Pracuju s lidma bez domova 6 let. Laik nebo i pracovník, který "páchá dobro", ale udělá základní chyby, a proto zvedne někoho, kdo se pak v novém životě neudrží a on je za to naštvaný.O co jde:- Člověku bez domova s největší pravděpodobností chybí nějaké schopnosti/dovednosti/je zvyklý žít jinak/řešit jiné věci/potřebné pro život ve společnosti neřešit. Ať už proto, že ho to nikdy nikdo nenaučil v případě mladých bezdomovců nebo proto, že si odvykl. Dokud nezíská kompentence k novému životu, v životě se v něm neudrží. - Tady víc než žena bez domova chtěla změnu hodná paní. A taky pro to víc dělala. Čím víc pro věc, kterou chceme, něco uděláme, tím víc si jí vážíme a je větší šance, že si ji udržíme.- U takových lidí máme v první řadě podporovat jejich motivaci, upozorňovat je na rizika jejich života, na paradoxy, které říkají, ptát se jich, co chtějí, poskytnout informace a psychickou podporu, ale nechat je udělat pro sebe, co nejvíc v danou chvíli zmůžou. I když pak změna nevyjde, víme, že šlo o jejich zodpovědnost, asi na to nejsou ještě připravení, a my se nehroutíme proto, že jsme nepřevzali zodpovědnost a nedřeli se pro změnu někoho, kdo na ni ještě není připravený.
Nemám zkušenost se sociálními byty ale připadá mi jhako blbost že se v jedné části píše že jí přidělili sociální byt a v ruhé že za byt jí ručila jiná osoba......to mi připadá poněkud divné, zjevně byla v nájmu tak jaká záruka druhé osoby navíc u sociálního bydlení? Jinak opominuli toto. Tak pro paní jistě dobrá zkušenost....nicméně z toho celého čiší že jí pomáhala hlavně proto aby naplnila svou potřebu "aby jí někdo byl vděčný". Pomoc či dar má být dle mého názoru jednostranný akt, kdy za něj člověk nečeká nic zpátky ani tu vdčnost, pokud něco čeká pak nejde o dar ani o pomoc ale o "obchod". Ona se jí o pomoc zjevně neprosila spíš jí byla vnucena a pak se diví že holka nežije podle jejího modelu tak, jak jí to nalajnovala. No každopádně tím pomohla tomu malému že máma měla v době těhotenství lepší stravu a že rodila v nemocnici bůh ví, jak by to dítě jinak skončilo. Tak že minimálně zde ta pomoc dle mého názoru smysl měla bez ohledu na to co po porodu udělala matka dítěte, možná byla v důsledku moudřejší než ta co nutila svou pomoc, asi věděla že o dítě se nedokáže postarat a nechat ho v porodnici pro něj byo to nejlepší co mohla udělat.
Myslím, že největší problém je, že paní čekala za svou pomoc bezmezný věk, dokonce lezla té těhotné do bytu a kontrolovala úklid. Prostě chtěla, aby žila podle jejích představ (nebo podle nějaké normy co je to "slušný život"). Holt se to nepovedlo a nemělo happy end. Když nic jiného, tak dítě v klidu donosila a porodila a nechala v bezpečí v porodnici. I to je úspěch, taky se mohlo narodit a najít mrtvé někde v kanále. Pokud někomu pomůžu, dělám to pro svůj dobrý pocit, že jsem to zkusila i když to třeba nevyjde (je potřeba se smířit s tím, že celý svět nespasím), ne pro vděk.
@lebahu: No jo, ono to vypadá, že "lezla těhotné do bytu kontrolovat úklid", ale s těmihle lidmi to jinak nejde. Oni to sami nezvládnou, je potřeba vyvíjet sice jemný, ale stálý a nepolevující tlak a doslova je "strkat", a trvá to roky, než se to zlomí (a to je ještě veliká klika, většinou tím člověk zabije 2 - 3 roky a výsledek nula). Jestli té těhotné slečně bylo tak kolem dvaceti, tak to stálo za pokus, s mladšími to jde trošku líp, byť to není pravidlo... Ovšem ne takhle, slečna z článku projevila značnou naivitu, a docela sama riskovala. Myslím, že to ještě dopadlo dobře, a souhlasím, že to dítě taky mohlo skončit výrazně hůř. Slečna - ta pomáhající - by to měla hodit za hlavu a už neřešit. Byl to hezkej pokus, ale nevyšel, je poučená, a asi by bylo vhodné pro příště zůstat u těch granulí pro útulek, tam se celkem nic moc nemůže stát.
