Je pradou, že se dnes mluví o nedostatku pracovních sil a zdá se, že najít práci je brnkačka, ale v reálu to je tak, že chybí řemeslníci a dělníci. Navíc jde jistě taky o krajovou záležitost. Takže pán možná opravdu nemůže najít práci. A možná, když tvrdí, že to, či ono nebude dělat za tak málo peněz, pak je to proto, že prostě takovou práci nikdy nedělal. Může být skvělý účetní, dokonalý manažer, či náměstek a podobně, přesto nemusí být manuelně zručný a ví to o sobě. To za prvé. ♦ Za druhé, muži nesou ztrátu zaměstnání o mnoho hůř, než ženy. Možná i hůř, než když žena přijde o dítě. Je to totiž jejich jediný životní cíl. Takže jeho problém může být psychický. V článku se nikde nepíše, jak se k němu manželka chová, možná mu vyčítá, nevíme. ♦ A za třetí, muži mají zcela jinou představu o vedení domácnosti, možná si tento pán myslí, že dělá všechno, co se pro domov dělat má. Není málo mužů, kteří si činnost ženy na mateřské představují jako nekonečnou hitparádu slastí a veselí. A pokud mu žena bude předhazovat, že neudělal to, či ono, může to chápat jako mstu a buzeraci a trest za to, že nemá práci, což ho v celé té situaci popudí. A na konflikt je zaděláno. ♦ Prostě chce to promluvit si, navrhnout třeba: " tak si to, než se ti bude něco hodit, prohodíme, já se budu starat o peníze, ty se postaráš o domácnost. Budu ti psát, co je třeba udělat, když nebudeš vědět jak, zeptáš se" Nelze očekávat, že muž sám od sebe bude vědět, co je doma třeba udělat a že to taky zvládne. I to mimochodem ukazuje na to, že není žádný řemeslník a manualní pracant, jenomže to zdaleka neznamená, že je nemakačenko, může být ve svém oboru dříč, muži málokdy bývají všestranní. ♦ Rozvod mimo jiné ukáže dětem, že ani v rodině nemají žádnou jistotu a to je velký průšvih. Se slovem "rozvod" bych pracovala pouze tehdy, kdyby se z muže skutečně stal parazit a tvrdě by odmítal jakoukoliv cestu zpět. Pak by mu možná hrozba ztráty rodiny pomohla vrátit se do života. Ale dětem bych tento záměr vysvětlila.
@helza: jinak obvykle píšeš moudře, ale s tím srovnáním že je to pro muže horší než pro ženu přijít o dítě to je tedy hodně mimo, vůbec nechápu jak můžeš něco takového srovnávat..........ano muž když neplní funkci živitele může mít depresivní stavy, ale najít si práci je řešitelní, ale mrtvé dítě fakt neoživíš.......
@farah.farah: Teď nevím, jak odpovědět tobě a Elynor najednou. Inu. Napsala jsem "možná i hůře... ", a celkem chápu, že vás to popudilo. Nějak to neumím vysvětlit. Taky jsem přišla o dítě, sice ještě nenarozené (v sedmém měsíci těhotenství) a vím, jak moc to bylo těžké. Ono to nejde porovnávat - ano, ztráta zaměstnání je proti tomu prkotina, jenomže - dá se nříct, že muži nesou prkotiny mnohem hůře, než ženy klády. Já to opravdu neumím jednoduše vysvětlit. Pro ženu ztráta zaměstnání vpodstatě nic neznamená, její psychika je jiná a zaměstnání bere jinak. Víš, já osobně žila celá svůj život pro děti a rodinu, přesto to cítím tak, jak jsem to napsala. Navíc jsem tím nechtěla říct, že ten muž není lump a příživník, ale pouze to, že jím být nemusí. Že to může být i jinak. Třeba tak, že má depresi. Vnímám věci moc komplexně a to jde pak jenom těžko sesumírovat. :)
@helza: píšeš že nelze očekávat že muž sám od sebe bude vědět co má doma dělat.......ale v článku se pokud se dobře pamatuju píše že on výslovně odmítl některé činnosti dělat protože je to pro něj moc namáhavé.....zjevně tedy věděl, že by manželka chtěla by to dělal, ale odmítl to s výmluvou, že by mi při mytí nádobí upadly ručičky, zatím co ženě zřejmě upadnout při stejné činnosti nemohou (když to přeženu).Ano pán skutečně může mít depresi, při té je těžké i byť jen vstát z postele a umýt nádobí skutečn může znít jako nadlidský výkon, pak je ale třeba aby manžel šel k doktorovi, protože je duševně nemocný, pokud bude žena v+d+t že má tuto diagnozu tak taky bude schopná lépe chápat, že fakt nemůže..............otázkou ovšem je, jestli pán má skutečně takto závažný psychický problém a nebo jde jen o to že vlastně zjistil že doma je to fajn, že mu projde když nic nedělá a vlastně nemá důvod na tom nic měnit a jen se nechává vydržovat.............Na rovinu poud to ení zapříčiněno depresí tak je pro paní fakt zadarmo drahej, reálně není přínosem ani jako otec ani jako živitel ani jako partner ani jako milenec prostě nijak, jen veš v kožichu a reálně kdyby byla bez něj tak jí síš ubude starostí než přibyde.
