Kam až vás může dovést anorexie

Lidi, diky všem za podporu. KIKO: chodím pořád k psychologovi. Už jsem tam jezdívala 1x za 2 měsíce, ale teď tam jezdím 1x za 3 týdny. Taky mám chodit na skupinu - tam je víc holek s tímto problémem, ale nějak mi to nevychází se školou. A taky když tam příjdou nový holky, tak mě stahujou, takže tam nejezdím moc často. Samozřejmě, pomoct se jim musí, takže pokud je to tak, že mi to nedělá dobře, tak tam radši nebudu jezdit já. Ale podle mě ten psycholog je na nic, protože tam mluvíme stejně o ničem, akorát mi hlídá váhu a naši jsou spokojení.VM: něco jim se ještě můžem přihodit, ne? Já mám na mailu celý jméno, takže se mi ho tady nechce obvzlášň zveřejňovat. Ale jestli máš nějakou adresu, tak mi ji sem napiš a já se ti na 100% ozvu. Sice jsi sem psala (myslím) poprvý, ale už když jsem ti odpovídala, tak jsem to chtěla nevrhnout.
Taky bych ti něco poradila, jestli dovolíš. No, ale nevím přesně jak to s tebou je. Mě šlo přestat s bulimií vcelku dobře. Ze 3 zvracení denně jsem to omezila na 1 na den a pak 1 za týden a pak to nějak přešlo. Ale u mě je to jiný, takže tím se neřiď.
Ty, co byly se mnou v nemocnici, si to jídlo psaly. Já teda taky, ale jinak. Vím, že pořád mluvím o té nemocnici, ale na mě to zanechalo šrám a nejvíc zkušeností jako tak mám odtamtud. Po čase, když už dokázaly nezvracet, si musely na stůl k sobě položit něco sladkýho a nesníst to. Ale k tomu došla jenom 1 z 5, co tam byly. Ostatní to vzdaly. Bohužel, ale je to tak. Je to děsně těžký, tohle jsem vlastně zkusila i já. Jenže mě se to povedlo "díky" očím anorexie. Ale opravdu DÍKY anorexii, jinak bych to nevydržela.
Já mám psychologa v Olomouci. Není zas tak špatná, mám pocit, že ve svým oboru se vyzná. Ale pořád mám názor, že je to celkem na nic, protože to, že aspoň snídám a o víkendu trochu poobědvám si držím sama z vlastní vůle. I když trochu strachu tam je taky. Nemíním opět prožívat peklo s našema a nemíním skončit v nemocnici. Sice mi 18 je, ale poslat mě tam ještě můžou. Aby nemohli, musím těch 18 dovršit, čili do dne mých 19 narozenin. Mám holt smůlu, no. Kdybych shodila ještě 1,5kg, tak tam jdu zpátky. Naši jsou prostě vymatlaní a nepochopí, že mi to nepomůže....