Říká se, že přátelství mezi mužem a ženou neexistuje, a pokud ano, vždy má jeden z nich postranní úmysly. Přesně to si myslí i Kateřina o nejlepší kamarádce svého manžela, ale neví, jak se jí zbavit.
Za Honzu jsem vdaná osmnáct let a žije se nám spolu dobře. Asi jako je tomu všude jinde, občas se nepohodneme, ale to celkem rychle přejde. Děti se nám povedly, což nám dělá radost.
Umíme si vyjít vstříc, dáváme jeden druhému dostatek prostoru, stále spolu rádi cestujeme a líbí se nám podobné věci. Až na jednu záhadu, která mě, tedy nás, provází po celou dobu našeho vztahu. A Honzu ještě déle. Jmenuje se Aneta a je to manželova nejlepší kamarádka.
Každý na to má jiný názor, ale jestliže muž a žena tráví společně spoustu času, tak je více než jasné, že je tam nějaká jiskra, která může kdykoli zažehnout plamen. Nejsem přehnaně žárlivá, i proto nám to s mužem stále dobře funguje, ale Anetu momentálně začínám vnímat jako ohrožení našeho vztahu.
Znají se ze školy, jejich rodiny spolu trávily prázdniny a často se vídaly. Muž říká, že jsou něco jako bratr a sestra. Když přišel do Prahy na vysokou, Aneta byla do půl roku v Praze také. Dokonce spolu dva roky bydleli v pronájmu! Ona prý celkem slušně vydělávala.
V době, kdy jsem muže poznala, už Aneta žila se svým přítelem, a když mi ji Honza představil jako svoji kamarádku, nepřišlo mi to divné. Krátce nato se ale Aneta se svým přítelem rozešla a my s Honzou jsme se naopak vzali. Šla mu za svědka a na naší svatbě dost dováděla s mužským osazenstvem.
Je ale pravda, že mi to nedalo, vyptávala jsem se na ni dál a vlastně pořád dokola, takže Honza jednou na mé lehké naléhání přiznal, že se po nějakém večírku spolu vyspali. Tvrdil ale, že mu vždycky Aneta byla a je blízká jako kamarádka.
Jenže podle mě je to prostě jinak. Aneta si zřejmě myslela a bohužel stále myslí něco jiného. Pak ale přišly děti a já měla jiné zájmy. Je ale pravda, že když zrovna neměla nějakého přítele, celkem dobře fungovala jako teta. Naše děti ji měly rády, ona sama děti neměla, takže byla vždy plná energie. Byla jsem tedy za ni a její hlídání vděčná. Spíš mi jí bylo líto, že nedokázala navázat s nějakým mužem normální vztah. A tak mi taky začínalo být čím dál jasnější, že jediný její přítel je můj manžel.
Anetě bude brzy stejně jako nám padesát, a i když je to stále hezká ženská, mám obavu, že to bude čím dál tím horší. Honzovi sice věřím, že s ní nic nemá, ale z ní cítím, že když nebude mít zájem mužů, využije první příležitosti, protože si myslím, že Honzu vždycky chtěla.
Nechci být paranoidní, ale Anetě se ve vztazích nedaří především proto, že je tak fixovaná na mého manžela, což mě děsí čím dál víc. Proč? Už jsme spolu dlouho a on jí věnuje stále hodně času. Pronásleduje mě to každý den a nevím, co s tím.