KAMILA (38): Strach z opuštění mi vzal moji sebedůvěru

KAMILA (38): Strach z opuštění mi vzal moji sebedůvěru

Od Kamily odešel partner a ona zůstala se svojí dcerou sama. Nyní se bojí, aby ji neopustili i další lidé, na kterých jí záleží. Kvůli strachu z opuštění nedokáže říci svůj názor a má pocit, že si k ní může každý všechno dovolit. Sama to ale neumí změnit.

Partner prostě odešel

Je to už pět let, co mě a moji tříletou dceru Amálku Petr opustil. Pořád mám před očima ten den, kdy si sbalil všechny svoje věci a odešel od nás. Stála jsem mezi dveřmi, brečela jsem a prosila jsem ho, aby od nás neodcházel. On si ale našel novou rodinu a chtěl být s ní.

Nějakou dobu jsem to už tušila, ale nechtěla jsem si to připustit, i když jsem se každé ráno budila se strachem, že od nás Petr odejde. Ačkoliv jsem se snažila, nedokázala jsem tomu zabránit. Nyní Petr Amálku vídá každý týden o víkendu. Mají spolu pěkný vztah. My se moc nebavíme, ale na zásadních praktických věcech se vždy dohodneme.

Mám strach, že mě zase opustí

Tři roky jsme byly s Amálkou samy dvě, pak jsem se začala scházet s bývalým kolegou z práce. Poslední rok jsme se sestěhovali a žijeme jako rodina. František byl na nás vždy hodný a snažil se být dobrým náhradním tátou. Jako každý chlap má ale také své mouchy.

Rád si zajde s kamarády na pivo a šipky do hospody. Na terč, jak říká, chodí asi třikrát týdně. Pokaždé přijde s dobrou náladou, protože má popito. Už jsem si na tyto jeho sedánky zvykla, jedno mi ale vadí. Skoro vždy, když se vrátí, tak se chce se mnou milovat. Je mi to odporné, když cítím z jeho úst odér alkoholu. Navíc v těchto chvílích není tak něžný, jak si přeji.

Jak odstranit strach z opuštění? 

Už jsem Františkovi několikrát říkala, že se mi to nelíbí, moc se s ním ale nehádám. Ne že bych neměla argumenty, spíš se bojím. Mám strach z opuštění. Bojím se, že se jednoho dne František naštve a opustí nás stejně jako Petr. A já tomu nedokážu zabránit. Už nechci, aby byla Amálka bez mužské autority.

Strach z opuštění je ve mně hluboko zakořeněný. Je to důvod, proč se s Františkem snažím nehádat a neodporovat mu, raději vždy sklopím oči a stáhnu uši. Říkám si, že jako ženská musím něco vydržet. Na druhou stranu se mi nelíbí, že mě můj vnitřní strach natolik ovládá. Mám pak pocit, že si ke mně každý může cokoliv dovolit a já budu vše kvůli svému strachu tolerovat.

Když nás Petr opustil, hodně mi začala pomáhat maminka. Potřebovala jsem chodit do práce a vydělávat, o Amálku se tehdy přes den starala ona. Velmi se v té době podílela na Amálčině výchově. Ne vždy a se vším jsem souhlasila, byla jsem ale potichu a nijak jsem mámě neodporovala. Měla jsem strach, že se na mě taky vykašle a já budu na život a Amálku zase sama.

Přepadl mě stejný strach z opuštění, jaký jsem měla, když odcházel Petr. Tady jsem ale věděla, že je to snad pouze dočasný problém. Jakmile jsem se dala dohromady s Františkem, maminka už nestála tolik v popředí. Stala se z ní znovu hlavně víkendová babička. V tomto případě se můj strach z opuštění nenaplnil, přesunul se ale na další osobu – Františka.

Jak se strachu z opuštění zbavit?

Přemýšlím, co mám změnit nebo dělat jinak. Možná jsem si přestala věřit. Nevěřím si, že jsem dobrá partnerka. A to je pádný důvod, proč by mě František mohl opustit. Nebo nevěřím lidem a jejich dobrým úmyslům?

Neznám nikoho, koho by trápil stejný problém jako mě. Nikoho, s kým bych si o tom mohla promluvit a on by mě pochopil. A možná by mi dovedl ukázat tu správnou cestu. K psychologovi jít nechci. František by se v tom začal hrabat, a kdo ví, jak by to celé skončilo. Asi tomu budu muset dát čas a doufat, že se mi uleví a strach z opuštění zmizí.

Doporučujeme

Články odjinud