Kamila má na jednu stranu fungující manželství a partnera, který se stará o rodinu, na druhou stranu si ona sama přijde opomíjená. Manžel je ale spokojený s tím, jak to je. Dá se to změnit?
Možná jsem si toho měla všimnout už v začátcích našeho vztahu, ale tehdy jsem měla jiné starosti. S mým manželem Markem jsme se poznali na vysoké škole, respektive na kolejích. Naše začátky byly bouřlivé, protože jsme byli oba dost divocí, a tak jsme nikdy nemohli chybět na žádném večírku ani u žádné neplechy.
Když jsme dostudovali, našli jsme si sice oba zodpovědně práci, ve veselém životě jsme ale pokračovali dál. Ostatně, byli jsme mladí, děti jsme zatím nechtěli, tak proč si neužívat, dokud to jde? Jenže když si to tak zpětně uvědomím, nikdy jsme vlastně sami dva pořádně nerandili. Když se šlo na drink, vždy s partou přátel a známých, to samé na koncert, do kina nebo do baru, případně za sportem.
Anna Lukešová
29. ledna 2021
Na dovolené jsme sice jezdili, ale opět pořád s přáteli. V zimě na chatu na hory, v létě kamkoliv k moři, na víkendové výlety nebo na wellness, ale vždy s dalšími páry. Nikdy mi to nevadilo, protože byla vždycky zábava, ale teď si vybavuji, že pokaždé se chlapi spíš drželi pospolu a my holky také. Nějaké dělení na páry a potřeba soukromí nikdy nefungovaly.
Jasně, že jsme se s Markem měli rádi. Rozuměli jsme si, měli jsme podobný smysl pro humor, milovali jsme cestování a zábavu a v posteli nám to skvěle klapalo. Vlastně celé ty roky chození s ním byly pestrá jízda, nepamatuju si, že bychom třeba zůstali doma na víkend a jen se tak váleli v posteli. Prostě se pořád něco dělo.
Po pár letech od vysoké to začaly páry kolem nás brát vážně. Probíhaly žádosti o ruku, svatby, první těhotenství. Asi jsme nechtěli být pozadu, a tak mě Marek na jedné dovolené před přáteli požádal o ruku a mně přišlo samozřejmé souhlasit.
Pavlína Máčalová
19. ledna 2021
Svatba byla opět jedna velká jízda a naše svatební cesta byla první, kam jsme se s Markem vydali sami. Jenže během měsíčního pobytu v Thajsku jsme samozřejmě téměř sami nebyli. Oba umíme řeči a snadno navazujeme kontakty, takže jsme se neustále potkávali s novými a novými lidmi z celého světa.
Pár dní po návratu z cest jsem zjistila, že jsem těhotná, a začaly mi jiné starosti. Marek ze svých koníčků, výletů a drinků s kamarády neupustil a já jsem nechtěla být za otravnou ženskou, která ho bude nutit sedět doma, abych nebyla sama. Do hospody mě to netáhlo, na výlety jsem občas vyrazila také, jindy jsem zůstala sama doma a vlastně jsem si po letech užívala chvíle klidu.
Kristýna Witnerová
14. ledna 2021
Když se narodil malý Ben, začala teprve pořádná jízda. Marek mi s malým celkem pomáhal a zvládl i pohlídat, takže jsem byla spokojená. Mezitím se děti narodily i našim kamarádům, a tak jsme opět vyráželi společně na chaty a dovolené. U nás netrvalo dlouho a já byla těhotná podruhé, a tentokrát rovnou s dvojčaty.
Prvních pár let poté, co se holky narodily, jsem žila jako ve snu a dodnes nechápu, jak jsem to zvládala. Byl to neustávající blázinec a vlastně si z toho moc nepamatuju. Jenže teď už jsou děti v pubertě a mě už příliš nepotřebují. Jídlo si zvládnou obstarat samy, naučit se do školy jakž takž taky. A v té chvíli nastal problém.
Těšila jsem se, že zas s Markem budeme mít víc času na sebe, jenže on už si žije vlastním životem. Po práci přijde domů, věnuje čas dětem, nají se a vyráží ven. Kamarád má soukromý kurt s posilovnou a klubovnou a tam teď všichni tráví čas. Mohou tam hrát tenis, fotbal i nohejbal, zaposilovat si a v klubovně si uspořádat mejdan. Když už Marek zůstane doma, tak si většinou chce číst, podívat se na film nebo seriál a odpočinout si a já můžu být ráda, když se se mnou vůbec sem tam pomiluje.
Kristýna Witnerová
12. ledna 2021
A tady začíná problém. Zjišťuji totiž, že nemáme žádné společné zájmy, že spolu ani moc nemluvíme, že spolu prostě nejsme. Když jsem to Markovi několikrát říkala, nechápal, na co si stěžuju, on se prý nenudí a je spokojený. Já si také dokážu najít zábavu sama, ale o tom přece manželství není, ne?
Párkrát jsme se kvůli tomu už pohádali a Marek tedy demonstrativně zůstal doma s tím, ať tedy vymyslím, co budeme dělat. Samozřejmě mě v tu chvíli nic nenapadlo, takže jsme jen koukali na film a byla dusná atmosféra – čili jsme se spolu ani nebavili, večer za nic nestál a já jsem to při další hádce měla na talíři.
Ráda bych manžela měla někdy jen pro sebe a pro naši rodinu, něco s ním podnikla sama a ne pořád s kamarády. Neumím si představit, že to takhle bude už po zbytek života… Co s tím můžu dělat?