@helza: Uf. Nevím, jak jsi na to přišla, že by snad měl muž nést ztrátu zaměstnání hůř, než žena ztrátu dítěte. Můžu Tě ujistit, že se to fakt nedá porovnávat, protože mám bohužel s obojím osobní zkušenost. A zatímco ztrátu zaměstnání lze poměrně lehce napravit, ztrátu dítěte nenapraví absolutně vůbec nic. O práci jsem přišla v životě mnohokrát, z nejrůznějších důvodů, a zhusta i vlastním přičiněním, vystřídala jsem celkem 16 zaměstnavatelů a to nepočítám různé brigády a vedlejšáky, teď jsem pro změnu OSVČ a taky to má svoje plusy i mínusy. Ale to je všechno nic, dá se to řešit, a vždycky to má nějakou cestu ven. Zatímco synovi už můžu jenom nosit kytky na hrob. Tam je to definitivní, není žádné řešení, žádná varianta, jak dál. S ním odešla polovina mého života, dlouhých 24 let, po které jsem ho vychovávala, viděla vyrůstat, dospívat, snažila se mu dát to nejlepší, co jsem mohla, a pak to viděla vše zničeno v jediném okamžiku. Jestli tohle chce někdo porovnávat se ztrátou práce, tak by si měl dát mokrý hadr na čelo a zamyslet se, co to plácá.
@Elynor: To je mi moc líto. Já přišla o dítě v sedmém měsíci těhotenství, takže to asi nebylo tak těžké. Takže se ti moc omlouvám. Už jsem odpověděla na totéž farah.farah.
Situace sice nepříjemná, ale žádné drama. Muži nesou ztrátu práce jinak než ženy. Nezaměstnaná žena dá do pořádku domácnost, zahrádku a snaží se něco dělat ,chlapi odpadnou. Znám to, měla jsem to doma. Před mým spolužákem z VŠ jsem se zmínila, jestli o něčem neví a on věděl. Nešlo o tlačenku nebo protekci.Nebylo to nijak zvlášť placené místo,bylo jak se říká pod šarži, ale bylo v oboru a v skvělém kolektivu. Pak už bylo skoro vyhráno. Kdybych mohla někomu radit, tedy ženám třeba, buďte diplomatické, chlapi jsou citliví víc než my ženské. Je to nespravedlivé, ale takový už je život. Nedávejte chlapovi najevo, že nic nedělá,že vy se můžete strhat. Bral by to jako výčitku. Spíš mu řekněte, teď spolu uklidíme, spolu nakoupíme.
@Anonymizovaný: No já nevím. Tak paní má dvě práce, stará se o děti, o domácnost, všechno je na ní, on se jen válí u televize a ani se s ní nebaví, a má se s ním jednat v rukavičkách?