Lidi si druhé moc idealizují a zrcadlí si do nich své morální hodnoty, jen si prostě říkají, že dotyčný měl smůlu..Jenže já bych řekla, jak si kdo ustele, tak si lehne. Až na ulici se nedostanete právě pokud máte odhodlání žít normálně. U mne to tak bylo, pak jsem chtěla pomoct druhé a ta to měla jinak. Už nepomáhám, každý musí začít sám od sebe a příležitosti u nás jsou, sociální systém přeštědrý.
@Anonymizovaný: nesouhlasím s vámi že je to vždy jen o volbě toho člověka. Zrovna u mladých lidí tomu tak mnohdy není, protože jejich možnosti volby jsou díky tomu v čem vyrůstali už předem dané. Ano něco jiného je když dospělý člověk co pracuje a je celkem funkční kvůli nějakému životnímu zlomu se stane bezďákem vzdá svůj život ale má tu zkušenost jaké to je mít život normální, ten se má teoreticky k čemu vracet, ale mladý lidi co skončej na ulici tak končí díky velmi diskunkční rodině ve které žili, vekteré se naučili jen disfunkční vzory chování a nikdy nezažili to co mi známe jako normální život, pro ně je ten standard už tak nízko že jestli jsou na ulici nebo pod střechouhehraje už žádnou roli a nemají nic k čemu by se mohli vrátit, protože to nezažili.............tak že možnosti volby reálně moc nemají, nemají na ty volby teré vy si asi představujete žádné vzory a sociální návyky tudíž je udělat nemohou.
@farah.farah: Nemyslím si, že mladí nemají šanci začít nový život, když nic jiného nepoznali. Znám holku, dnes už mladou paní, která díky matce alkoholičce přišla o střechu nad hlavou a dokázala se sama postavit na vlastní nohy. V době kdy je exekutor v stěhoval byla těhotná a "tatínek" neměl zájem o potomka. Navíc jí potencionální tchyně dělala že života peklo,protože její synáček by si přece nezačal nic s dcerou alkoholičky, která ani neví kdo je její otec. A přeze všechno se ta holka dokázala dostat do normálního života, dodělat střední školu, vdát se a bý šťastná.
Nikdyb bych jim nepomohla, Stejně o to nestojí
Někteří lidé opravdu dávají přednost tuláckému životu, byli vždy a budou. Chtít jim pomáhat smysl přesto má, někteří se dostanou zpět a žijí normálním běžným životem. To jsou ti, co se na dno dostali přes ztrátu práce, špatné rodinné poměry a chtějí se ze špatné situace dostat. Čekat od lidí vděk, to je ale moc těžké a hodně lidí bylo takto zklamáno.
Některé osoby zkrátka nemají na to,aby žily normálním životem...Musí nejprve samy chtít něco změnit,jinak to dopadne tak,jako v článku.Hlavně muži spadnou snadno do bahna a už se z toho málokdy vyhrabou.Můj známý,inženýr,se po nevěře manželky stal těžkým alkoholikem,všechno propil,zůstal na ulici,lehával po--- na veřejnosti,žil v zemljance....Teprve asi rok před předčasnou smrtí okolo padesátky,se nějak hlavně ze zdravotních důvodů, zvedl ze dna,přestal pít,obstaral si doklady,žil v lepším prostředí,dokonce si chtěl najít i po 20 letech práci,ale zemřel na následky hrozného života náhle. Naprosto promarněný život v mládí dobrého hocha...Také mu hodně lidí chtělo pomoci,ale on zkrátka nechtěl.
Také já mám smutnou zkušenost s člověkem z ulice. Paní mladší než já, skončila na ulici po požáru domku. Zanedlouho jí zemřel druh a ona se 2 starými psy zůstala na ulici. Psy jsem vzala k sobě. Paní jsem platila noclehy v ubytovně /za den 140 Kč/ a sháněla ubytování v Charitě. Zajistila jsem jí pravidelný příjem od úřadu práce, zdravotní vyšetření, dala jsem jí šaty. Potom paní ztratila zájem o své psy, chodila po hospodách, práci si nenašla a pila alkohol s jinými bezdomovci. Stála mne hodně peněz a svého pochybného života se nevzdala, Tak jsem s ní přerušila kontakty. Řekla o mě. že jsem se na ni vykašlala. :achjo:
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.