Kamila nikdy nezažila pravou mateřskou lásku. Skvěle si rozuměla s otcem, její matka jí ale žádné city neprojevovala. Když pak Kamila o svého otce přišla, situace se jen zhoršila.
Byla jsem třetí dcera svých rodičů. Táta mě – benjamínka – miloval a rozmazloval. Pro mámu jsem byla zklamáním, tolik se těšila na syna. Od útlého věku si ji pamatuji jako odměřenou a chladnou. Vždycky mě jen úkolovala, peskovala a na všem, co jsem udělala, viděla jen chyby, nikdy žádné úsilí a snahu.
Mně to bylo až do puberty vlastně jedno, měla jsem skvělého tátu, s nímž jsem kula pikle a za máminými zády jsme se spolu vždycky jejím nápadům a hlavně výpadům smáli. Měli jsme svoje tajemství, tátovi jsem dokázala říct snad všechno na světě. On byl trpělivý, milující bez podmínek.
Laura Poláková
7. července 2022
Jenže pak jednou ráno jsme spolu posnídali a každý si šel svojí cestou – já do školy, on do práce. Na přechodu se špatně rozhlédl a srazil ho nepozorný motorkář. Když mi to máma volala do školy, úplně jsem zapomněla dýchat…
Hned jsem letěla do nemocnice, hodiny seděla před oddělením ARO. Vidím to jako dnes, jak vyšel lékař a se zachmuřeným výrazem mířil k nám… Táta si svůj život nevybojoval. Máma jen sevřela rty a odkráčela, mě tam zhroucenou na sedačce nechala. Vůbec nevím, jak jsem dojela domů.
Jiřina Sivcová
26. června 2022
Od té chvíle se všechny máminy negativní vlastnosti jen umocnily. Asi truchlila, ale já přece taky… Přišlo mi, že mě za tátovu smrt trestala. Nemluvila se mnou, nezajímalo ji, jak se cítím. Byly jsme doma už jen dvě, starší sestry měly svoje rodiny.
Za pár týdnů se máma odvázala, chodila po barech, investovala do zkrášlovacích procedur. Mně odmítala dávat kapesné, prý ať si jdu vydělávat a na studia se vykašlu. Takže jsem musela mít dvě brigády.
Laura Poláková
23. června 2022
Bylo mi sedmnáct, když přišla s tím, že bych si měla najít bydlení, že si hodlá domů někoho nastěhovat. Navíc jí prý připomínám pořád otce… To bylo to nejtvrdší, co jsem si vyslechla.
Naštěstí jsem brzy našla lásku svého života a vybudovala si vlastní rodinu. Mámin nezájem přetrvává, nechybím jí. Tak ji už ani nekontaktuji. Je to smutné, mrzí mě to, ale nic s tím nezmůžu.