@Anonymizovaný: Víte, ta žena v tom příběhu se chová sebemrskačsky, chybí ji nadhled a humor. Můj muž, když byl bez práce a seděl jak hromádka neštěstí, tak jsem opravdu z pouhé srandy, pardon, kdo tohle slovo bere jako sprosté, koupila šampaňské a kaviár. A víte, že to nebylo ani drahé. A řekla jsem mu, že jednou bude svým vnoučatům vyprávět, že jako nezaměstnaný měl kaviár a šampáňo. Vzala jsem muže na zahraniční dovolenou, malou a moc zajímavou(Benelux) a celé to zaplatila a nedělala ofrku,že on na to nemá. On mě živil a děti, když jsem byla 3 roky na mateřské, tak proč bych já nemohla udělat totéž, zejména,když mě to moc nestálo.
No tak budiž, v době, kdy se firmy o lidi perou, u manžela ve firmě snižovali stavy...OK, může být. A na trhu práce panuje takový nedostatek lidí, že sehnat novou práci nemusí být až takový problém. Paní nepíše, co manžel dělal za profesi. Sic jsem zrovna před pár měsíci byla svědkem toho, že velice kvalifikovaný člověk, ve věku 58 let o práci nemohl zavadit, ale našel. Aktivně hledal. Že to chlapa skřípne, že si připadá méněcený, že je to velký zásah do jeho sebevědomí, o tom není debat. Ale to, co dělá manžel z článku, to není řešení. Já mám pocit, že si pořádně nesedli a neprobrali do budou dělat, jak se zařídí. Paní píše, že očesali zbytečné výdaje (pojistky jsou zbytečné výdaje???!!) a to je tak všechno. Paní je 45 let, manžel bude starý tak nějak podobně, nějaké roky už spolu nejspíš žijí - tak snad by proboha měli být schopni si sednout a danou situaci probrat a naplánovat co a jak dál. Čekat, že manželovi něco "dojde", že "uvidí" a podobně, je naprd. On by měl cítit podporu, že tu situaci zvládnou, že ona ho podrží, ale on by se měl aktivně zapojit a skutečně práci hledat. A třeba vzít i nějakou hůře placenou, než se naskytne něco lepšího. Uzavřený doma a čím dál tím více se izolující, nesežene nic. A pokud na to nebude chtít přistoupit, pak asi fakt bude stát za úvahu, jestli život s příživníkem má smysl.
@Mata69: Myslím, že to je recyklovaný článek, že to tu už bylo.
@Elynor: Běžná praxe... ;-)
Tady asi nepomůže nic jiného, než jasně formulované podmínky dalšího soužití. Něco ve smyslu: buď si najdeš práci, nebo spolu končíme. V dnešní době si totiž najde práci každý, kdo chce pracovat. Paní je ještě mladá na to, aby strávila zbytek života s parazitem. Ona teď táhne celou rodinu, takže když by jí ještě ubyl parazitující manžel, tak to určitě zvládne taky. A to už vůbec nemluvím o tom, jaký vzor mají děti v takovém otci.
@Anonymizovaný: Jednoduchá řešení ve smyslu" buď a nebo",nejsou nejlepší, nikdy. Tak proto, že se jejímu muži nedaří, má se rozvést, vyhodit ho? Ne, ona mu musí pomoci. Jako on má mít vůli hledat práci, ona má mít vůli pomoci mu. Když to trochu nadnesu, jsou na tom stejně a na jedné lodi a musí udělat všechno, aby ta lodička proplula okolo utesů nepohody a neklesla ke dnu.Jsou to lidé středního věku, 45 let sice není stáří, ale co nevidět bude jeden druhého potřebovat.Jemu se nejspíš taky tolik nebo i víc. A je známá skutečnost, že okolo pasedátky se hůře hledá práce, na trhu práce se o tyhle lidi zaměstnavatelé zrovna neperou. Nepíše, co její muž umí a co by mohl dělat. To je zásadní, odborné dělnické profese se uplatní lépe, dnes jsou žádané. Ale on třeba není svářeč, soustružník nebo zedník či elektro. Dětem by neposkytla zrovna hezký obrázek o rodině, kdyby se rozvedla. Může třeba přijít o práci i ona a ještě bude samoživitelka. Navíc rozvod situaci nevyřeší v tom smyslu,že by se ho zbavila jako přítěže. Pokud on nebude schopen práce, bude mu ona povinna poskytnout alimenty nebo přiměřenou péči i když budou rozvedeni.
