dlouhe povidani, kazdopadne je to vazna psychicka porucha, ktera neni jen nejakym blaznivym vymyslem mladych holek, co nevedi coby roupama, a ty co si tim prosly a dokazaly se z toho dostat, vedi o cem mluvim... Neni to zadna sranda, to mi verte. Jinak je dobre, ze se o tom zacina u nas psat a mluvit, mozna to pomuze zachranit par dusi, co se motaji v kolotoci PPP s pocitem, ze jim neni pomoci a ze jsou na nic.
Zdravim a preji krasny den - Ala

Katka 31. 1. 2002 | 15:09
Katka 31. 1. 2002 | 15:07

Macho, to se hluboce mýlíš... jak vždy. Hluboce se mýlíš. Macho jsi prostě hloupý a ještě ty svoje bláboly šíříš do éteru, když o něčem nevím a nevím přesný počet, tak o tom aspoň neblábolím. Já bych to spíš odhadla, že 99,9 % lidí jsou normální lidé a 0,Ą% jsou lidé jako Macho, kteří by se měli léčit. Macho, míníš zkazit a zabrzdit i tuto debatu svými výlevi, o kterých si myslíš, že jsou velmi inteligentní? Já nevím, proč na tento server vůbec chodíš? Buď se nad těmi svými hefty ukájíš anebo jsi podpapučák, který si potřebuje dodávat sebevědomí trapným osočováním.Macho proč to děláš?????<:e15> Nikdo na to není zvědavý a ty to stále nedokážeš pochopit!!<:e14> pojď rozumně diskutovat a nebo se přesuň někam, kde jsou podobně úchylní lidé.<:e47>

Tomáš 31. 1. 2002 | 14:51
Macho 31. 1. 2002 | 14:46

Anorexií trpí v 99,9% případů pouze ženy. -To mluví samo za sebe. Jaký výmluvnější důkaz pro psychickou nadřazenost mužského pohlaví ještě chcete? Takže rada Muže: Všechny anorektičky zavřít na psychinu a léčit elektrošoky a skotskými střiky. Však ony už se proberou. A když ne - jak se říká, komu není rady... Však je nikdo postrádat nebude, psychopatky.

Beky 31. 1. 2002 | 14:24

Kiko..je mi moc líto, že některé děti potkává to co tebe a nesou si to do života.Někdy si to snad jako rodiče ani neuvědomujeme.Taky někdy Nikče-dceři říkám : jdi se učesat aň jsi alespoň hezká, když jsi magůrek(fláká učení).Ale je pravda, že se tomu chechtáme a ona někdy ze srandy huláká.. ne do hlavy ne bude to ještě horší...,ale asi záleží i na tom ostatním co se doma odehrává. Nikča totiž ví, že doopravdy jí mám ráda takovou jaká je a že vím, že je lempl a ne hloupá.. alespoň teď po tvém článku v to pevně doufám,že to ví a že v ní nezasévám něco takového, jako tvůj táta v tobě.

Tomáš 31. 1. 2002 | 14:21
Kiko 31. 1. 2002 | 14:04

Podle toho, co jsem slysela o mentalni anorexii na prednaskach u nas ve skole, dela rodina opravdu hodne. Pry posychologove zjistili, ze vetsina tech kostlivecku ma problemy s vlastnim sebehodnocenim a to zase souvisi s nevyhranenymi vztahy k otcum (nejcasteji). Podle statistiky pochazi hodne anorekticek z vysokoskolskych rodin - to tedy doopravdy nechapu. Nejhorsi jsou ti ambiciozni tatinkove, kteri dovedou akorat kritizovat, nikdy nepochvali, a porad davaji dceri najevo, jak je neschopna. Na jednu stranu si rikam, ze na problemy v rodine se dneska svadi uplne vsechno, ale na druhou stranu mi pripada, ze na tom neco pravdy bude: vyrustala jsem bohuzel s nevlastnim otcem, ktery byl uplny debil s psychopatickymi rysy, a ktery stravil vetsinu sve "vychovy" tim, ze nas s brachou neustale ponizoval, nejcasteji kvuli skole, ale hodilo se mu vsechno. Z nasich zajmu mel akorat legraci, kdyz se nam neco povedlo, tak jsme slyseli jen "kdyby ti radsi misto toho sla matika", proste teror. Jednu dobu mel taky mily zvyk vychvalovat prede mnou moje kamaradky, jak jsou narozdil ode me mile a chytre a HLAVNE hezke. Moje matka s babickou ho v tom neprimo podporovaly, protoze ty chtely mit doma takovou tu sladkou holcicku - panenku, a to ja jsem tedy rozhodne nebyla, ani vzhledem, ani povahou. No a vysledek toho vseho je, ze k anorexii jsem se jeste nedopracovala, ale mirne znamky bulimie uz tu byly - i kdyz je fakt, ze zvraceni jsem si nevyvolavala schvalne, ale ja tak reaguju na stres, takze se to tak uplne nepocita - vztah ke sve postave a tim i k jidlu mam dodnes silne nevyhraneny a to si myslim, ze si na sve miry nemuzu stezovat (94 - 66 - 94), ale nejhorsi PSYCHO je, ze jsem nevyvratitelne presvedcena, ze sama o sobe jsem spis nehezka, takze nedokazu vubec vylezt na ulici bez kompletniho make - upu. Jakmile mam "nahy" oblicej, vim stoprocentne, ze vypadam desne a nedokazala bych v takovem stavu s nikym komunikovat. Licim se, i kdyz jsem doma s chripkou, protoze jeden nikdy nevi. Takze ja docela chapu, ze holka, zvlast v takovem citlivem veku, muze uplne zmagorit.

Tomáš 31. 1. 2002 | 13:55
Tomáš 31. 1. 2002 | 13:53
M. 31. 1. 2002 | 13:36
dana 31. 1. 2002 | 13:35
Tomáš 31. 1. 2002 | 12:29
Tomáš 31. 1. 2002 | 12:24

Je mi těchto dívek opravdu moc líto. Je to podle mě snaha v něčem vyniknoua, být jedinečná ale tento pokus se jim zcela vymkl z rukou. Svou vinu má i rodina.

Přečtěte si také

Horoskopy

Pokud je to jen možné, celý den věnujte svým nejbližším. V kurzu jsou výlety, koupání, lenošení u…

Nejčtenější články

Doporučujeme