@Anonymizovaný: ale tady to zjevně není o tom že se muži nedaří ale že se cíleně rozhodl že svou situaci nebude měnit, nechodí na pohovory doma se fláká v rámci rodiny nepomáhá v podstatě vůbec.....................není nemocný žer by nemohl, jen se mu prostě nechce a připadá mu OK, že manželka má dvě práce a ještě dělá veškeré domácí práce.........tohle není o tom že se mu nedaří najít práci to je o tom že on ji nehledá a stal se z nho flákač. Ano může to být důsledek nějaké deprese z toho vyhazovu, ale to je nco o čem je třeba mluvit a né se tvářit že je to takto v pořádku a nechat manželku padat na hubu a přitom si válet šunky u televize.
@Anonymizovaný: Nesouhlasím s vámi. Jsou v životě situace, kdy je onen příslovečný nůž na krku poslední možností, jak vyřešit problém. A myslím, že tohle je zrovna ten případ. Paní už byla podporující a chápající manželkou, vyhledávala vhodné inzeráty a podstrkovala je manželovi. A co se stalo? Nic! Práci si nehledal a nenašel a vypadá to, že se mu v roli domácího povaleče zalíbilo. Píšete, jaký příklad by dala matka dětem, kdyby se rozvedla. Myslím, že pro děti je mnohem horší příklad otec, který bez závažného důvodu nepracuje a nechává se živit partnerkou. A nerozumím tomu, proč by mu měla paní podle vás platit alimenty. On nepracuje proto, že nechce, ne proto, že nemůže. To je zásadní rozdíl.Znám rodinu, které se přihodilo něco podobného, otec rodiny přišel o práci a začal se chovat podobně, jako ten, co se tu o něm píše. Mnoho let se kolem něj chodilo po špičkách, dokonce se mu vyjednávaly pracovní pohovory, ale on pod různými záminkami nikdy nikam nešel. Měl všemožnou podporu, dokonce rodina konzultovala postup s psycholožkou. Nepomohlo nic. Dopadlo to tak, že mu je dnes asi 55 let a vypadá tak na 75. V teplákách tráví své dny před televizí, jeho duševní obzor se neuvěřitelným způsobem zúžil, zajímá ho maximálně tak sport. Doma na nic nesáhne, nebýt dospělých synů, tak jim spadne barák na hlavu a zahrada zaroste jako prales. Jeho žena pracuje i když má poměrně závažné zdravotní problémy. Po letech přiznala, že udělala velkou chybu v tom, že manželovi příliš tolerovala to, že z vlastní vůle nepracuje. Doslova se vyjádřila, že v jisté chvíli mu měla dát nůž na krk. Současná situace je taková, že synové přesvědčují matku, aby se s otcem rozvedla, protože je na ní hodně vidět, jak v soužití s takovým partnerem chátrá.
@Anonymizovaný: Jen pár faktů k rozvodu. Dnešní zákon o rozvodu manželství dbá na to, aby ani pro odpůrce, ani pro navrhovatelele nebyl rozvod likvidační. V praxi to značí, že když jeden z rozvádějíciho se manželství nemá kde bydlet, nesmí být vyhozen z bytu, kde dříve společně bydleli.Bydlí spolu dál jako rozvedení. Majetek i v tomto případě mají rozdělený v dohodnutém poměru, ten poměr je předmětem právního ujednání obou stran. Kdyby v době rozvodu byl jeden z manželů nezpůsobilý práce a tady je široké pole možností, od nemoci, invalidity, psychiatrické diagnózy..., tak i po rozvodu má ten druhý bývalý partner povinnost platit alimenty a to po dobu pokud to je nutné či nezbytné. Když nastane změna a ten rozvedený partner už může sám sebe finančně zajistit, vydá soud nový rozsudek( na žádost jednoho či obou ).Tenhle muž by v době rozvodu nesměl být z bytu vykázán, anžto nemá kde bydlet. A to možná ani později, neboť soud dbá na to, aby rozvod jedince nezlikvidoval. On jako nezaměstnaný má nárok na podporu, ta všem není na dlouho. Ale v době rozvodu by soud přihlížel i k mužově nevýhodné situaci a platil by velmi malé alimenty. Jako osoba bez příjmu by měl nárok na příspěvek na bydlení. A když nastane změna: jsou rozvedení a on má práci a příjem, soud změní dle situace placení výživného a výživné platí muž dětem, rozvedená žena pracuje a má příjem. Kdyby byla nemocná ta žena, může se domáhat alimentů i na sebe. Soud by ji podle závažnosti situace mohl vyhovět. Rozvod dnes není o tom, že sbohem a šáteček a ten druhý ať zahyne,
@Anonymizovaný: Tak ještě jednou: pán z článku nepracuje proto, že nechce. Případné alimenty tedy v tomhle případě postrádají smysl. Je pravda, že po rozvodu nemůže být druhý partner jen tak vyhozen z bytu. Je však možné mu zajistit náhradní ubytování, což není v době různých ubytoven až takový problém. A je pravděpodobné, že pokud by případný soud přihlédl k "pracovní aktivitě" dotyčného za poslední dobu, shledal by ubytovnu jako dostatečnou náhradu. A ještě jednou se zeptám: je podle tebe pro děti v tomhle případě horší rozvod rodičů, nebo život v nefunkční rodině s otcem, který se na chodu rodiny naprosto nepodílí a nechává se živit manželkou?
@Anonymizovaný: Mno, ono je rozdíl, když se někomu nedaří nikoli vlastní vinou, nebo když z nějakého objektivního důvodu nemůže - a když nechce. Aby lodička proplula, musí veslovat oba, a jestli zrovna jeden veslovat nemůže, musí holt aspoň vylejvat vodu. Zkrátka projevit špetku snahy. Pokud by jeden vesloval a druhej se na přídi opaloval a rukou nehnul, tak ta lodička asi dlouho nepopluje. Neříkám, že první a jediné řešení je rozvod, ale pokud má článek pravdu, a pán je skutečně popsanou měrou nemakačenko, už bych taky dávno ztratila veškerý nadhled a humor. Jaký obrázek o rodině dětem poskytuje chlap, kterému není hanba civět na televizi, když jeho žena po návratu ze dvou zaměstnání ještě dělá doma třetí směnu, to je taky otázka. No a s tím výživným manželovi po rozvodu to taky není pravda - to, že někdo pracovat nechce, není důvodem pro přiznání výživného. Takovým důvodem je vážná nemoc, invalidita, péče o malé dítě, nebo nějaký jiný objektivní důvod, který si ten člověk sám nezavinil. Výslovně je tam řečeno, že výživné nemůže požadovat jedinec, který si neopatřil přiměřené zaměstnání, přestože mu v tom nebránila závažná překážka. A tím se opravdu nemyslí to, že pán neumí/nechce odpovědět na inzeráty, nebo že se mu ta práce jaksi nelíbila už od pohledu. Velmi pochybuji, že by v popsaném případě bylo tomu manželovi soudně přiznané nějaké výživné od manželky. Dál - odvolávat se na to, že on ji živil na mateřské - ona se snad na té mateřské válela u televize a nic nedělala? Ona byla na mateřské z nějakého svého rozmaru a ne proto, aby pečovala o jejich společné děti? Má snad ona vůči němu nějaký dluh kvůli tomu, že nosila, porodila a vypiplávala z mimina jejich potomky? To je dost odvážné a jakkoli nejsem žádná feministka, tak proti takovému tvrzení bych se důrazně ohradila. Valná většina žen si tu mateřskou poctivě odpracovala jak kolem dětí, tak i v domácnosti, mnohé ženy si přivydělávají i v průběhu rodičovské, a pořádného chlapa by musela hanba fackovat za dva rohy a zpátky, kdyby požadoval nějakou kompenzaci za to, že živil rodinu v době, kdy měli malé děti a proto jeho žena "nepracovala" = nebyla zaměstnána. Ne, veškeré pochopení a tolerance má své hranice, a zacházet s mužem jako s nesvéprávným chudáčkem, kterého je třeba chovat ve vatičce, aby ho náhodou neofoukla nepřízeň osudu, s tím nemohu souhlasit.
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.